Analytik: Určit vliv karantény na ovzduší je problematické
Brzezina popsal, že z operativních dat vyplývá, že ve srovnání s průměrem let 2010 až 2019 byl mezi 16. březnem a 15. dubnem na hot spot stanicích zaznamenán pokles koncentrace oxidů dusíku zhruba o 40 procent. Konkrétně jde o stanice Praha - Legerova, Ostrava - Českobratrská, Brno - Úvoz a stanici ve Všebořické ulici v Ústí nad Labem.
Lepší data v dlouhodobém srovnání na těchto místech naměřili i v době od 16. února do 15. března. Analytik podotkl, že letos v únoru bylo velmi teplo, deštivo a panovaly dobré rozptylové podmínky, což jsou předpoklady pro dobrou kvalitu ovzduší. Později se však počasí zhoršilo, naměřené emise dusíku ale zůstaly relativně nízké, což dává do spojitosti s nižší dopravou. "Na jedné ze stanic v Brně se změna například projevila tak, že se 'vyhladily' špičky, na druhou stranu na Legerově to tak nebylo," podotkl analytik. Upozornil také, že příznivá data z hot spot stanic se mohou lišit od těch u méně rušných silnic. Roli hraje i skladba projíždějících vozů, neboť ty se staršími motory vypouští emisí výrazně víc.
Ohledně družice, a dat z ní, pak Brzezina upozornil, že družice nemá velké rozlišení, měří spíše plošně a slouží k orientačnímu popisu situace.
Po vyhlášení karantény podle odborníků v Česku naopak stoupla koncentrace prachových částic. "Na koncentraci prachových částic v Česku má největší podíl lokální vytápění, především tuhými palivy ve starších typech kotlů. Tento faktor ovlivňuje v chladné části roku tyto koncentrace víc než doprava a průmysl. To jde ruku v ruce s tím, že se koncem března ochladilo a lidé začali více topit. Dá se předpokládat, byť data pro to nejsou, že také trávili více času doma," řekl analytik.
"Navíc se u prachových částic projevuje takzvaný dálkový transport a my koncem března zaznamenali takový transport prachu z pouště u Turkmenistánu, což mělo také výrazný dopad," upozornil Brzezina na další horší stránku těchto týdnů.
Popsat, jaký vliv má karanténní opatření na kvalitu vzduchu pak podle analytika "komplikuje" i to, že se koncentrace většiny znečišťujících látek obecně po chladném období snižují, výjimkou je přízemní ozon.
"V Číně, v Itálii a některých dalších evropských zemích dopad karantény popsali primárně proto, že tam byly důsledky opatření jasně viditelné. Například sever Itálie patří dlouhodobě k místům s nejvíce znečištěným ovzduším v Evropě. Je tam velice výrazný průmysl i doprava. Navíc zavedli přísnější karanténní opatření. Naopak vytápění tam nemá takový vliv," dodal Brzezina. Ohledně hodnocení vlivu karantény v Česku jsou tak podle jeho slov odborníci opatrní.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Na jihu Moravy začalo po zimě přibývat požárů porostů, navzdory zákazu pálení biologického odpadu
V Otrokovicích loni ubylo hlášení obyvatel o zápachu ve městě
Odsíření elektráren přineslo návrat obyvatel, ukázal výzkumOnline diskuse
Všechny komentáře (1)
Katka Pazderů
25.4.2020 07:46A je zajímavé, že z pohledu ostatních měřících míst je Legerova opravdu extrémní, Praha by s tou magistrálou měla něco dělat, třeba dostavět vnější okruh a zavést omezení vjezdu do centra pro stará auta. Celkově klesající křivky totiž dobře vyjadřují větší tlak na výrobce automobilů, a stačilo by zavézt zákaz vjezdu pro auta starší 15 let. Ty by musely od letoška splňovat minimálně normu Euro 4.
