https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cesti-vedci-se-snazi-zvysit-vyzivovou-hodnotu-jedleho-hmyzu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čeští vědci se snaží zvýšit výživovou hodnotu jedlého hmyzu

24.3.2024 01:12 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Tým českých vědců z 20 odborných pracovišť se pokouší zlepšit výživovou hodnotu vybraných druhů jedlého hmyzu. Ten se v posledních letech těší stále větší oblibě díky obsahu bílkovin. Mimo jiné jeho chov je mnohem méně náročný pro životní prostředí a klima. Výzkumníci se sdružili do týmu v Národním centru kompetence (NCK) BIOCIRKL, který finančně podporuje Technologická agentura České republiky (TA ČR).
 

S rostoucí populací se zvyšuje i poptávka po udržitelných, ekologických a zároveň nutričně výživných potravinách. Z toho důvodu se hmyz, především v subtropických zemích, využívá jako náhradní zdroj bílkovin. V Evropě, včetně České republiky, roste jeho oblíbenost, a s tím i počet různých hmyzích potravin. K dostání je nejčastěji pražený hmyz, výrobky z hmyzí moučky nebo hmyzí chipsy, a to převážně z cvrčků, larev moučných červů nebo kobylek.

"Zajímavé je, že oproti běžným živočišným bílkovinám by mělo být významně jednodušší obohatit hmyz v krmných směsích o důležité látky. Z těchto důvodů se stal i součástí našeho projektu," uvedla Olga Šolcová z NCK BIOCIRKL.

Hmyz je perspektivní surovina díky vysokému obsahu bílkovin a šetrnému chovu s ohledem na životní prostředí. Produkce hmyzu má významně nižší nároky na prostor, přibližně o deset až 20 procent, ve srovnání s běžnou masnou produkcí s ohledem na hmotnost bílkovin. Vytváří i mnohem menší množství skleníkových plynů a vyžaduje znatelně méně vody.

"V rámci výzkumu se například testuje jedlý hmyz s navýšeným obsahem provitamínu A a vitamínu E. Konkrétně se jedná o sušené larvy potemníka moučného, které jsou krmeny substrátem obohaceným o mrkev a další pak s přídavkem špenátu," řekla Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické, která se zabývá zpracováním registrovaných druhů hmyzu pro různá využití v zemědělsko-potravinářském sektoru.

Pokud se očekávání výzkumníků potvrdí, hmyz s takto navýšeným obsahem zdraví prospěšných vitamínů se poté objeví na trhu. Některé druhy hmyzu také obsahují vysoký obsah tuků, například larvy potemníka moučného až 35 procent v sušině. Vědci proto v projektu mimo jiné řeší, jak ho šetrně získat, jelikož jde o ceněnou surovinu pro výrobu kosmetiky nebo léků.

Výsledky projektu NCK BIOCIRKL vznikají postupně a všechny mají být známé v druhé polovině roku 2026.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (65)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

24.3.2024 06:52
Tak dobrou chuť.
Za mnou s tím však nechoďte !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.3.2024 08:12
Ono to není nic nového. Před padesáti lety jsem měl čokoládu s termity z Kalifornie. Docela chutné jako s oříšky.
Odpovědět
Ra

Radek

24.3.2024 10:54
By mohli naši vědci prozkoumat využití larev v neobnovovaných loukách (tak zvaných trvalých travních porostech , co na ně berou naši zemědělci dotace , stačí aby je jednou ročně posekali , hmotu pak navezou někam k lesu a nechají tam hnít ,nikomu to nevadí ) Takové trvalé travní porosty jsou potom plné larev ,nejvíc je tam larva chrousta , jistě tam budou i jiné a kdyby se našim vědcům podařil najít způsob využití pro lidstvo . Vyřešilo by to mnoho sporů zemědělců z myslivci , ty larvy totiž chutnají černé zvěři , ta je každoročně hlavně v jarním období často navštěvuje , právě kvůli živočišné bílkovině , kterou larvy překypují .Louky jsou potom zryté , zemědělcům je to jedno , zapojit do lovu se jim nechce ,co ale požadují , jsou takzvané škody a hlavně jsou to peníze . Tak kdyby se mohli naši vědci zaměřit i tímto směrem , věřím že by to zemědělcům hodně pomohlo v produktivitě a využití na jejich jinak celkem zbytečných plochách .
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.3.2024 11:47 Reaguje na Radek
Larvy chroustů a chroustků se živí kořenovým systémem, nikoli hnijící trávou
Odpovědět
Ra

Radek

24.3.2024 16:52 Reaguje na Jakub Graňák
Chroustků , jasně že ,píše si to chce ale hlavní je že si rozumíme .
Ty hromady byla narážka na to že to v mnohých případě nepotřebují , prostě to posečou a odvezou na hromadu ,aby splnili to co jim nařizují dotace .
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.3.2024 15:49 Reaguje na Radek
Tak pokud se ta tráva nechá pořádně "zkompostovatět", tak by šlo v ní chovat larvy zlatohávka zlatého. Což vzhledem k velikosti trošku větší, než chroustci, jistě není neperspektivní :-)
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

24.3.2024 12:01
Člověk sice není hmyzožravec, ale proč ho nedonutit, aby místo masa jatečních zvířat, nezačal „dobrovolně“ baštit larvy hmyzu, když na tom můžou některé korporace v pozadí dobře vydělat? Osvěta to zdůvodní vyšším blahem – obligátní záchranou Země před oteplováním, snížením uhlíkové stopy lidstva, dobytka a podobnými pseudovědeckými nesmysly, a týmy vědců mají o práci a o své živobytí, zas na nějakou dobu postaráno.
Jen, kde berou ti vědci a současní mocní tu jistotu, že po splnění svého úkolu, se v budoucnu tyto zrůdnosti jich samých a jejich příbuzných, též nedotknou?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.3.2024 15:56 Reaguje na Tonda Selektoda
Hysterické bláboly, nic víc...
Odpovědět
sv

sv

28.3.2024 20:39 Reaguje na Tonda Selektoda
Člověk je všežravec, toníku. Což zahrnuje i hmyz.
Odpovědět
LS

Luboš Sedlák

25.3.2024 05:14
POKAŽDÉ se zapomíná, že se to může zvrtnout.
Kuřata, krocani, králíci nebo třeba mastná plemena hovězího...vždycky bylo potřeba je vyšlechtit k vyšším výkonům a větším proporcím.
Až tohle začnou dělat s hmyzem...a ten nikdo v laboratoři nebo ve výkrmmně dlouhodobě neuhlídá...budeme mít tu přírodu o chlup pestřejší...chvíli.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.3.2024 15:53 Reaguje na Luboš Sedlák
Maximální velikost hmyzu je limitována vlastnostmi a omezeními vzdušnicového dýchacího systému a obsahem kyslíku v atmosféře - za současného obsahu kyslíku v atmosféře nelze "vyšlechtit" větší jedince, než jsou současní největší jedinci
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.3.2024 15:54 Reaguje na Luboš Sedlák
1*
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.3.2024 22:26 Reaguje na smějící se bestie
5
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.3.2024 08:03
Ten "jedlý" hmyz nevyroste pouze z ničeho, ale musí se krmit stejně, jako
třeba domácí zvířata. Navíc poměr bílkoviny a nestravitelných látek jako
chitin taky není nic moc. Mají vědci prozkoumáno, co bude s lidským tělem
dělat to množství chitinu, feromonů atd. obsažených ve hmyzu? Ono kdyby
to byla taková ideální strava, tak už kdysi dávno lidé nechovali dobytek,
ale brouky a jejich larvy k obživě. Určitě to v nouzi zkusili, ale při
dostatku chutnější potravy zavrhli. Já se třeba pokoušel chovat moučné
červy pro ptáky, ryby atd. a mohu říci, není nic jednoduchého uhlídat
teplotu, vlhkost a s tím související plísně potravy a substrátu. Takže
se pak nedivím jejich ceně ve zverimexech, která je v porovnání s masem
extrémně vysoká. Při těchto cenách by byla hmyzí potrava pouze pro snoby
a nikoliv, že by nasytila miliony hladových. Já raději dožiji na mase!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.3.2024 15:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Vždycky mně dojme, jak lidi, kteří nemají elementární znalost problematiky blákají totální hovadiny a mají dojem, že předkládají relevantní názor.

Takže další kolo vyvracení bludů:
Hmyz zkonzumuje celou řadu "odpadů" typu otrub, pokrutin... takže krmivo za hubičku.
Chitin je pro lidský organismus prospěšný, prospívá střevní mikroflóře, je to antioxidant... slyšel jste už někdy např. o chitosanu? Odkud se ten název vzal? Nejde totiž o nic jiného, než poněkud modifikovanou vlákninu. Minimálně polovina lidské populace jej dokonce pravidelně přijímá, není totiž obsažen jen ve hmyzu, jak se ve své ... domníváte, nýbrž také v korýších, plžích, mlžích - třeba krevetách etc. etc.
Feromony? To jako chcete tvrdit, že hmyzí hormony, které jsou v hmyzím těle obsaženy v koncentracích o řády nižších, než jsou obsahy rezidují pesticidů v chlebu, který žvýkáte, jsou problém? Nespadl vám náhodou alobalový klobouček?
Pokud považujete chov moučných červů, za "nic jednoduchého", tak to pánbůh s čímkoli, co chováte... zvládne to i dítě na prvním stupni základní školy.
Cena ve zverimexech je dána především tím, že lidi jsou blbí a stejně jako vy nemají intelektuální kapacity chovat něco tak banálně snadného.
Mimochodem hmyz konzumuje pravidelně okolo dvou miliard lidí, především v jihovýchodní asii a jižní americe, že by to tam byl samý snob jsem si nějak nepovšiml. Obzvláště vámi adorovaní číňani je konzumují v nepřeberném množství druhů už od nejhlubší prehistorie. Hmyz byl konzumován od nepaměti snad na všech kontinentech, např Sokrates miloval konzumaci cikád... o chroustí polévce jste asi taky nikdy neslyšel že? Vy odborníku na odkaz předků.
Předem upozorňuju, že další díl ságy o hraběti Larischovi, cihlářské hlíně a Flaku 88 na dvorku, nepovažuju za argumentaci - pokud tedy vůbec tušíte, co ten termín znamená...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.3.2024 22:25 Reaguje na Jakub Graňák
Chitin také obsahují všechny houby, které Češi rádi baští (makromycety).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 06:48 Reaguje na Majka Kletečková
Pravda, na ty jsem zapomněl... děkuju za připomenutí:-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.3.2024 08:43 Reaguje na Majka Kletečková
Jíte krevety se skořápkou a syrové houby před spaním ve velkém množství a jsou to vaše základní potraviny? O chitinu píšete celkem nesmysly, ale zato jste to „nandala“ p. Machačkovi. Ale nikdo vám nebrání hmyz jíst, jen by se to nemělo nutit spoluovčanum. V civilizovaném světě si člověk smí potravu sám vybrat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 10:28 Reaguje na Jarka O.
Někdo vám to vnucuje? Co tady strašíte jak Zacharovová?
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.3.2024 11:41 Reaguje na Jakub Graňák
Vy si nemyslíte, že mouka má být mouka, maso má být maso, a až budu chtít jest cvrčka, tak ne namletého v „mouce“? Že dříve nebo později budou brouci GM a kvality budou různé, tak o to bych se s vámi vsadila. Ať je chitin třeba doplněk stravy nebo léčivo, alergenní nebo bez účinku, není to základní výživová složka, a maso se konzumuje kvůli proteinům. Lidstvo by chitin dávno ve větším konzumovalo, kdyby byl dobře stravitelný. V potemnících je 35% tuku, prodávají je navíc smažené, tak to je móc zdravé, ale zas tam máte ten chitin, který ten tuk vychytá, že jo, jak říkám, nechte si chutnat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 12:10 Reaguje na Jarka O.
Přestaňte žvástat a uveďte zdroj, odkud čerpáte výroky o povinném přidávání do mouky...

Obsah proteinů v mase:
vepřové 18 %
hovězí 18 -24 %
Hmyz 40 - 80 %

Co tam máte dál? Nic že?
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.3.2024 12:14 Reaguje na Jakub Graňák
Tak to prr, povinné jsem neřekla, ale pokud nekdo mele, že je to budoucnost, tak TO si nemyslím. Spíš bych řekla úlet. Dokonce si myslím, ale nevím to teda, že Číňani si larvy oloupou nebo slupku vyplivnou, čili chitin nejedí, stejně tak u krevet, které tu propagujete jako zdroj chitinu, se skořápky nejedí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 12:48 Reaguje na Jarka O.
Tak to pardón. Chitin není jen součástí skořápky víme? Už jste někdy viděla vnitřní strukturu fyzického uspořádání členovce?
Radši se vyjádřete k obsahu bílkovin viz výše - pak mudrujte
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 12:55 Reaguje na Jarka O.
A budoucnost to je, ať už si o tom myslíte co chcete - důvodem je prostinká kalkulace vzhledem k růstu celosvětové populace a několikanásobně nákladnější (náklady na jednotku produkce) produkci živočišných bílkovin v podobě obratlovců.
Jedno vás však jistě potěší - rozhodně nebude hrozit pandemie nějakého svinstva ze sežraných netopýrů a kun z nějakého čínského mokrého trhu. Členovčí viry nezpůsobují obratlovcům žádné zdravotní problémy.
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.3.2024 15:53 Reaguje na Jakub Graňák
Jsou ty údaje v sušině nebo v čerstvé váze hmyzu? Kolik vody je v hmyzu, ptám se vás, protože jste broukolog. Ano, kdysi jsem obrázky členovců viděla. Chitin je hlavně ve vnější kostře, alergie jsou možné, protože někteří mají alergie na korýše a plody moře. V nouzi asi dobré, ale jinak to patří k jiným kulturám. Co si myslíte o tom, že mouka má zůstat moukou? A dobrý řízek je osvědčený, rychlý a ehm, taky zdravý.
Pandemie.. dejte pokoj s netopýrem.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 16:14 Reaguje na Jarka O.
Si to dohledejte sama, nejsem vaše matka abych vás vodil za ručičku.
Apropos, co si myslíte o povinném přimíchávání jódu do soli? Takový hnus... sůl má přece zůstat solí, že?
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.3.2024 16:45 Reaguje na Jakub Graňák
Ok, obsah proteinů v sušině asi 55%, po odečtení dusíku vázaného v chitinu. Obsah proteinů v sušeném mase asi 50%. No nazdar
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 17:00 Reaguje na Jarka O.
Jíte běžně (nebo snad denně) sušené maso? Bulíky si věšejte někomu jinému...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 17:16 Reaguje na Jarka O.
Nějak jste zapomněla okomentovat problematiku rostoucí populace a výše vstupů, pročpak? Že by proto?:
1 kg hovězího = 6,8 kg krmiva
1 kg vepřového = 2,9 kg krmiva
1 kg u drůbeže = 1,7 kg
1 kg cvrčků = 1 kg krmiva.
O vodě ani nemluvím, jen pro ukázku: 1 kg hovězího = 150 l vody.
Teď si to přepočítejte na obsah bílkoviny a buďte chytrá... co nám zbyde až nás tu bude 15 miliard? Vzpomeňte si na to až budete žvýkat svůj denní příděl sušeného masa
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.3.2024 06:19 Reaguje na Jakub Graňák
Za více krmiva získáte více produktů krom masa kůže, želatiny, hnojiva, peří, vejce... a z červa nic. Kráva je zvíře milé a užitečné s nejdokonalejší trávením, které je darem pro půdu, a chemický červ v hale ne. Až bude krmiva nedostatek, přestane se produkovat bioplyn a biopaliva, ale zatím si zbytečné strašení nechte, jídlem se stále plýtvá, i kvůli reklamě. Mi se spíš zdá, že "nejsou lidi", na páci.
PS: Jód nezavrhujte. Jodid je taky sůl a přirozená příměs hlavně mořské soli, je to něco jiného než umělý červ v mouce
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.3.2024 07:24 Reaguje na Jarka O.
Je vidět, že vůbec nechápete oč běží... plýtvejte dál, však co záleží na budoucnosti - mentalita Andrejkovy babišky...
Ps: kyanid draselný je taky sůl, že ano - nicméně smysl narážky vám evidentně unikl:-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.3.2024 12:19 Reaguje na Jakub Graňák
Ty narážky si nechte, nejsem babiška! Neplýtvám, potravin je dostatek. Víte, že se kdysi mléko vylévalo zatímco lidé hladověli? Jinde jste dnes psal, že vyžraní lidé chtějí levné jídlo. Vy toho víte. Levný na výrobu (a nanic a navíc) je ten chemický červ a koukněte na cenu Jerky a osolených červů v tuku, je podobná a to je asi podvod, bo v kvalitě je velký rozdíl. PS: Srovnáváte KCN a KI? To jste to dopracoval! KI asi do 3% nebo v soli je v pohodě, dezinfekční, KCN se spíš dá srovnat s chitinem a červem – nežádoucí příměs.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.3.2024 12:33 Reaguje na Jarka O.
Potravin je dostatek, ale za jakou cenu (tím nemyslím tu tržní)? 70 % veškeré pitné vody padne na produkci masa - o rostoucím nedostatku pitné vody jste patrně neslyšela - jak jsem řekl babiška: "budoucnost sere pes, hlavně že včil řádně nakynu"
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.3.2024 15:05 Reaguje na Jakub Graňák
já babiška a vy..?!Slyšela, ve Španělsku, kde musí pěstovat pro celou Evropu zeleninu, i jinde, mají vodu špinavou a tedy drahé cištění, kdyby do něj investovali. Nikomu se do investic nechce a kouká, komu by sebral levnou vodu. Vo tom to je. To není tím, že by nepršelo, teda ve Španělích ano, a taky asi škudlili na přehradách, radši stavěli dálnice a zlikvidovali hezké pobreží paneláky pro turistiku, ale nechám je stranou.
Spotřeba je nižší než před 35 lety, voda je. Jde o ceny čistících technologií a o vlastnictví. Když se nevyrábí doma mikro/nano/filtry vody, f. z vlastního uhlí, nebo se voda dá někomu cizímu, může nastat nedostatek kvalitní vody a bude drahá, i kdyby pršelo o 106. Stačila by pro zvířata užitková voda?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.3.2024 19:32 Reaguje na Jarka O.
Vlastní uhlí došlo...
Co se týče užitkové vody - nelze, ještě jako kluk jsem za totáče viděl stádo jalovic otrávených vodou nabranou z potoka, o pár kilometrů výše se v dřevozpracujícím podniku vyvrátil do řečiště barel s mořidlem. O čistotě užitkové vody v současnosti si nedělám iluze. Větším problémem jsou paraziti typu motolice jaterní... to jak se někde rozjede tak můžete hospodářství podpálit i se všema pastvinama
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.3.2024 09:30 Reaguje na Majka Kletečková
Chitin z povinně namletých brouků v mouce bych jedl každý den, kdežto houby maximálně jako koření jednou
za týden. V tom je rozdíl, ale nic proti tomu, když
půjdete příkladem a budete jíst hmyz. Jen jsem však
zvědav, co vám na to poví manžel a rodina, když jim
řízek nahradíte miskou hmyzu. Dobrou chuť.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 10:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Odkdy je to povinné?
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.3.2024 08:46 Reaguje na Jakub Graňák
Přitom je pravdou, že uhlídat kvalitu larev nemusí být lehké. Výrobny larev jsou automatické provozy, kde krmivem má být (zaslechla jsem) komunální odpad, tak dobrou chuť. Chitosan není nic extra zdravého a zásadního ve výživě.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 10:30 Reaguje na Jarka O.
Jste slyšela? Hmm tak to bude určitě pravda. Pokud je něco, co významně přispívá k regulaci obsahu cholesterolu v krvi nezdravé, tak pak nefňučte až vás trefí šlak
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.3.2024 11:47 Reaguje na Jakub Graňák
Možná ten účinek není tak významný, jak si myslíte. Ale jestli doplňkům stravy věříte, fajn, vaše volba...
Šlak z mála pohybu nebo z vás atp…
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 12:03 Reaguje na Jarka O.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chitin

Chitin i chitosan jsou netoxické sloučeniny.[12] V trávicím traktu obratlovců (tedy i člověka) nezpůsobuje chitin potíže, naopak studie naznačují jeho pozitivní vliv na střevní biotu (ve formě chitino-glukanových sloučenin ovlivňuje výskyt některých střevních symbiontů).[3][13][14][15] Savci (včetně člověka) produkují enzymy zvané chitinázy, které umožňují rozklad chitinu, a to i přes to, že jejich tělo chitin neobsahuje a netvoří.[16][17] Jde o přizpůsobení se k obraně proti parazitům chitin obsahujícím nebo konzumaci chitinu.[18][19] U hmyzožravých netopýrů je chitináza produkována přímo v žaludku, což slouží jako přizpůsobení na jejich stravu.[20]

Chitin může při velmi časté a opakované expozici vdechováním do plic fungovat i jako alergen (látka schopná vyvolat imunitní reakci a způsobit zánět v organismu bez toho, aby sama byla pro organismus nebezpečná).[18][3][21] Pokud k rozvoji této reakce dojde, paradoxně se tak děje nejspíš z důvodu, že tělo nebylo látce vystaveno v dětství, například kvůli přílišné hygieně, a imunitní systém si na ni nezvykl.[18] V závislosti na velikosti jeho mikromolekul může chitin v dýchacích cestách indukovat i potlačovat zánětlivou reakci organismu (testováno hlavně na myším modelu).[18][3][22] Chitináza je tak využívána jako ukazatel (tzv. marker) některých autoimunitních zánětlivých onemocnění dýchacích cest, například pacienti s astmatem vykazují vyšší hladiny chitinázy v plicích.[23][24][19]
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.3.2024 12:15 Reaguje na Jakub Graňák
Jo, a my jsme hmyzožravý netopýr?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 12:46 Reaguje na Jarka O.
Chitin i chitosan jsou netoxické sloučeniny.[12] V trávicím traktu obratlovců (tedy i člověka) nezpůsobuje chitin potíže, naopak studie naznačují jeho pozitivní vliv na střevní biotu (ve formě chitino-glukanových sloučenin ovlivňuje výskyt některých střevních symbiontů).[3][13][14][15] Savci (včetně člověka) produkují enzymy zvané chitinázy, které umožňují rozklad chitinu, a to i přes to, že jejich tělo chitin neobsahuje a netvoří.[16][17] Jde o přizpůsobení se k obraně proti parazitům chitin obsahujícím nebo konzumaci chitinu.[18][19]
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.3.2024 16:59 Reaguje na Jakub Graňák
Pokud to bude lidem chutnat, tak
si to zákazníky najde samo, ale
nesmí nám to nikdo oklikou nutit
v příměsi v jiných potravinách.
Kolikpak brouků sníte denně vy,
že je jako potravu obhajujete ?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 17:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Takže znovu:
KDE JSTE PŘIŠEL NA TO, ŽE NÁM TO NĚKDO NUTÍ?
Odpovězte na jednoduchou otázku!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.3.2024 09:26 Reaguje na Jakub Graňák
Já vám nebráním hmyz pro svou konzumaci chovat, ale já dám
otruby raději praseti. Jinak každý odpad je rizikem pro
kontaminaci hmyzu, který je konzumován i s "obalem", který
může být kontaminován těmi odpady. Takže to bude muset být
pouze čistá potrava a nikoliv nějaké odpadky. Uhlídat
optimální vlhkost mi dalo nejvíc práce, protože přesušení
bylo zhoubné stejně, jako plísně při přemokření. Navíc bez
tepla to nešlo taky a energie taky není zadarmo. Brouci na
rozdíl od krav si "chlév"(odchovnu) nevyhřejí. Takže si
je jezte, když vám chutnají, ale já jsem zásadně proti je
lidem vnucovat nápady jako jejich povinné přimíchávání do
mouky atd. Nedovedu si představit pečivo "vonící" feromony
potemníků a jiné prasárny. To už lidem hrabe? To, že to
někde konzumují jim neberu, ale je to čistě jejich věc a
nikoliv to lidem vnucovat. Z nouze lidé jedli zpěvné ptáky
a žáby i v Evropě dokud byl nedostatek jiné potravy a pak
u toho zůstali pouze snobi a prý "gurmáni". No a je taky
rozdíl jíst něco občas a nebo pravidelně, protože pak už
může být problém, že to s něčím přepísknu. Mohu třeba bez
trvalého poškození jíst i pár hořkých mandlí s kyanidem,
ale nesmím se jimi nacpat jako lískovými ořechy. To, že
někdo u nás někdy jedl polévku z chroustů je možné stejně
tak, jako že lidé v době hospodářské krize vařili polévky
z havranů a přesto se vrátili ke slepicím. Jíst něco z
nouze není gurmánství, ale hlad a od hladu jedli lidé i
řepné a tuřínové polévky, nebo jeden druhého. A to taky
už není normou to dnes pravidelně konzumovat, ale proč
to nezkusit? Ono to je o rozumu a chuti člověka, takže dobrou chuť s tím hmyzem, ale já už zůstanu u klasiky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 10:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Kdo vám to vnucuje? Kde jste slyšel co o povinném přidávání?
Ke zbytku nemá smysl reagovat, jenom další snůška žvástů nijak nevyvracející fakta, která jsem uvedl výše
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.3.2024 15:55 Reaguje na Břetislav Machaček
1**
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.3.2024 15:58 Reaguje na smějící se bestie
Čím větší chujárna, tím víc hvězdiček?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.3.2024 22:26 Reaguje na smějící se bestie
5
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.3.2024 22:28 Reaguje na Majka Kletečková
Na Machačka se bojím reagovat, abych pak nemusela číst jeho dlouhatánskou slátaninu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.3.2024 09:35 Reaguje na Majka Kletečková
Vy se bojíte hlavně toho, že neumíte odpovědět na
mé otázky. Táhne se to od doby, kdy jste nebyla
schopna odpovědět před léty ani na jednu otázku
ohledně problematiky kolem vlků. Nechci vás urážet,
ale zůstaňte u přitakávání jiným, protože se alespoň neztrapníte. Opakovat cizí moudra umíte hezky a tak u toho zůstaňte.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 11:18 Reaguje na Majka Kletečková
Tak vidíte... :-) ani nemusíte reagovat, on si tu jedovatou slinu stejně pustí:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.3.2024 06:44
Místo toho tradičního pořvávání bych si rád přečetl nějaký recept, který se milovníkům hmyzu osvědčil.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 07:01 Reaguje na Karel Zvářal
Např zde: http://www.brouknataliri.cz/polevka-z-chroustu-z-doba-t-g-masaryka/... nebo kdekoli jinde, je jich plný internet

Skutečně Vám nepříjde divné, co ten hňup zase žvástá? Sám přece vidíte rozdíl ve velikosti jeho výkřiku do tmy a příspěvku, který ten výkřik vyvrací? Víte kolik času zabere ty bláboly vyargumentovat? Chcete další důkaz? :

Břetislav Machaček13.3.2024 17:15 Reaguje na pavel peregrin
Můj děda míval ve 215 m.n.m. planou meruňku vysokou jako chalupa( cca 10 metrů) a ta plodila rok, co rok, protože ji květy vysoko nad zemí nezmrzly. Bohužel dnes je trend sadit stromy nízké kvůli sklizni a přízemní mrazy je tak mnohem více ohrožují, než kdysi ty vysokokmeny, které nikdy
neohrozila zvěř okusem jako zákrsky. Bohužel
dnes ale vidím výsadby v přírodě z polokmenů,
nebo dokonce zákrsků místo z vysokokmenů a s
tím i všechny ty problémy s okusem a poškozením přízemním mrazem. A to je prosím vysazují i ti
nadšení ochranáři a pak spílají zvěři, že je
okusuje.

pavel peregrin14.3.2024 06:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Je to tak.


Jakub Graňák14.3.2024 17:38 Reaguje na pavel peregrin
Je to naprostý nesmysl: nízké kmenné tvary byly do produkčního (i amatérského) ovocnářství zaváděny již v polovině minulého století - nikoli jak tvrdí předřečník "dnes" - především z důvodu brzkého nástupu do plodnosti, zvýšení objemu sklizně z jednotky plochy vlivem většího počtu jedinců a snížení nákladů na jednotku produkce. Pokud tedy trváte na názoru předřečníka, je pak zcela legitimní požadovat po Vás abyste se vrátil k orbě za koňským ocasem a traktor zahrabal do hnoje.
Přízemní mrazíky se neomezují na výšku do 1 m nýbrž až do výšky 4-5 m, věřte nevěřte viděl jsem už takových přízemními mrazíky poškozených sadů něurékom. Dovedete si představit sad s korunami založenými ve čtyřech metrech? I jako extenzivní je to docela problém z důvodu snížené stability - ale jako produkční? Že by si sadař počkal 10 -15 let na první sklizeň? Nesmysl že ano?
Školkařská terminologie (ČK, PK, Zk), nemá sebemenší vliv na budoucí velikost jedince - ta je determinována především výběrem podnože, řezem a místními podmínkami - není problém ze zákrsku (pokud není naočkován na M9) vypěstovat desetimetrový vysokokmen, stejně jako není problém pěstovat zákrsek na A2 - ovšem vlivem nutnosti radikálního řezu patrně mnoho nesklidíte.
Atraktivita ovocných dřevin pro zvěř není dána výškou založení korunky, nýbrž vysokým obsahem cukrů v pletivech a nízkým obsahem tříslovin a podobných sloučenin. Můžete si to ověřit jednoduchým pokusem: Na podzim (aby jste předešel zkreslení vlivem sucha) zasaďte někde uprostřed polí vedle sebe zákrsek a vysokokmen - na jaře oba zaořete protože budou "oloupány" od samotné země - to Vám garantuju. Tudíž jediným řešením je ochrana před okusem ať už jde o jakýkoli kmenný tvar.

