Akademie věd: Za loňský úhyn ryb na jezu na Dyji mohly znečištěné povrchové vody
Pracovníci Akademie věd minulý týden prezentovali možné příčiny vyčerpání kyslíku a následného úhynu ryb na společném jednání zástupců Jihomoravského kraje, města Břeclav, Povodí Moravy a Moravského rybářského svazu. Podle závěrů odborníků voda v nadjezí ztratila kyslík kvůli jeho vysoké spotřebě značným zastoupením biomasy – tedy spotřebou kyslíku řasami, sinicemi, rybami a odumírající organickou hmotou. Problém byl také v nedostatečné produkci kyslíku v denních hodinách.
V nadjezí se podle vědců totiž odehrávala řada různých procesů, z nichž některé označili za anomálie. "Příkladem je situace, kdy ani v denních hodinách při příznivých světelných podmínkách nedocházelo k dostatečnému dosycení vody kyslíkem fotosyntézou. Ke spotřebě kyslíku docházelo nejen v nočních hodinách, ale nadměrně také během dne. Ani okysličená voda odpouštěná z nádrže, případně doplněná rozstřikem pomocí segmentů, nebyla schopná do nadjezí dotéct tak, aby množstvím kyslíku umožnila udržet vysoké množství ryb při životě," popsal Jakub Borovec z Akademie věd ČR.
Vědecké zhodnocení příčin úhynu potvrzuje dřívější vyjádření Povodí Moravy. "Jsme přesvědčeni, že příčinou je enormní vypouštění nedostatečně čištěných odpadních vod v celém povodí, zejména živin, pokles průtoků a nárůst teplot vlivem klimatické změny," uvedl ředitel pro správu povodí Antonín Tůma z Povodí Moravy. Podle něj navíc při současném stavu nelze havárii při souběhu nepříznivých faktorů předvídat a vyloučit.
Vědci také navrhli soubor opatření, která by měla dalším úhynům předcházet. Kraj proto inicioval založení pracovní skupiny "Společně za čistou a živou Dyji". Zástupci Jihomoravského kraje, Břeclavi, Povodí Moravy a Moravského rybářského svazu se shodli na tom, že je potřeba společně vytvořit tlak na snížení vypouštěného znečištění, zvýšení účinnosti odstranění živin z odpadních vod, kontroly vypouštěného znečištění a zpřísnění limitů vypouštěného znečištění. Současné vypouštěné znečištění je totiž podle nich v zásadním nepoměru k množství povrchových vod, do kterých jsou odpadní vody vypouštěny.
Ryby v lokalitě loni uhynuly ve druhé polovině července. Kyslík jim chyběl kvůli množství sinic ve vodě, které měly ideální podmínky k růstu, tedy horko a nízký průtok. Rybáři však také vinili elektrárnu na Novomlýnských nádržích, protože když jde voda přes ni, tak se neokysličuje.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
Slavomil Vinkler
13.3.2023 07:41Michal Uhrovič
13.3.2023 09:00 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
13.3.2023 11:00 Reaguje na Michal UhrovičBřetislav Machaček
13.3.2023 09:24 Reaguje na Slavomil Vinkleri tak, že za přívalových vod se ty sedimenty spodní výpustí pustí
k vylití do okolních polí a luk kolem řeky. Problém není tedy v
akumulaci v nádrži, ale v tom, že se tam vůbec dostal, usadil
a netekl i za sucha a horka v polovyschlém toku. Problémem je
hlavně produkce fosforu, kterého rapidně přibylo v nápojích a v
potravinách jako konzervantu. Možná je i těžba sedimentů a jejich
využití jako hnojiva, ale to by se musel změnit pohled na využití bahna, čistírenských kalů, obsahu žump a septiků. Minimálně by
to asi nevadilo při pěstování energetických dřevin a biomasy k
dalšímu využití k rekultivaci skládek a jiných zdevastovaných
ploch. Bohužel k tomu moc velká vůle není a tak musíme čekat
takové úhyny stále častěji. Navíc půda na polích bez rostlinných
zbytků neumí zadržovat vodu a v ní rozpuštěná hnojiva a znovu
se tak ptám, proč se pálí sláma místo toho, aby se zaorávala?
Tolik sinic nebývalo ani když se rybníky hnojily chlévskou mrvou
a když tekla kejda do trativodů v polích. Takové množství sinic
je fenomén posledních pár desetiletí a je načase se ptát, zda
umíme odpadní vody skutečně zbavit nečistot a hnojiva udržet v
půdě ! Asi to neumíme a nebo ani nechceme, protože jsou tu jiné
priority jako energoplodiny a nápoje a potraviny plné fosforu.
Michal Uhrovič
13.3.2023 10:04 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
13.3.2023 10:57 Reaguje na Michal UhrovičOpakem pravdy není lež, ale pravda jiná.
Zkuste mu vysvětlit, že nejde o fosfor jako takový, ale pohyblivý - ve vodě.
Michal Uhrovič
13.3.2023 11:03 Reaguje na Slavomil VinklerMichal Uhrovič
13.3.2023 11:04 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
13.3.2023 11:06 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
13.3.2023 11:49 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
13.3.2023 10:59 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
13.3.2023 12:13 Reaguje na Slavomil Vinklerse vám půda po zmáčknutí v dlani nerozsype na malé
hrudky, ale zůstane tvrdým balvanem, tak té půdě
umělá hnojiva moc nepomohou, protože je není schopna
v sobě udržet. To poznali už naši předci při tom,
když zůstali hospodařit na místě bez kočování za
nově získanou půdou z vypálených lesů. Věděli, že
musejí půdě dodávat hnůj se slámou a pícninami.
Leckde přidávali do pole lesní hrabanku a nebo
čekali jako Egypťané na doplnění živin po záplavě.
Nelze půdě pouze brát a vracet ji pouze čisté
živiny bez rostlinných zbytků, které vážou ty
živiny a vodu. Toto je základní chyba, kdy dnes
bereme více, než půdě vracíme. Já udělal ze zcela
průměrné jílovité půdy za pár let supr ornici
dodáním několika tun kompostu, hnoje a písku.
Vše důkladně rotavátorem promísil a výsledek je
znát. Půda drží dobře vodu, ale díky písku do ní
voda zasakuje a nelepí se na nářadí a produkty.
Z brambor, či mrkve po vykopání opadá a plít lze
bez motyky pouhým vytrháváním plevele i s kořeny.
Vím, že to nelze všude a ve velkém, ale proč se
samotní zemědělci vzdávají spálením slámy, když
už ji nepotřebují k nastýlání zvířatům? Kamarád
viděl v Kanadě rozsekání slámy na poli po sklizni
a následné zaorání. Tu se sláma odváží do teplárny
a zůstanou pouze kořínky a zbytky stébel. Totéž
se děje u kukuřice, kde půdě zbydou pouze kořeny.
Při absenci živočišné výroby je pro pole hnůj
neznámým pojmem a neexistuje ani pěstování píce, která měla blahodárný vliv na půdu narušením půdy kořeny do větších hloubek, než kukuřice, či obilí.
Rovněž krmné luštěniny jako bob setý uměly vázat
vzdušný dusík do kořenů a po zetlení ho dodat půdě.
Střídání plodin se dnes scvrkává na tři plodiny
a mnohde pouze na dvě. To si půda nezaslouží a pak
se ani nedivím, že neudrží ta hnojiva, které voda
vyplaví do toků a nádrží. Zkazili jsme co se dalo
pouze proto, že se opičíme po ostatních a necháme
si diktovat všechny tyto nesmysly. Staří sedláci
a to i ti z dob JZD a Státních statků jsou z toho
zhnuseni, ale musejí se chovat tržně, aby přežili.
Zemědělská politika státu je antizemědělská a je
pro půdu a vodní toky přímo škodlivá.
Jakub Graňák
13.3.2023 12:52 Reaguje na Břetislav MachačekMichal Uhrovič
13.3.2023 13:09 Reaguje na Jakub GraňákA to se vyplatí, 21. století a neumíme hospodařit s půdou.
Slavomil Vinkler
13.3.2023 13:44 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
13.3.2023 13:54 Reaguje na Slavomil VinklerBio potraviny nejsou o zdraví člověka, ale o zdraví krajiny, kde se pěstují.
Jste zase skočil na tu propagandu velkých agro podniků o bio produktech.
pavel peregrin
13.3.2023 14:04 Reaguje na Jakub GraňákPokud chci zapravovat do půdy slámu, což je jistě potřebné a nijak to nepopírám, měl bych si položit dvě otázky: 1. Mohu zúžit poměr uhlíku a dusíku a pokud ano, mám vhodné hnojivo? Ideálně tedy kejdu, síran amonný?
2. Pokud ne a přesto chci zapravovat, tedy: nebude lepší zařadit v osevním postupu místo ozimu jařinu a přidat zelené hnojení?
Nic na tom není, ale předpokládá to občas přece jen použít to, co nosím na krku a mít trochu pořádek v osevním postupu. Toto se týká hlavně slámy obilnin a řepky.
Jakub Graňák
13.3.2023 15:30 Reaguje na pavel peregrinOno je to řekl bych ještě složitější než píšete s přihlédnutím k problematice zaplevelení, způsobu zapravení do půdy, klíčivosti následné plodiny... ale to by jsme tu mohli diskutovat do aleluja