Alejí kolem silnic nadále ubývá, varuje Arnika
Nejlépe na tom byl v roce 2018 Liberecký kraj, kde za každý vykácený strom silničáři vysadili necelé 2 nové. Na opačném konci žebříčku se umístil Karlovarský kraj s jediným vysazeným stromem za 9 poražených. Z české krajiny i nadále mizí levná a účinná ochrana před extrémními teplotami a suchem i naše historické dědictví.
„Vláda téměř před třemi lety slíbila, že proti klimatické změně bude bojovat mimo jiné i systematickou výsadbou kolem silnic . Bohužel, jsme svědky, že stále dochází k úplnému opaku. Stromy přitom pomáhají chladit vzduch a zadržovat vodu, což bychom během sucha a nekončících veder potřebovali jako sůl. Aleje kolem silnic by se tak za pár let mohly stát minulostí,“ říká vedoucí kampaně Zachraňme stromy Marcela Klemensová z Arniky.
Správně vysazované a udržované stromy podél silnic jednoznačně zmírňují důsledky extrémních výkyvů počasí. Chrání vozovky i okolní krajinu před horkem, během přívalových dešťů zpevňují zem a zadržují vodu, v zimě chrání před silnými větrnými poryvy a sněhovými jazyky.
„Sázení stromů podél cest nadále komplikují hlavně vlastnické vztahy. Vhodné pozemky vlastní většinou soukromníci, kteří náhradní výsadbu často nepovolují. Pomohla by změna zákona, která umožní správcům silnic pozemky vykupovat. I nadále věříme, že vláda své sliby splní a nakonec pomůže vrátit stromy podél cest, kam patří,“ uzavírá mluvčí Arniky Jiří Kaňa.
Podle údajů krajských správ údržby silnic se nejvíce sázelo v Libereckém kraji (910 vysazeno, 535 vykáceno), na Vysočině (1771 vysazeno, 2182 vykáceno) a v Ústeckém kraji (334 vysazeno, 399 vykáceno). Nejvíce stromů kolem silnic mizelo v Karlovarském (127 vysazeno, 1200 vykáceno), Pardubickém (178 vysazeno, 1605 vykáceno) a Plzeňském kraji (181 vysazeno, 1204 vykáceno). Dlouhodobě vede kácení, neboť od roku 2003 ubylo 251 tisíc stromů, které nahradilo jen 151 tisíc sazenic. To odpovídá 5 vysazeným stromům za 8 poražených.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Karel Zvářal
5.12.2019 17:00Jan Škrdla
5.12.2019 17:28 Reaguje na Karel ZvářalNaopak v případě okresek by bylo na místě, aby řidiči přizpůsobili jízdu stavu vozovky a nehráli si na závodníky. Stromy by se měly vysazovat tak, aby větve nezasahovaly do průjezdného profilu a nebránily výhledu. Co se týká padajících větví, tak to je otázka péče/nepéče o stromy. Správná péče by měla začít bezprostředně po výsadbě.
Jarek Schindler
6.12.2019 16:51 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
6.12.2019 18:58 Reaguje na Jarek SchindlerNové stromy se mohly vysadit, tak aby to bylo z hlediska bezpečného provozu přijatelné (pokud by byly k dispozici pozemky).
Jinak svůj předchozí příspěvek jsem směřoval zejména k silnicím III. třídy, kde mají stromy význam.
Jan Škrdla
5.12.2019 17:05Spíš by se měly počítat stromy, které se dožijí určitého věku (dejme tomu 3-5 let), které už mají skoro vyhráno.
Jaroslav Olšanský
5.12.2019 18:26Josef Mozek
5.12.2019 22:10Svodidla patří jen na dálnici do dělicího středu. Na krajích nikde nemají co dělat, bohužel diky "inteligenci" odpovědných se magoři místo výletu mimo vozovku vracejí od svodidel do protisměru, kde zabíjejí nevinné lidi.
Čech M.
5.12.2019 22:40Lukas B.
6.12.2019 08:40 Reaguje na Čech M.možná Vám článek 2.1.2 ozřejmí, proč se vůbec svodidla používají.
pavel peregrin
6.12.2019 08:44Lukas B.
6.12.2019 09:15 Reaguje na pavel peregrinčili co si vezmete na, jak Vy říkáte hovadu, když vám vlítne do lidí na zastávce, do obýváku nebo třeba do vodní nádrže Švihov?
pavel peregrin
6.12.2019 09:49 Reaguje na Lukas B.Jan Šimůnek
10.12.2019 09:38 Reaguje na pavel peregrin2. Auto může vyletět ze silnice i v důsledku technické závady, za niž sice formálně zodpovídá (podle našich fašistických zákonů) řidič, ale v reálu ji nemá šanci předem zjistit. Některá auta jsou tak technicky na výši, že už v nich mimo autorizovaný servis nejde vyměnit ani žárovka v reflektoru. Zlatý škodovky 120.
3. Nelze vyloučit ani cizí předmět na silnici (a v noci nemusí být viditelný), který např. prořízne pneumatiku, což i při naprosto bezpečné rychlosti ustojí jen zlomek procenta řidičů.
4. Dalším problémem jsou profesionální řidiči, nucení do riskantní jízdy svými zaměstnavateli (což se strašně špatně prokazuje, a tudíž to prakticky nikdy nebývá potrestáno).