Bobr na Svrčově poškozuje stromy, Přerovu způsobil škody za desítky tisíc korun
"Bobři na Svrčově pobývají už delší dobu, ale na podzim loňského roku se jejich aktivita vystupňovala natolik, že poškodili desítky stromů. Některé bylo nutné ve spolupráci s lesním hospodářem pokácet - hrozila nejen další škoda na majetku, ale i zranění lidí, kteří se zde pohybují," uvedl náměstek primátora Miloslav Dohnal (ODS). Město podle něj muselo současně provést i zásahy u ostatních stromů, které byly oploceny a natřeny proti okusu.
Radnice bude škodu v řádu několika desítek tisíc korun požadovat jako náhradu od ministerstva financí. Ve spolupráci s lesním hospodářem a rybářským svazem navíc radnice zahájila legislativní kroky k povolení odlovu bobrů. Vede ji k tomu hrozící nebezpečí v podobě poškození hrází rybníků. "Tento zvířecí stavební inženýr je sice zatím používá jako skluzavku do vody, ale je schopen si v hrázi vyhloubit svou noru v řádu několika málo dní. Kdyby došlo k jejímu protržení, byly by škody nedozírné," upozornil vedoucí oddělení správy ostatního majetku a komunálních služeb Petr Školoud.
Problémy se zákonem chráněným bobrem řešila přerovská radnice již v roce 2016 v rekreační oblasti Laguna, kdy se chránění hlodavci zaměřili především na dřeviny rostoucí podél vodní plochy. Některé ze stromů muselo město tehdy dát pokácet, protože ohrožovaly okolí. O rok dříve podobné problémy řešili v nedalekém Lipníku nad Bečvou, kde bobři poničili část nově postavené cyklostezky. V roce 2018 zase bobři ohrožovali jeden z nejcennějších tuzemských romantických parků v zámeckém areálu v Čechách pod Kosířem, když se nastěhovali k tamnímu velkému rybníku.
Bobr evropský je na seznamu zvlášť chráněných živočichů. V povodí Moravy se objevuje již od pramenných oblastí toků v Jeseníkách. Ve větší míře se vyskytuje v Litovelském Pomoraví. Jako druhý největší hlodavec na světě je dokonale přizpůsoben životu ve vodě. Hráze buduje, aby zvýšil hladinu nad vchodem do své nory, což mu umožňuje snadnější transport potravy a také to brání promrznutí vody až na dno. Bobr je chráněný nejen v Česku, ale i ve světě.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Karel Zvářal
19.2.2024 04:02Slavomil Vinkler
19.2.2024 08:45Břetislav Machaček
19.2.2024 09:50 Reaguje na Slavomil Vinklerpůjdete vytáhnout a nebo uvolnit? Já za povodně 2005 tyto stromy
viděl a bagrista, který je uvolňoval byl zralý na pemprsky, když
se most chvěl a praskaly větve těch stromů při procházení pod
mostem. Bobři mění skladbu dřevin kolem řek, kde ustupují vrby,
osiky a topoly a nahrazuje je pajasan, který bobrům nechutná.
No a taky se dostává po vykácení stínících velikánů na slunce
křídlatka a obsazuje břehy kdysi porostlé těmi stromy.A až se
vám jednou propadne noha po zadnici do bobří nory, tak poznáte
tu prospěšnost pro přírodu. To se vám ale u PC nestane teoretiku.
Do těch děr se propadají i nohy zvířat a už je znám případ utracení koně se zlomenou nohou na místě, kde by nikdo bobří noru nečekal.
U nás kácejí i záměrně vysazenou zeleň a plastová ochrana kmene je bobrům tak leda k smíchu. Nic se nemá přehánět a i ochrana má mít své mantinely, aby se nezvrhla na ochranu lidí před zvířaty.
Slavomil Vinkler
20.2.2024 11:31 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
20.2.2024 17:04 Reaguje na Slavomil Vinkleru nás, kde si dělá nory v protipovodňových hrázích.
Toto mu nelze tolerovat, protože to může mít tragické
následky pro lidi i zvířata v zaplaveném území. Tady
musí jít jeho ochrana stranou, protože už dávno není
ohrožený vyhynutím a není ani vzácností jako kdysi,
jiné bobry už vzácné jsou.
pavel
20.2.2024 12:21Radim Polášek
22.2.2024 15:25Je načase zařadit bobra mezi lovnou zvěř, aby byly umožněny jeho odstřely.
Břetislav Machaček
22.2.2024 18:42 Reaguje na Radim Polášekby se nemělo čekat měsíce a roky. Pak se sanují škody za statisíce, které mohly být v řádu stokorun, kdyby se zasáhlo včas. Kamarádovi bobři ničili stromy a při vysokých nákladech při jejich ochraně drátěným pletivem přistoupil k nátěrům kmenů gumoasfaltem. Levné,
rychlé a účinné. Stromům to nevadilo, ale bobrům ano. Dnes je to
jeden z mála pozemků se starými vrbami, osikami a topoly, které už jsou v okolí pokáceny a bobři likvidují i semenáče a výmladky.
Radim Polášek
23.2.2024 08:40 Reaguje na Břetislav MachačekNavíc neznám předpisy v případě odstřelu chráněných zvířat, ale předpokládám, že v takovém případě se zastřelená zvířata likvidují, že se nevyužívají na maso. Zatímco když bude lovnou zvěří, bude se zastřelené zvíře moct legálně využívat k lidské spotřebě. Je to výhodné i z hlediska úspor emisí CO2, kdo se nají bobra, nebude chtít třeba hovězí a o to bude těch emisí méně. A i z hlediska diverzity zdravé lidské stravy. která má být pestrá. A bobr, pokud nežil přímo v nějakých splašcích, bude mít nejspíš maso velmi chutné.