Atmosférická stanice poskytla data pro model povodí Dyje či Želivky

Díky vybavení atmosférické stanice Křešín na Pelhřimovsku vznikl digitální model povodí Dyje i takzvané digitální dvojče Želivky, napájející nádrž Švihov. Slouží k projekci dopadů změny klimatu na vodu. ČTK to řekl Miroslav Trnka, vedoucí sekce klimatického modelování a analýz Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR při dnešním setkání vědců na stanici.

"Z pohledu změny klimatu, z pohledu vědeckého se nacházíme na mimořádně zajímavém místě. Očekáváme, že celkově střední Evropa bude zažívat delší epizody sucha. Proto potřebujeme zachytit proces, jak rychle k tomu dochází, zda se naše prognózy naplňují. Současně nám digitální dvojče umožňuje jen na základě odhadu změny klimatických parametrů spočítat, jak se změní vodní režim v nádrži. Ne že bychom očekávali, že Želivka vyschne, ale spíš jde o to, jakou bude mít vydatnost a jakou kvalitu bude mít voda, která bude do nádrže přitékat," řekl Trnka.

Stanice Křešín, která je vedle areálu meteorologické stanice Košetice, je Národním monitorovacím bodem výskytu a dálkového přenosu skleníkových plynů. Pravidelně měří i jiné znečišťující látky v ovzduší.

Její stožár je vysoký 250 metrů a byl instalovan před deseti lety. Před čtyřmi lety na něm přibyly senzory, které dokážou sledovat také toky vodní páry odpařované z krajiny. "Voda se pohybuje v podobě vodní páry, které přezdíváme latentní teplo. Pokud vodu přeměním na páru, tak kromě hmoty - molekuly vody, je v ní také ta energie, která byla potřebná na to, aby se kapalná voda přeměnila na páru. A tuto energii můžeme studovat," řekl Trnka.

Měření z atmosférické stanice díky její výšce poskytuje obraz koloběhu vody na ploše několika desítek kilometrů, což je pro modelování povodí potřebné. Doplňují ho údaje získané díky asi šest kilometrů vzdálenému vysílači, na který vědci umístili scintilometr. V prostoru mezi věžemi mohou s velkou přesností měřit, kolik vody jím prostupuje.

Model celého povodí umožňuje zjišťovat, jak by se projevilo například zalesnění celého jeho území, jaký vliv by měl průtok výrazně meandrujících řek, jak by povodí vypadala s řekami napřímenými. "Dokážeme tím kvantifikovat přínos, nebo naopak škodu, kterou napáchají různá opatření. Zároveň tam můžeme vnášet signál klimatické změny, což je otázka nanejvýš aktuální," řekl Trnka. Díky modelům je možné předpovědět, jak se projeví postupné oteplování, jak dlouho voda vydrží.

U Želivky vědci sledují tok, přítoky i samotnou nádrž. Modelují i extrémní situace včetně razantnějšího oteplení, než jaké se nyní očekává, protože nádrž Švihov patří k nejdůležitějším částem vodárenské soustavy v Česku, zásobuje pitnou vodou hlavní město.

Observatoř na Pelhřimovsku je pracovištěm čtyř institucí. Jedním z nich je Český hydrometeorologický ústav, druhým Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe. Je také pracovištěm Masarykovy univerzity a Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR.

---

reklama

---