Británie končí s produkcí elektřiny z uhlí. Jako první ze skupiny G7
Britské uhelné elektrárny od té doby spálily celkem 4,6 miliardy tun uhlí a vypustily 10,4 miliardy tun oxidu uhličitého (CO2). To je podle klimatického portálu Carbon Brief více, než kdy většina zemí vyprodukovala ze všech zdrojů dohromady.
Ekologičtí aktivisté odstavení elektrárny vítají jako významný úspěch vlády při snižování emisí uhlíku. Británii podle nich zajistí vedoucí postavení v oblasti ochrany klimatu.
Uhlíři mohou být hrdí na to, že více než 140 let poháněli zemi, řekl státní tajemník pro energetiku Michael Shanks z Labouristické strany, která od začátku července zemi řídí. "Éra uhlí sice končí, ale nová éra dobrých pracovních míst v energetice pro naši zemi právě začíná," dodal s odkazem na větrnou energii a nové technologie, jako je zachycování a ukládání uhlíku.
Před 100 lety se téměř veškerá elektřina v Británii vyráběla spalováním uhlí. Dnes uhlí nehraje už téměř žádnou roli, v roce 2023 tvořil jeho podíl na energetickém mixu 1,3 procenta.
Británie byla první zemí, která stanovila datum ukončení provozu uhelných elektráren na rok 2025. Zaváděla stále přísnější ekologické předpisy s cílem zkrátit dobu provozu uhelných elektráren. Výrazně dřívější konec ve využívání uhlí v Británii než například v Německu, kde se o něm hodně mluví, je možné mimo jiné proto, že Londýn se při výrobě energie na rozdíl od Berlína stále spoléhá na jaderné elektrárny. V Německu je nyní možný konec výroby elektřiny z uhlí stanoven na rok 2028, ale zvažuje se prodloužení termínu na rok 2030.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Pavel Hanzl
30.9.2024 21:56Tonda Selektoda
1.10.2024 06:41Pavel Hanzl
1.10.2024 08:42 Reaguje na Tonda SelektodaJiří Zima
1.10.2024 09:10https://www.bbc.com/news/science-environment-68381160
Miroslav Vinkler
2.10.2024 09:25Spojené království dováží rekordní množství energie z Evropy, přičemž země každý měsíc utratí za elektřinu ze zahraničí více než 250 milionů liber.
Dovoz představoval více než dvojnásobek objemu elektřiny vyrobené solárními panely v zemi a dokonce vůbec poprvé téměř předběhl plyn.
Celkově Británie v minulém čtvrtletí dovezla 12,2 TWh, což je více než jaderná produkce země (10,7 TWh) a téměř se blíží celkové výrobě z fosilních paliv (13,6 TWh).
Kdo byl tím štědrým kupcem,který Britům maže med kolem huby ? Veřejnost o tom neví, ale je to Norsko.
Díky projektu North Sea Link byl natažen 720 km dlouhý kabel mezi GB a Norskem. Skandinávský stát má více než 1 200 vodních nádrží a více než dvojnásobný počet přečerpávacích vodních elektráren než Spojené království. Tato enormní vodní skladovací kapacita se stále více využívá k vyrovnání poklesu dodávek z přerušovaných zdrojů elektřiny, větrných a solárních farem.
Dalším kabelem je Viking Link , 760km nejdelší podmořský napájecí kabel na světě, který se táhne přes Severní moře a spojuje Lincolnshire s jižním Jutskem v Dánsku. Ten stál cca 50 mld Kč .
Kromě toho jsou další energetické kabely mezi GB a Francií, Holandskem a Belgií.
Všechny náklady na propojení GB a EU pochopitelně platí a zaplatí odběratelé elektřiny ve svých fakturách za elektřinu , tzv. regulované služby . V ČR již cca 40% celkových nákladů.
Co k tomu dodat ? Elektřina v EU a GB je 3-5x dražší než jinde a podle toho také jejich ekonomika kvete, viz Draghiho zpráva o příčinách neutěšené kondice EU.
"Babičko, to jsme to dopracovali !"
Pavel Hanzl
4.10.2024 08:59 Reaguje na Miroslav VinklerSamozřejmě to zaplatí spotřebitel (jako všechno všude).
Pavel Hanzl
4.10.2024 09:05Každá investice má svoji návratnost, takže se dá čekat, že časem půjde cena dolů a možná i výrazně.