České lesy se neuzdravují, upozorňuje Hnutí DUHA na výsledky Zprávy o stavu lesa
Celková těžba dřeva dosud neklesla, právě naopak. Narostla oproti roku 2019 o 3,17 mil m3 na 35,75 mil m3, z toho 95 % byla těžba nahodilá, tj. vynucená (např. kůrovcem, polomy). Kůrovcem napadených smrků bylo vytěženo 21,9 mil. m3. „Z dlouhodobého hlediska znamenala celková výše vykázaného kůrovcového dříví rekordní hodnotu, které dosud nebylo na území Česka dosaženo“, uvádí Zpráva. Pro srovnání: v roce 2019 to bylo 20,7 mil. m3, v roce 2014 (tj. před nástupem plošného chřadnutí lesů) to bylo 1,3 mil m3. Rozsah těžby do května 2021 ukazuje také server https://www.kurovcovamapa.cz/.
Zpráva ovšem upozorňuje, že další nižší jednotky milionů kůrovcem napadených smrků nebyly vytěžené, tzn. že se z nich kůrovec rozšířil. Hnutí DUHA upozorňuje i na to, že kůrovec se šíří mnohem více i z vytěžených stromů, protože zásahy, které mají les před šířením kůrovce ochránit, probíhají převážně pozdě. To potvrzuje Zpráva, když uvádí, že pouze 16 % pokácených kůrovcem napadených smrků bylo asanováno před odvozem z lesa. Neuvádí však, kolik bylo vyvezeno přímo do dřevozpracujících podniků.
„Zpráva potvrzuje, na co jsme opakovaně upozorňovali ministerstva zemědělství a životního prostředí – že opatření proti kůrovci jsou naprosto chaotická, při nedostatku těžařů je nejde provádět všude včas. Takto vede těžba jen k vytváření obrovských holin, na kterých vysychá a degraduje lesní půda, aniž by se tím bránilo v šíření kůrovce,“ říká k tomu Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. „Nejhorší je, že k tomu dochází na základě výjimek, které povoluje Agentura ochrany přírody, i v chráněných územích. Tam by měla být neefektivní těžba zastavena jako první. Pro les je poškození lesní půdy vytvářením holosečí a těžkými stroji horší než kůrovec. Ministerstvo zemědělství ale naopak zbytečnou těžbu souší ještě podporovalo, když vlastníkům, kteří v lese souše ponechali, nepřiznalo nárok na finanční kompenzace,“ doplňuje Bláha.
Z hlediska budoucnosti našich lesů jsou podstatná data o obnově – ani tam ale nedochází ke zlepšení. Došlo k dalšímu nárůstu obnovovaných ploch z 28 670 ha v roce 2019 na 33 671 ha v roce 2020, ale nedošlo k významnému nárůstu podílu přirozené obnovy, ta tvořila pouhých 16,5% (v roce 2019 15,5 %). Ačkoli lesy vzniklé přirozeným zmlazením jsou mnohem odolnější, převažuje umělé vysazování lesů (83,5 %). Podíl využití přípravných dřevin při obnově holin Zpráva neuvádí.
Podíl smrku na nových výsadbách je podle Hnutí DUHA stále příliš vysoký – s podílem 30,5 % je stále nejpoužívanější dřevinou. Přirozený podíl smrku v dřevinné skladbě lesů v ČR by přitom byl jen 10 %, současně ale tvoří smrk 48,8 %. Hnutí DUHA považuje za ekologicky bezpečné použití smrku do 20 % za předpokladu, že bude využíván pouze ve vyšších polohách nebo jako příměs v pestré druhové směsi s ostatními dřevinami.
Zpráva upozorňuje na kritické ohrožení obnovy lesů nadměrnými stavy spárkaté zvěře. „Z pohledu ochrany lesa není pochyb, že bez účinné redukce stavů spárkaté zvěře a efektivní chemické a mechanické ochrany kultur a mladých porostů bude proces obnovy hospodářsky využitelných lesů velice náročný a mnohde prakticky nemožný,“ uvádí Zpráva. Novelu zákona o myslivosti, která se pokusila nastolit rovnováhu mezi stavem lesů a početností zvěře a kterou Parlament ČR schválil v roce 2019 a měla v listopadu nabýt účinnosti, ale poslanci hlasy KSČM, SPD, ANO, ODS a části ČSSD v červnu 2021 neočekávaně zase zrušili. Vládní novelu mysliveckého zákona, která ji měla nahradit, pak poslanci neschválili kvůli zablokování projednání ve třetím čtení poslanci KSČM, které v tom podpořil ministr zemědělství Miroslav Toman.
