https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/michaela-pixova-proc-media-v-komunikaci-nejvetsiho-problemu-v-historii-lidstva-davaji-prostor-odbornici-na-zelvusky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Michaela Pixová: Proč média v komunikaci největšího problému v historii lidstva dávají prostor odbornici na ledovcová mikrobiální společenstva?

1.12.2022
Želvušky jsou bezesporu zajímavé. Ale klimatickou krizi nám nevyřeší. Leda bychom se stali jednou z nich. Ilustrační snímek.
Želvušky jsou bezesporu zajímavé. Ale klimatickou krizi nám nevyřeší. Leda bychom se stali jednou z nich. Ilustrační snímek.
Foto | Schokraie E, Warnken U, Hotz-Wagenblatt A, Grohme MA, Hengherr S, et al. / Wikimedia Commons
Ve čtvrtém ročníku udělování ceny za komunikaci změny klimatu se tentokrát oceněnou odbornicí stala polární ekoložka Marie Šabacká. Poté, co nominační výbory v předchozích třech ročnících pokaždé na piedestal postavily muže, představuje ocenění ženy vítanou změnu. Výběr nositelky ceny přesto provází rozpaky. Proč média v komunikaci největšího problému v historii lidstva dávají prostor právě odbornici na ledovcová mikrobiální společenstva? A proč se ocenění a hlasu naopak nedostává těm, kteří se zabývají jeho řešením?
 
Na úvod je potřeba malý disclaimer. Nemám vůbec nic proti Marii Šabacké. Je mi naopak sympatická a velice oceňuji její odvahu opakovaně vystupovat z ulity akademické slonovinové věže, či spíše ledových terénů a laboratoří, promlouvat do médií, a upozorňovat na klimatickou krizi.

Motivace k veřejné angažovanosti je koneckonců sama o sobě hlavním účelem a smyslem ceny, jejímuž udělování vdechli život Michal Broža, vedoucí pražské informační kanceláře OSN, a Pavel Jungwirth, fyzikální chemik působící na Akademii věd ČR a jako předseda Učené společnosti.

V prostředí české akademie veřejná angažovanost zdaleka není samozřejmostí. Řada vědců a vědkyň v Česku působení veřejných intelektuálů zaměňuje za nežádoucí formu aktivismu, která kompromituje domnělou vědeckou objektivitu. Jiní na to nemají čas, neboť neoliberální věda popularizaci vědeckých závěrů a veřejné působení nezapočítává mezi akademicky relevantní a kvantifikovatelné výsledky, jimiž si lidé působící ve vědě a výzkumu musí neustále zajišťovat a legitimizovat své vlastní setrvání v oboru, respektive možnost nebýt vyhozen*a z práce, která je živí.

Co hůř, v některých institucích je takové vystupování dokonce vnímáno jako nežádoucí. Odborné pracovnice a pracovníci příslušných fakult, ústavů, institutů a kateder mnohdy ke svému mediálnímu vystoupení potřebují svolení nadřízeného. A těm, kteří se takto svazovat nenechají, pro změnu hrozí, že na některých pracovištích nebudou žádoucí.

Nic z výše jmenovaného se zdá pro Marii Šabackou nepředstavuje zásadní problém, a to je dobře. Univerzity by přece měly hrát tzv. třetí roli, kterou například Univerzita Karlova definuje jako „svou službu společnosti“ a „přímé společenské působení“, v rámci kterého „univerzita reflektuje aktuální společenský vývoj a významně přispívá k šíření nejnovějších vědeckých poznatků a hodnot mnoha různými způsoby“.

Skvělé je i to, že se díky polární ekoložce z Jihočeské univerzity konečně naředily zástupy pánů v kravatách a oblecích, kteří jinak v médiích při diskutování důležitých společenských témat do očí bijícím způsobem převažují. Důležitým přínosem je i jako vzor úspěšné ženy schopné podnikat náročné expedice do extrémních podmínek, kterým nabourává představu mladých dívek o tom, co pro ně je či není vhodným studijním oborem či povoláním.

Přesto při výběru vhodné kandidátky pro udělení ceny nešlo výslednou volbu nevnímat jako kompromis utvářený bariérami společnosti po staletí uspořádávané patriarchátem. Proč nakonec vyhrála polární ekoložka, která z pozice odbornice na roztomilé ultra odolné organismy žijící v ledu v médiích komentuje politicko-ekonomické záležitosti, jako je Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu), jimiž se ve svém oboru nezabývá? A proč naopak cenu nezískala v pořadí těsně druhá kandidátka, která sice nepůsobí v žádné akademické instituci, ale zato je excelentní komunikátorkou důležitých socio-ekonomických a politických témat, které nás jako společnost v souvislosti s klimatickým rozvratem nutně čekají a neminou? Pro pořádek uveďme, že sama byla členkou nominačního výboru.

Debata v zajetí technokratických a hodnotově neutrálních rámců

Mým dalším disclaimerem by mělo být to, že členkou nominačního výboru diskutované ceny jsem letos byla i já. Upřímně míněná snaha neocenit čtvrtého muže v řadě letos prosákla celým procesem výběru nominantek a nominantů i následné „vítězky“. Sama na tom možná mám nějaký podíl. Genderová diverzita příjemkyň a příjemců jakýchkoliv veřejně udělovaných cen je důležitým poselstvím pro společnost. Tím spíše pokud probíhá pod záštitou OSN. Koneckonců, genderová rovnost je jedním z jejích sedmnácti cílů udržitelného rozvoje.

Zabývat bychom se měli spíše alternativními ekonomickými modely respektujícími planetární hranice
Zabývat bychom se měli spíše alternativními ekonomickými modely respektujícími planetární hranice

Opakovaně však narážíme na to, že žen v exaktních vědách, jako je klimatologie, fyzika, nebo hydrologie, není mnoho. A ještě méně je těch, které by měly příležitost se ke klimatické krizi vyjadřovat v médiích. Již tak početně méně zastoupené ženy v exaktních vědách navíc málokdy obsazují vedoucí pozice a nezřídka musí oddřít značnou část práce za své mužské kolegy a nadřízené šéfy. K tomu se pak přidává druhá neplacená směna, kdy i ženy s nejvyšším dosaženým vzděláním musí v důsledku dozvuků patriarchálních pořádků vedle vlastního zaměstnání zvládat také péči o děti a o domácnost.

Média tak ženy oslovují méně často než muže hned z několika důvodů. Nejen, že je jich v exaktních vědách málo, ale navíc se vždy najde nějaký muž, který je odborně převyšuje. Ženám také mnohem častěji než mužům na žádné aktivity navíc nezbývá čas. A i kdyby zbýval, možná by se jejich veřejné vystupování nesetkalo s kladným přijetím ze strany nadřízených, kterými, jak již bylo řečeno, jen málokdy bývají ony samy. Marii Šabackou, zdá se, žádná z těchto bariér neomezuje. Jde však spíš o výjimku z pravidla.

Další bariéru představují samotná kritéria přidělení ceny za komunikaci změny klimatu, která ve své podstatě reprodukují převládající společenský diskurz kolem celé problematiky. Optikou mainstreamové společnosti je klimatická krize vnímána především jako technický, vědecký a obchodní problém, nikoliv jako problém etický a lidskoprávní, respektive problém společenský, a tedy i veskrze politicko-ekonomický.

Vzhledem k společností reprodukovaným genderovým rozdílům např. Swim a kol. (2018) první jmenovaný způsob rámování klimatické krize označuje jako maskulinní, zatímco ten druhý, více sociálně orientovaný, je naopak přisuzován ženám. Pakliže mezi kritéria pro přidělení ceny kromě doložitelné odborné erudice patří také podmínka angažovanosti nominovaných v komunikaci změny klimatu směrem k veřejnosti, přičemž z tohoto výčtu zjevně vypadávají jiná než mainstreamová média, pozornost se tak nutně omezí na jednotlivce zapojené do zacyklené technokratické debaty odehrávající se v českých veřejnoprávních médiích a v oligarchy vlastněných denících a časopisech, s jejíž pomocí se společenské struktury snaží odvrátit pozornost od skutečných viníků a skutečného řešení klimatického rozvratu.

Takto nastavenými podmínkami se udělení ceny de facto omezuje na nominanty z přírodovědných nebo technických oblastí, neboť mainstreamová média a mainstreamová politika se zatím od vysvětlování fyzikálních příčin klimatické krize a hledání jejích obchodních a technických řešení příliš neposunula. A jsou to právě přírodovědci, kteří příležitost se k těmto tématům vyjadřovat získávají mnohem častěji, a je proto mnohem pravděpodobnější, že je členové nominačního výboru budou znát a považovat za relevantní.

Marginalizace marginálních hlasů, které by měly být více slyšet

Komunikátoři a komunikátorky s jiným než mainstreamovým zaměřením a z jiných vědních oborů se naopak na seznamu nominovaných sice objevují, mimo jiné také díky relativně pestrému a širokospektrému složení nominačního výboru, ale právě v důsledku svého marginálního postavení ve veřejné debatě nemají velkou šanci na dostatečný počet hlasů.

Přitom právě mezi nimi bychom nejen nalezli více žen, ale také mnohem relevantnější témata, o kterých bychom se jako společnost ve vztahu ke klimatické krizi měli bavit, a debatu tak posouvat pregnantnějším a naděje plnějším směrem.

K těmto tématům patří například široké spektrum adaptačních opatření, analýza společenských postojů, organizování komunit a občanské společnosti, mediální komunikace, hodnocení klimatické politiky a jejího výkonu, identifikace politických a ekonomických bariér, globální a společenské nerovnosti, udržitelné bydlení a energetická spravedlnost, nerůst a další ekonomické alternativy, budování odolnosti, spravedlivá transformace ekonomiky a jednotlivých oblastí hospodářství, spotřební chování a jiné behaviorální aspekty, lidská psychika a duševní zdraví, sociální hnutí a občanský protest, udržitelné životní styly, volební chování a preference, či nejrůznější filosofické otázky zabývající se paradigmatickými proměnami v antropocénu.

Šlo by uvést tisíce dalších příkladů. A záměrně zde přitom nejmenují plejádu dalších environmentálních problémů, neboť každý jeden z nich má ve svém nejhlubší jádru stejnou společenskou příčinu, jako klimatická krize.

Potíž při zařazování komunikátorů a komunikátorek z těchto oborů a oblastí je v tom, že pro žádný z nich není klimatická krize předmětem výzkumu, nýbrž pouhým kontextem zkoumaných společenských fenoménů, procesů a struktur, které se klimatického rozvratu týkají. Přitom právě v tom spočívá jejich relevance. Skleníkový efekt a jeho antropogenní příčiny už jsou 1000x dokázané. Nyní je třeba hledat cesty ven, respektive příčiny toho, proč se nám to nedaří.

Dalším problémem je fakt, že celé řadě těchto témat se u nás konvenční věda dosud věnuje jen v poměrně malém rozsahu, a zabývají se jimi především nejrůznější neziskové organizace, grassrootové think-thanky a sociální hnutí, která však svou erudici nemohou dokázat s pomocí recenzovaných periodik či indexy na Web of Science.

Jejich zástupkyně a zástupci se navíc ve svém mediálním vystupování směrem k veřejnosti kromě různých reportů, brožur, příruček a pamfletů (příklady např. viz zde) omezují na nezávislá alternativní média, jako je A2larm, Deník Referendum, či časopis A2 a Sedmá generace, neboť mainstreamová média o témata podněcující skutečnou debatu a skutečnou změnu nemají zájem. Jak by také mohla, když by touto debatou ohrozila status quo, jehož jsou součástí.

Má-li být cena za komunikaci klimatu něčím víc, než jen pouhým vytržením pasivních vědců a vědkyň z desítky let vytrénované letargie, aby pak v mainstreamových médiích svou troškou přicmrndávali do už ohrané a nikam nevedoucí písničky o tom, jestli ledy opravdu tají, zda za to skutečně může člověk, a jestli je řešením Tesla nebo jádro, anebo aby pod tlakem povrchních emancipačních nálad plnili genderové kvóty televizních redaktorů, bylo by na místě se spíše zamyslet nad tím, zda nepřerámovat celou soutěž a nastavit jí tak, aby dala hlas novým, dosud neokoukaným myšlenkám a směrům, v nichž se pořád ještě skrývá špetka naděje, že to s námi nedopadne úplně špatně.


reklama

 
foto - Pixová Michaela
Michaela Pixová
Autorka je sociální geografka, vědecká pracovnice, vysokoškolská učitelka a publicistka.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (46)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

1.12.2022 07:10
Paní Pixová, váš článek je naprosto o ničem, čiší z něj na sto honů vaše genderová neuspokojenost a navíc je zbytečnou snůškou omáčky, která mě ale nepřekvapuje, protože stačí se podívat, čím se živíte.
Asi se budete muset smířit s tím, že ocenění, i když v tomto případě za želvušky, budou v těchto oborech získávat především skuteční vědci, a nikoliv lidé, kteří umí jen planě žvanit a vydávat to za nějakou seriozní věděckou práci. Protože pokud vám to ještě nikdo neřekl, tak vězte, že aby se mohl někdo zasvěceně bavit o změnách klimatu, musí mít dost hluboké znalosti matematiky a fyziky, což absolventi humanitních fakult skutečně nemají a tudíž stěží můžou být oceňováni za opravdový přínos k tématu, nikoliv jen za žvanění.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.12.2022 08:26 Reaguje na pavel peregrin
nemyslím, že rozsah článku dokázal pobrat celý rozměr stavu ve vědeckých kruzích, to by musel být neskutečně delší. Je to takový exkurz do tohoto prostředí.
Mě jen připadá divné, že pokud někdo chce aby více žen bylo ve vědeckých funkcích a týmech, tak by měly dostat asi nějaký prostor.
To, že vědci dokážou být ješitní a rigidní v konceptech je možné a tak to spíš připadá jako ono tradiční tvrzení " aby se vlk nažral a koza zůstala celá"
Založení vědeckého výzkumu na opakování či jinými slovy opakujícího poznání, není v zájmu vědy samotné, nicméně se tak děje.
Ona ta pavěda začíná tím, že vědci aby obhájili svojí pozici opakují opakované a co je lepší, ten mainstream, protože to mají jistotu publikace a tak vědecká disciplína se stává papouškováním než jakási kritická úvaha a tak samostatně fungující vědec, který nezapadá do řádku, nevítaný komunitou. Ono totiž na spousty společenských " závislostí" jsou i jiné názory ale nejsou tak medializovány. Tudíž hrozí reálně tematické vyprázdnění a vytvoření floskule, tedy jestli to už dávno není.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.12.2022 13:34 Reaguje na pavel peregrin
Přesně!
Odpovědět
Hu

Hunter

1.12.2022 08:05
1***
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.12.2022 08:11
vnímám bitvu mezi technokratickým řízením a humanisty za zřejmou, zejména ve školství, kde technokracie a vědecko-pseudovědecké závěry decimují děti ve školách ve velkém, přičemž neakceptují sociální, společenské, osobnostní, povahové rysy a jejich rozvoj.
Odpovědět
sv

sv

2.12.2022 09:22 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Zelený aktivista není humanista. Decimace dětí ve školství je způsobena leda zcela nekompetentními zásahy aktivistických nýmandů, kteří o problematice nic netuší.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.12.2022 08:27
Koordinátorka klimatické koalice - se poseru:-)
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

1.12.2022 10:27 Reaguje na Jakub Graňák
Paní Pixová už není koordinátorka Klimakoalice, to byla zastaralá informace z medailonku. Opraveno.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.12.2022 10:38 Reaguje na Martin Mach Ondřej
Hmm, hned jsem o něco klidnější... :-)
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.12.2022 08:35
jinak být klimatickým aktivistou se stává negativní konotací, tudíž působí jak červený hard na býka. To k pisatelce samotné.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

1.12.2022 08:39
V demokratické společnosti by se měla dodržovat zásada, že pravidla si v každém náboženství jeho členové určují sami. Souběžně s tím by mělo platit oddělení církve od státu, tedy hlásání víry, její symboly, její mučedníci nepatří do státních institucí.
Pokud je věřícím nějaký státní zaměstnanec, popřípadě i nějaký politik, tak nemůže za stát přijímat závazky ukládané mu daným náboženstvím - jednalo by se o zneužití funkce s následným vymáháním způsobené škody.
Odpovědět
ig

1.12.2022 09:15
Třeba proto, že odbornice na želvušky je vědec (udělal jsem to co mj. dělám skoro s každým autorem se kterým chci polemizovat - podíval jsem se na to co doopravdy dělá, namátkou DOI = 10.1002/2016JG003694) a ano, umí používat vědecké metody práce, byť s ní v některých závěrech nesouhlasím. Ale promiňte slečno Pixová, Vy nejste vědec, Vy jste jen uřvaný aktivista (ano, stáhnul jsme si i Váš článek "The Empowering Potential of Reformist Urban Activism in Czech Cities"). Proto kdybych o tom rozhodoval já, ani vteřinu bych neuvažoval o Vás.
Odpovědět

Viktor Šedivý

1.12.2022 10:49
Takže autorka se zcela otevřeně přiznává k tomu, že při hodnocení se komise dopouštěla diskriminace podle pohlaví - a vůbec se za to nestydí!
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.12.2022 12:36 Reaguje na Viktor Šedivý
a to v rozporu s deklarovanými "cíly a zásadami ocenění". tam jsem o tom, co má mít laureát v kalhotách/pod sukní a jaký že to má být vědní obor nenalezl ani slovo.

muži/ženy, černí/bílí/žlutí, mladí/staří, vzdělaní/nevzdělaní, trpajzlíci/habání, svobodní(svobodné)/ženatí(vdané) jsme si rovni, ale nejsme povinni být stejní. rovnost v možnostech neznamená povinnou rovnost ve výsledcích.

co bude příště? požadavek na zdravotní postižení laureáta?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

1.12.2022 18:26 Reaguje na Lukas B.
Treba pozadavek na mentalni postizeni laureata...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.12.2022 12:24
Cywe, když jsem se to pokoušel přelouskat, tak přednášku paní Pixové bych teda v bdělém stavu nedal ani kdyby ji obohatila o striptýz. Ta forma ... to je peklo.

Jinak článek je obsahem bezpochyby přínosný, bo by mne zajímalo, kdo ze zdejších čtenářů o nějaké takové ceně věděl. No, teď to víme.
A myslím, že to zase rádi zapomeneme.
Odpovědět

Marie Šabacká

1.12.2022 13:09
Dobrý den, děkuju za podnětný komentář. Dovolím si opravit pár nepřesností a přidat několik poznámek.

Především nejsem odbornicí na želvušky, ale studuji mikrobiální společenstva ledovců. Malý, ale dost podstatný rozdíl. Děkuju za upravení zavádějícího titulku.

Získání ceny mě dost zaskočilo a váhala jsem, jestli ji přijmout. Zmínila jsem to při předávání i do médií. Souhlasím s vámi, že cenu by si ji víc zasloužil někdo, kdo věnuje podstatně více času a energie komunikaci klimatické změny, a to nejen fyzikálním aspektům, ale především tomu, co nás čeká: transformaci a jejím dopadům na běžné lidi. Bylo mi řečeno, že mě vybrala porota složená z více než 20 lidí napříč obory a různými sférami veřejného života. Pokud jsem cenu získala hlavně proto, že jsem žena, jak naznačujete, tak to mě opravdu mrzí.

K Zelené dohodě se v médiích nevyjadřuju nebo jen velice obecně jako k něčemu, co potřebujeme. Nikdy jsem nebyla zvána do médií jako odborník, který by ji měl veřejnosti vysvětlovat.

Nevedu si žádnou statistiku, ale určitě mi nepřijde, že by se ke klimatickým opatřením, transformaci atd. vyjadřovali převážně přírodovědci. Pravidelně vídám v médiích lidi z humanitních a sociálních oborů i ty, kteří působí mimo akademickou sféru, a je to tak dobře. Sama velkou většinu pozvání do médií odmítám, především, pokud se jedná o téma mimo můj obor.

Upřímně moc nerozumím, proč spekulujete o bariérách, kterým já údajně čelím nebo nečelím, když o mém profesním ani osobním životě vůbec nic nevíte.
Odpovědět
Hu

Hunter

1.12.2022 14:21 Reaguje na Marie Šabacká
Pani doktorko, podle mého názoru se v žádném pripade nemate za co stydet, to by se mela spis autorka tohoto pamfletu. K udělení ceny gratuluji a přeji mnoho dalších úspěchů na poli vědeckém. A tyhle pamflety zahořklých ...... neberte vážně.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.12.2022 15:04 Reaguje na Marie Šabacká
"Pokud jsem cenu získala hlavně proto, že jsem žena, jak naznačujete, tak to mě opravdu mrzí."

Paní doktorko, vy to špatně chápete. To, že jste žena, je dle autorky vlastně vaše jediné plus, protože ona měla úplně jinou favoritku. Viz.:

"A proč naopak cenu nezískala v pořadí těsně druhá kandidátka, která sice nepůsobí v žádné akademické instituci, ale zato je excelentní komunikátorkou důležitých socio-ekonomických a politických témat, které nás jako společnost v souvislosti s klimatickým rozvratem nutně čekají a neminou?"

Prostě podle autorky moc zkoumáte, moc přemýšlíte a málo hysterčíte a celý článek je hlavně o tom, že si potřebovala ulevit:-).

Za mne díky Bohu, ale jak je vidět, někdo to vidí jinak:-).

Odpovědět
LB

Lukas B.

1.12.2022 17:12 Reaguje na Svatá Prostoto
na rovinu přiznávám, že jsem článek četl nepozorně, a abych jej dočetl, tak mě to stálo jisté úsilí, a tak jsem nejdříve nepochopil, že autorka byla nikoli navržena a neúspěšná, ale v hodnotícím týmu. na moji omluvu budiž konstatováno, že celkové vyznění článku odpovídalo tomu nepozornému čtení. takhle (zabrousím-li diletantsky do popularizace společenských věd) se jedná o klasický kmenový přístup - vyhrál někdo z jiného klanu, a s ohledem na dinosauří dědictví je hořkost autorky pochopitelná. pro jistotu tedy smajlík, aby to zas někdo nebral moc vážně :).
Odpovědět

Viktor Šedivý

1.12.2022 22:15 Reaguje na Marie Šabacká
Díky za závan rozumu ;-)
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

3.12.2022 23:44 Reaguje na Marie Šabacká
Nevíte níhpodou kdo byl na druhém místě? Nějak jsem to nebyl schopen zjistit. Jinak velká gratulace a ublížení Pixové si nevšímejte....
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.12.2022 14:27
To je po všech stránkách šílený článek, ještč více genderistický než klimatistický.
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.12.2022 15:50 Reaguje na Jarka O.
Přičemž sama cena je ještě nesmyslnější a zbytečnější než článek.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

1.12.2022 16:34
Paní Šabacké moc gratuluji a děkuji i za příspěvek zde i moc zajímavé informace o ledových krajích, se kterými jsem se už vícekrát setkal. Právě na rozdílu v pohledu paní Šabacké a paní Pixové je dramaticky vidět rozdíl mezi vědeckým pohledem a čirým aktivismem. Paní Šabackou reálně zajímá fungování přírody a interakce různých prvků u konkrétního životního prostředí, v daném případě toho nejchladnějšího v blízkosti pólů. A svou popularizací reality těchto krajů pomáhá rozvíjet u veřejnosti zájem o poznání. Paní Pixová je čistá aktivistka, kterou vědecké poznání a realita nezajímají. Stejně jako media, ke kterým se vztahuje (A2larm, Deník Referendum, A2 a Sedmá generace), se věnuje čirému aktivismu bez ohledu na reálné vědecké poznání a reálné možnosti transformace energetiky i ochrany našeho životního prostředí (třeba i toho polárního). Vědce, kteří se věnují popularizaci témat souvisejících s vývojem klimatu neposuzuje podle toho, zda kvalitně prezentují reálné vědecké poznatky, ale podle toho, jak odpovídají jejím primitivním aktivistickým schématům.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.12.2022 17:57 Reaguje na Vladimír Wagner
Pane Wagnere, ale jak probůh!-a to jsem ateista- může tato dáma Pixová být vysokoškolskou učitelkou a ještě navíc vědeckou pracovnicí?? Co může svým studentům asi tak předat? To je podle mého totální degradace takové "vysoké" školy. A co asi budou dělat její absolventi?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.12.2022 18:24 Reaguje na pavel peregrin
Coby - sociální geografii... nevím jak vy, ale já nekupuju:-)
Odpovědět

Viktor Šedivý

1.12.2022 22:14 Reaguje na Jakub Graňák
Ale kupujete. Tedy přesněji - platíte, i když nekonzumujete.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

2.12.2022 11:05 Reaguje na Viktor Šedivý
Obrovská jednička se třemi hvězdičkami, pane Šedivý!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.12.2022 11:26 Reaguje na Viktor Šedivý
Platím kde co: ostudu na hradě, linku na tousťák který nekupuju, přízpěvky na obědy a na bydlení vychcaným pipinám co jsou naoko samoživitelkama etc. etc. etc. - co mi zbývá? - můžu si maximálně říct, že jsou to paraziti, to je tak všechno
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.12.2022 19:09 Reaguje na Jakub Graňák
Na fotovoltaický tunel...
Odpovědět

Viktor Šedivý

1.12.2022 22:13 Reaguje na pavel peregrin
Vycházíte zřejmě ze zcela nepodloženého předpokladu, že vysoké školy jsou nějaké elitní instituce. To na tlamocvičných oborech už dávno neplatí. Zkuste se někdy podívat na závěrečné práce ... nebo aspoň na jejich názvy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.12.2022 07:00 Reaguje na Viktor Šedivý
Asi jsem skutečně zamrzl v osmdesátkách. Nedovedu si představit, že bych v té době studoval dvě školy najednou- jednak nejsem pochopitelně tak dobrý a za druhé bych to prostě neměl šanci stíhat, protože program studia byl nabitý.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

2.12.2022 11:22 Reaguje na Viktor Šedivý
To o názvech, přesněji TÉMATECH diplomových prací jste mi vzal z úst (pardon, z klávesnice). Mohl bych některá uvést, ale je to zbytečné. Kdo se zajímá, ten ví...
Vlastně by dalo velkou práci vymyslet něco ještě ZBYTEČNĚJŠÍHO než to, čím se někteří studenti na vysokých školách zabývají a získávají za to diplomy.

Bývaly časy, kdy akademický titul něco znamenal, na jeho nositele se oprávněně (!) pohlíželo jako na elitu.
Měl jsem tu čest stýkat se s pány, kteří získali doktoráty a inženýrské tituly před válkou - a dodnes mám pocit, že když si porovnám šíři a hloubku jejich vědomostí s těmi svými, tak vlastně ani nemám právo svůj hrdý titul inženýr používat. Připadám si jako polovzdělanec.
Přišla ale doba, ve které už akademický titul neznamená skoro nic, když vím, ZA CO SE DNES DÁ ZÍSKAT. A s jakou mírou úsilí...
Dnes už může mít akademický titul nejen polovzdělanec - dnes už i nevzdělanec.

Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.12.2022 11:30 Reaguje na Karel Ploranský
Tak to dopadá, když se prachy stanou motorem společnosti...
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

2.12.2022 11:59 Reaguje na Jakub Graňák
No - ale ony jím byly vždycky.
Jenže existovaly zábrany, které se už skoro úplně vytratily. Souhrnně by se dalo nazvat morálkou a slušností. Dříve také nebyli morální a slušní všichni - ale dnes podíl slušných lidí v populaci rozhodně klesá. Klesá rychle. Nejsem věřící - ale jsem přesvědčen, že víra v Boha lidi přece jen v lumpárnách dost brzdila a úpadek morálky že s ateismem souvisí.

Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.12.2022 14:55 Reaguje na Karel Ploranský
Pane Ploranský, zajímám se dost o historii a věřte, že úpadek morálky nemá s náboženstvím nic společného. Pouze se dřív podstatně tvrději a důsledně postihovalo darebáctví všeho druhu a zdaleka nebyla rozšířena dnes tak všudypřítomná masmedia, takže informovanost byla mnohem, mnohem menší a z toho vyplývá, že dnes se nám zdají tyto časy idylické.
Je to úplně stejné, pouze vztažené úměrně s nárůstem populace.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.12.2022 15:58 Reaguje na pavel peregrin
Absence vidiny tvrdého trestu je rozhodně jedním z faktorů, druhým neméně významným je faktická nepostižitelnost některých skupin obyvatelstva.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.12.2022 15:54 Reaguje na Karel Ploranský
Pomněte takovou dobu husitskou... všichni se oháněli bohem a jak se to drancovalo, vraždilo...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.12.2022 16:01 Reaguje na Karel Ploranský
Upřesním: "Tak to dopadá, když se prachy stanou jediným motorem společnosti..."
Odpovědět
HH

Honza Honza

2.12.2022 08:17
Autorka upozorňuje na důležitý problém, který ale je všude i v práci ekologických vědců: věnovat se nejdříve a plnou silou tomu nejdůležitějšímu. Co je nejdůležitější? Zavodnění krajiny! Byl to prvořadý a nosný program péče o nár. parky? Nebyl! Neměla by to být hlavní náplň práce ministra živ. prostředí? Není!
Práce ekologů nemůže být rozdrobena do dílčích kroků, kt. mezi sebou nemají spojitost, nevíme k čemmu v důsledku vedou. Jsou to takové výkřiky (i když zdánlivě správným směrem), v důsledku ale do tmy. Ekologie musí být komplexně spojena s hospodářstvím, nesmí jej podkopávat, jinak společnost na ni nebude mít peníze. Důsledek musí být, aby lesy měly více dřeva (a mohlo se s dobrým ziskem prodávat-tj. např. i z chráněných obl.), zemědělci kvalitní potraviny, aby sami věděli, že ekol. program je pro ně přínosem. V něčem musí ekologové slevit. Neusilovat o něco co v důsledku přinese opačný efekt: zákaz spalov. motorů a topení dřevem přinese menší efekt pro prodejce dřeva a podpora lesů je nejdůležitější a přinese větší tlak na rozšíření atom. elektráren. Nevěnovat miliardy na extrémně fin. náročné programy- modrý vodík apod., a tím zanedbat důležitější programy (zavodnění).
Rovněž slepě lpět na jednom programu: snížení C02, snižovat CO2 je nutné, ale zdravá příroda (pestrá, zalesněná, zavodněná) by si s tímto problémem mohla poradit nebo významně přispět na jeho řešení a oteplování může mít i přírodní příčinu- norm. stav před novou dobou ledovou.
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

2.12.2022 11:13
Nevím přesně, co značí pojem "neoliberální věda", ale poopravil bych autorku, že se "popularizace vědeckých závěrů a veřejné působení nezapočítává mezi akademicky relevantní a kvantifikovatelné výsledky". V AV ČR se např. započítává při tzv. atestacích v rámci karierního řádu, cituji: "... pracovníci se podle svých možností podílejí na vzdělávání studentů a veřejnosti, které je hlavním prostředkem pro zvyšování úrovně a šíření znalostí ..." (https://www.avcr.cz/cs/o-nas/pravni-predpisy/karierni-rad-vysokoskolsky-vzdelanych-pracovniku-av-cr/)

Zajímalo by mne také, na kterých institucích je "[veřejné] vystupování dokonce vnímáno jako nežádoucí". Nikdy jsem se s tím ve vědě nesetkal, ani u kolegů. Jinak velká gratulace 1. i 2. místu.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

2.12.2022 12:05 Reaguje na Mimo Chodem
Když už je zde téma zmíněno, tak bych si dovolil se také vyjádřit. Znám situaci v Akademii věd (kde pracuji v Ústavu jaderné fyziky AV ČR a jsem dlouhodobě i členem Komise pro popularizaci AV ČR), FJFI ČVUT, kde přednáším a MFF UK. Ve všech těchto institucích se popularizace vědy a vědeckých výsledků podporuje a podporuje se i vystupování vědců v této oblasti. Jak už bylo zmíněno, je dokonce popularizace součástí atestací a je i cena AV ČR za popularizaci. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že hlavním účelem AV ČR je realizace vědeckého výzkumu a důraz na kvalitní vědecké výsledky a publikace by měl být prioritou. Ostatně i vědec s kvalitními vědeckými výstupy má ulehčenu i popularizaci.
Myslím, že náhled a vyjádření paní Pixové jsou dány hlavně tím, že ona zaměňuje aktivismus za vědu a popularizaci vědy. Primitivní aktivismus v jejím podání a publikace v A2larm a Deníku Referendum opravdu nejsou tím, co by měly vědecké instituce příliš podporovat. To opravdu není popularizace vědy a seznamování veřejnosti s vědeckou realitou.
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

2.12.2022 12:51 Reaguje na Vladimír Wagner
Souhlasím, ten článek vyznívá opravdu nešťastně až zahořkle (ostatně viz reakce M. Šabacké) ... je tam tolik věcí, na které lze reagovat (např. pojem "konveční věda" zní jako oxymorón :-)), ale snad každý tu již něco vypíchl. Mě upoutala kritika komunikace s věřejností, protože nejen na AV znám plno lidí, co vědu komunikují skvěle (a jistě se to při atestacích vykazuje).

A2larm/DR si rád přečtu, byť s nimi často v otázkách přístupu ke klimazměnám nesouhlasím, protože mi přijde, že pokud dojde na čísla a možnosti řešení, projeví se (ideologická) předpojatost nebo jak to nazvat (např. odpor vůči jádru ... znáte nesrovnatelně lépe). Ale aby nezapadlo, obě média mají o klimatémata hluboký zájem - to je jednoznačně dobře i přes rozdílnost názorů.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

2.12.2022 11:48
Proč média v komunikaci největšího problému v historii lidstva dávají prostor odbornici na ledovcová mikrobiální společenstva?
Inu - i já si myslím, že paní Šabacká by měla být vyznamenána v nějaké jiné souvislosti. Ale jinak jí samozřejmě ocenění přeji a blahopřeji k němu.
Ale hlavně jde o to, že otázka by měla znít úplně jinak:
Proč média v komunikaci největšího problému v historii lidstva nedávají vůbec žádný prostor úvahám o tom, co skutečně je tím největším problémem? Co stojí V POZADÍ toho děje, který se projevuje oteplováním klimatu?

OTEPLOVAT SE BUDE DÁL - A JE BLÁZEN KAŽDÝ, KDO SI MYSLÍ, ŽE TOMU GRÝNDÝL ZABRÁNÍ. On to nejspíš nedokáže ani přibrzdit.
Všechny ty dohady o řešeních i o "řešeních", všechny spory o tom, kdo je k řešení kompetentnější, jestli technik nebo paní která se zabývá mikrobiálními společenstvy v ledovcích, mi připadají jako když se U domu stojícího pod hrází rybníka někdo složitě dohaduje nad MOŽNÝMI způsoby odstranění vlhkosti ve zdivu, ale ignoruje to, že rybník pomalu ale jistě PŘETÉKÁ a hráz na to není dimenzovaná...
A vo tom to, přátelé, je.
Rybník přetéká! Za dobu mého života v něm hladina vystoupala na skoro čtyřnásobnou výšku.
Všechny debaty o klimatu jsou k ničemu, když nezastavíme explozivní nárůst populace. Tečka. Všechna opatření, ta rozumná, ta pološílená i ta úplně fantasmagorická, nikdy nebudou stíhat kompenzovat vliv rostoucího počtu Pozemšťanů na spotřebu energií i na ničení toho, co by mohlo oteplování brzdit přirozenou cestou. Například na kácení pralesů.

Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.12.2022 12:59 Reaguje na Karel Ploranský
Řekl bych že ty zásadní problémy jsou dva a jsou provázané. Stálý růst populace a klimatický rozvrat. Oba to jsou obrovští obři a lidé se zabývají kopáním do jejich kotníků. Ti, co hodně a hlasitě okopávají, mohou se stát i populárními a dáváni za vzor. Světu avšak příliš nepomohou...
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist