https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/brazilie-se-chysta-potopit-svou-byvalou-letadlovou-lod-je-plna-azbestu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Brazílie se chystá potopit svou bývalou letadlovou loď, je plná azbestu

3.2.2023 12:23 (ČTK)
Ilustrační obrázek
Ilustrační obrázek
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Brazilské námořnictvo se chystá potopit v Atlantiku svou bývalou letadlovou loď Sao Paulo. Podle něj se jedná o nevyhnutelný krok kvůli špatnému stavu plavidla. Loď je ovšem plná azbestu a dalších toxických látek. Turecko, které jí mělo rozmontovat a zlikvidovat, ji proto odmítlo vpustit do svých vod. Rozhodnutí brazilské armády kritizují ekologové, napsala agentura AFP.
 

Letadlovou loď koupila Brazílie v roce 2000 od francouzského námořnictva, kde pod jménem Foch sloužila skoro čtyři desetiletí. Loď byla nasazena mimo jiné při občanské válce Libanonu, ve válce v Zálivu či při operacích NATO v Kosovu v roce 1999. Při službě v brazilském námořnictvu však loď postihly dva rozsáhlé požáry. Kvůli vysokým nákladům na opravu a modernizaci se brazilské námořnictvo nakonec rozhodlo v roce 2017 loď vyřadit ze služby.

Letadlová loď pak několik let zůstala zakotvená v přístavu a v roce 2021 ji odkoupila turecká firma Sök Denizcilik jako železný šrot. Přesun lodi do Turecka začal v červnu loňského roku. Když byla loď u Gibraltaru, tak jí turecké úřady zakázaly vplout do svých vod. Kvůli velkému množství toxických látek loď označily za ekologickou hrozbu. Podle francouzských úřadů, které cituje deník The New York Times, bývalá chlouba námořnictva obsahuje mimo jiné nejméně 45 tun azbestu.

Na konci ledna převzalo loď znovu brazilské námořnictvo. To oznámilo, že vzhledem ke špatnému stavu lodi je jediným řešením "kontrolované potopení". Řešením není ani odtažení lodi zpět do některého z brazilských přístavů, protože to zakázaly soudy. Přístavy, ve kterých by bylo vrak možné ekologicky zlikvidovat, se všechny nachází v Evropě, píše server G1.

Námořnictvo plánuje loď potopit zhruba 300 kilometrů od brazilských břehů v místě, kde hloubka moře dosahuje 5000 metrů. Podle námořnictva je místo dostatečně vzdálené od chráněných oblastí, takže ekologické dopady potopení letadlové lodi s výtlakem zhruba 32 000 tun by měly být omezené.

S tím ale nesouhlasí ekologové, kteří označují rozhodnutí za "zločin proti životnímu prostředí". "Brazilské námořnictvo by mělo být odsouzeno za nedbalost. Pokud potopí tuto vysoce toxickou loď uprostřed Atlantiku, tak bez dobrého důvodu poruší hned tři mezinárodní úmluvy o životním prostředí," uvedl Jim Puckett z nevládní organizace Basel Action Network, která se zabývá nebezpečnými odpady.

Proti potopení lodi je i brazilská ministryně životního prostředí Marina Silvaová. Státní zástupci však ve středu neuspěli se svým požadavkem, aby soud námořnictvu potopení letadlové lodi zakázal. Podle soudu armáda dobře zvážila důsledky svých činů. Proti rozhodnutí se federální prokuratura odvolala.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JO

Jan Omasta

3.2.2023 13:38
Azbest obsahuje železo, které vytváří volné radikály, když se vlákna dostanou do plic. V moři doufejme se azbest postupně rozpadne a vytvoří se z něj usazeniny.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.2.2023 14:22 Reaguje na Jan Omasta
Podle mých znalostí je toxický účinek azbestu je daný jeho inertností, v plicích zůstávají zabodnuté částečka vláken až 15 let, než se rozpustí a rakovinu plic a další zdravotní problémy vyvolávají svým mechanickým drážděním.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.2.2023 14:25 Reaguje na Radim Polášek
Dnešní používané skelné a kamenné izolační vlny už jsou vyráběny z neinertních materiálů, takže jejich částečky v plicích se mají rozpouštět a vstřebat do půl roku. Takže by se při běžné expozici neměla překročit kritická hranice množství takových částeček v plicích, za kterou už vznikají zdravotní problémy.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.2.2023 13:59
Potopeny byly horší vraky.
Dnes, je kolem nich ráj pro potápěče !
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.2.2023 14:23 Reaguje na smějící se bestie
Potápěč v 5 km?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.2.2023 14:19
Azbest je zrovna pro vodní prostředí čistě inertní netoxická látka. Z hlediska toho potopení do moře je tak tento článek jaksi úplně bezúčelný.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.2.2023 14:35
No pokud jsou ty toxické látky jen asbest není důvod se obávat potopení. Ve vodě vše obalí biofilmy a s nimi klesne do bahna. A přínos asbestu řekami do moře je taky obrovský.
Odpovědět
VS

Vilda Smakal

3.2.2023 14:35
Já bych si z toho článku vzal spíše jen tu základní informaci a to tu, že hodlají potopil loď. Takové ty bláboly co uvnitř je a není jsou jen snůžka výmyslů jen aby se článek uchytil, ale ve finále nikdo z těchto lidí nebyl na lodi ani na Vltavě....
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.2.2023 15:06
Docela by bylo zajímavé vidět, jak se taková loď porcuje. S flexkou se tam asi člověk nechytá.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.2.2023 15:34 Reaguje na Jiří Svoboda
No přece silné acetyleno-kyslíkové řezací hořáky co musí řezat tlusté 800 mm pláty.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.2.2023 17:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
A na rozdíl od té flexky ty hořáky fungují i pod vodou.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.2.2023 22:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Možná jenom stačí vytáhnout špunt.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.2.2023 13:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
Dnes už spíš propankyslíkové. Jsou výrazně levnější a propan je bezpečnější než acetylen.
Jinak na to bývá víc možností a určité díly lodě se dělí prostředky, které jsou zrovna ta toto nejvýhodnější.
Loď se myslím nejdřív nějakým málo vzdělanými baraby odstrojí, co se dá odnést, odšroubovat nebo urvat nebo všelijakými nůžkami odstřihnout. Potom další partou vzdělanější šrotáků se odřeže, co se dá odřezat, až zůstane jen kostra lodi. A nakonec nastoupí nejsilnější destrukční zařízení na základní kostru lodi.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist