BBC: Norsko hledá nová místa pro těžbu ropy v Arktidě
Podle nejnovějších průzkumů se však hlavní zdroj příjmů Norska za několik desítek let nevyhnutelně vyčerpá. Ministr ropného průmyslu a energie Einar Stensnaes řekl BBC News, že nastala doba začít hledat alternativy. „Nemůžeme jenom hledat nové zdroje energie. Důležité je také hledat nové využití pro náš průmysl, které by se dalo rozvíjet souběžně s těžbou ropy,“ dodává Stensnaes. Podle jeho informací je v tuto chvíli jedna třetina ropných zásob vytěžena. Vláda předpokládá, že zbývající přírodní zdroje energie vystačí na dalších padesát let. Není ale jisté, zda všechny vrty budou úspěšné a plánovaný objem ropy a zemního plynu půjde skutečně vytěžit.
Největší potenciál již neposkytuje oblast Severního moře, které si již rozdělily ropné společnosti a kde jsou velmi dobré zdroje. Těžařské firmy velmi dobře zvládly technologii podmořské těžby a dokáží beze ztrát čerpat ropu i zemní plyn. „Neprozkoumané oblasti v arktické oblasti Barentsova moře jsou velice slibné, ale podmínky i technika práce zde budou naprosto rozdílné,“ říká vedoucí Norského ředitelství ropných zásob (NPD). Ředitelství vládě doporučuje hledat nové zdroje ropy a zemního plynu v Barentsově moři, jestliže chce předejít energetické krizi. Vláda na konci loňského roku oznámila, že hodlá povolit vrtné práce v této oblasti arktického moře.
Prohlášení vyvolalo vlnu nevole v řadách ekologických organizací, které se obávají, že křehký přírodní systém Arktidy by neunesl případné ropné havárie. Ministr ropného průmysl a energie se tak ocitl mezi dvěma mlýnskými kameny. „Musíme najít nové zdroje energie pro náš průmysl a nejslibnější oblastí se jeví daleký sever. Tento region je zároveň oblastí bohatou na ryby a jednou z nejdůležitějších lovných oblastí Norska. Zdejší obyvatelé jsou na rybolovu převážně závislí,“ říká Einar Stensnaes. Těžba ropy v Arktidě je velmi drahá a složitá, především kvůli extrémně nepříznivým klimatickým podmínkám. Kromě ekologických a ekonomických problémů spojených s těžbou tento plán rozvířil i politickou situaci. Norsko i Rusko si totiž činí nárok na oblast Barentsova moře, které je větší než Severní moře a mohlo by obsahovat i naleziště přírodního bohatství.
Zatímco objem ropy vytěžené v norských vodách klesá, těžba zemního plynu je naopak na vzestupu. Podle největší norské společnosti Statoil jsou v moři zásoby plynu nejméně na dalších sto let těžby. „Za pět let budeme těžit stejné množství zemního plynu jako ropy,“ říká výkonný ředitel Statoil Erling Oeverland. Norsko velmi významně zásobuje zbytek Evropy zemním plynem, je třetím největším dodavatelem.
Produkce ropy i zemního plynu ještě dlouho nebude na tak kritické úrovni, že by nebyla schopna pokrýt energetické potřeby samotného Norska. Přesto zaznívají otázky po hledání zcela nových alternativ zdrojů energie. Většina ze 4,5 milionů obyvatel Norska by si přálo postavit energetickou politiku na využití levných hydroelektráren. Jenže nejbohatší průmyslové podniky jsou právě ty, které těží ropu. Tyto společnosti nemají přílišnou důvěru ani chuť investovat do výzkumných projektů na využívání alternativních zdrojů. Menší projekty na výrobu vodíku pomocí větrných rotorů sice proběhly, ale bez velkého úspěchu. Podle komerčních společností není možné předpokládat z alternativních zdrojů energie v budoucích dvaceti až třiceti letech velké zisky.
Podle článku Larse Bevangera BBC News Online 14. 04. 2004.
reklama
