Bydlení s rodiči šetří přírodní zdroje
Vědci ze Stanfordské a Michiganské univerzity sledovali data ze 141 zemí, přičemž v 76 z nich se vyskytují tak zvaná "horká místa" (viz poznámka dole). V zemích s přítomností horkých míst vzrostl v letech 1985-2000 počet domácností o 155 milionů, což je o 3,1 % každým rokem, zatímco počet populace vzrostl jen o 1,8 %. Obdobná situace byla i v případě většiny ostatních sledovaných zemí.
Pryč od rodičů
Podle všech předpokladů bude podobný trend i nadále pokračovat a v roce 2015 bude v těchto zemích již 233 milionů bytových jednotek obývaných pouze jednou osobou. (Jen pro ilustraci, již v současné době má každá čtvrtá domácnost ve Spojených státech pouze jednoho člena.) K nárůstu počtu domácností dochází například i v Itálii, Řecku nebo Španělsku, kde jinak celková velikost populace mírně klesá.
Jednou z hlavních příčin změn je podle vědců současný životní styl, kdy je kladen velký důraz na individualitu a samostatnost. Děti se relativně brzy osamostatňují a vytvářejí si vlastní domácnosti. Tím silně klesá počet členů rodiny žijících pod jednou střechou. Důležitým faktorem je bezesporu také růst reálných příjmů části populace a vysoké procento rozvodovosti. Díky tomu neustále roste poptávka po nových bytech, které jsou často obývány pouze jedním členem.
Nároky se zvyšují
Rostoucí počet domácností s malým množstvím členů představuje podle vědců v současné době větší ohrožení pro životní prostředí než vlastní populační růst. S většími nároky na počet domů či bytů roste také poptávka po stavebních materiálech, dřevu, po energii a samozřejmě se také zvyšuje objem produkovaného odpadu. "Čím víc si bereme z biologických systémů, tím větší je také bohužel dopad na biodiverzitu," tvrdí Jessica Hellmann z Centra pro výzkum biodiverzity při univerzitě ve Vancouveru.
Menší domácnost je podle vědců podstatně méně efektivní, protože nároky na zboží a služby se v přepočtu na jednoho člena domácnosti zvyšují. Jednočlenná domácnost je ve většině případů vybavena stejně jako domácnost například se šesti členy - najdeme v ní pračku, ledničku, mikrovlnou troubu, topení… Právě potřeba dřeva se stala velkým problémem v Číně, kde těžba přímo ohrožuje i přírodní rezervaci Wolong, která je známá výskytem chráněných pand velkých. Nezanedbatelné jsou ale také urbanistické zásahy do krajiny a expanze výstavby, která si vyžaduje stále nové zabírání pozemků pro účel výstavby.
Jsme na tom stejně
Obdobný trend jako ve světě je možné podle Martina Luxe ze Sociologického ústavu AV sledovat i České republice. Od roku 1961 do konce 90. let u nás počet jedno a dvoučlenných domácností vzrostl o více než 10 % a v roce 1998 jich byla již víc než polovina z celkového počtu. I přesto, že se v posledních letech počet obyvatel ČR mírně snižuje, jsou stále budovány nové byty. Jen v letech 1991-2001 jich bylo postaveno 243 000. Stejně jako počet bytových jednotek roste také průměrná užitná plocha na jednoho obyvatele, ale i tak se stále ještě ani zdaleka neblížíme úrovni běžné v EU.
Oproti jiným evropským zemím v ČR totiž existují určitá specifika, která jsou způsobena bytovou politikou do roku 1989. "Před rokem 1989 bylo bydlení založeno spíš na kolektivním způsobu života a teprve po revoluci se začal klást větší důraz spíš na individualismus a samostatnost. Dosud u nás ale nevznikl fungující bytový trh, jako tomu bylo například v Maďarsku, a proto naši mladí lidé nemají takovou možnost osamostatnit se. Snaha zde evidentně je, ale objektivně tomu dosud brání bytový trh," soudí Lux.
Podle Miroslava Havránka z Centra pro otázky životního prostředí UK nelze brát demografický tlak na zdroje na lehkou váhu. Částečné řešení problému vidí v provedení environmentální daňové reformy. "Ta spočívá ve zvýšení daní a poplatků za využívání přírodních zdrojů za současného snížení daní, jež mají souvislost s lidským úsilím a tvořivostí," vysvětluje Havránek. Podle komentátorky časopisu Boston Globe Patricie Wen by situaci mohla vyřešit podpora takových způsobů bydlení, které by zachovávaly soukromí, ale kde by současně určitá část bydlení byla sdílena více byty najednou. Variantou je také budování menších domů, které by nebyly energeticky náročné. "Ekoefektivita" se zamlouvá i Miroslavu Havránkovi: "Efektivnější ledničky, vytápění, nové materiály v automobilovém průmyslu a mnohá další zlepšení by mohly nepříznivé dopady nastalého trendu skutečně řešit."
Horká místa - z anglického hotspots, místa s velmi vysokou druhovou rozmanitostí (biodiverzitou), která jsou zároveň ohrožena lidskou činností. Pojem uvedl v roce 1988 biolog Norman Myers. Společně s organizací Conservation International pak 25 horkých míst popsal. Nacházejí se na všech kontinentech kromě Antarktidy. Patří mezi ně například Filipíny, Madagaskar či Kavkaz. Horká místa se rozkládají na 1,4 % suchozemského povrchu, nalezneme v nich ale 44 % všech rostlinných druhů a 35 % všech druhů suchozemských obratlovců. (jst)
Tento text byl převzat z tištěného EkoListu únor 2003.
reklama
