https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/biologove-objevili-poprve-ve-slezsku-ropuchu-kratkonohou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Biologové objevili poprvé ve Slezsku ropuchu krátkonohou

9.10.2020 15:05 | KRNOV (ČTK)
Ropucha krátkonohá (Epidalea calamita, dříve i Bufo calamita) je malá, zavalitá a rychle lezoucí žába s krátkýma nohama. V České republice ji lze nalézt v bývalých i činných pískovnách, kde zahrabaná tráví většinu dne a kde také přezimuje. Přísně chráněná je i v sousedním Polsku.
Ropucha krátkonohá (Epidalea calamita, dříve i Bufo calamita) je malá, zavalitá a rychle lezoucí žába s krátkýma nohama. V České republice ji lze nalézt v bývalých i činných pískovnách, kde zahrabaná tráví většinu dne a kde také přezimuje. Přísně chráněná je i v sousedním Polsku.
Na dvou místech na Bruntálsku v česko-polském pohraničí objevili odborníci na obojživelníky ropuchu krátkonohou. Je to poprvé, co nejmenší a nejvzácnější ze tří druhů ropuch žijících na území České republiky našli ve Slezsku. Objev zveřejnili v časopise Amphibian & Reptile Conservation. ČTK o tom dnes informoval Václav Gvoždík z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
 

Jednu populaci objevili biologové loni na periferii Krnova a druhou letos poblíž Osoblahy. "Nové lokality, kde ropuchy žijí, je ale třeba přísně chránit, jinak těmto unikátním slezským populacím hrozí lokální vyhynutí," uvedl Gvoždík. Všechna dosavadní známá místa, kde byl výskyt ropuchy krátkonohé v republice zaznamenán, byly v Čechách.

Na okraji Krnova žije ropucha na místě bývalé pískovny, kde je nyní naplněná a uzavřená skládka stavebního odpadu. V okolí se postupně rozrůstají náletové dřeviny. Přebujelá vegetace je rizikem pro přežití ropuch i u Osoblahy.

"Bohužel je v obou lokalitách tento vzácný obojživelník ohrožen. Je potřeba co nejrychlejší zásah ochranářů," uvedl Gvoždík. Část náletových dřevin podle něj bude potřeba odstranit zejména u Osoblahy. "Na obou místech je nezbytné udržovat bezlesí a bránit zarůstání lokality hustou či vysokou vegetací," uvedl vědec.

Ropucha krátkonohá (Epidalea calamita) je malá, zavalitá a rychle lezoucí žába s krátkýma nohama. V České republice ji lze nalézt v bývalých i činných pískovnách, kde zahrabaná tráví většinu dne a kde také přezimuje. Přísně chráněná je i v sousedním Polsku.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2020 17:58
V lese/keřích je vlhčí mikroklima a lepší potravní podmínky (žížaly, slimáci), než na slunci vystavených místech. Také porost skýtá lepší úkryt před predátory. Pokud tam ropuchy přežívaly doposud, habitat bych nijak razantně neměnil. Evropa byla původně zarostlá lesy, bezlesí vzniklo převážně sekundárně, a to zásahy člověka. Tolik ke krátkozrakým doporučením.
Odpovědět
M

Martin Kysela

9.10.2020 20:32 Reaguje na Karel Zvářal
Biotopové nároky obojživelníků jsou naštěstí dobře známy, takže kratkozrakost nehrozí. Pokud něco někde přežilo, ještě to neznamená, že podmínky jsou dobré. Kácet buldozerovat a jezdit offroadama. Jen tak tento druh primárních biotopů přežije !
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2020 20:56 Reaguje na Martin Kysela
To jste s těmi ropuchami vyplňoval nějaký dotazník, že jste si tak jistý nároky na biotop? A jestli buldozer a off... je in - to raději nekomentuji. Za mě - vybudovat více nádrží s členitým okolním biotopem (les/louka), ale příliš nenarušovat stávající prostředí.
Odpovědět

Jiří Řehounek

9.10.2020 21:52 Reaguje na Karel Zvářal
Dobrý den, pane Zvářale,
dovoluji si Martina Kysely zastat a posílám několik odkazů, z nichž jsou nároky ropuchy krátkonohé (ale i řady dalších druhů vázaných na iniciální a raná sukcesní stadia) patrné.
Záchranný program pro ropuchu krátkonohou:
https://www.zachranneprogramy.cz/ropucha-kratkonoha/

Ochrana ropuchu krátkonohé na stránkách spolku Herpeta: http://www.herpeta.cz/projekty/15/poznejte-nejohroenj-eskou-bu.html?pg=1

Šířeji (nejen o ropuše krátkonohé) v pdf publikace Ekologická obnova území narušených těžbiu nerostných surovin a průmyslovými deponiemi: http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/sbornik_2_vydani_2015_web.pdf

Mělké nádrže ovšem určitě neuškodí.
Zdraví Jiří Řehounek
Odpovědět

Filip Šiffner

11.10.2020 02:09 Reaguje na Karel Zvářal
Dobry den, nechtel jsem se do diskuze zapojovat ale tohle uz neslo vydrzet, ve zkratce:
1.Evropa nikdy nebyla 100% zarostla lesy, uz jen diky tomu, ze se zde vyskytovali puvodni velci bylozravci vcetne zubru, praturu a divokych koni , kteri spasali naletove dreviny, traviny. Dale pak vznikaly prirozene pozary, povodne , sesuvy atd. ktere vytvareli dalsi bezlese plochy...dnes jsou tyto procesy "blokovany nebo ihned "napravovany" clovekem. Prave ropucha kratkonoha obsazovala takove PRIRODNI biotopy. Kdyz uz se takove biotopy prestali na vetsine uzemi Evropy tvorit, prestehovala se do DRUHOTNYCH biotopu jako jsou piskovny, sterkovny, vysypky, tankodromy atp. Kdybyste si nejdrive prostudoval literaturu (tuzemskou i zahranicni) o r. kratkonohe, vedel byste, ze se dnes tento druh vyskytuje temer pouze v takovychto biotopech ...
Odpovědět

Filip Šiffner

11.10.2020 02:22 Reaguje na Karel Zvářal
2. A to, jak sam rikate, ze tam ropuchy doposud prezivali mate pravdu...prezivali. Na skladce u Krnova jsme behem intenzivniho monitoringu ( desitek navstev) v sezone 2020 nalezli max. 10 dospelych jedincu ropuch kratkonohych a pouze 2 snusky v male kaluzi. A to prezivali na aktivni skladce stavebniho odpadu , ktera byla v listopadu 2019 uzavrena. U osoblahy v zarustajici piskovne jsme nasli pulce a mladata ve 2 tunich presto ze tam bylo tuni 7. Obe tune ve kterych jsme pulce nasli byli nejmene ze vsech 7 tuni zastinene drevinami. Uz to vypovida o vyberu rozmnozovaciho stanoviste (osluneni).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.10.2020 05:33
Dobrý den, pane Řehounku,
motokros a pojezdy vojenské techniky jsou moderní aktivity, a snad i atraktivní místa pro hledače posledních zbytků populace obojživelníků. Znám příběh listonoha, nedomnívám se však, že tankodrom je optimální biotop pro obojživelníky. Např. rys či medvěd se vyskytuje při svém putování krajinou i na pozemních komunikacích. Krásně jim to tam odsýpá (tzn. "preferuje"), ale také neslavně končí!

Spíše se ptejme, proč calamita vymizela z mnoha dřívějších lokalit a stala se předmětem záchranných programů. Pamatuji, jak v osmdesátkách po otavách čápi pravidelně procházeli obnažené louky a intenzivně sbírali žabky opuštějící blízký Kapřín. Vykrmovali se tak před odletem do Afriky.

