BBC: Díky tsunami se množí ohrožené želvy
Rybářská činnost se v roce 2005 podstatně snížila kvůli loňské prosincové tsunami. V důsledku katastrofy přišli rybáři o své vybavení a báli se znovu vyplout na moře. Proto bylo hlášeno jen velmi málo úmrtí želv během období jejich hnízdění od listopadu do dubna.
Organizace pro péči a ochranu životního prostředí, jako např. Madras Crocodile Bank Trust, Students' Sea Turtle Conservation Network (SSTCN) a Tree Foundation, zaznamenaly téměř dvojnásobný nárůst počtu hnízd podél pobřeží hlavního města Chennai. Tento rok se také do moře dostalo dvakrát více vylíhnutých želv než v předcházejících letech. Oblast kolem Chennai je po pobřeží východoindického státu Orissa, kde se každou zimu páří a hnízdí až 800 tisíc želv, druhé největší rodiště tohoto druhu.
„Strach z moře“
T. Krishnamoorthy, hlavní manažer organizace Child Relief and You, se aktivně podílel na navracení postižené oblasti do původního stavu. Uvedl, že rybaření dosud nebylo obnoveno v běžném rozsahu. „Rybáři zatím nebyli schopni překonat strach z moře,“ řekl Krishnamoorthy. „Ačkoli vláda schválila peníze, aby jim pomohla nahradit ztráty, postižení rybáři je nebyli schopni použít kvůli četným podmínkám ze strany vlády.“
Podle studií vypracovaných nevládními organizacemi obnovilo rybaření v regionu šest měsíců po katastrofě asi 60 % plně mechanizovaných člunů. Naštěstí pro mořské živočichy se tak stalo až na konci jejich chovného cyklu. „Zatímco živobytí rybářů je v sázce kvůli snížené rybářské aktivitě, ekologie moře si polepšila,“ říká T. Krishnamoorthy.
Mezi nejprimitivnějšími žijícími druhy vděčí karety zelenavé za své jméno olivové barvě svých krunýřů ve tvaru srdce. Mezi chráněnými druhy v Indii jsou nejmenší z mořských želv, každá váží 50 kg a dorůstá do velikosti od 60 do 70 cm. Želvy přicházejí na břeh v noci během přílivu, vyhrabávají dutiny hluboké asi 46 cm, kladou kolem 120 vajíček a hnízdo zakrývají pískem.
Lidská hrozba
Želvy se vracejí do stejných hnízd každý rok a v období mezi prosincem a dubnem obvykle hnízdí třikrát. „Tyto mořské želvy jsou postiženy zejména rybařením podél pobřeží,“ říká Adhith Swaminathan z SSTNC. „Spíše než tradiční rybaření mohou za všechny škody rybářské lodě,“ dodává. Karety přicházejí na břeh každých 40 minut, aby se nadechly, a chytí se do sítí.
Rybářské lodě pak táhnou sítě několik kilometrů, želvy zůstávají pod hladinou a umírají. Také je známo, že rybáři želvy zabíjejí, protože se zaplétají do sítí a tím je ničí. „Počet mrtvých živočichů vrcholí během období hnízdění, protože želvy migrují ze vzdálených míst, jako je Austrálie, a páří se poblíž pobřeží," vypráví Adhith Swaminathan.
V minulé dekádě bylo v Orisse nalezeno více než 120 tisíc mrtvých želv. Jen v období mezi prosincem 2004 a únorem 2005 bylo na břeh vyplaveno více než pět tisíc mrtvých živočichů. Ačkoliv byly mechanizované rybářské lodě v orissejských želvích hnízdištích zakázány, zákon není uplatňován.
Želví hnízdiště jsou také ohrožena vysokými vlnami, bouřemi a přirozenými predátory. Ale lidská hrozba je nejkritičtější. „Mořské želvy, zvláště ty čerstvě vylíhnuté, přitahuje zářící horizont,“ říká Swaminathan. Zatímco dříve bylo nejzářivějším horizontem moře, dnes matou právě vylíhnuté, ale i dospělé karety majáky podél pobřeží. Světla vedou živočichy přímo na silnici, kde je sežerou psi nebo umřou dehydratací.
Neoprávněné zasahování lidí do pláže přinutilo želvy hnízdit v trávě nebo mimo čáru přílivu. Stále více vajec se také ztrácí, protože jsou v různých částech světa považovány za delikatesu. Vejce jsou prodávána jako jídlo a krunýře se používají pro dekorativní účely. Přestože podle nařízení o divočině ve státě Tamil Nadu, je sběr a prodej želvích vajec nezákonný.
Někteří prodejci vajec říkají, že i když jim prodej nevynáší tolik peněz, jak si někteří kupci myslí, vejce mají vysokou nutriční hodnotu. „Ale tenhle rok byl obchod mizerný,“ říká jeden z nich.
Podle článku Harsh Kabra BBC Online News 19. 05. 2005.
reklama
