Body zlomu části ekosystémů mohou nastat v dohledné budoucnosti, uvádí studie

Kolaps více než pětiny světových ekosystémů, včetně Amazonského pralesa, by mohl přijít dříve, než se vědci původně domnívali. Vyplývá to se studie, kterou zveřejnil časopis Nature Sustainability, píše list The Guardian. Výzkum je v rozporu s odhady Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Ten předpokládá, že takzvaný bod zvratu, jehož překročení může vést k velkým proměnám celého systému, u Amazonského pralesa hrozí až v roce 2100. Bodem zvratu se rozumí rychlá, obrovská a nevratná klimatická změna.

Nová studie zohledňuje, jak se jednotlivé body zvratu mohou vzájemně zesilovat a urychlovat. "Mohli bychom se stát poslední generací, která zažila Amazonii," uvedl Simon Willcock, který se podílel na vedení výzkumu.

Na rozdíl od známé a prokázané spojitosti mezi spalováním fosilních paliv a globálním oteplováním je vzájemné působení bodů zvratu méně probádané, píše The Guardian. Dosavadní výzkum se zaměřoval především na to, jak na ekosystémy působí klimatická změna nebo odlesňování. Kombinaci těchto faktorů s dalšími ničivými vlivy, například znečištěním říčních toků vlivem těžby, ale ekosystémy nemusí unést mnohem dříve.

Vědecký tým se ve studii zveřejněné v Nature Sustainability zaměřil na experimentování ve čtyřech modelech, které reprezentují dva lesní a dva vodní ekosystémy, na něž má lidské chování velký vliv. Konkrétně se jednalo o simulace náhlých změn v odumírání lesů, kvality jezerní vody, vlivu populace žijící na Velikonočním ostrově a rybolovu v indickém jezeře Čilika.

Příkladem, kdy ke kolapsu ekosystému došlo dříve, než se očekávalo, může být jezero Er-chaj v Číně. Předpoklady braly v potaz pouze odtok vody ze zemědělsky obhospodařovaných ploch. Na ekosystému jezera se ale podepsaly i změny klimatu, hospodaření s vodou a další formy znečištění, které přerostly míru únosné zátěže.

Zohlednění dalšího zatížení a extrémních událostí v kombinaci se stálou mírou hlavního stresu, kterému byly zkoumané ekosystémy vystaveny, ve dnes zveřejněné studii souviselo s patnáctiprocentním nárůstem kolapsů. Počítačové modely pracovaly se 70 tisíci možnostmi nastavení proměnných.

Přestože jsou závěry výzkumu podle Willcocka zdrcující, analýza prostřednictvím systémové dynamiky má podle něj i pozitivní možnosti. "Stejná logika může fungovat i obráceně. Pozitivní tlak může vést k rychlému zotavení," dodal. Čínské jezero Er-chaj je příkladem ekosystému, který vykazuje známky obnovy po malých a cílených zásazích.

---

reklama

---