https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/brabec-sucho-bylo-v-dubnu-vsude-situace-je-katastroficka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Brabec: Sucho bylo v dubnu všude, situace je katastrofická

29.4.2020 00:32 | PRAHA (ČTK)
Do letošního roku vstupuje země v horší kondici než do několika posledních let, které byly následně označené za velmi suché. / Ilustrační foto
Do letošního roku vstupuje země v horší kondici než do několika posledních let, které byly následně označené za velmi suché. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v 80 procentech zdrojů podzemní vody. Situace je katastrofická, řekl dnes na tiskové konferenci ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Do letošního roku vstupuje země v horší kondici než do několika posledních let, které byly následně označené za velmi suché. Kvůli kumulaci srážkového deficitu a zvyšující se teplotě jde o situaci, kterou předchozí generace nezažily.
 

Situace je o to horší, že je teprve duben, kdy v minulosti tál sníh na horách a toky byly plné vody. Nyní je ve Vltavě v Praze 22 procent měsíčního průměru, v Labi v Ústí nad Labem pak bylo 28 procent průměru. Na Dyji v Ladné na Břeclavsku ale pouze 18 procent průměru, na řece Moravě ve Strážnici na Hodonínsku pak 23 procent. Parametry jsou tak horší než ve velmi suchém roce 2018.

Zatímco zemědělské sucho může zmizet rychle, půda se nasytí po kratším období dešťů, do spodních pater půdy a hlouběji se voda bude naplňovat dlouho. "V některých krajích nám kumulativně za posledních šest let chybí už více než roční úhrn srážek, celorepublikově nám pak v průměru chybí 60 procent ročního úhrnu srážek. Je to nejenom snižujícím se množstvím srážek, ale také kvůli vyšší průměrné teplotě, a tedy i vyššímu výparu a delší vegetační sezoně," řekl ministr.

Podle údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho je současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, nejhorší za posledních 500 let.

Na 12. května ministr svolal Národní koalici pro boj se suchem, se zástupci krajů a obcí chce řešit krizové scénáře a připravenost na zásobování pitnou vodou.

Na situaci, že by přestaly stačit nynější zdroje pitné vody se už některé obce v Česku připravují. Například Dobříš na Příbramsku by využila zásobní vodu z lomu Jezírko. Lešany na Benešovsku se již rozhodly, že omezí vyhláškou používání pitné vody z veřejného vodovodu.

Omezení odběru vody vyhlásily také Běleč-Křeptov, Veselí a Vohančice na Brněnsku. S nedostatečnými vodními zdroji mají tyto obce dlouhodobý problém.

Ministerstvo loni podpořilo 4606 projektů s náklady přes dvě miliardy korun, aktuálně jsou otevřené výzvy za 2,5 miliardy korun, což by mohlo znamenat další 3000 projektů. Brabec vyzval samosprávy, aby se do akcí, které by vodu v krajině mohly zadržet, zapojily. Úřad jedná s ministerstvem financí o navýšení investic do boje se suchem o 3,5 miliardy.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

29.4.2020 12:29
Sněhu na horách letos bylo málo, ale v únoru a březnu vydatně pršelo. Pro doplnění zásob podzemní vody to samozřejmě nestačí, ale se zemědělským suchem to až doteď s výjimkou písčitých půd nebylo tak zlé. Mohu to posoudit dle stavu jařin, co jsem viděl, tak v podstatě vzešlé normálně, občas pruhy, ale to se stává běžně. Dnes přišla voda a do neděle má občas pršet, tudíž ty jaře i ozimy se v pohodě srovnají. Kde si nesmyslnou přípravou nevyhnali z půdy vodu, tak to je zatím relativně v pohodě. No a co se týká řek, pokud by nebyly přehrady, tak by v nich dnes protékala tak akorát smradlavá břečka- to si doufám odpůrci přehrad uvědomují, či nikoliv? A to nemluvím o zdrojích pitné vody pro Prahu na Želivce.
Odpovědět
JS

Jiří S

29.4.2020 13:51 Reaguje na pavel peregrin
Asi to bude jak kde pane Peregrine. Na JM třeba v únoru a březnu napršelo dohromady tak 30 mm tak v 15 srážkách, takže jakoby nic a zemědělské sucho se projevilo velice. My už jsme polovinu plochy jařáku dokonce zalili a ted vypadá krásně.

