All Africa: Budou se kvůli úspěšné ochraně sloni vybíjet?
Stáda slonů, která nemají ve vymezeném prostoru chráněného území dostatek potravy, vyrážejí z parku ven, na pole nebo do blízkých vesnic místních obyvatel, což má za následek zničenou úrodu a hněv vesničanů. Kvůli těmto nehodám se zrodilo řešení, které je stejně nepříjemné a nevhodné jako ničení zemědělských plodin a domů. Mluví se o něm jako o „probírce slonů“.
 |
|
| Samice slona afrického Sabi v ZOO Praha. | |
| Ilustrační foto: Jan Šatoplet/EkoList |
„Probírka je velmi eufemistický výraz pro zabíjení slonů ve velkém. Nikdy nebude možné označit toto násilí za odůvodněné, nikdy nemůže zabíjení probíhat humánně a bezbolestně,“ prohlásila Michelle Pickoverová z Xwe African Wild Life Research and Investigation Centre na setkání v Johansburgu. „Nemohu si pomoci, ale takové vybíjení zvířat připomíná vyhlazování, které prováděli nacisté během Třetí říše na lidech.“
Jenže, jak řekl Hector Magome, ředitel národních parků Jihoafrické republiky, ochránci z parků mají mnoho zkušeností s tím, že potulující se skupiny slonů se dostávají do velmi špatných situací. „Když skupina slonů uteče z Krugerova národního parku, na vědecké a ochranářské problémy se nikdo neohlíží a ze zvířat se stává politický problém,“ řekl na konferenci, která se konala na konci srpna v hlavním městě Johannesburgu. Setkání pod názvem „Etika zabíjení slonů: Genocida nebo trvale udržitelný rozvoj“ přilákalo více než padesát ekologů, ochránců životního prostředí i aktivistů bojujících za práva zvířat.
Podle Hennie Lottera, ředitele Etické společnosti Jižní Afriky, zahynulo v letech 1967 – 1994 v Krugerově parku každý rok 200 – 2000 zvířat. Zákaz zabíjení slonů začal platit v roce 1994, kdy skončila vláda apartheidu a prezidentem země se stal Nelson Mandela. Počet slonů se od té doby zdvojnásobil na 13 000 kusů a toto číslo by mohlo vzrůst na počet vyšší než 40 000 zvířat, jestliže bude současný trend pokračovat. To by vedle k širokému ničení veškerého rostlinstva v parku. Zatímco ochránci zvířat se obávají, že výsledkem bude obnovení „probírky“, Magome situaci uklidňuje s tím, že žádné definitivní rozhodnutí nepadlo. „V tuto chvíli neexistuje žádné rozhodnutí, které by vedlo k zabíjení slonů nebo k jejich přestěhování. V říjnu proběhne setkání se zástupci přilehlých vesnic a pak předneseme závěry naší zprávy ministerstvu. Rozhodnutí leží na ministrovi,“ vysvětlil Magome.
Dokud nedojde k jasnému definování státní politiky, chce Michelle Pickoverová podporovat takové rozhodnutí, které prospěje jak lidem, tak zvířatům. „Musíme pracovat na řešení problémů, které nastaly mezi lidmi a slony, musíme reálně pomoci místním obyvatelům, tak aby měli trvalý užitek i bez vybíjení sloních stád. A musíme docílit toho, aby se obchodní potenciál slonoviny nezačal znovu využívat,“ vysvětlila Pickoverová. Podle ní všechny africké národy pamatují na sloní stáda zdecimovaná touhou po bohatství, které představuje slonovina. „Během deseti let, od roku 1979 do roku 1989, bylo podle odhadů vybito na 700 000 zvířat,“ dodala Pickoverová.
Podle článku Moyiga Nduru All Africa 07. 09. 2004.
reklama
