Bezzásahová plocha NP Šumava by v roce 2060 měla být 75 procent
22.9.2020 12:49 | DOBRÁ
( ČTK)
K navrženým zásadám péče se ode dneška po dva měsíce může vyjadřovat veřejnost. Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz
Bezzásahová plocha šumavského národního parku by v roce 2060 měla dosáhnout tří čtvrtin jeho rozlohy. K tomuto stavu park směřuje na základě zásad péče, které by měly platit od příštího roku. Navrhovaný dokument ještě musí schválit Rada Národního parku Šumava a následně také ministerstvo životního prostředí.
Zásady péče jen upravují režim zón národního parku, které jsou dané zákonem, uvedl ředitel šumavského národního parku Pavel Hubený. "(Zásady) dávají cíl a směřování národního parku k naplnění dlouhodobého cíle. A tím je na většině území uvolnit přírodní procesy a na jasně definované části se trvale starat o ekosystémy s cílem vysoké druhové rozmanitosti," dodal.
Podle něj zásady péče definují, jak dosáhnout nastavené zonace území. Od letošního března je NP Šumava rozdělen do čtyř zón. V té s nejpřísnějším režimem ochrany přírody se nachází 27,7 procenta území. Jedná se o plochu určenou pro nerušený průběh přírodních procesů. Na opačném pólu zonace je takzvaná kulturní krajina, do níž spadají hlavně osídlené části Šumavy. Momentálně zóna kulturní krajiny zabírá 1,2 procenta národního parku. Stejnou rozlohu by měla mít i v roce 2060.
Nyní navrhované zásady péče mají platnost na 20 let. "Jejich dlouhodobým cílem je ale rok 2060, kdy bychom právě chtěli mít bezzásahové území na 75 procentech parku," podotkl Hubený.
K navrženým zásadám péče se ode dneška po dva měsíce může vyjadřovat veřejnost. "Podněty budeme vypořádávat průběžně a to až do konce letošního roku," uvedl Hubený.
Šumavský národní park vznikl v roce 1991 a rozkládá se na ploše více než 680 kilometrů čtverečních na území Jihočeského a Plzeňského kraje.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
Byl bych pro to, aby Šumava byla bezzásahová celá a vstup do ní by měl být velmi přísně zakázán hlavně těm, co takové ptákoviny do vývoje NP prosazují.
Odpovědět
2060 ... a tak to jo.
Beru, že pokud to po Hubeným někdo chce, tak mu to napíše, za peníze bych něco sesmolil klidně taky.
Ale rušit se tím, co bude ... přesněji řečeno co by možná mohlo být ... za 40 let ...
Odpovědět
V NP se nemá vůbec zasahovat, pouze na pozemcích nepatřících NP
Odpovědět
Pro přírodu dobrá zpráva.
Doufám, že se tenhle program péče v NP Šumava podaří zrealizovat. Naši potomci budou moci být v budoucnu pyšní na tyhle zelené plíce Evropy.
Odpovědět
To myslíte vážně, ty zelené plíce Evropy? To jste mně teda pekelně rozesmála. Bude nejlepší pro vás když tady už nebudete vy ani ti co tohle prosazují, protože ti potomci by si to možná chtěli vyřídit ručně za to jakou Šumavu jim předáte. Každoroční gradace lýkožrouta na 75% území NP zajistí s přehledem mrtvý les. Jednoduše se nebude stačit obnovovat.
Jak dlouho je Hubený šéfem NP Šumava, ale dodnes se mu nepodařilo kůrovce, neříkám zlikvidovat, ale ty stavy aspoň trochu snížit.
Plíce Evropy tfuj :-))))
Odpovědět
Hlavně, že se to daří lesníkům v jejich obhopodařovaných lesích po celém Česku - dozajista by bylo vhodné zavést na Šumavě jejich postupy...
Odpovědět
Pane Suchomel, článek je o NP Šumava, nikoliv o hospodářských lesích v ČR.
Odpovědět
Jistě...ale podle vaší reakce bych tipoval, že vy to chcete řešit pomocí lesníků a ne přírody - tak jsem chtěl jen upozornit na to, jak jim to hezky jde i tam, kde mají úplně volné ruce....jinak Šumava je rozhodně zelená a není mrtvá...
Odpovědět
No pomocí přírody to řeší Hubený už leta a gradace brouka se opakuje každý rok, který pak samozřejmě přelétává i na vedlejší lesy.
Už se to tady řešilo tolikrát, že už se nebudu opakovat. Ačkoliv jsem dával odkazy na opravdové veličiny v oboru/pochopitelně ne na Hrušku/ které upozorňovaly na nebezpečí bezzásahovosti, bylo to stejně k ničemu.
To je jako házení perel sviním/pozor to je řečnický obrat nikoliv nadávka/ pořád se opakovat.
