Arnika našla v dětské obuvi ftaláty i olovo

Chemické analýzy několika vzorků běžně dostupné letní obuvi v nich objevily vysokou koncentraci toxických látek, informuje ekologická organizace Arnika. Bez nálezů ftalátů a olova byly pouze jedny boty. Arnika nechala otestovat především dětskou obuv. Zejména děti by se podle ní měly kontaktu s jedovatými a rizikovými látkami vyhnout. Ekologičtí aktivisté už podali podnět na Českou obchodní inspekci, která by měla výrobky prověřit.

V botičkách byly naměřeny především ftaláty DEHP a DiBP, které jsou škodlivé především pro hormonální a reprodukční systém člověka, uvádí Arnika. V několika vzorcích našli analytici přítomné také olovo. Tento těžký kov je spojován především s negativním působením na nervovou soustavu. Pouze jeden pár obuvi neobsahoval ani rizikové ftaláty ani olovo, informuje sdružení.

Podle Arniky se tak ukazuje nedostatečnost současné legislativy. „Použití nebezpečných ftalátů je zakázáno v řadě výrobků, jako je například kosmetika, obuvi se ale tato norma netýká," uvádí.

„Vnímáme to jako veliký nedostatek z několika důvodů. Boty, které jsme nechali analyzovat, přichází do přímého kontaktu s kůží. V případě dětí je také těžké přesně vymezit, zda si s botou nebudou také hrát. Ozdoby, ve kterých bylo naměřeno až 44 % reprotoxického ftalátu DEHP k tomu přímo vybízejí,“ popisuje Miroslava Jopková z Arniky. Dětské botičky by podle sdružení měly mít stanoveny limity škodlivých látek stejně jako na jiné výrobky pro nejmenší.

V botičkách byl podle ekologické organizace naměřen především reprotoxický ftalát DEHP a také DiBP, a to v koncentracích od 8 – 44 % hmotnosti. Nejvíce ftalátů bylo obsaženo v ozdobách na botách připomínajících obuv značky „Crocs“ a také v těch částech obuvi, která přichází do kontaktu s pokožkou na citlivějších částech nohy, jako je nárt. „Oba druhy ftalátů se řadí mezi látky neblaze ovlivňující hormonální systém člověka, reprodukční systém a poškozují játra," připomínají aktivisté.

Návrh na omezení čtyř ftalátů, včetně zmiňovaných DEHP a DIBP, v dubnu letošního roku už předložila agentura ECHA. „Pokud nebude průmyslová lobby příliš silná, je jen otázkou času, kdy tyto ftaláty budou v Evropě zakázány zcela. Je však smutné, že celý proces jejich omezování trvá tak dlouho a týká se jen vybraných ftalátů,“ pokračuje Miroslava Jopková. Použití rizikových ftalátů je zatím zcela legální také v pláštěnkách nebo podlahových krytinách.

Ftaláty se jako změkčovadla PVC používají od dvacátých let minulého století. Povědomí o zdravotních rizicích ftalátů zvýšila mimo jiné mezinárodní kampaň Greenpeace v roce 1997 zaměřená na hračky z PVC. „V té době byly hračky z PVC až z 50 % tvořeny právě ftaláty," připomíná Arnika. O dva roky později přijala EU zákaz šesti ftalátů v hračkách pro děti mladší 3 let.

„Jsme obklopeni tisíci nových a stále objevovaných chemických látek. O jejich působení na lidský organismus nemáme vždy dostatek informací. Jsem však přesvědčena, že tam, kde se potvrdí vysoké podezření jejich škodlivosti, je důležité, aby instituce ochrany veřejného zdraví reagovaly okamžitě. V první chvíli alespoň informacemi dostupnými široké veřejnosti. Rodiče musí mít jistotu, že zboží nabízené u nás pro jejich děti, je bezpečné! Výrobci a dovozci čínského zboží nemohou mít přednost před zdravím našich dětí,“ komentovala zjištění Arniky senátorka Jitka Seitlová, místopředsedkyně Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

---

reklama

---