Jinak jsem se vás chtěl zeptat jak u vás vypadá pšenice?? Koukal jste na kořeny? Hodně podniků hlásí, že se tvoří nové, jsou asi jen 5 cm, protože zbytek umrzl, když byli před třemi týdnama ty mrazy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.4.2020 17:54 Reaguje na Jiří S
Určitě u vás to bylo tak, jak píšete, my měli štěstí na celkem 80 mm. S pšenicema tudíž problém není a navíc já hnojím močovinou, ledky ani DAM nepoužívám, tudíž rostliny nejsou předčasně hnány do růstu a tvoří především kořenový systém.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 14:06 Reaguje na pavel peregrin
Máme dost řek, kde nejsou přehrady (Svitava, Morava) a nějaký podstatný rozdíl tam není.
Jen jsem zvědavý, jestli letos může být JE Dukovany na suchu, protože průtok v Jihlavce stále dramaticky klesá.
A jestli naši mudrlanti budou stále mudrovat, že tam postaví další blok, i když nebude voda na chlazení toho stávajícího.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.4.2020 17:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Já vím, asi jsem měl napsat, že se jedná především o Labe, Vltavu, Ohři apod. Jinak elektrárna bez chlazení asi nepojede, to dá rozum.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 18:51 Reaguje na pavel peregrin
Já myslím, že pojede. Můžou vracet vařící vodu zpátky do přehrady Dalešice, za pár let tam můžou žít krokodýlové, piraně a malárioví komáři!!
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 08:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Piraně jsou v mírném pásmu schopné přežít, pokud najdou nějaké místo na přezimování (třeba výtok z nějaké fabriky se stabilně teplou vodou). Malarické komáry zde dávno máme, zatím je u nás problém virus ťahyňa. Krokodýly jeden čas choval Babiš na stejky a kabelky, současný stav nevím.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

29.4.2020 19:18 Reaguje na pavel peregrin
no tak jak kde přišla voda, tady zase ani kapka,od poloviny března
pršelo trochu jen jednou(přeedminulou neděli)
Odpovědět
JM

Jitka Marková

29.4.2020 16:07
No, a k velkému suchu přispívá pan ministr osobně. A to odlesněním Šumavy, v minulosti jednoho z největších rezervoárů vody, jenž je chráněn Ramsarskou úmluvou. Slatě jsou prakticky suché. To je jen začátek. Bude opravdu mnohem hůře. Šumaváci budou chodit pro vodu do cisteren.
Novou zonací NP Šumava k lepším zítřkům. Pana ministr je zodpovědný za budoucnost a totální sucho v povodí Šumavy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 18:53 Reaguje na Jitka Marková
Samozřejmě je to úplná blbost. Podívejte se, kolik srážek má Šumava dnes a kolik mívala normálně.
Odpovědět
JM

Jitka Marková

29.4.2020 21:10 Reaguje na Pavel Hanzl
To tedy není blbost každej lesák Vám řekne, že největším rezervoárem vody je les. Není les, není odpařování, nejsou srážky, není kumulace vod. A centrální Šumava je odlesněná a suchá, poskytuje nesrážkové mikroklima. Přečtěte si něco od docenta Pokorného, teda pokud svou námitku myslíte vážně a nejen jako aktivistickou připomínku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 21:52 Reaguje na Jitka Marková
Netušil jsem, že voda do JM kraje chodívala z Šumavy.
Pan Pokorný popisuje tzv. "malý vodní koloběh", který je ale totálně závislý na velkém koloběhu, který nám přináší vodu z Atlantiku. Otáčí prostě jen tu vodu, která přijde z dálky, jiný zdroj nemáme.
A ten se změnou teploty poškodil, doufejme, že nezkolaboval.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 08:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Protože většina dešťových front chodí od západu (převládající směr větrů na severní polokouli v mírném pásu), jdou frontální systémy pro významnou část jihu Moravy přes Šumavu a tam jsou rozbity a zničeny termikami nad Bursíkovým kůrovcovým bezlesím.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.5.2020 21:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Severní polokoule je zničena "Bursíkovým bezlesí", což je zcela iluzorní pojem. Vy máte v programu fakt nějaký srandavirus, to není jinak možný.
Odpovědět