Odpovědět
No jo...ale Šumava je i přesto zelená... https://www.bc.cas.cz/novinky/detail/4968-zadna-mesicni-krajina-np-sumava-se-obnovuje-ukazuji-vyzkumy/
Odpovědět
Neunavujte se, z principu nevěřím ničemu o Šumavě, kde figuruje jihočeská univerzita a jméno Hruška a další. Kdyby jste poctivě četl mé příspěvky tak toho pána už jsem jednou jmenoval.
Odpovědět
No jo no...kdo nechce vidět, nevidí....
Odpovědět
Kdosi nás tu nedávno pod jiným článkem ujišťoval, že bezzásahovost se má týkat jen nepatrného procenta ploch.
Odpovědět
Zrovna jsem na Šumavě, některé holiny vypadají naprosto tristně i když na nich sem tam již něco roste. A pohled na neuklizený les, sušiny, hromady suchých pařezů a větví...... Nechápu proč někdo prosazuje bezzásahovost, od toho jsme přec inteligentní a lidi, aby jsme i přírodě pomohli uspíšit některé procesy a vrátili jí krásu o desítky let dříve. Vždyť to uděláme i pro naši generaci. Samoobnova lesa, pokud se vůbec zadaří, ta projeví za desítky let a nekochat se krásou lesů v daleko kratším čase, když to jde uspíšit, tak to si občané české republiky opravdu nezaslouží.
Odpovědět
Desítky let? Bohužel spíš několik staletí.
Odpovědět
75% bezzásahovost je už dnes v mnoha NP v zahraničí standardem. Myslím, že je to naprosto reálné - ani ne rychlé přejití na bezzásahovost, ale ani ne extra pomalé. Národní parky zde máme od toho, abychom mohli sledovat přírodní procesy bez lidského zásahu. Kvůli ochraně stále ještě hezké kulturní krajiny, kde přežívají i zbytky nezasažených území, zde máme CHKO.
Šumava je, bohužel, jednou z posledních divokých míst u nás. A já doufám, že tu hlavní bitvu o Šumavu již ochranáři nad developery a jinými vyhráli.
Odpovědět
Šumava je opuštěná kulturní krajina, zejména zpustlý hospodářský les.
Ta má asi tak daleko k divočině jako zatoulaný podvyživený voříšek k vlkovi.
Odpovědět
Slovo “divočina” sem nepoužil ani jednou.
Odpovědět
V příspěvku jasně odlišujete "hezkou kulturní krajinu" a "poslední divoká místa". Tak Vás jen mírně upozorňuji, že Šumava je právě ta kulturní krajina, byť její zvláštní krása je (aspoň podle mého subjektivního vnímání) dána její opuštěností.
I když sem patří asi spíš minulý čas - příliš si pamatuji Šumavu z let devadesátých, setkání s "ochráněnou" realitou poslední doby nebyla nejpříjemnější.
Odpovědět
Tohle vidíme naprosto stejně. Když porovnáte začátek devadesátek jak vypadala Šumava a co z ní udělali různí pomatenci teď, škoda mluvit. Problém je, že velká většina těch troubů co do toho teď kecá a vůbec tomu nerozumí tu Šumavu jak vypadala tehdy vůbec neviděla.
Ano zpustlý hospodářský les a říká se tomu divočina. A ta divočina v jejich pojetí vypadá jako les sežranej kůrovcem a následné suché pahýly stromů.
Odpovědět
To je přesný postřeh. Šumava byla osídlena Němci, kteří byli po 2. světové válce odsunuti a nikoliv divočina odjakživa. NP je umělý pokus o vytvoření čehosi, co možná v těch místech nikdy nebylo. Stejné je to v Krkonoších a v ostatních českých NP. Jde vlastně o odsunutými Němci nuceně opuštěná území českého a moravského pohraničí, za Protektorátu zvaného "zabrané území", nesprávně také Sudety (předtím, v roce 1938 byla, na základě Mnichovské dohody, vysídlena z toho území česká menšina). Nic víc a nic méně, než z nouze ctnost. Obyvatelstvo z vnitrozemí prostě to území trvale neosídlilo.
Odpovědět
S tou genezí máte plnou pravdu, ale návrat před rok 45 možný není a je tedy otázkou co s tou krajinou dál. Původní využití je nerealizovatelné ... nikdo vám tam hospodařit nebude ... ostatní možnosti jsou otevřené.
Bezzásahovost má v našich podmínkách dvě ohromné výhody. Nic nestojí, ani práci, ani peníze, a lze ji realizovat během těch desítek let, než se tady u nás na něčem shodneme:-).
Odpovědět
Není problém to postupně osídlit chataři a chalupáři. Tohle je naše výhoda proti jiným národům EU, snad s výjimkou Slováků.
Odpovědět
Jako že chalupáři na víkend vám nahradí ti tisíce původních obyvatel co tam od úsvitu do soumraku hákovali na svých hospodářstvích?
Ale no tak ...
A když si představím typického chataře/chalupáře, tak to snad raději zase ty PS:-)))
Odpovědět
I ti chataři a chalupáři mohou udělat mnoho užitečného. On vesničan, dojíždějící třeba 50 km za prací, toho přes týden taky moc nestihne.
Odpovědět
To chataři a chalupáři tu Šumavu do stavu před válkou nevrátí ani smykem. A pokud vám to neuniklo, tak jsem psal o hospodaření na tamních hospodářstvích. A ono i před válkou značná část místních jezdila pracovat do průmyslových podniků. Jak na Šumavě, tak třeba v Jizerkách nebo Krkonoších. Ono jich tam bylo docela dost.
Odpovědět
A ještě pro doplnění. On ten pokus o vytvoření něčeho, co nikdy, nezačal na Šumavě po 89, ale v době, kdy tam natáhli dráty, zavřeli to a nahnali tam PéeSáky se psama (BTW ...ZVS víc na hovno byla málokde).
Účel byl sice jiný, ale prostě se tak stalo a díky tomu to území bylo a pořád ještě je unikátní. I když masová turistika tomu dává fest za uši.
Odpovědět
Jenže v té době se tamní lesy normálně obhospodařovaly a výsledkem je, že jejich devastaci zahájili až zelení parazité s Bursíkem v čele.
Odpovědět
No, zas tak moc normálně to nebylo ... jsem měl dvakrát tu čest, ne úplně dobrovolně, ale příprava na sezónu má někdy různé formy:-). A hlavně tam bylo zcela jiné pořadí priorit, ne ekonomiku tak trochu kálel pes, hlavní byla ochrana soc. zřízení před diverzanty, žoldáky cizích mocností a kontrarevolučními narušiteli hranice:-).
Odpovědět
A není to málo jen 75% Antone Pavloviči?
Jo a jaký je rozdíl mezi jak vy píšete....divokých míst u nás... a slovem divočina?
Odpovědět
Málo to opravdu není.
Divočina je území, které je nespoutané a nepozměněné člověkem (nebo naprosto minimálně), ve kterém je samotný člověk jen návštěvníkem. Je to místo, které je ovlivněno především přírodními silami a které nabízí mimořádné možnosti pro pobyt mimo civilizaci. Ve větších územích zde nemusíte člověka potkat několik dní. Takže např. deštné pralesy od Amazonie po pralesy v Austrálii, většina území Aljašky, Patagonie, Pantanal, Sibiř nebo Okavango. V Evropě se takové oblasti nachází hlavně ve Skandinávii, Balkáně nebo v Rumunský horách. 3 příklady: ve Švýcarsku je pro mě divočinou jejich jediný národní park, na Slovensku Poloniny nebo v Polsku/Bělorusku Bělověžský prales.
Šumavu do této kategorie úplně nepočítám. Zatím. Lidský zásah je tam na to stále příliš velký a ačkoli je to místo bezesporu dá zařadit jako divoké, divočina to momentálně není.
Odpovědět
Aha tak to záleží jen na vás. Vy řeknete tohle je divočina a tohle není divoké. HM originelní přístup.
Odpovědět
Chtěl jste napsat jaký v tom vidím rozdíl? Chtěl. A teď se vám nelíbí, že sem vám odpověděl. Achjo :D
Odpovědět
Kde jste vyčetl, že se mi nelíbí, že jste odpověděl? To mi něco podsouváte, co není pravda. Ale nechápu proč jste se tak rozepsal, stačilo napsat, že to je na vaší úvaze bez ohledu na to co si myslí ostatní a bylo.
Odpovědět
Nevím, jak to myslí ostatní, ale já to vidím jako Slovan.
Odpovědět
Ale jo, proč ne? Vidíte někde, že bych slovanovi nebo vám to upíral?
Odpovědět
Dobrá zpráva pro přírodu Šumavy i lidi, kteří nemají nas**** v hlavě :)
Odpovědět
Špatná správa pro všechny milovníky přírody.
Odpovědět
Sakra, tak jsem právě zjistil, že nemám rád přírodu:-))).
Odpovědět
největší problém Šumavy dneska není brouček , ale neustálé a trvalé tlaky na další a další zástavbu. Za chvíli z toho budou Krkonoše č.2
Odpovědět
Jistě že stalo - je to národní park
Odpovědět
To jsou Krkonoše taky. A ten statut NP Šumavu naprosto jednoznačně poškodil.
Odpovědět
To asi ne...Krkonoše a Šumavu jednoznačně poškodil člověk "konzumní"....
Odpovědět
Šumavské lesy zlikvidovala bezzásahovost. Pokud by byly řádně obhospodařovány, navzdory "ochraně", mohly tam být dodnes.
Odpovědět
Šumavské lesy existují stále. A na řadě míst dochází k jejich rychlému omlazování.
Odpovědět
|
|