Časopis Živa ocenil nejlepší autory roku 2022
Redakční rada a redakce Živy ocenily článek Vondráka a Tiché o historii Komořanského jezera. Autoři v článku popsali zánik jezera, které se nacházelo v Mostecké pánvi a mělo rozlohu kolem 25 kilometrů čtverečních. Purkyňova cena se uděluje autorům do 30 let za originalitu, sdělnost a tematický přínos článku.
Zvláštní ocenění za popularizaci letos získali tři vědci, Lukáš Lajbl z Geologického ústavu Akademie věd a Martin Černý a Adam Petrusek z PřF UK. Lajbl se zabývá studiem prvohorních členovců, mimo jiné trilobitů. Porotu zaujal třídílným seriálem Unikátní okna do prvohor o zkamenělinách, který poskytuje přímé doklady o životě v dávných geologických dobách. Černý s Petruskem publikovali sérii výukových textů o vodním prostředí a jeho zákonitostech, podíleli se také na přípravě tematického čísla Živy věnovaného vodě.
Cenu Vojena Ložka, která se uděluje autorům do 25 let, získala Helena Rothová z PřF UK za článek Tajný život v podzemí aneb Adaptace terestrických členovců k životu v jeskyních. V kategorii od 26 do 30 let ocenila redakce Jana Ptáčka, zástupce ředitele botanické zahrady v Teplicích, a to za článek Patagonie – Andy ošlehané větrem.
Otakar Brázda získal Cenu Antonína Friče pro osobnost, která významně přispěla k rozvoji časopisu Živa. Brázda je bývalým předsedou České stomatologické společnosti, ve svých článcích se věnuje zakladateli časopisu Janu Evangelistovi Purkyně a také dalším osobnostem z historie přírodovědy a lékařství.
Časopis Živa přináší příspěvky z biologických oborů, má i zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky. Založil ho Jan Evangelista Purkyně v roce 1853, současná poslední řada časopisu vychází nepřetržitě od roku 1953.
reklama
Brněnští vědci pomohli otevřít naučnou lesnickou stezku v Mongolsku
Evropský klimatický pakt hledá nové ambasadory pro boj s klimatickou krizí
Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo 70 milionů korun na environmentální vzdělávání