V lese či křovinách jsem čápy nikdy lovit neviděl, přestože žabky vytahovaly i do zalesněné části údolí. Špatně se tam loví i káni, volavkám, ježkům, liškám aj.. Zarostlý biotop je nepřehledný a špatně se tam hledá i biologům, narozdíl od čitelných ploch bez vegetace. Vzniká tak představa, jako by žáby tato místa preferovaly. Ale na jaře je nacházím zajeté v sousedství míst, která jsou téměř neprůchodná, kde ony ovšem po většinu roku žijí a odkud putují k vodní nádrži.

A takový byl náš kontinent v minulosti - zarostený a špatně průchodný. I vodní nádrže byly s napadanými stromy, větvemi, kde se predátorům loví podstatně hůře, než ve vyčištěných tůních. Jako kluci jsme chytali do ruky ryby a raky pod kořeny a kameny, nikoliv na volné vodě! Proto si stojím za svým, že odstranit náletovou vegetaci úplně, je spíše kontraproduktivní, nechal bych to minimálně z poloviny ve stávající podobě. Žáby už si vyberou, kde se budou cítit bezpečněji. Taktéž tůně by neměly být bez dostatku úkrytů, aby se tam predátorům nelovilo příliš snadno.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2020 10:23 Reaguje na Karel Zvářal
Hezky jste to jako pamětník a praktik popsal, ale já už to vidím
tak, že nové generaci "odborníků" je zbytečné cokoliv vysvětlovat.
Oni si to udělají po svém a v tom výsledku budou taky žít. Pak si
možná vzpomenou na vaše rady a rady i jiných pro ně dnes málo
radikálních ochránců. Pro svoji zahleděnost ztrácejí komplexní
souvislosti a výsledkem budou časem pouhé vzpomínky na to, co už
vyhynulo a nebo bylo kdysi zcela hojné. Já už ztrácím sílu těmto
"učencům" oponovat, když navíc vidím, že jim mnohdy ani o tu
ekologii až tak moc nejde. Vrátím se tak raději zpět do přírody
a budu konat to, co jsem dělal pro vlastní potěšení dosud. Každý
je strůjcem svého štěstí a i dítě se musí spálit, aby bylo příště
daleko opatrnější. Nechte je být, ať si to tam pokácejí a jinde to
kácení zakážou a bagrují, když jinde proti tomu bojují. Ať si
bojují ty své malé bitvy, ale válku tím nevyhrají. Ta je o něčem
zcela jiném a to jim jaksi uchází.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.10.2020 10:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Děkuji za reakci, ale já, když něco napíšu, tak si to také obhájím. Mě citace nějakých rychlokvašek, stokrát opsané a opět citované, nemůžou zviklat. Nejvíce žáby likviduje velkoplošné zemědělství bez mezí, remízků, sadů aj. prvků, kde se aspoň minimální část populace mohla zachránit pro další pokolení. A hezky jste to napsal - někde vykácí, jinde kácení zakážou... zkrátka (_!_) To, že Evropa se všemi chráněnými druhy byla z valné části zalesněná, se mi ale vyvrátit nepokusili. Z toho by měli vycházet a vytvářet minimálně mix biotopů, nikoliv radikální zásahy ve stylu Terazkyho: Popíliť! Všetko popíliť!!
Odpovědět

Jiří Řehounek

10.10.2020 10:52 Reaguje na Karel Zvářal
Určitě nemám nic proti mixi biotopů a celý svůj ochranářský život se o něj snažím. Článek je ale o calamitě a to je prostě žába s velice specifickými nároky na biotop. A ten biotop prostě v krajině chybí, proto mizí. Přeji hezký den.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.10.2020 11:11 Reaguje na Jiří Řehounek
Popisované lokality svědčí o něčem jiném, než úzké ekologické valenci. Pro přežití jsou opravdu pasáže s křovím optimální, a to jak z hlediska mikroklimatu, tak i úkrytu před predátory. Přeji hodně úspěchů!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2020 11:41 Reaguje na Karel Zvářal
Mimochodem znám i jinou lokalitu s tímto
druhem v mém okolí a nechávám si to raději
pro sebe, protože nechci, aby tam někdo dělal
nějaké zásahy. Žijí tam co pamatuji a to už
je lokalita z části zalesněna 40.let starými stromy, kde je pod nimi při procházkách v
parných letních dnech potkávám. Ukrývají se
tam před horkem a nalézají potravu, která už
v otevřených a odlesněných částech chybí.
Souhlasím, ano pestrost krajiny, ale probůh
velmi velmi opatrně, ať se jim nevezme možnost toho krytu a místa zdroje potravy v suchém létě. Taky pozor na "past" v podobě vysychající tůně v době vývoje pulců v žáby, kdy mnohdy nestačí dokončit přeměnu. Mnohdy
dobře myšlená nová tůňka je tak "pastí"
a naopak přispěje k rychlejšímu vyhynutí druhu, který doposud putoval k rozmnožování
jinam a nyní upřednostnil novou tůň-"past"
ve své blízkosti. I to už jsem viděl a to
prosím vybudované za statisíce.
Odpovědět

Filip Šiffner

11.10.2020 03:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano , mate pravdu, ze nektere druhy (vlastne vetsina) nasich obojzivelniku ziji v lesich, napr. ropucha obecna, skokan hnedy , temer vsichni nasi colci uprednostnuji lesni biotopy v terestricke fazi zivota. K rozmnozovani ale vetsina druhu potrebuje oslunene vodni plochy a tudiz k nim musi migrovat. Ropucha kratkonoha je ale zavisla na uplnem nebo alespon castecnem bezlesi, kypre pude kde se muze zahrabat az do 2 metru hloubky pro prezimovani, navic se tam musi soucasne tvorit melke vodni plochy pro rozmnozovani. A takovych biotopu v nasi krajine je strasne malo tudiz i ona musi ze zarustajici lokality migrovat na jine vhodne nezarostle lokality a to i pres les (neco jako vas medved na pozemnich komunikacich). Bohuzel ropucha ujde max. 10 - 15 km a tudiz vhodny biotop nemusi najit - pak bohuzel populace vymira :(
Odpovědět

Filip Šiffner

11.10.2020 03:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháček, myslim si , ze ropuchu kratkonohou v lese pri svych toulkach nepotkavate , pokud ano byla by to velka rarita. Pokud nechcete udat lokalitu tak poslete alespon fotku ropuchy a uvidime ale bude to spise r. obecna , mozna r. zelena . Moznost ukrytu - nejcastejsim ukrytem r. kratkonohe je pisek do ktereho se zahrabava az 2 metry hluboko, pod kameny, klady, atd . A ani vysychajici tune nejsou uplne spatne , tento druh se totiz rozmnozuje temer vyhradne v periodickych vodach a to i 3x za sezonu tudiz ve vetsine pripadu se cast pulcu stihne premenit ikdyz nektere tune v jinem obdobi vyschnou. Take se prestava mnozit kdyz tun vice zaroste vegetaci coz se stane jiz za 2 roky bez zadneho managementu (strzeni drnu).
Odpovědět

Filip Šiffner

11.10.2020 03:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Kdybyste si oba panove alespon precetli clanek v Amphibian & Reptile Conservation a podivali se dle zapsanych souradnic obou lokalit nalezu ropuch kratkonohych do map, zjistili byste, ze obe "bezlese" lokality nejsou vetsi nez 7 Ha a okolo obou se nachazi rozsahle lesni porosty...Tak, ze vubec nechapu o co se tady snazite??? A radeji vam ty souradnice poslu sam protoze clanek je napsany anglicky ...
piskovna osoblaha 50.2622431N, 17.6921308E
skladka Krnov 50.0705739N, 17.7189744E
Kdybyste tam nahodou nekdy chteli pomoct ropucham kratkonohym s prezitim a treba pro ni vykopat tunku nebou tak neco ...
s pozdravem,

Filip Šiffner
Odpovědět

Filip Šiffner

11.10.2020 02:37 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářal, myslim, ze nasi vedci a herpetologove nejsou zadni amateri, zajedte si na nektere lokality ropuchy kratkonohe a zjistete v jakych vodnich plochach se rozmnozuji. Tato ropucha se nikdy nerozmnozuje v rybnicich jako ostatni nase druhy zab, naopak uprednostnuje male rychle vysychyjici kaluze. I na skladce v krnove byly nalezeny snusky v cca 1,5 x 2 m kaluzi, presto, ze 5 m dale je vytvorena nevysychyjici tun o velikosti 5 x 4m a o 400m dale je soustava nekolika rybniku. Pletete si ji nejspise s ropuchu obecnou, ktera je schopna se rozmnozovat "uplne " vsude vcetne smradlavych kaprovych rybniku.
Odpovědět

Filip Šiffner

11.10.2020 02:45 Reaguje na Karel Zvářal
To se ovsem pletete, ze tankodromy nejsou optimalni biotopy pro obojzivelniky. Vroce 2008 jsem v byvalem vojenskem vycvikovem prostoru Krnov - Chomyz nalezal desitky dospelcu colku velkych (NATURA 200), stovky kunek zlutobrichych, take NATURA 2000. Dnes jak byv. tankodrom zarusta pozoruji kazdorocne max. jednotky kunek a zadne colky velke. A hadejte kde nachazim rozmnozujici se kunky vcetne pulcu a mladat? Ano v kaluzich na rozjezdenych blativych cestach. Presto, ze jsou zde 2 mensi rybniky a to ani ne prilis zarybnene.
Odpovědět
LB

Lukas B.

10.10.2020 18:08
není to obyčejná scabiosa trenta? není to náhodou kolísající okraj areálu rozšíření? ropucha krátkonohá je poměrně hojná na lehkých pískových půdách české tabule, v okolí pískovcových skalních měst drtivě nejhojnější obojživelník bez ocasu.
Odpovědět

Jiří Řehounek

10.10.2020 18:28 Reaguje na Lukas B.
Dobrý den,
už jsem dával odkaz na záchranný program, tak tady je z toho webu mapka rozšíření:
https://www.zachranneprogramy.cz/ropucha-kratkonoha/rozsireni/
Ona může být lokálně početná (třeba když lezou metamorfované žabky z vody), ale prudký pokles populace ukazuje i ta mapka (troufám si napsat, že i České tabuli).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2020 18:34 Reaguje na Lukas B.
Myslíte si, že na Ostravsku a Hlučínsku nejsou pískovny, štěrkovny
a i ty lehké a písčité půdy? Tu nejsou jenom ty šachty a hutě, ale
i mnohdy jenom trochu jinak hezká příroda než u vás. Možná by jste byl překvapen z té pestrosti mezi důlními haldami, propadlinami
a v areálech továren. Kdo chodí s očima dokořán, tak se tomu
mnohdy diví, co jsou schopny zvířata osídlit a přežít tam lépe,
než v napohled zdravé krajině. Je to ale o tom klidu k životu
a mnohdy o tom, že tam mají dostatek potravy a je tam absence
predátorů, kteří jsou schopni populaci obojživelníků zcela při
přemnožení zlikvidovat.
Odpovědět

Jiří Řehounek

10.10.2020 18:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Dobrý večer, pane Machačku,
určitě bych překvapen nebyl, o biologické hodnotě postindustriálních prostorů něco málo vím, posledních dvacet let v nich trávím dost času (byť nejvíce v pískovnách). Ani o Ostravsku bych si nikdy nedovolil psát jako o oblasti, kde není hezká příroda.
Budu citovat ze stránky záchranného programu:
"Českou republikou probíhá jižní hranice jejího areálu ve střední Evropě. Nalezena byla pouze v Čechách, starší údaje z Moravy a Slezska jsou mylné a pravděpodobně jde o záměnu s ropuchou zelenou. Její výskyt je soustředěn do západní a severní části Čech, ale izolované lokality se nacházejí také v jižních Čechách na Třeboňsku. Nejvýchodnějšími oblastmi jejího výskytu u nás jsou Pardubicko a Královéhradecko, ale v minulosti sahal její výskyt až po Nové Město nad Metují, Litomyšl a Hlinsko. Dnes se u nás vyskytuje ropucha krátkonohá jen ojediněle na několika málo izolovaných lokalitách, jejichž populace spolu nekomunikují."
Proto je nalezení populací ve Slezsku příjemné překvapení, ale nic to nemění na ohrožení druhu u nás.
Odpovědět
LB

Lukas B.

10.10.2020 19:47 Reaguje na Břetislav Machaček
reagujete na něco, co jsem nenapsal. slezsko není hnusné, je akorát jinde než česká tabule. i ten oblíbený vtip o chycené zlaté rybce, třech přáních a ostravské rodince pojednává o jiném poddruhu ježka, než se vyskytuje v české tabuli.
Odpovědět

Filip Šiffner

11.10.2020 04:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Ostravsko dobre znam, naopak prave ze tato ropucha by zde mela vyborne biotopy, nejvetsi pocty tohoto druhu v CR se totiz nachzeji na Chebsku kde ziji primo v uhelnych lomech a tvori zde stovky az tisice jedincu . V kaluzich ktere se vytvori po destich se pak masove rozmnozuji a vyvoj je velmi rychly - v Krnove na skladce od nakladeni vajicek ubehlo pouhych 21 dni kdyz zabky opustily vodu. Piskovny na Hlucinsku jsme take letos monitorovali (Zavada, Kobeřice) bohuzel bez nalezu, jen ropuchy zelene se tam rozmnozovali.
Pokud budete chtit vice info. kontaktujte me na fsiffner@seznam.cz
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.10.2020 08:32 Reaguje na Filip Šiffner
Děkuji za vyčerpávající informace. Bohužel letos na
ně už asi nenarazím, ale příští rok se pokusím je
nafotit a zašlu vám fotky na vámi udanou adresu.
Napsal jsem to proto, že jsem byl sám překvapen
před léty pro mne neznámým druhem ropuchy a nějak jsem nepochopil, jak se do tak izolované lokality mohly dostat. Doufám, že tam přežijí i do budoucna,
protože lokalita je mimo lidský zájem a snad to tak
i zůstane. Přílišná propagace s informačními tabulemi a upozorňováním na nějaký unikát spíše
mnohdy napáchá škody, protože lidem nestačí fotky,
ale chtějí vše vidět na vlastní oči. Jinak tůňky
tam vysychaly tři roky po sobě a letošní déšť
byl pravým požehnáním, protože těch malých žabek
bylo opravdu hojně.
Odpovědět

Filip Šiffner

11.10.2020 15:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak to je super jestli se tam žábám daří, aktuálně už budou asi zimovat tak , že až zase na jaře. Toho, že tam budou průvody lidí bych se nebál , taky jsem si myslel, že to bude na krnovské skládce letos jako na Václaváku a kromě kolegy herpetologa Petra Vlčka z Havířova ( canis@tiscali.cz) jsem tam nikdy nikoho neviděl. Asi ropuchy nejsou moc oblíbené zvířátka pro většinu lidí a tudíž je moc nezajímají . Měl bych jeden dotaz, ty ropuchy jste vidaval přes den nebo za tmy , protože ropucha krátkonoha je noční živočich a my jsme je pozorovali přes den pouze v úkrytech pod kameny, cihlami , trámy na hromadách písku , štěrku . V noci jsme je pak pozorovali přímo na
povrchu při lovu. Jinak nahlášení např. na AOPK by bylo vhodné aby lokalitu monitorovali a případně mohli zabránit škodlivým událostem (výstavba atp.) Kontakt na skvělou paní Kneblovou AOPK ivona.kneblova@nature.cz
Zatím s pozdravem
Filip Šiffner
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.10.2020 08:44 Reaguje na Filip Šiffner
Také děkuji za vysvětlení a omlouvám se, pokud se Vás připomínky osobně dotkly. Hlavně děkuji za souřadnice, kde sám můžete vidět u té pískovny zarostené okolí. Přesně to jsem měl na mysli a s tím bych moc nehýbal. Jiná věc je oslunění tůněk, kde probíhá rychlý vývoj pulců. Tam je to namístě, přičemž samotná prořezávka bude obnášet několik desítek m2. To je brigáda na dopoledne, k tomu snad nepotřebujete výpomoc odjinud:-)
Odpovědět

Filip Šiffner

11.10.2020 16:10 Reaguje na Karel Zvářal
Dobrý den, v pořádku nic se nestalo , jen jsem chtěl vysvětlit že tento druh obojživelníka má opravdu specifické nároky na prostředí. Bylo např. prokázáno, že na vojenských aktivnich prostorech prosperovaly stovky dospělců , když se přestalo jezdit tak do 5 let nebyla nalezena ani jedna (byv. VVP Milovice , Zavadil V. 2019) Já jsem o r. krátkonohé do objevení v Krnově nevěděl nic , od té doby jsem přečetl spousty literatury abych se o ní dozvěděl co nejvíce. Bohužel je tento druh opravdu citlivý na prostředí a hlavně na zarůst . Kdyby byla skládka zalesněná borovici podle rekultivačniho plánu, tak by zde ropucha vyhynula. Máte pravdu, pomoc na pískovně není třeba , lokalita je malá a zásah musí dělat specializovaná firma pod dohledem biologa aby se předešlo opačnému efektu (zničení zimoviště ropuch atp.)
Filip Šiffner
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.10.2020 16:31 Reaguje na Filip Šiffner
V těch Milovicích ta voj. technika má poměrně krátkou historii, to znamená, že ty žabky tam musely být už před příchodem armády. Mě jen děsí představa, že kaluží s pulci projíždí co týden tanky a vyšplíchavají je mimo, resp. drtí pod pásy.
Odpovědět

Filip Šiffner

11.10.2020 19:32 Reaguje na Karel Zvářal
Aha, tak to je samozřejmě pravda, že u aktivních armádních pojezdu spousty živočichů zahynou ale co vím tak ty výcviky nebývají moc časté (finančně drahé ) . A u náhradních aktivit , motokros , off road se jezdí jen 1- 2x ročně mimo sezonu např . Nejlepší management by byl tosamozřejmě kosení, vytváření tůněk lopatou ale ty jsou finančně náročné (dotace), proto je offroad jen doplňkovou možnosti jak uspokojit 2 mouchy naráz - ofroudaci mají místo na koníček a ochranáři mají zdarma "vyrobené" tůně .
Viz . stránky

Odpovědět

Filip Šiffner

11.10.2020 19:32 Reaguje na Filip Šiffner
http://www.mokrady.wbs.cz/
Odpovědět

Jiří Řehounek

11.10.2020 22:00 Reaguje na Karel Zvářal
Dobrý večer,
v Milovicích vzniklo vojenské cvičiště v roce 1904. Je jasné, že ropuchy krátkonohé fungovaly v krajině už předtím na jiných biotopech, které se ale z krajiny postupně vytratily. Vojenčáky, výsypky nebo pískovny se staly náhradními stanovišti, ale nic moc jiného pro ně dnes nemáme. A vojenčáky, které armáda opustila a nic ji nenahradilo, začaly rychle zarůstat a ztrácet spoustu ohrožených druhů. Že jdou skloubit pojezdy vojenské techniky (dnes píše koníčkářské) s ochranou přírody, ukazuje třeba PP Na Plachtě, též bývalý vojenčák. A vlastně i aktivní nebo nedávno opuštěné vojenské prostory.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist