V názoru na jadernou energii jsou obyvatelé EU rozděleni

Obyvatelé zemí Evropské unie nemají jednoznačný názor na jadernou energii. Průzkum Eurobarometru z podzimu ukázal, že u dotazu týkajícího se očekávání od jaderného výzkumu, byl poměr lidí s pozitivním a negativním názorem vyrovnaný a činil 46 procent. Vliv na to však mělo hlavně jasné odmítnutí v Německu a velká skepse ve Francii. Ve většině menších zemí EU, v čele s Českou republikou, mají obyvatelé na jaderný výzkum převážně pozitivní názor. Upozornila na to rakouská agentura APA.

Rakousko má dlouhodobě odmítavý postoj k jaderné energii. Evropská komise (EK) však nově změnila plány a chce zařadit jádro a zemní plyn za určitých podmínek na seznam takzvaných zelených investic. Členské státy sedmadvacítky se mají k návrhu vyjádřit do 12. ledna. Spadl by pod stůl, kdyby se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To se však podle agentur zdá zatím nepravděpodobné.

Otázka týkající se hodnocení jaderné energie byla součástí průzkumu o postoji Evropanů k vědě a technice. V průzkumu na otázky odpovědělo 26 827 respondentů. Průzkum se ptal také na tři možnosti produkce energie. Největší podporu ve všech zemích EU v něm měly alternativní zdroje, 92 procent respondentů uvedlo, že v příštích 20 letech očekává pozitivní vliv solární energie a 87 procent očekává pozitivní efekt větrné energie.

V případě jaderné energie však průzkum neukázal jasný názorový obraz. Že jaderný výzkum bude mít celkově pozitivní efekt na jejich život se domnívá 46 procent dotázaných, stejný poměr však čeká i negativní účinky. Další tři procenta neočekávají žádný vliv a pět procent se nevyjádřilo.

Průzkum však odhalil obrovské rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi EU. Skepse je výrazná zvláště v Německu a Rakousku. Pozitivní vliv jaderné energie v Německu očekává jen 25 procent dotazovaných, v Rakousku je to 30 procent. Negativní dopady čeká 69 procent Němců a 66 procent Rakušanů. Odmítavý postoj převažuje také v Lucembursku a Řecku.

Francie se téměř shoduje s evropským průměrem, podíly respondentů s pozitivním a negativním očekáváním se vyrovnávají na 45 procent. Téměř shodné jsou postoje dotazovaných také ve Španělsku, Portugalsku, Dánsku a Belgii.

V ostatních zemích EU však převažují pozitivní očekávání od jaderné energie, a to hlavně v České republice, kde má pozitivní postoj 79 procent dotazovaných. V Bulharsku je to 69 procent a na Slovensku a ve Švédsku se dvě třetiny dotázaných domnívají, že jaderná energie bude mít pozitivní vliv. Ve Finsku a Polsku očekává pozitivní dopady jaderné energie 60 procent respondentů. Polsko plánuje zahájit provoz své první jaderné elektrárny v roce 2033.

Prosincový průzkum agentury IBRS ukázal, že podpora jaderné energetiky v Česku vzrostla za půl roku o šest procent. Růst podpory podle IBRS souvisí se zájmem o dostatek energie, soběstačnosti a ekologické výroby. Jádro podle průzkumu vystřídalo v čele nejpreferovanějších elektráren obnovitelné zdroje. I jejich obliba ale zůstává vysoká.

---

reklama

---