Arnika demonstrovala proti vodním dílům na Labi
Podle Arniky MDS během procesu posuzování vlivu staveb na životní prostředí zatajilo, že řešení Malého Března je nefunkční, neboť při dané výši vzdutí nebude možno při vyšších průtocích bezpečně zaplouvat do plavební komory. V tiskové zprávě Arnika uvádí, že na konferenci "Labe - řeka budoucnosti" v Děčíně tuto skutečnost připustila i vedoucí odboru vodní dopravy MDS Magdalena Konvičková. Podle Jaroslava Kubce, předsedy Sdružení Dunaj-Odra-Labe, bude kvůli tomu nutné vzdutí zvýšit o další 4 metry a tím vyčerpat další tři miliardy korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
Arnika také MDS vyčítá, že zamlčelo a následně popřelo zvýšení předpokládaných nákladů na tyto stavby, které by podle Nejvyššího kontrolního úřadu měly činit 8,89 miliardy korun, tedy o 2,6 miliardy více, než dosud ministerstvo uvádělo.
Tisková mluvčí MDS Ludmila Roubcová petici převzala a jménem ministra Schlinga slíbila, že se materiálem bude ministerstvo zabývat a že vydá tiskovou zprávu se svou odpovědí. Roubcová pak v rozhovoru s novináři na dotaz, proč MDS propaguje stavbu vodních děl, která však podle ekologů a aktivistů bude mít negativní dopad na životní prostředí, odpověděla: "Na základě vyjádření ministerstva životního prostředí a i Arniky zvážilo MDS řadu možností a výstup, o který se teď jedná, je jedním velkým kompromisem mezi technickou stránkou věci a ekologií." Roubcová pak ještě zdůraznila, že by se MŽP a ekologické organizace měly vyjadřovat ne k technické stránce, ale k ekologii.
Podle Roubcové budou náklady na stavbu 6,2 miliardy a budou postupně uhrazeny ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Roubcová odmítla nárůst nákladů na 8,89 miliardy korun s tím, že se ještě nezačalo stavět, tudíž náklady nemohly vzrůst. Argumentaci Arniky, která se opírala o zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu a která uvádí náklady na stavbu 8,89 miliardy, Roubcová odmítla jako nepřesnou a nesprávnou.
Podle Roubcové je stavba důležitá kvůli mezinárodnímu charakteru této vodní cesty, který vznikl už za vlády Karla IV. Protestní akci označila jako neférovou vůči rejdařům, kteří nemohli přijít vyjádřit svůj názor ke špatné splavnosti Labe, jež jim znesnadňuje práci. Roubcová se pak podivovala nad tím, že MŽP se už mnohokrát k výstavbě vyjádřilo, a mnohokrát své stanovisko změnilo. Podle Roubcové se nakonec MŽP vyjádřilo pro stavbu jezů, která nebude mít negativní vliv na životní prostředí: "Mohu vám ukázat dopisy z ministerstva životního prostředí, kde je kladný názor na stavbu vyjádřen."
Podle Vlastimila Karlíka z Arniky má úsek, kde se mají jezy stavět, dosud charakter blízký přírodě. Stavbou by se tak zničil poslední volně tekoucí úsek Labe. Zcela odmítl to, že by se ekologické organizace neměly věnovat jiným než ekologickým aspektům, neboť je právem každého občana zajímat se o to, kam jdou prostředky ze státního rozpočtu.
Karlík také odmítl, že by stavba neměla mít negativní vliv na životní prostředí: "Výsledek dlouhého procesu posuzování vlivů na životní prostředí, kterého se zúčastnili nezávislí odborníci, říká něco jiného." Jako vhodné alternativy k jezům uvedl modernizaci lodního parku čluny s nižším ponorem, které současně mají větší výtlak. Navíc současný lodní park je prý zastaralý a bude se muset obnovit tak i tak. Jako druhou možnost uvedl odstranění balvanů z řečiště, které mají snižovat reálný ponor o třicet centimetrů oproti Německu.
Karlík poté novinářům sdělil, že Arnika se hodlá zúčastnit případného řízení o výjimce ze zákona o ochraně přírody a krajiny a bude se snažit působit na vládu, aby nevydávala politické rozhodnutí, ale aby o Labi rozhodli odborníci.
Po této diskusi pak aktivisté z Arniky udělali test se svým "stínovým ministrem dopravy", který naleznete zde.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Foto: Martin Mach/EkoList
reklama