Podle Jaromíra Bláhy tak ministerstvo zemědělství sice masivně dotuje rychlé zalesnění, ale nevytváří odolnější lesy. „Většina peněz navíc nyní končí v žaludcích přemnožené spárkaté zvěře, která většinu mladých stromků spase. Chceme-li mít v budoucnu odolnější lesy, musí být nejen druhově, ale i věkově a prostorově rozmanité a tam kde to jde, tak vzešlé z přirozeného zmlazení - to znamená ze semínek a ne z uměle vypěstovaných sazenic v chemizovaných školkách. Rychlé umělé zalesňování je špatně – tak zase vzniknou stejnověké lesy,“ soudí Bláha.
„Na holinách je potřeba dát prostor tzv. přípravným dřevinám jako je bříza, jeřáb, osika, olše, které pomohou regenerovat holosečí poškozené půdě. A do jejich stínu pak teprve postupně vysazovat stínomilné dřeviny jako jsou buky, jedle a ostatní druhy dřevin, nejde-li je na daném místě získat z přirozeného zmlazení. Věřme, že po volbách dojde k další úpravě lesního a mysliveckého zákona i politiky Ministerstva zemědělství tak, aby naše lesy měly šanci na lepší budoucnost,“ nabádá Jaromír Bláha.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (34)
Petr
27.9.2021 11:23"Pro les je poškození lesní půdy vytvářením holosečí a těžkými stroji horší než kůrovec. "
Nejen pro les. Tím škodíme celému světu i sami sobě.
Holoseče zakázat, těžkou techniku z lesa vyhnat.
Pavel Karel
27.9.2021 12:51 Reaguje na PetrPavel Karel
27.9.2021 13:11 Reaguje na Pavel KarelPavel Hanzl
27.9.2021 22:13 Reaguje na Pavel KarelPetr Pekařík
28.9.2021 09:03 Reaguje na Pavel HanzlPetr
27.9.2021 13:27 Reaguje na Pavel KarelPavel Hanzl
27.9.2021 22:14 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
27.9.2021 20:17 Reaguje na Petrs pilou a koněm při kácení a stahování stromů z průběrné těžby.
Všichni ti kritici a kecalové většinou nepokáceli ani jeden
strom v hustém porostu bez poškození těch ostatních a nikdy
ho ani pomocí koně nepřiblížili k dočasné skládce dříví. Mají
pouze plnou pusu keců, jak se to nemá dělat a jak se to dělat
má. A bude hůře, protože těžkou práci lesního dělníka nikdo
nepřeje nejen sobě, ale ani svým dětem. Kdo bude asi tak jednou
bez těžké techniky v lesích těžit? Migranti, roboti? Taková
ruční těžba a přibližování je dřina a kdo může, tak si práci,
alespoň v lesích k tomu vhodných, ulehčí technikou. Nemocní
jsou všichni ti kritici, kteří umí vše kritizovat, ale sami
se těžké práci obloukem vyhýbají, jako zaměstnanci neziskovek
typu DUHY, Dětí Země atd. Udílejí knížecí rady i těm, kteří
dělají maximum možného, aby se kůrovec dál nešířil a aby byl
les osázen alespoň smrkem, než aby zůstaly svahy bez stromů,
které nestačí pěstitelé dodávat. Doporučuji peníze dávané
neziskovkám přidat lesním dělníkům a možná by přibylo i té
šetrnější těžby.
smějící se bestie
27.9.2021 20:33 Reaguje na Břetislav MachačekTy zelený kritiky, u takové práce nikdy neuvidíme !
Dnes mnoho z toho dělají Ukrajinci obou pohlaví.
Zbyněk Šeděnka
27.9.2021 21:48 Reaguje na Břetislav Machačeksmějící se bestie
28.9.2021 06:48 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPetr Pekařík
28.9.2021 09:05 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaBřetislav Machaček
29.9.2021 10:35 Reaguje na Zbyněk Šeděnkavhodný strom a který si my uměli cíleně vypěstovat. Tento návrat zpět je sice možný, ale kdo z nás ví jaká bude potřeba dříví za 70-100 let a v jaké kvalitě. Nebude třeba chybět i ten pěstěný rovný kmen a nebo se pouze cokoliv pomele a slepí
nějakou chemií? Mi už by to mohlo být fuk, ale vytáčí mě ta krátkozrakost dnešních ekologů, kteří žijí ve snech o všemocné matce přírodě. Probůh to, co je dnes považováno za přírodní před staletími vytvořil člověk a ten slavný samovýsev bude pouze
z toho, co v okolí žije z původní lidské výsadby.
V bezzásahu přežije to agresivnější a budou to
možná i ty proklínané invazivní akáty, douglasky, pajasany a jiné nákladně mýcené nepůvodní dřeviny. Takže i tam bude asi nutný zásah a nebo už ne!
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
27.9.2021 12:43Mnohokrát jsem psal o problému,který zde vznikl po r.1992 po rozdělení státních lesů. Je to nepochopitelné. Po rozdělení fima která zajišťuje práce pro LČR má jiný zájem než ochrana lesa. Proto mohla vzniknout tato kalamita řízená státem a jsem rád, že si někdo uvědomuje jaká je to obrovská ekologická kalamita. Psal jsem již dříve jak tato kalamita vznikla a , že to není zaviněné suchem. Sucha zde byla a budou,prostě je to pokaždé jinak. Jako v Bibli 7 let....
Jak vlastně tato kalmita vznikla? Zaprvé LČR si vše ulehčují a tak ideál bylo paseka 1 ha. jak dovoluje zákon, zde se každý rok bortily stěny po větru, vnitřek porostů a odkrytý kraj nejsou připravené na tento extrém. A tak začli kalamity, jen bych se zmínil, když jsem v 87 začal dělat hajnýho tak jsme dělali plochy kolem 30 a. a hodně přemýšlely právě kterou stranu otevřít, západ byl vždy průšvih a pak v létě jih, ideál severovýchod. U LČR si násilý nedělali, zase ne všichni, tímto se omlouvám. Jenže, když přišli bouřky na jaře v r.2006-2008, tehdy LČR dali výpověď firmám co zde dělali a přišlo na výběrové řízení, to se protáhlo až do zimi a kalamita se rozjela. Nové firmy nic nectily, zmlazení jim nic neříkalo a když jsem viděl jak klidně vjeli do zalasněných kultur, hnus. Ještě pak dostali LČR dotaci na zalesnění. A tehdy jsme začli jezdit na výpomoc na Opavsko, zde vše začalo, kalamita zde se rozjela a zničila vše.Pokračovala dál a v r.2008 to samé na Ledečsku.
Kdzž se dostala v ř.2017 na Třebíčsko doufal jsem, že se stát vzpamatuje, omyl. Př. správce na Opavsku, kde dodržovali likvideci, přežil, na Ledečsku a dalších správách správce za to, že to zvládli vyhodili.
Pak najednou ekologie, vozily k nám dřevo 300 km. z Opavska a mi nemohli prodat a to jsme 15 až 60 km. Toho se chytli překupníci, kteří se dostali všude hlavně do ciziny, Rakousko, Čína a pily u nás nás nechali na holičkách. Tedy žádná ekologie, žvásty. Kde jsou ti co se přivazovali na Šumavě. Les na VYSOČINĚ to jspu plíce naše a stát to nechal zničit. Musím se trochu vrátit. Když jsem přišel na Opavsko tak zde se směli těžit pouze souše, to následovalo i u nás, ale právě u nás ti správci to nedodrželi a proto se to zastavilo v r.2009 a oni museli odejít. Na Opavsku to bylo jinak, zde se ničilo, stromy které se loupali se dělat nesměli a z několika málo stromů bylo tisíce kubíků na podzim a pak to šlo celou Moravou a k nám se postupně dovážel brouk, který zde vylétl a pak z Moravské Vysočiny k nám a dnes tu les není. Na jaře příkladně LČR vytěžili les po ůmrtí, který stát zdědil, zhruba 150 m3 a odvezli koncem srpna, tohle dřevo leželo asi 80m od obecního lesa a nyní zde mám min. 1000 m3 napadeného lesa, je mi z toho zle. To jsme přeci po revoluci nechtěli, moje babička říkal, že každá revoluce přinesla lepší změnu, ale tato? Kde?
Ještě k ochranářům. Dřevo se ošetřovalo různými jedy, jsou to jedy, které fungují tak, že si musí kousnout, když těmito jedy stříkáme proti klikorohu borovému. tak si musí kousnout kolem 5mm, ale brouk který leze ze dřeva, se toho jedu skoro ani nedotkne a ještě, když je v larválnim stavu nebo kukly, tak než vyleze tak to již nefunguje, Ale ptáci a brouci co jdou po kůrovci, tak ti zde zahynou, podívejte se na úbytek datla černého a síkorek v lese, nějak nejsou vidě a co brouci, př pestrokroveční mravenčí, ten by měl ráj, ale kde je?
Říkám, že vedení LČR je plně zodpovědné za tuto kalamitu a měli by se zodpovídat a s nimi zřizovatel.
Ještě jsem se chtěl zmínit o těch slavných sítích. Při vykládce jsem viděl jak jeden pán se nedopatřením dotknul sítě a jakou měl spáleninu, pak jsem našel ptáky s upálenými stojáčky v blískosti těchto sítí a jednu pěnkavu ta měla popálené i břížko. Pohybují se zde děti, třeba příměstský les u Světlé n.S. Za další rozvěšují feromony po stromech, prý sem brouka nalákají a zničí. Omyl jděte se podívat, tam kde byl feromon, tak zde skoro brouk není, ale je dál v lese, ale opět vylétl, tam ho nikdo nečekal. Víte v r.2019, když se to rozjelo u ná jsem našel v lese roznošené feromony pod stromem zakopané jen odparníkem nad zemí. Zde byl jeden nebo dva stromy napadené, ale právě v hloubce to bylo nekonrolovatelné. Tak se někomu podařilo zničit moje lesy. Nevím kdo mohl mít zájem, nelze to nikomu dokázat. Právě ale LČR to dělají oficiálně a není nikdo, kdo by to zastavil. Za další firmy nemají zájem o ukončení kalamit. Podívejte se ta obrovská vspousta techniky, harvestory, nákladní auta, to by byl kolaps.
Ptám se těch co o sobě říkají ochránci přírody, co je tedy lepší zachránit co se ještě dá a nebo pokračovat, zavázat si oči a tvrdit, že je tu smrku moc, že právě proto tato kalamita? Víte v jednom lese i v tom největším suchu jsem přejížděl potůček a byl to problém, šlo to jen teréňákem, dnes co zmizel les, voda zmizela. Jeden pan profesor na střední škole, prošel též praksí, než šel učit, říkal, že les funguje jako houba a umí si vodu stáhnout a udržet. Po zásazích LČR, kde se orobírky a prořezávky dělají na řídko a může skrz koruny slunce, bude problé. Přečtěte si zákon z dom Tereziánských, kde se zakazovalo lesníkům otvírat les tak, že se koruny nedotýkají a tím se podporuje odpařování vody a tedy nepřirozeného stavu.
Tuto recenzi jsem již napsal. Částečně musim s DUHOU souhlasit, ale mi ten smrk potřebujeme, pokud se podíváte k západním sousedům, tak zjestíte ač jsme jim tam navozili obrovkou spoustu zdravého kůrovce, tak oni to zvládají. Je to jasné snad, nejde jen o smrk, ale o hospodaření LČR a tedy státu. Pokud by se hospodařilo podle zásad lesnických, nemohlo k tomu dojít. Jak je možné, že tohle duha neviděla dříve, ale až nyní, když se již těžko tato kalamita zastavuje, probudily jste se o dvacet let pozdě.
Podívejte se na největší firmi, čí jsou a kdo je v nich zaháčkovaný přez akcie....
Duha neudělala nic, jen jste štvali proti smrku a vypadalo to, že dokážete do roka a do dne zasadit alespoň třicetileté stromy. Tak to bohužel není a tato kalamita zastavila vše na min 30 let,kde je ekologie,
Víte hospodařil jsem co jsem spravoval obecní lesy a pokud jsem mohl revírníkovi do toho mluvit, když jsem dělal pro AS, tak vše šlo podrostně, ne jen smrk, ale i buk a jiné dřeviny. Viděl jsem u Kynských zmlazenou jedli a to tu byli jeleni. Pak přišli dotace na cesty, ty se vyasfaltovali, najednou je zde ruch jak ve městě, kola, turisti a hlavně psi. Najednou jeleni musí pryč, velké škody. Čím to asi je? Odpověď je jasná, zvěř je v obrovském stresu, jak začnou škody začne lov a tím je vše zpečetěno. Najednou tu nemá místo. Největší křik dělají opět LČR se SVOL, několik soukromníků, kterým je málo, že přemnožily černou zvěř a siku. Tady nejde o škody př. u LČR, nedávno jsem potkal jednoho jel v autě BMV jen za pár milionků, na to musí mít.
Nyní vážnějc, nedávno jsem na SSL dával návrh, aby sebral stát dotaci LČR a dalším kteří chtějí meliorační dřeviny na dotaci a nechají zlikvidovat zmlazení buku. To jsem viděl na svém prvním lesnickém úseku o který jsem se staral, zmlazený smrk asi 80cm až 1 m a vněm buk, který měl až dva metry. Proč ho zvěř nezničila, stačí se jít podívat dovnitř porostu. Buk byl odmala skousáván a smrk ho zakrýval, jenže ten buk ač skousáván, tak si udělal nakonec terminál a vše pžerostl, šel jsem se na ně podívat, perfektní kořen a to je ono, právě to, že ho zvěř skousávala si udělal kořen a pak vyskočil, ty spodní větve ho zakryli a zvěř ho nemohla ani vytlouct, nedal se vyvráti, tak jako ten vysazený a oplocený. Jenže to je nyní co jsem řekl s tou dotací. LČR rozvěsily feromony po smrku asi 90 let, sice tu brouk nebyl, ale přijel harvestor a zničil vše, je tu tak deset boučků, kteří přežily tu kalamitu LČR, nyní to vyklidí a dá se oplocenka a vysází bukem na dotaci. Bravo.Mimochodem, brouk nebyl v těch stromech co byly ty feromony, ale vevnitř dál v porostu. Myslim si, že prostě tak to v přírodě je, vyvěsim feromon, sameček, který má udělat snubní komůrku, tak feromon ji nemá, samičky sem přilítnou a nenajdou snubní komůrku, samečkové kteří s nimy opustí napadený strom, přeci nepůjdou, kde je silná konkurence, ale dál od nich, ale jen tak daleko, aby je samičky našli a ucítily, to je jen kousek v porostě a to tu taky tak je. Odtěžily zelené stromy a vedle se již loupou, tak je to jasné, z jednoho stromu dalších deset, další likvidace podrostu, přeci v kalmitě se nemůže koukat na nějaký nový les ne?
Kdysi jsem duze fandil, až do doby než zničily Šumavu. Jen škoda, že tito mají tak velký prostor, zblbnou naše děti, lidé z měst nevědí o čem mluví a proto jim fandí a naše příroda?
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
27.9.2021 13:04Nevadí Vám pane Bláha ty drátěné oplocenky v kterých zvěř hyne, že se nemůže vyprostit, můj pes narazil do plotu myslel jsem, že je mrtví dlouho mu trvalo se probrat, tyto ploty nejsou vidět. Za další, až plot přestane sloužit a sesune se, šel jsem okolo jednoho, který měl soukromník na dotaci, byla v něm chycená srna, naříkal bolestí, běh měla vytržený a částečně rozřízlý, jak se tu mlátila tak i celá byla v zoufalém stavu,dostal jsem jí ven a musel jí tu nechat, druhý den byla načatá za živa od lišky a tak jsem jí dostřelil, horší bylo, že někde měla srnče, ale to možná posekali. Takto jsem již našel mnoho zbytků zvěře. Není vám ji líto. Tato zvěř tady má právo být, já chci aby moji vnuci se mohli podívat v přírodě na srnce, ne jako koroptev, která zmizela a to jsme měli ještě v r. 94, 240 ks stav...
Nepřirovnávat k černé zvěři, její stav vzrost po tim co se vzali honitby LČR a některé velké celky, udělali se samostatné honitby a pronajali draho, no a co lovit, když srnčí je zde málo, černá se dobře množí, přestali se lovit bachyně, jen sele a lončák, do 60 kg., mohou se již pozvat lepší hosté, tak to je. To jsem zapoměl na bioplinky, kde se místo obživy národa vytvořila dotační elektrika...
Jarka O.
27.9.2021 13:56smějící se bestie
27.9.2021 14:28 Reaguje na Jarka O.Bláha je zřejmě panelákovej zelenej.
Richard Toman
27.9.2021 14:33 Reaguje na Jarka O.DAG
27.9.2021 14:49 Reaguje na Richard TomanChceme chceme produkční les s tím, že všichni pracovníci v lese budou finančně spokojeni, ale nesázejme ho a vyčkejme čtyřicet let než se rozpadnou přípravné porosty a pak dalších sto než z toho něco bude.
Mám tři poznámky, když je X hektarová holina, jak využiji to přirozené zmlazení, které tam nemá odkud přijít.
Když nejsou listnáče a naopak mám miliony smrků, tak proč nesázet směs i kdyby tam mělo být 90% smrků. Nakonec z těch 10% listnáčů může být listnatá monokultura.
Po několikáté zmiňuji manipulativní fotky. Ta paseka se smrčkem a listnatými sazenicemi v pozadí, je vydávána za špatnou. Srovnávat oboru s lesem může jen blázen.
smějící se bestie
27.9.2021 20:37 Reaguje na Richard TomanCelkem velmi dobře obhospodařovaných až do r. 1989.
Majka Kletečková
27.9.2021 14:59 Reaguje na Jarka O.Překvapuje mne, že neznáte stejnověký les. U nás v Jižních Čechách nejsou takové lesy nijak vzácné – např. na Třeboňsku máme dost kdysi vysazených borovicových plantáží. Tahle pole mají tu výhodu, že se pak dobře na jeden zátah sklízejí. Jsou v nich pohodlné procházky díky pravidelným rozestupům mezi stromy. Jsou to lokality, kde by borovice rostly i bez přičinění člověka.
Jarka O.
27.9.2021 15:17 Reaguje na Majka KletečkováFRANTIŠEK PTÁČNÍK
29.9.2021 07:28 Reaguje na Jarka O.Děkuji Vám ochránci přírody za to, že naše děti nebudou mít ani prkno na králíkárnu a ostatní budem dělat z betonu, děkuji!!!
Jarka O.
29.9.2021 09:17 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKSvatá Prostoto
29.9.2021 15:33 Reaguje na Jarka O.Ono je to svým způsobem fajn a pohoda, na bojovky a lesní běhy to bylo o dost lepší, než nějaké různorodé roští:-) nebo Boubín, kde by si člověk akorát tak rozbil hubu. Co se ale odolnosti a vyváženosti ekosystému lesa týče to asi fakt není to pravé.
Jarka O.
29.9.2021 16:02 Reaguje na Svatá ProstotoJarka O.
29.9.2021 16:05 Reaguje na Svatá Prostotokarel krasensky
27.9.2021 15:36FRANTIŠEK PTÁČNÍK
29.9.2021 07:37 Reaguje na karel krasenskyJaroslav Vozáb
28.9.2021 07:37Já jsem si koupil 5ha převážně holin. Ty jsem zalesnil to znamená: Uklidil, naoral, zasadil a 5 let vyžínal.... Jo práci tam mám každý rok. Těch pár arů co jsem koupil jako 50 leté porosty se asi mýtního věku nedožije ani jeden. Probírám souše na topení ( mám krbovky) duby i křivé ponechávám svým vnukům... Každý má možnost začít jen chtít dělat.
Podotýkám, jen že jsem bílý,ženatý, heterosexuální muž, který má svou firmu (mimo tento obor) a toto dělá jako koníček. Taky jsem myslivec a včelař. Cítím se jako nejvíce utlačovaná většina všemi menšinami a ještě k tomu mi škodí úřady.
Řetězy používám na stahování stromů na přivazování k souším nemám čas.