Antilopy levharty a divoké psy potřebují. Jinak jim Afrika zaroste trny

Čím méně je predátorů, tím častěji se býložravci dostávají do svízelné situace. Úbytek šelem totiž vede k tomu, že si býložravci více vybírají v tom, co si dají k jídlu. A čím dál víc se zaměřují na šťavnaté rostliny a vyhýbají se těm trnitým. To však vede k tomu, že prostor zarůstá trnitými rostlinami, ukazuje výzkum University of British Columbia (UBC) zveřejněný v odborném časopise Science.

Adam Ford se svými kolegy z UBC prováděl výzkum toho, čím se africké antilopy impaly živí. Zkoumal přitom, jak se mění stravovací strategie těchto krásných zvířat podle toho, zda jim hrozí či nehrozí útok jejich přirozených predátorů. A zároveň sledoval, jaký to má vliv na výskyt pichlavých rostlin a krajinu jako takovou.

„Ukazuje se, že levharti a divocí psi ovlivňují to, kde býložravci jedí,“ říká Adam Ford. „A z druhé strany pak trny rostlin ovlivňují to, co býložravci jedí.“

„A čím víc kvůli lidským činnostem ubývá šelem, tím víc se impaly a jiní býložravci chodí pást tam, kde to dřív bylo nebezpečné. A víc si vybírají, co jim chutná. A vcelku pochopitelně víc jedí to, co nepíchá. Důsledkem je, že trnitých rostlin, keřů a stromů je čím dál víc,“ říká Adam Ford.

Z dostupných statistik vyplývá, že počty víc jak tří čtvrtin všech velkých šelem světa klesají a 17 druhů se vyskytuje na méně než polovině svého někdejšího areálu.

Z pohledu rostlin jsou dvě možné strategie, jak se bránit býložravcům. Vybavit se trny a znepříjemnit pozření, nebo růst tam, kde je to pro býložravce nebezpečné. S úbytkem šelem přestává druhá strategie fungovat.

---

reklama

---