Austrálie musí kvůli suchu zastřelit 10.000 divokých velbloudů
Úřady se rozhodly stavy velbloudů snížit hlavně na severozápadě státu, kde žijí původní Austrálci. Zvířata tam při hledání vody ničí pozemky i domy, jiná kvůli žízni hynou, nebo se při shánění vody zraní. "V některých případech těla mrtvých zvířat kontaminovala vodní zdroje nebo poškodila kulturní památky," uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Jižní Austrálie. V tomto státě se jedná o první takto rozsáhlé snižování stavů velbloudů.
Zvířata původně na kontinentu nežila, do Austrálie se dostala až společně s osadníky ve 40. letech 19. století, za šedesát let bylo z Indie přivezeno zhruba 20.000 velbloudů. Přistěhovalci je používali při průzkumu vnitrozemí a před stavbou železničních tratí i k přepravě zboží. Sudokopytníci se v suchém podnebí vnitrozemské Austrálie bez přirozeného nepřítele rychle rozmnožovali a dnes jsou považováni za škůdce, který znečišťuje vodní zdroje a ničí původní flóru a faunu.
Austrálie je v důsledku zemí s největší populací divokých velbloudů na světě. Na přelomu tisíciletí krajinu křižovalo až milion kusů, populace však ke konci tohoto desetiletí klesla o čtvrtinu. Důvodem je přetrvávající sucho i umělé snižování jejich počtů ze strany vlády.
Rok 2019 byl pro Austrálii nejteplejším a nejsušším rokem v historii měření. Země momentálně bojuje proti požárům, které zabily téměř tři desítky lidí a které zasáhly více než 10,3 milionu hektarů porostu. Plamenům podle vědců z univerzity v Sydney patrně padla za oběť až miliarda savců, ptáků a plazů.
reklama



V Austrálii se mezi volně žijícími ptáky šíří virus ptačí chřipky H5N1
Austrálie zaznamenala první podezřelý případ ptačí chřipky, čeká se na výsledky
Australské úřady zabavily přes 100 000 švábů, jejichž chov je v zemi zakázán