Cenu za komunikaci změny klimatu získala polární bioložka Marie Šabacká
„Klimatická krize je jednou z největších výzev současnosti. Je potřeba, abychom se semkli a spolupracovali při hledání řešení. Přesto je veřejný prostor dál plný fám a mýtů, které zpochybňují i základní vědecká fakta," říká Marie Šabacká, která je pracovnicí Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. "Kvůli špatné a nedostatečné komunikaci je společnost na tématu rozhádaná a rozdělená na lidi, kteří jsou frustrování, že děláme pro její zastavení málo, a ty, kteří jsou frustrovaní, že se tomuto podle nich vymyšlenému problému věnuje vůbec nějaká pozornost," říká Šabacká s tím, že ztrácíme drahocenný čas.
Přečtěte si také |
Michaela Pixová: Proč média v komunikaci největšího problému v historii lidstva dávají prostor odbornici na ledovcová mikrobiální společenstva?"Pokud nechceme, aby se klimatická krize vymkla kontrole, čeká nás v nejbližších letech odklon od fosilních paliv a s tím spojená transformace a modernizace energetiky, průmyslu i dopravy. Bez souhlasu nebo alespoň pochopení veřejnosti to nepůjde," myslí si Marie Šabacká. "Proto je tak důležité, aby ve veřejném prostoru zaznívaly pravdivé informace, a to nejen o děsivé ceně za neřešení klimatické krize, ale také o příležitostech, které nám transformace na čistší, obnovitelné, zdroje může přinést.“
Pavel Jungwirth z Učené společnosti ČR poznamenal, že vybrat letošního vítěze nebyl lehký úkol. „Mám radost z toho, jak přibývá odborníků, kteří dokáží změnu klimatu a aspekty s ní spojené přesvědčivě a srozumitelně komunikovat s veřejností. I když to samozřejmě dělá výběr laureáta či laureátky ceny rok od roku těžší. To je ale dobrý problém,“ říká Pavel Jungwirth.
„Změna klimatu zaujala v posledních dvou letech i v Česku nepřehlédnutelné místo ve veřejné diskusi," míní Michal Broža za OSN v ČR. "Její komplexnost vyžaduje srozumitelnou a na vědeckém poznání založenou komunikaci. Tímto oceněním ji chceme podporovat a pomáhat rozvíjet.“
Podle Hany Müllerové z Ústavu státu a práva AV ČR je klimatický změna tak závažný problém, že nelze vyřešit bez nástrojů práva. "Zároveň právo potřebuje vědu, aby mohlo přinášet informovaná a účinná společenská opatření. Musí využívat všechny dostupné a aktuální poznatky přírodních i společenských věd. Komunikace vědeckých poznatků vůči veřejnosti i vůči tvůrcům politik a zákonodárcům je proto klíčová,“ vysvětluje Müllerová.
Učená společnost laureátku ocenila peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR jí také předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků. Svůj klimatický strom už zasadili laureáti této Ceny klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla se svým týmem Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a ekolog Bedřich Moldan (ocenění za celoživotní přínos, 2021).
Organizátoři také udělili čestné ocenění za celoživotní přínos. Získal ho genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám, koordinátor programu HAIE LF Ostravské univerzity, dlouholetý vedoucí Oddělení genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR za celoživotní úsilí o zlepšování kvality života lidí i životního prostředí. Radim Šrám se po většinu své vědecké kariéry zabývá zdravotními riziky života v znečištěných oblastech. Jako předseda Komise pro životní prostředí AV ČR se dlouhodobě věnuje i širším aspektům ochrany životního prostředí.
Přečtěte si také |
Zemřel uznávaný genetik Radim Šrám, zkoumal vliv ovzduší na zdravíCena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.
Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek obou oceněných je k dispozici na YouTube. Přednáška Marie Šabacké začíná v čase 27:11. Přednáška Hany Müllerové začíná v čase 1:12:09.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
Tomáš Zeman
1.12.2022 09:13vaber
1.12.2022 10:00stejně jak názor ,že společnost je v názoru na klima rozdělená a rozhádaná kvůli špatné komunikaci ,v komunikaci to není, je to z důvodů nedostatečných znalostí o naší planetě
četl jsem 30let starý National Geographic, kde zkoumali vliv ozonové díry a zvýšené UV záření na fytoplankton a celý potravinový řetězec a po velryby v Antarktidě,
závěr tehdy byl ,že to může být katastrofa ,ale zkoumají jen krátkou dobu a neví jak se to projeví v budoucnosti,
dnes po 30 letech neznám situaci ,ale vypadá to ,že k žádnému zhroucení potravinového řetězce díky ozonové díře a UV záření nedošlo,alespoň jsem o tom nic neslyšel
Viktor Šedivý
1.12.2022 10:57 Reaguje na vaberNojo, i pracovník vědecké instituce má hypotéku a když konformní jednání přináší granty, proč by nevygeneroval trochu požadovaných blábolů, jsou-li dobře zaplacené?
Viktor Šedivý
1.12.2022 11:12 Reaguje na Viktor ŠedivýAle kdejaký nesmysl, pod který se podepíše kdosi otitulovaný z instituce s hezky znějícím jménem, ...
Petr Eliáš
1.12.2022 11:36Její práce je zajímavá a důležitá (na netu se dá najít řada jejích prací/nebo na kterých se podílela), přednáší, dává rozhovory v TV a v podcastech, ..
Takže z místních kňučících nul si vrásky opravdu dělat nemusí.
No prostě dobrá práce! :-)
Marie Šabacká
1.12.2022 13:21Miroslav Vinkler
1.12.2022 14:00 Reaguje na Marie ŠabackáVe Flowee jste na otázku k tzv. zelenému Grónsku uvedla :
Říká se, že ještě na konci prvního tisíciletí bylo Grónsko zelené a Vikingové tam pěstovali obilí. Je to také jeden z hlavních argumentů, které klimaskeptici používají k tvrzení, že oteplování je přirozené, a člověk za ně tudíž nemůže…
... Ano, Grónsko bylo na začátku středověku teplejší, což umožnilo Vikingům ostrov objevit a osídlit. Ale důležité je, že tehdy se jednalo pouze o lokální oteplení ve specifických regionech a jiné oblasti Země byly naopak během této takzvané středověké teplé periody výrazně chladnější.
Chtěl jsem se laskavě zeptat, co rozumíte termíny "lokální oteplení ve specifických regionech" a zda byste:
- tyto specifické regiony mohla vyjmenovat
- a definovat časový interval , kde lokální oteplení probíhalo
za což předem děkuji.
https://www.flowee.cz/8029-marie-sabacka-gronsko-sice-bylo-zelene-ale-planeta-byla-tehdy-celkove-chladnejsi
Miloš Zahradník
1.12.2022 17:57 Reaguje na Miroslav Vinklervaber
2.12.2022 09:11 Reaguje na Miroslav Vinklermě to jen utvrzuje v názoru ,že ani 1000let zpátky vůbec neznáme jaké vlastně bylo klima na planetě ,natož v dávné minulosti
Pavel Hanzl
4.12.2022 19:34 Reaguje na vaberJiří Svoboda
1.12.2022 14:02Mno, mělo by se pravdivě informovat o všem. I o tom, jak děsivě náročná bude ta nezbytná transformace na bezuhlíkovou společnost, jak se transformace v globálním měřítku zoufale nedaří (viz COP27) i kolik neznází a obrovských nákladů nám přinese realizace chiméry řešení bezemisní energetiky založené na dominantním využívání obnovitelných zdrojů.
pavel peregrin
1.12.2022 18:06Jiří Svoboda
1.12.2022 19:26 Reaguje na pavel peregrinKlidně to tak mohlo být, měl by to mít ale podloženo nějakým měřením. Ta měření jsou určující, ne názor autorky článku.
vaber
2.12.2022 09:26 Reaguje na Jiří Svobodaněkdo tvrdí ,že spolu časově korespondují a někdo tvrdí ,že to není pravda ,
je to debata o časování dob ledových a časování a interpretaci vzorků vrtů v ledovcích,
někdy bývá přání otcem myšlenky ,nebo názoru