Balkánské země vyzvaly EU, aby regionu pomohla s nákupem energií
"Pokusíme se jako západní Balkán požádat o podporu a částečnou kompenzaci za nákup nedostatkové elektrické energie," řekl podle stanice RTS srbský prezident Aleksandar Vučić.
Albánský premiér Edi Rama vyzval EU, aby se během nadcházející topné sezóny vůči balkánským zemím "nezachovala stejně hanebně" jako během pandemie covidu-19. "Dobře si pamatujeme, jak byly tehdy země západního Balkánu na začátku pandemie donuceny obrátit se na Čínu, Rusko či Turecko, (...) protože EU hleděla pouze na sebe," řekl Rama, který v minulosti opakovaně sáhl k ostrým vyjádřením na adresu Bruselu kvůli jeho údajné neochotě k rozšiřování o balkánské země.
Iniciativa Otevřený Balkán vznikla v loňském roce jako pokus o odstranění obchodních a cestovních bariér mezi zeměmi západního Balkánu. Jejími členy jsou Srbsko, Albánie a Severní Makedonie, jako pozorovatelé se summitu v srbské metropoli zúčastnili i představitelé Černé Hory, Bosny, Turecka a Maďarska. Část balkánských zemí i veřejnosti projekt odmítá, neboť podle nich nahrává srbským zájmům. Jiní ho vidí jako škodlivou konkurenci vůči procesu začleňování západního Balkánu do EU.
Trojice členských zemí Otevřeného Balkánu dříve založily pracovní skupinu, která má vzhledem ke globálnímu nedostatku zdrojů energie před nadcházející zimou dohodnout společný mechanismus pro zásobování elektrickou energií a zemním plynem. Do budoucna se počítá s výstavbou propojovacího plynovodu mezi Srbskem a Severní Makedonií, společných solárních elektráren i terminálu na zkapalněný plyn (LNG) v Albánii, z nějž by se zásobovaly ostatní země.
Evropská komise má v polovině září představit plán na zastropování cen energií a další kroky k omezení rekordního zdražování plynu a elektřiny, které vyvolala ruská válka na Ukrajině. V červenci členské státy odsouhlasily dohodu o solidaritě a jednotě, která má napříč evropským kontinentem pomoci zajistit dostatečné dodávky plynu pro nadcházející zimu.
reklama