Cenu za komunikaci změny klimatu získala polární bioložka Marie Šabacká
„Klimatická krize je jednou z největších výzev současnosti. Je potřeba, abychom se semkli a spolupracovali při hledání řešení. Přesto je veřejný prostor dál plný fám a mýtů, které zpochybňují i základní vědecká fakta," říká Marie Šabacká, která je pracovnicí Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. "Kvůli špatné a nedostatečné komunikaci je společnost na tématu rozhádaná a rozdělená na lidi, kteří jsou frustrování, že děláme pro její zastavení málo, a ty, kteří jsou frustrovaní, že se tomuto podle nich vymyšlenému problému věnuje vůbec nějaká pozornost," říká Šabacká s tím, že ztrácíme drahocenný čas.
Přečtěte si také |
Michaela Pixová: Proč média v komunikaci největšího problému v historii lidstva dávají prostor odbornici na ledovcová mikrobiální společenstva?
"Pokud nechceme, aby se klimatická krize vymkla kontrole, čeká nás v nejbližších letech odklon od fosilních paliv a s tím spojená transformace a modernizace energetiky, průmyslu i dopravy. Bez souhlasu nebo alespoň pochopení veřejnosti to nepůjde," myslí si Marie Šabacká. "Proto je tak důležité, aby ve veřejném prostoru zaznívaly pravdivé informace, a to nejen o děsivé ceně za neřešení klimatické krize, ale také o příležitostech, které nám transformace na čistší, obnovitelné, zdroje může přinést.“
Pavel Jungwirth z Učené společnosti ČR poznamenal, že vybrat letošního vítěze nebyl lehký úkol. „Mám radost z toho, jak přibývá odborníků, kteří dokáží změnu klimatu a aspekty s ní spojené přesvědčivě a srozumitelně komunikovat s veřejností. I když to samozřejmě dělá výběr laureáta či laureátky ceny rok od roku těžší. To je ale dobrý problém,“ říká Pavel Jungwirth.
„Změna klimatu zaujala v posledních dvou letech i v Česku nepřehlédnutelné místo ve veřejné diskusi," míní Michal Broža za OSN v ČR. "Její komplexnost vyžaduje srozumitelnou a na vědeckém poznání založenou komunikaci. Tímto oceněním ji chceme podporovat a pomáhat rozvíjet.“
Podle Hany Müllerové z Ústavu státu a práva AV ČR je klimatický změna tak závažný problém, že nelze vyřešit bez nástrojů práva. "Zároveň právo potřebuje vědu, aby mohlo přinášet informovaná a účinná společenská opatření. Musí využívat všechny dostupné a aktuální poznatky přírodních i společenských věd. Komunikace vědeckých poznatků vůči veřejnosti i vůči tvůrcům politik a zákonodárcům je proto klíčová,“ vysvětluje Müllerová.
Učená společnost laureátku ocenila peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR jí také předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků. Svůj klimatický strom už zasadili laureáti této Ceny klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla se svým týmem Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a ekolog Bedřich Moldan (ocenění za celoživotní přínos, 2021).
Organizátoři také udělili čestné ocenění za celoživotní přínos. Získal ho genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám, koordinátor programu HAIE LF Ostravské univerzity, dlouholetý vedoucí Oddělení genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR za celoživotní úsilí o zlepšování kvality života lidí i životního prostředí. Radim Šrám se po většinu své vědecké kariéry zabývá zdravotními riziky života v znečištěných oblastech. Jako předseda Komise pro životní prostředí AV ČR se dlouhodobě věnuje i širším aspektům ochrany životního prostředí.
Přečtěte si také |
Zemřel uznávaný genetik Radim Šrám, zkoumal vliv ovzduší na zdraví
Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.
Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek obou oceněných je k dispozici na YouTube. Přednáška Marie Šabacké začíná v čase 27:11. Přednáška Hany Müllerové začíná v čase 1:12:09.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
vaber
1.12.2022 10:00stejně jak názor ,že společnost je v názoru na klima rozdělená a rozhádaná kvůli špatné komunikaci ,v komunikaci to není, je to z důvodů nedostatečných znalostí o naší planetě
četl jsem 30let starý National Geographic, kde zkoumali vliv ozonové díry a zvýšené UV záření na fytoplankton a celý potravinový řetězec a po velryby v Antarktidě,
závěr tehdy byl ,že to může být katastrofa ,ale zkoumají jen krátkou dobu a neví jak se to projeví v budoucnosti,
dnes po 30 letech neznám situaci ,ale vypadá to ,že k žádnému zhroucení potravinového řetězce díky ozonové díře a UV záření nedošlo,alespoň jsem o tom nic neslyšel
Viktor Šedivý
1.12.2022 10:57 Reaguje na vaberNojo, i pracovník vědecké instituce má hypotéku a když konformní jednání přináší granty, proč by nevygeneroval trochu požadovaných blábolů, jsou-li dobře zaplacené?
Viktor Šedivý
1.12.2022 11:12 Reaguje na Viktor ŠedivýAle kdejaký nesmysl, pod který se podepíše kdosi otitulovaný z instituce s hezky znějícím jménem, ...
Petr Eliáš
1.12.2022 11:36Její práce je zajímavá a důležitá (na netu se dá najít řada jejích prací/nebo na kterých se podílela), přednáší, dává rozhovory v TV a v podcastech, ..
Takže z místních kňučících nul si vrásky opravdu dělat nemusí.
No prostě dobrá práce! :-)
Marie Šabacká
1.12.2022 13:21Miroslav Vinkler
1.12.2022 14:00 Reaguje na Marie ŠabackáVe Flowee jste na otázku k tzv. zelenému Grónsku uvedla :
Říká se, že ještě na konci prvního tisíciletí bylo Grónsko zelené a Vikingové tam pěstovali obilí. Je to také jeden z hlavních argumentů, které klimaskeptici používají k tvrzení, že oteplování je přirozené, a člověk za ně tudíž nemůže…
... Ano, Grónsko bylo na začátku středověku teplejší, což umožnilo Vikingům ostrov objevit a osídlit. Ale důležité je, že tehdy se jednalo pouze o lokální oteplení ve specifických regionech a jiné oblasti Země byly naopak během této takzvané středověké teplé periody výrazně chladnější.
Chtěl jsem se laskavě zeptat, co rozumíte termíny "lokální oteplení ve specifických regionech" a zda byste:
- tyto specifické regiony mohla vyjmenovat
- a definovat časový interval , kde lokální oteplení probíhalo
za což předem děkuji.
https://www.flowee.cz/8029-marie-sabacka-gronsko-sice-bylo-zelene-ale-planeta-byla-tehdy-celkove-chladnejsi
Miloš Zahradník
1.12.2022 17:57 Reaguje na Miroslav Vinklervaber
2.12.2022 09:11 Reaguje na Miroslav Vinklermě to jen utvrzuje v názoru ,že ani 1000let zpátky vůbec neznáme jaké vlastně bylo klima na planetě ,natož v dávné minulosti
Pavel Hanzl
4.12.2022 19:34 Reaguje na vaberJiří Svoboda
1.12.2022 14:02Mno, mělo by se pravdivě informovat o všem. I o tom, jak děsivě náročná bude ta nezbytná transformace na bezuhlíkovou společnost, jak se transformace v globálním měřítku zoufale nedaří (viz COP27) i kolik neznází a obrovských nákladů nám přinese realizace chiméry řešení bezemisní energetiky založené na dominantním využívání obnovitelných zdrojů.
pavel peregrin
1.12.2022 18:06Jiří Svoboda
1.12.2022 19:26 Reaguje na pavel peregrinKlidně to tak mohlo být, měl by to mít ale podloženo nějakým měřením. Ta měření jsou určující, ne názor autorky článku.
vaber
2.12.2022 09:26 Reaguje na Jiří Svobodaněkdo tvrdí ,že spolu časově korespondují a někdo tvrdí ,že to není pravda ,
je to debata o časování dob ledových a časování a interpretaci vzorků vrtů v ledovcích,
někdy bývá přání otcem myšlenky ,nebo názoru


Vědci se zabývali možností ukládat přebytečný uhlík splavováním dřeva do Severního ledového oceánu
Německu se podle studie podařilo splnit klimatický cíl pro loňský rok, ale ztrácí tempo
Studie: Většina českých obcí nemá strategie pro adaptaci na změnu klimatu