AP: Navzdory válečným těžkostem zaplavují Kyjev a další ukrajinská města květiny
Po celé zemi nosí mladí muži pugéty na rande a vojáci, kterým někdy chybí končetina, je nosí při návratu domů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v roce 2022 přinesl při návštěvě nemocnice kytici dospívající dívce, která byla zraněna při útěku před postupujícími ruskými jednotkami u Kyjeva.
Sytě fialové petúnie a žluté devaterníky vyrůstají z květináčů, které lemují kyjevské zadní uličky i velké bulváry. Některé jsou připevněny na sloupech veřejného osvětlení a květiny lze spatřit i na dvorech ukrajinských věznic. Jsou vyobrazeny na ukrajinských bankovkách, textilních vzorech a nástěnných malbách - vedle reklamních billboardů a plakátů pro nábor do armády.
U květinového stánku v podchodu pod centrálním kyjevským náměstím Majdan prodává Olha Semynohová kytice v přepočtu za přibližně 60 korun. Ti, kteří mají v kapse víc, si mohou pořídit obří pugét až za v přepočtu 1700 korun. I během války má podle svých slov nejvíc práce 8. března - na Mezinárodní den žen. Její obchody se také zvedly díky mužům povolaným do armády, kteří posílají květiny domů skrze on-line objednávky.
Na předměstí ukrajinského metropole, kde Ukrajinci před dvěma lety zastavili ruský postup, obyvatelé stále pečují o zahrady svých poškozených nebo zcela zničených domů. V jednom z kyjevských parků poblíž levého břehu Dněpru stojí velká květinová instalace, která vítá stíhačky F-16, jež mají letos v létě dorazit od západních spojenců Ukrajiny.
Květiny jsou nerozlučně spjaty s ukrajinskou kulturou, tradicemi a oslavovanými etapami života, vysvětlila šéfka ukrajinské floristické asociace Iryna Bělobrovová. Jsou také emocionálním spojením se zemí. "Bez květin nemůže být život jasný, plný a bohatý," řekla. "Květinové věnce se uchovávají po léta a vyšívané košile se předávají mladším generacím," řekla.
Bělobrovová po začátku ruské rozsáhlé invaze v roce 2022 uprchla do Nizozemska, které je považované za světovou velmoc v produkci květin. Spolupracovala tam s dalšími uprchlými květinářkami, aby zajistila přítomnost květin, kdykoli se v evropských hlavních městech konaly akce vyjadřující solidaritu s Ukrajinou.
Národní květinou země i symbolem ukrajinského vzdoru a odolnosti ve válce se staly slunečnice, pěstované na Ukrajině od 18. století. Pole s těmito květy jsou často k vidění po celé zemi a Zelenského kabinet tuto květinu v roce 2020 jmenoval symbolem národního Dne památky obránců Ukrajiny.
"Poskytují únik od hrůz bombardování, ničení, bolesti a slz," řekla Bělobrovová, která se z Nizozemska vrátila na Ukrajinu a žije v Kyjevě. "Květinami se snadno vyjadřují emoce. Každá květina mluví sama za sebe a dohromady v kytici vyprávějí celý příběh," dodala.
Květiny podle Ukrajinců znamenají nejen tradici, ale symbolizují také naději a uzdravení.
Dobropark, soukromě provozovaná zahrada a rekreační oblast o rozloze 370 akrů ležící západně od Kyjeva, byl obnoven po ruské okupaci, která trvala více než měsíc. "Ruská armáda okupovala celou tuto oblast," uvedla krajinářská návrhářka parku Olha Lyhvarová.
Když se ruské jednotky stáhly, zmizely z parku i tamní traktory a elektrické vozíky, dodala. Třípatrový hotel, který na pozemku kdysi stál, byl srovnán se zemí. Dnes podle ní do parku přicházejí lidé, aby se "znovu spojili s přírodou". "Mohou tady cítit sílu života. Vidět, že navzdory všemu pokračuje. Musíme žít dál a najít pro sebe radost a krásu v tom, co nás obklopuje," dodala.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Jaroslav Řezáč
6.7.2024 09:10Viděl jsem výstavu kreseb těch, co sem přišli kvůli válce. Oni nekreslí tanky, lodě, letadla, palmy, silnice rozpálené slunce. Dokonce ani moc stormy. Kreslí právě mnoho květin, pole louky, busty, které místo oblyčeje je pole s nebem. Květinné ornamenty jsou jejich identita.
Oni s červenou barvou nebojují, oni jí prožívají, což bych řekl, že je zajímavý narativ.
V kontextu článku a té výstavy, co jsem měl možnost poznat. Že je to oslava života.
My tady vytváříme tůzně " reality" ale v zásadě by se dalo říci, že ty umělé reality jsou objektivizace dojmů, pocitů ale nežijeme... my zkrátka se zdrogujeme pocity, protože kolikrát ty naše realné situace nejsou tak úžasné, alkohol nahradila digitalizace situace jsou však stejné.
My těma umělíma realizacema, zasíťování, inteligencema umíráme za živa. Digitalizace ničí naše schopnosti prožívání.
Pavel Hanzl
6.7.2024 16:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč"Pouze společně prolitou krví se z lidí stává národ a ze země vlast. A nový národ Český dostal příležitost si vybojovat plnoprávné postavení mezi národy Evropskými po Mnichovu 1938. A národ byl na oběť nejvyšší připraven, ale podrazila mu nohy zezadu jeho vlastní elita. Tím mu byla zlomena páteř a od té doby jsme si už nikdy nic nevybojovali". Jan Patočka
Je to sice děsivě patetické, ale já se obávám, že je to pravda.
A právě Ukrajinci si dnes budují svůj, velmi morálně respektovaný národ. Tohle my nikdy nedokázali.
Já se ale obávám, že tu příležitost zase dostaneme a zase to dopadne jak dycky. Což bude už asi konečná. (nebo Konečná?)
Jaroslav Řezáč
7.7.2024 08:32 Reaguje na Pavel HanzlMenší státy si musí chránit identitu lépe, než větší, protože větší si myslí, že oni jsou ten "silnější pes", který nás akorát odrbe. Respekt není, jen hromada prázdných frází.
Pavel Hanzl
7.7.2024 15:54 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAle dobře, máme národ i stát a je naší bytostným zájmem být v silné skupině podobně velkých států (jsme v EU asi sedmý největší), která právě národní identitu národů velmi podporuje. Jezdil jsem nedávno na kole po Rakousku i Holandsku a mám pocit, že se tam veřejnost obrací ke kořenům a folklór a jiné projevy národní identity tam přímo bují. Je to taky vysokou životní úrovní, mají na to čas i peníze.
Pavel Hanzl
6.7.2024 16:34 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
7.7.2024 08:18 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.7.2024 15:35 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
6.7.2024 18:47Čech odpoví. No stojí to za ... Český sedlák se nikdy nechlubil úspěchy, aby mu cizí šlechta nezvedla dávky.
Pavel Hanzl
7.7.2024 15:43 Reaguje na Slavomil VinklerTzv. "česká šlechta" byla říšská a hovořila především německy, zvolila si za krále Fridricha Falckého, což byl Němčour jak poleno a vypálil Pržský hrad, bo byl fanatický protestant. A stavovské povstání vedl Thun s Anhaldtem.....
Dopadnout Bílá hora naopak, žedný Český národ by nebyl.
Lubomír Vrána
7.7.2024 18:20 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.7.2024 21:02 Reaguje na Lubomír VránaPokud někdo žil v zahraničí, psal si ke jménu zemi, Johann Amos Comenius Moravicus, Vaclaw Hollar, Bohemicus atd. atd.
A kdo z nich byl Čech? Hollar mluvil německy a později anglicky, Komenský latinsky, německy a česky. Moderní národy vymyslel až Napoleon, aby dostal chlapy do armády zadarmo.