https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cenu-za-komunikaci-zmeny-klimatu-ziskala-polarni-biolozka-marie-sabacka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Cenu za komunikaci změny klimatu získala polární bioložka Marie Šabacká

1.12.2022 06:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Marie Šabacká při přebírání ceny.
Marie Šabacká při přebírání ceny.
Zdroj | Informační centrum OSN v Praze
V pořadí čtvrtou laureátkou Ceny za komunikaci změny klimatu se včera stala polární bioložka Marie Šabacká. Organizátoři udělili i čestnou cenu ve stejné kategorii za celoživotní přínos. Získal ji genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám. Informují o tom pořadatelé ceny Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky.
 
Marie Šabacká se zabývá dopady změny klimatu na pevninské ledovce a polární oblasti, které procházejí pod vlivem sílícího oteplování rychlejšími a dramatičtějšími změnami než jiné části světa. „Předkládá veřejnosti důležité zprávy o stavu a proměnách kryosféry a na souvislosti s dalšími ekosystémy. Poznatky o změně klimatu dokáže přiblížit srozumitelně a poutavě na základě vlastní zkušenosti a osobního příběhu s mírou naléhavosti, která tématu náleží. Je častým hostem respektovaných televizních pořadů, jako je Fokus Václava Moravce v České televizi nebo rozhovory DVTV, vystupuje v podcastech, na YouTube je k dispozici řada jejích přednášek. Problematiku změny klimatu komunikuje i na svém twitterovém účtu, kde má už více než 10 tisíc sledujících,“ píše se ve zdůvodnění udělení Ceny.

„Klimatická krize je jednou z největších výzev současnosti. Je potřeba, abychom se semkli a spolupracovali při hledání řešení. Přesto je veřejný prostor dál plný fám a mýtů, které zpochybňují i základní vědecká fakta," říká Marie Šabacká, která je pracovnicí Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. "Kvůli špatné a nedostatečné komunikaci je společnost na tématu rozhádaná a rozdělená na lidi, kteří jsou frustrování, že děláme pro její zastavení málo, a ty, kteří jsou frustrovaní, že se tomuto podle nich vymyšlenému problému věnuje vůbec nějaká pozornost," říká Šabacká s tím, že ztrácíme drahocenný čas.

"Pokud nechceme, aby se klimatická krize vymkla kontrole, čeká nás v nejbližších letech odklon od fosilních paliv a s tím spojená transformace a modernizace energetiky, průmyslu i dopravy. Bez souhlasu nebo alespoň pochopení veřejnosti to nepůjde," myslí si Marie Šabacká. "Proto je tak důležité, aby ve veřejném prostoru zaznívaly pravdivé informace, a to nejen o děsivé ceně za neřešení klimatické krize, ale také o příležitostech, které nám transformace na čistší, obnovitelné, zdroje může přinést.“

Pavel Jungwirth z Učené společnosti ČR poznamenal, že vybrat letošního vítěze nebyl lehký úkol. „Mám radost z toho, jak přibývá odborníků, kteří dokáží změnu klimatu a aspekty s ní spojené přesvědčivě a srozumitelně komunikovat s veřejností. I když to samozřejmě dělá výběr laureáta či laureátky ceny rok od roku těžší. To je ale dobrý problém,“ říká Pavel Jungwirth.

„Změna klimatu zaujala v posledních dvou letech i v Česku nepřehlédnutelné místo ve veřejné diskusi," míní Michal Broža za OSN v ČR. "Její komplexnost vyžaduje srozumitelnou a na vědeckém poznání založenou komunikaci. Tímto oceněním ji chceme podporovat a pomáhat rozvíjet.“

Podle Hany Müllerové z Ústavu státu a práva AV ČR je klimatický změna tak závažný problém, že nelze vyřešit bez nástrojů práva. "Zároveň právo potřebuje vědu, aby mohlo přinášet informovaná a účinná společenská opatření. Musí využívat všechny dostupné a aktuální poznatky přírodních i společenských věd. Komunikace vědeckých poznatků vůči veřejnosti i vůči tvůrcům politik a zákonodárcům je proto klíčová,“ vysvětluje Müllerová.

Učená společnost laureátku ocenila peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR jí také předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků. Svůj klimatický strom už zasadili laureáti této Ceny klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla se svým týmem Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a ekolog Bedřich Moldan (ocenění za celoživotní přínos, 2021).

Organizátoři také udělili čestné ocenění za celoživotní přínos. Získal ho genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám, koordinátor programu HAIE LF Ostravské univerzity, dlouholetý vedoucí Oddělení genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR za celoživotní úsilí o zlepšování kvality života lidí i životního prostředí. Radim Šrám se po většinu své vědecké kariéry zabývá zdravotními riziky života v znečištěných oblastech. Jako předseda Komise pro životní prostředí AV ČR se dlouhodobě věnuje i širším aspektům ochrany životního prostředí.

Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek obou oceněných je k dispozici na YouTube. Přednáška Marie Šabacké začíná v čase 27:11. Přednáška Hany Müllerové začíná v čase 1:12:09.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

TZ

Tomáš Zeman

1.12.2022 09:13
Krásná holka, ale přijde to jenom mně, že tihle přírodo a enviro vědci zkoumají většinou dost zbytečnosti a že je absurdní, jak zkoumají ekologii a při tom za sebou zanechávají obrovskou ekostopu ?
Odpovědět
va

vaber

1.12.2022 10:00
článek budí dojem ,že naše vědkyně přesně ví co se s planetou děje a i jak to vyřešit,to mi připadá jak velká domýšlivost,
stejně jak názor ,že společnost je v názoru na klima rozdělená a rozhádaná kvůli špatné komunikaci ,v komunikaci to není, je to z důvodů nedostatečných znalostí o naší planetě
četl jsem 30let starý National Geographic, kde zkoumali vliv ozonové díry a zvýšené UV záření na fytoplankton a celý potravinový řetězec a po velryby v Antarktidě,
závěr tehdy byl ,že to může být katastrofa ,ale zkoumají jen krátkou dobu a neví jak se to projeví v budoucnosti,
dnes po 30 letech neznám situaci ,ale vypadá to ,že k žádnému zhroucení potravinového řetězce díky ozonové díře a UV záření nedošlo,alespoň jsem o tom nic neslyšel
Odpovědět

Viktor Šedivý

1.12.2022 10:57 Reaguje na vaber
A ještě o pár let dřív "vědci" zjistili, že se blíží doba ledová a do roku xxxx zmrzneme ...

Nojo, i pracovník vědecké instituce má hypotéku a když konformní jednání přináší granty, proč by nevygeneroval trochu požadovaných blábolů, jsou-li dobře zaplacené?
Odpovědět

Viktor Šedivý

1.12.2022 11:12 Reaguje na Viktor Šedivý
Mimochodem - tohle je zajímavý jev. Pokud řezník tvrdí, že ten salám je jen ze samého nejkvalitnějšího masíčka, snad každý uvažuje, kolik tam asi nacpal dobře obarvené sóji a rozvařených odřezků.

Ale kdejaký nesmysl, pod který se podepíše kdosi otitulovaný z instituce s hezky znějícím jménem, ...
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.12.2022 11:36
Inteligentní, úspěšná, vzdělaná a krásná žena. :-)

Její práce je zajímavá a důležitá (na netu se dá najít řada jejích prací/nebo na kterých se podílela), přednáší, dává rozhovory v TV a v podcastech, ..

Takže z místních kňučících nul si vrásky opravdu dělat nemusí.

No prostě dobrá práce! :-)
Odpovědět

Marie Šabacká

1.12.2022 13:21
Děkuju moc za článek, jen prosím o opravu v textu. Už nejsem vedoucí Centra polární ekologie.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.12.2022 14:00 Reaguje na Marie Šabacká
Blahopřeji k získání ceny také a mám tento dotaz :

Ve Flowee jste na otázku k tzv. zelenému Grónsku uvedla :

Říká se, že ještě na konci prvního tisíciletí bylo Grónsko zelené a Vikingové tam pěstovali obilí. Je to také jeden z hlavních argumentů, které klimaskeptici používají k tvrzení, že oteplování je přirozené, a člověk za ně tudíž nemůže…

... Ano, Grónsko bylo na začátku středověku teplejší, což umožnilo Vikingům ostrov objevit a osídlit. Ale důležité je, že tehdy se jednalo pouze o lokální oteplení ve specifických regionech a jiné oblasti Země byly naopak během této takzvané středověké teplé periody výrazně chladnější.
Chtěl jsem se laskavě zeptat, co rozumíte termíny "lokální oteplení ve specifických regionech" a zda byste:
- tyto specifické regiony mohla vyjmenovat
- a definovat časový interval , kde lokální oteplení probíhalo

za což předem děkuji.

https://www.flowee.cz/8029-marie-sabacka-gronsko-sice-bylo-zelene-ale-planeta-byla-tehdy-celkove-chladnejsi
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

1.12.2022 17:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dekuji panu Vinklerovi za dotaz, ke keremu se pripojuji
Odpovědět
va

vaber

2.12.2022 09:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
já k tomu připojím ještě ,že na konci prvního tisíciletí prý naposledy zamrzl Nil, jak to koresponduje s teplým obdobím v Gronsku?
mě to jen utvrzuje v názoru ,že ani 1000let zpátky vůbec neznáme jaké vlastně bylo klima na planetě ,natož v dávné minulosti
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.12.2022 19:34 Reaguje na vaber
Celosvětové klima samozřejmě známe, ale lokální anomálie nikoliv.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.12.2022 14:02
"Proto je tak důležité, aby ve veřejném prostoru zaznívaly pravdivé informace, a to nejen o děsivé ceně za neřešení klimatické krize, ale také o příležitostech, které nám transformace na čistší, obnovitelné, zdroje může přinést."

Mno, mělo by se pravdivě informovat o všem. I o tom, jak děsivě náročná bude ta nezbytná transformace na bezuhlíkovou společnost, jak se transformace v globálním měřítku zoufale nedaří (viz COP27) i kolik neznází a obrovských nákladů nám přinese realizace chiméry řešení bezemisní energetiky založené na dominantním využívání obnovitelných zdrojů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.12.2022 18:06
Chtěl bych se Vás paní Šabacká zeptat na Váš názor na teorii Iana Plimera,který tvrdí, že v minulosti proběhlo 6 velkých dob ledových bez ohledu na to, že množství CO2 v atmosféře bylo podle něj podstatně větší jak dnes.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.12.2022 19:26 Reaguje na pavel peregrin
To je teorie nebo Plimerova doměnka založená na jeho přání?

Klidně to tak mohlo být, měl by to mít ale podloženo nějakým měřením. Ta měření jsou určující, ne názor autorky článku.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.12.2022 09:15 Reaguje na Jiří Svoboda
To právě nevím, proto jsem se ptal.
Odpovědět
va

vaber

2.12.2022 09:26 Reaguje na Jiří Svoboda
existují dva časové grafy ,jeden o dobách ledových a druhý o koncentraci CO2 v atmosféře,
někdo tvrdí ,že spolu časově korespondují a někdo tvrdí ,že to není pravda ,
je to debata o časování dob ledových a časování a interpretaci vzorků vrtů v ledovcích,
někdy bývá přání otcem myšlenky ,nebo názoru
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.12.2022 17:01 Reaguje na vaber
Myslím, že ty grafy jsou pořád ty stejné, z ledovcových vývrtů a tam je zcela jasně vidět, že ty hodnoty spolu korelují. Napřed stoupala tepota a pak koncentrace CO2, dnes je tomu naopak.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist