Analytik: Určit vliv karantény na ovzduší je problematické
Brzezina popsal, že z operativních dat vyplývá, že ve srovnání s průměrem let 2010 až 2019 byl mezi 16. březnem a 15. dubnem na hot spot stanicích zaznamenán pokles koncentrace oxidů dusíku zhruba o 40 procent. Konkrétně jde o stanice Praha - Legerova, Ostrava - Českobratrská, Brno - Úvoz a stanici ve Všebořické ulici v Ústí nad Labem.
Lepší data v dlouhodobém srovnání na těchto místech naměřili i v době od 16. února do 15. března. Analytik podotkl, že letos v únoru bylo velmi teplo, deštivo a panovaly dobré rozptylové podmínky, což jsou předpoklady pro dobrou kvalitu ovzduší. Později se však počasí zhoršilo, naměřené emise dusíku ale zůstaly relativně nízké, což dává do spojitosti s nižší dopravou. "Na jedné ze stanic v Brně se změna například projevila tak, že se 'vyhladily' špičky, na druhou stranu na Legerově to tak nebylo," podotkl analytik. Upozornil také, že příznivá data z hot spot stanic se mohou lišit od těch u méně rušných silnic. Roli hraje i skladba projíždějících vozů, neboť ty se staršími motory vypouští emisí výrazně víc.
Ohledně družice, a dat z ní, pak Brzezina upozornil, že družice nemá velké rozlišení, měří spíše plošně a slouží k orientačnímu popisu situace.
Po vyhlášení karantény podle odborníků v Česku naopak stoupla koncentrace prachových částic. "Na koncentraci prachových částic v Česku má největší podíl lokální vytápění, především tuhými palivy ve starších typech kotlů. Tento faktor ovlivňuje v chladné části roku tyto koncentrace víc než doprava a průmysl. To jde ruku v ruce s tím, že se koncem března ochladilo a lidé začali více topit. Dá se předpokládat, byť data pro to nejsou, že také trávili více času doma," řekl analytik.
"Navíc se u prachových částic projevuje takzvaný dálkový transport a my koncem března zaznamenali takový transport prachu z pouště u Turkmenistánu, což mělo také výrazný dopad," upozornil Brzezina na další horší stránku těchto týdnů.
Popsat, jaký vliv má karanténní opatření na kvalitu vzduchu pak podle analytika "komplikuje" i to, že se koncentrace většiny znečišťujících látek obecně po chladném období snižují, výjimkou je přízemní ozon.
"V Číně, v Itálii a některých dalších evropských zemích dopad karantény popsali primárně proto, že tam byly důsledky opatření jasně viditelné. Například sever Itálie patří dlouhodobě k místům s nejvíce znečištěným ovzduším v Evropě. Je tam velice výrazný průmysl i doprava. Navíc zavedli přísnější karanténní opatření. Naopak vytápění tam nemá takový vliv," dodal Brzezina. Ohledně hodnocení vlivu karantény v Česku jsou tak podle jeho slov odborníci opatrní.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
MŽP: Stanovení cílů pro čisté ovzduší zákonem není v kompetenci ministerstva zdravotnictví
Po týdnu se do Česka vrátil písečný prach ze Sahary
Ve většině ČR byla odvolána smogová situace vyhlášená kvůli písku ze SaharyOnline diskuse
Všechny komentáře (1)
Katka Pazderů
25.4.2020 07:46A je zajímavé, že z pohledu ostatních měřících míst je Legerova opravdu extrémní, Praha by s tou magistrálou měla něco dělat, třeba dostavět vnější okruh a zavést omezení vjezdu do centra pro stará auta. Celkově klesající křivky totiž dobře vyjadřují větší tlak na výrobce automobilů, a stačilo by zavézt zákaz vjezdu pro auta starší 15 let. Ty by musely od letoška splňovat minimálně normu Euro 4.