Jan Škrdla

30.4.2020 00:20 Reaguje na Jitka Marková
To co píšete, vyznívá trochu jako poplašná zpráva.
Ne že bych se chtěl pana Brabce zastávat, ale velká část Šumavských lesů byla sežrána po Kyrilovi, už za Bursíka. Dle nové zonace se nějakým způsobem může zasahovat v přibližně 75% území NP. Rozloha první zóny, která by se měla ponechat přírodním procesům, se výrazně nezměnila.

Pokud se chceme bavit o hynutí lesů, tak jsou zde tyto příčiny v následujícím sledu:

1. sucho - jakožto důsledek klimatické změny (nebudo rozvádět, jaké jsou její příčiny)

2. nevhodná druhová skladba - SM a BO jsou dřeviny boreálního pásu, posun klimatu směrem k jihu jim nesvědčí. K tomu lze připočít nevhodný původ a výchovu porostů.

3. biotičtí činitelé (zejména kůrovec) - daří se mu díky bodům 1 a 2. Další věc je (ne)zasahování, ale to bychom se dostali ke současnému obchodnímu modelu LČR, zadávání zakázek nebo hospodaření soukromníků. Kromě té Šumavy by byly bezzásahové zóny někde na okraji zájmu.

Jen tak pro zajímavost, v případě hynutí dospělých borových porostů jsou na vině příčiny 1 a 2. Podkorní hmyz většinou naletí až na výrazně oslabené či polomrtvé stromy.
Odpovědět
MG

Milan G

30.4.2020 01:11
Brabec už před třemi roky hulákal že Česko vysychá a že vodní blahobyt skončil. Co udělal on a celé ministerstvo prolezlé různými ekology pro to aby zadrželi vodu v krajině? Zřejmě nic protože uběhly tři roky a teď je to už, podle Brabce katastrofa a údiv.
Podle jedné studie porovnávající úhrny srážek, napršelo o něco víc v letech 1990-2010 než 1960-1989.
Dlouhodobý normál 1981-2010 v ČR je 686mm. A pro porovnání, 2019-634mm,2018-522mm,2017-683mm,2016-637mm,2015-532mm a 2014-657mm. Za posledních šest let pouze dvakrát byl úhrn pod dlouhodobým normálem, čtyřikrát byl v souladu. Takže srážek je relativně dost, avšak co se stane? Jednoduše ta voda tady nezůstane, odteče do pryč. Kdo je za to zodpovědný, pane Brabec? Ptám se abych věděl až mi budete v létě zakazovat napouštět bazén.
U nás v Krušných horách také v únoru a březnu hodně pršelo, aby v tom p. Peregrin nebyl sám :-))
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 08:34 Reaguje na Milan G
Neudělá nic, protože by musel přiznat, že sucho je z významné části zaviněno právě ekology, jejich aktivitami a tím, co, mnohdy v rozporu se zákonem, násilně prosazují.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.4.2020 10:18 Reaguje na Milan G
Kdo je za to zodpovědný? Přece vlády v posledních cca 80ti letech a lidé kteří je volili. Obviňovat z toho ekology je čistá kravina. ;)
Odpovědět
MG

Milan G

30.4.2020 11:03 Reaguje na Petr Eliáš
Dva roky dělal ministra ŽP Bursík, ekolog tenkrát předseda strany zelených. Ale jo můžou za to vlády, ale za posledních cca 20let.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.4.2020 11:22 Reaguje na Milan G
Stačí když se podíváte kdo začal ve velkém odvodňovat krajinu a regulovat vodní toky. Rok 1935 až 1990 napoví... po tomto období došlo jen k částečné nápravě. A i když Bursík dělal dva roky ministra tak v celkovém měřítku je to jen kapka v moři.
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

30.4.2020 04:48
Problémem je obdělávání polí, a tady vláda pro střet zájmů odmítá cokoliv dělat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.4.2020 07:14 Reaguje na Petr Jílek
To je, pokud vůbec, sekundární problém, a potvrzuje mi to ve své práci i prof. Žalud.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist