Akademie věd: Za loňský úhyn ryb na jezu na Dyji mohly znečištěné povrchové vody

Řešení musí být komplexní a dlouhodobé. Jak vody z čistíren musí mít méně zejména fosforu, tak je fosfor v ohromném množství akumulován v usazeninách v nádrži.

Jenže do Dyje neteče jenom voda z čistíren. Každá chatka v okolí tam vypouští odpad.

Taky pravda. Kolem jezer jich ale zas tak moc není.

On je v nádržích akumulován, ale konstrukce nádrží může fungovat
i tak, že za přívalových vod se ty sedimenty spodní výpustí pustí
k vylití do okolních polí a luk kolem řeky. Problém není tedy v
akumulaci v nádrži, ale v tom, že se tam vůbec dostal, usadil
a netekl i za sucha a horka v polovyschlém toku. Problémem je
hlavně produkce fosforu, kterého rapidně přibylo v nápojích a v
potravinách jako konzervantu. Možná je i těžba sedimentů a jejich
využití jako hnojiva, ale to by se musel změnit pohled na využití bahna, čistírenských kalů, obsahu žump a septiků. Minimálně by
to asi nevadilo při pěstování energetických dřevin a biomasy k
dalšímu využití k rekultivaci skládek a jiných zdevastovaných
ploch. Bohužel k tomu moc velká vůle není a tak musíme čekat
takové úhyny stále častěji. Navíc půda na polích bez rostlinných
zbytků neumí zadržovat vodu a v ní rozpuštěná hnojiva a znovu
se tak ptám, proč se pálí sláma místo toho, aby se zaorávala?
Tolik sinic nebývalo ani když se rybníky hnojily chlévskou mrvou
a když tekla kejda do trativodů v polích. Takové množství sinic
je fenomén posledních pár desetiletí a je načase se ptát, zda
umíme odpadní vody skutečně zbavit nečistot a hnojiva udržet v
půdě ! Asi to neumíme a nebo ani nechceme, protože jsou tu jiné
priority jako energoplodiny a nápoje a potraviny plné fosforu.

Můj kamarád z Fosfy (výrobce fosforu u nás) říká, že fosfor je všude v přírodě a není závadný. Když mu řeknu proti, nevěří tomu. A tak to chodí ve firmě Fosfa postavené na Baťových tradicích.

Víte, ono je to taky pravda.
Opakem pravdy není lež, ale pravda jiná.
Zkuste mu vysvětlit, že nejde o fosfor jako takový, ale pohyblivý - ve vodě.

Zkoušel jsem to, ale on slouží svému chlebodárci po vzoru Baťových zásad. Pracuje ve vyšším managementu a tam se neodporuje a říká se to, co ho naučili.

Nechce si připustit, že chemička, ve které pracuje, nedělá pro přírodu úplně nejlepší věci. Tak jak ho to naučili v práci

Bez fosforových hnojiv bychom vyscípali hladem.

Ale bez limonád a podobných nekazících se šmakulád ne.

Trochu vyčistit Prygl bylo hodně nákladné a porád to zlobí.

Víte ono nestačí vyčistit přehradu od sedimentů, když nevyčistím zdroje znečištění z přítoků. Jak píšu výše, tak hnojiva jsou s nezasakující vodou odplavována a znovu a znovu doplňována, protože bez nich tam už nic v té jalovině nevyroste. Pokud
se vám půda po zmáčknutí v dlani nerozsype na malé
hrudky, ale zůstane tvrdým balvanem, tak té půdě
umělá hnojiva moc nepomohou, protože je není schopna
v sobě udržet. To poznali už naši předci při tom,
když zůstali hospodařit na místě bez kočování za
nově získanou půdou z vypálených lesů. Věděli, že
musejí půdě dodávat hnůj se slámou a pícninami.
Leckde přidávali do pole lesní hrabanku a nebo
čekali jako Egypťané na doplnění živin po záplavě.
Nelze půdě pouze brát a vracet ji pouze čisté
živiny bez rostlinných zbytků, které vážou ty
živiny a vodu. Toto je základní chyba, kdy dnes
bereme více, než půdě vracíme. Já udělal ze zcela
průměrné jílovité půdy za pár let supr ornici
dodáním několika tun kompostu, hnoje a písku.
Vše důkladně rotavátorem promísil a výsledek je
znát. Půda drží dobře vodu, ale díky písku do ní
voda zasakuje a nelepí se na nářadí a produkty.
Z brambor, či mrkve po vykopání opadá a plít lze
bez motyky pouhým vytrháváním plevele i s kořeny.
Vím, že to nelze všude a ve velkém, ale proč se
samotní zemědělci vzdávají spálením slámy, když
už ji nepotřebují k nastýlání zvířatům? Kamarád
viděl v Kanadě rozsekání slámy na poli po sklizni
a následné zaorání. Tu se sláma odváží do teplárny
a zůstanou pouze kořínky a zbytky stébel. Totéž
se děje u kukuřice, kde půdě zbydou pouze kořeny.
Při absenci živočišné výroby je pro pole hnůj
neznámým pojmem a neexistuje ani pěstování píce, která měla blahodárný vliv na půdu narušením půdy kořeny do větších hloubek, než kukuřice, či obilí.
Rovněž krmné luštěniny jako bob setý uměly vázat
vzdušný dusík do kořenů a po zetlení ho dodat půdě.
Střídání plodin se dnes scvrkává na tři plodiny
a mnohde pouze na dvě. To si půda nezaslouží a pak
se ani nedivím, že neudrží ta hnojiva, které voda
vyplaví do toků a nádrží. Zkazili jsme co se dalo
pouze proto, že se opičíme po ostatních a necháme
si diktovat všechny tyto nesmysly. Staří sedláci
a to i ti z dob JZD a Státních statků jsou z toho
zhnuseni, ale musejí se chovat tržně, aby přežili.
Zemědělská politika státu je antizemědělská a je
pro půdu a vodní toky přímo škodlivá.

Proč zemědělci nedělají...? Protože efektivita - váš oblíbený argument

Za to ale máme plný supermáket polotovarů, které jsou pro zdraví člověka defakto škodlivé.
A to se vyplatí, 21. století a neumíme hospodařit s půdou.

Ale jdi ty brepto. zatím se zvětšuje dožití a vliv biopotravin se jaksi zatím nepodařilo prokázat.

Nemluvím o bio potravinách, ale o trvanlivých polotovarech.
Bio potraviny nejsou o zdraví člověka, ale o zdraví krajiny, kde se pěstují.
Jste zase skočil na tu propagandu velkých agro podniků o bio produktech.

Ono je to trochu složitější. Část zemědělců může sice zpeněžit i tu slámu a sláma-pole máma, jak se říká, ale samotná sláma, díky širokému poměru C:N může v mnoha případech působit pro následnou ozimou plodinu naopak kontraproduktivně a paradoxně dobře jako špatná, ale přece jen primární organická hmota pro půdu.
Pokud chci zapravovat do půdy slámu, což je jistě potřebné a nijak to nepopírám, měl bych si položit dvě otázky: 1. Mohu zúžit poměr uhlíku a dusíku a pokud ano, mám vhodné hnojivo? Ideálně tedy kejdu, síran amonný?
2. Pokud ne a přesto chci zapravovat, tedy: nebude lepší zařadit v osevním postupu místo ozimu jařinu a přidat zelené hnojení?
Nic na tom není, ale předpokládá to občas přece jen použít to, co nosím na krku a mít trochu pořádek v osevním postupu. Toto se týká hlavně slámy obilnin a řepky.

Ovšem, nebo třeba kombinace sláma+močůvka - avšak o dobrých agrotechnických mravech ta polemická poznámka nebyla. O nějakém "pořádku v OP" si může řada subjektů nechat zdát.
Ono je to řekl bych ještě složitější než píšete s přihlédnutím k problematice zaplevelení, způsobu zapravení do půdy, klíčivosti následné plodiny... ale to by jsme tu mohli diskutovat do aleluja

To jistě.