Biopaliva musí pro kritéria udržitelnosti vykázat úsporu emisí

Biopaliva z provozů spuštěných po 5. říjnu 2015 musí při používání vykázat úsporu emisí skleníkových plynů ve výši minimálně 60 procent proti emisím vznikajícím při používání fosilních paliv jako třeba benzinu a nafty. Jinak nebudou splňovat takzvaná kritéria udržitelnosti. Vyplývá to z návrhu nařízení o kritériích udržitelnosti biopaliv a o snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, který v úterý projedná vláda.

Kritéria udržitelnosti lze rozdělit na dvě základní povinnosti. První povinností je prokázání původu biopaliva, kdy se musí doložit, že pěstováním biomasy pro výrobu biopaliva nebyla narušena biodiverzita. Druhou povinností je prokázání určité úspory emisí skleníkových plynů vyprodukovaných během celého životního cyklu biopaliva v porovnání s fosilní alternativou.

Pokud byl provoz na výrobu biopaliv spuštěn před 5. říjnem 2015 musí tato úspora od začátku letošního roku podle dokumentu činit 50 procent. Do konce loňského roku to bylo 35 procent. Cílem materiálu pro jednání vlády, který vypracovalo ministerstvo životního prostředí, je dokončení transpozice evropské směrnice. Některé její náležitosti byly už včleněny do novely zákona o ochraně ovzduší, kterou v polovině července schválil Senát a která čeká na podpis prezidenta Miloše Zemana.

Novela o ochraně ovzduší v návaznosti na předpisy EU předpokládá, že dodavatelé benzinu a nafty budou moci započítávat do povinného minimálního podílu biopaliv dvojnásobně biopaliva, která byla vyrobena z použitých kuchyňských olejů a kafilerních tuků. Platilo by to i pro biopaliva, která se vyrábějí z odpadů a nepotravinářské biomasy, například z řas, slámy nebo glycerolu. Pokud však dodavatelé minimální podíl biopaliv ve své produkci nesplní, bude jim hrozit přísnější pokuta.

V benzinu nyní musí být nejméně 4,1 procenta biopaliv, v naftě šest procent. Podíly jak předloha, tak aktuální návrh nařízení nemění. Změna by měla snížit náklady dodavatelů benzinu na splnění povinného minimálního podílu biopaliv. Dodavatelé si podle novely navíc budou moci započítat do snížení emisí skleníkových plynů zemní plyn nebo zkapalněný ropný plyn, vysokoprocentní biopaliva, elektřinu či vodík, které dodali pro dopravní účely.

Od začátku loňského července stát snížil spotřební daň na některá biopaliva. Například čistá bionafta FAME B100 podléhá od té doby spotřební dani 2,19 Kč na litr. Od začátku předloňského roku to bylo 4,59 Kč na litr, předtím zdaněna nebyla. U směsné motorové nafty SMN B30 se zdanění snížilo na 8,52 koruny na litr. Od roku 2016 daň byla 9,27 Kč na litr, předtím bylo palivo zdaněno 7,66 Kč/l. Zvýšila se naopak vratka daně za líh u Ethanolu E85, a to z 10,23 Kč/l na 10,97 Kč/l. Nízkoprocentně přimíchaná biosložka ve fosilním palivu zůstala i nadále bez daňové i jiné státní podpory.

Ministerstvo průmyslu a obchodu už dříve uvedlo, že předloňským zdaněním se víceprocentní paliva stala neprodejná a na trhu se od začátku roku 2016 prakticky nevyskytují. Spotřební daň na klasický benzin a naftu se v Česku naposledy měnila v roce 2010, kdy se zvedla o korunu. Od té doby je 12,84 Kč na litr benzinu a 10,95 Kč na litr nafty.

---

reklama

---