Bezplatné emisní povolenky brzdí dekarbonizaci, tvrdí odborníci

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Evropská komise nejspíš navrhne, aby byl systém obchodování s emisními povolenkami ETS 1 pro průmyslové podniky flexibilnější. Firmy by podle návrhu mohly získat více bezplatných emisních povolenek výměnou za investice do dekarbonizace, uvedl v minulém týdnu nejmenovaný unijní představitel.

Aktuální plošné přerozdělování bezplatných povolenek podle odborníků zvýhodňuje firmy s vysokými emisemi, které soutěží na globálním trhu a dostávají povolenky zdarma, jelikož pak mohou promítnout hypotetické náklady do koncových cen a přebytky povolenek se ziskem prodat. Naopak podle nich znevýhodňuje lokální podniky, teplárny a menší firmy, které musí povolenky plně nakupovat bez jakýchkoliv kompenzací.

Podle dat Evropské komise za rok 2024 se bezplatně přiděluje zhruba 42 procent evropských povolenek. České firmy dostaly v minulém roce zdarma přes deset milionů bezplatných povolenek, a to při průměrné ceně 73,43 euro za povolenku. Největší objem povolenek směřuje do výroby železa a oceli, cementu, rafinérií a petrochemického průmyslu.

Systém bezplatných povolenek měl podle odborníků ochránit průmysl ohrožený únikem uhlíku, přesunem uhlíkově náročné výroby mimo EU bez snížení emisí. Tento problém ale podle nich nově řeší uhlíkové vyrovnání na hranicích, tzv. CBAM. Jde o opatření EU, které srovnává podmínky mezi evropskými a zahraničními výrobci. Zabraňuje tzv. úniku uhlíku tím, že uvaluje poplatek na dovoz vybraného zboží, např. železa, ocele či hliníku znečišťujícího životní prostředí, čímž zajišťuje, že dovozci zaplatí za emise stejně jako firmy v EU.

Některé průmyslové firmy a státy volají po prodloužení časového okna, kdy mají být povolenky přidělované zdarma. Česko patří k nejhlasitějším odpůrcům zrušení bezplatných povolenek, brání se tomu například i Německo či Francie. Podle odborníků by prodloužení současného systému přineslo problémy, protože souběžně s ním funguje i systém CBAM, což podle jejich názoru nemotivuje firmy k dlouhodobé konkurenceschopnosti a regionálně to znevýhodňuje průmysl v chudších státech včetně Česka.

Odborníci z Greenpeace ČR a CDE jsou přesvědčeni, že revize EU ETS by měla zachovat stávající časový plán ukončení bezplatných povolenek a výnosy z povolenek by měly mířit především na cílená opatření a investice do dekarbonizace průmyslu. Zároveň by měl být posílen a rozšířen systém CBAM, aby se posílila poptávka po nízkoemisních produktech vyrobených v EU, jako je například zelená ocel.

Česká vláda podle Petra Švrčka ze společnosti Bluenet politicky deklaruje, že ETS 2 v současné podobě odmítá a nechce dokončit jeho implementaci. Část systému však již v ČR fakticky funguje, protože dodavatelé paliv od roku 2025 sledují a vykazují emise.

"Neznalý pozorovatel může lehce dospět k závěru, že po odkladu implementačního procesu není třeba se tímto tématem dále zabývat. Je ovšem bláhové domnívat se, že implementaci bude ČR odolávat do nekonečna. Naopak je zcela namístě využít časového prostoru, který takto vznikl, a zintenzivnit cílené investice do fotovoltaiky, akumulace, změny systému vytápění nebo do chytrého řízení spotřeby," podotkl Švrček. Takové investice podle něj představují cestu, jak mohou občané, podniky i města a obce dlouhodobě snižovat emise i provozní náklady, do kterých se v budoucnu systém povolenek bude jistě promítat.

Emisní povolenka je obchodovatelný certifikát, který opravňuje svého držitele vypustit do ovzduší jednu tunu CO2 nebo ekvivalentu jiných skleníkových plynů. Systém funguje na principu snižujícího se emisního stropu s cílem motivovat firmy k přechodu na čistší a ekologičtější technologie. Bezplatné emisní povolenky jsou odpustky, které EU přiděluje vybraným podnikům zdarma. Jejich účelem je zabránit tzv. úniku uhlíku, situaci, kdy by firmy kvůli nákladům na nákup povolenek přesunuly výrobu do zemí s mírnějšími ekologickými pravidly, což by celosvětově nepřineslo snížení emisí.