Resumé: na začátku příspěvku před dvojtečkou. :-)

Ps: k vláknu výše, pokud rostoucí plody šlehne přízemní mrazík - sice neopadnou, nicméně to bude mít pravděpodobně velmi negativní vliv na jakost z důvodu mrazových lézí, kroužků a deformací plodů, jaký má takové znehodnocení vliv na výkupní cenu Vám snad jako praktikovi nemusím zdůrazňovat...

A vždycky je to nakonec stejné - vyargumentuju - ticho...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.3.2024 08:56 Reaguje na Jakub Graňák
Tak začnu od konce. Nikde jsem nepsal, že šlo dědovi o kvalitu meruněk, ale pokud víte, tak stromy u štítů domů chránily střechu před podfouknutí větrem. Rozdíl v ochraně zákrsku a vysokokmenu někde ve volné přírodě je o tom, že
u vysokmenu chráním jednoduše pouze kmen, kdežto u zákrsku
musím chránit před okusem a loupáním i nízko nasazené větve.
Beru zákrsky v sadech, ale pak je nutno sady oplotit a
chránit před přízemními mrazíky. Není v nich možná pastva,
ale údržba vyžaduje chemii a rovněž tak kvalitní odrůdy se už bez koktejlu postřiků málokdy obejdou. Pročpak se asi
tak vyhledávají staré odrůdy a "konzervují" v pokusných sadech? Z nostalgie po nekvalitních plodech? Nikoliv, ony mohou být jednou velice cenným pěstebním materiálem, až jednou skončí posedlost po dokonalých výtvorech chemie.
No nic, odpověděl jsem vám zase na to "kopnutí" a tak se
cpěte chemií a brouky, když si myslíte, že děláte dobře.
Já se raději vracím v některých věcech zpět a není to
kůň místo traktoru, ale taková praxe předků, která měla
smysl. Na zahradě mám 110 let funkční drenáže a úrodu
jakou nemají ti, kteří je ucpali a nyní jim na polích
stojí kaluže vody s vyhnilým obilím a řepkou. Blb bude
blbem i když bude omílat moudra jiných blbů a zavírat
oči nad realitou a zkušenostmi předků.
Odpovědět
Ra

Radek

26.3.2024 09:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Obhájce velkoplošného zemědělství a tím likvidace všeho živého v konečné fázi i jeho samotného , za přispění veřejných financí . Přitom by stačilo tu kaluž nechat být a prostě ji jednoduše objíždět , za nějakou dobu by z ní byl mokřad plný života . Havgh
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 11:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Rozdíl mezi ochranou vysokokmenů a zákrsků není žádný - ty stromy se sadí pro zvěř, nebo pro vaše "estetické" dojmy? Terminál díky ochraně kmínku zůstane a stromek okusu odroste - tak jako všechny stromy ve volné krajině odrůstají okusu od doby co svět světem stojí. Aspoň ty zvířata mají v tom vámi tolik protežovaném zprůmyslněném prostředí trošku pestřejší stravu. Problém tudíž tkví jen a pouze ve vašem antropocentrickém vidění světa.
Staré odrůdy sbírají a uchovávají jedinci, které tu zhusta nazýváte ekofanatiky, ekologisty... teď se na jejich práci odvoláváte... jste směšný. Nemáte tušení, která odrůda je jak stará a jaké byly důvodu jejich zavádění do produkce. Údržba jak vy říkáte "kvalitních odrůd" vyžaduje chemii (co na tom, že řada z nich je srará více jak sto let), poněvadž je to levnější a efektivnější - to jsou vaše mantry ne? Nebo jste plně pro to , aby stály jabka pro měšťáky po 200 Kč za kilo? Jsem pro - vím přesně, kdo začne kvičet jako první - VY.
Opět absurdně pokrytecky pindáte něco o konzumaci chemie a přitom jinde nedáte dopustit na chemizaci a intenzifikaci zemědělství, jako velice efektivní a jedinou možnost jak "nasytit masy". Takže ta podpora chemizace z vaší strany se týká jenom toho, co si nedokážete vypěstovat sám, nebo jak to má člověk vnímat?
Svoje kecy o kopání a blbech si nabouchejte do špic, každý jedinec schopný argumentace a uvádění faktů, je pro vás nepřítel... jako pro každého jiného demagoga
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.3.2024 07:06 Reaguje na Karel Zvářal
V Ázii se formou street foodu nabízí řada hmyzích druhů. Třeba i pražení štíři. Akorát nutriční hodnota nic moc a když to náš jeden cestovatel okusil, tak říkal, že zrovna ňamka to není.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.3.2024 07:19 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ve školce jsem dal jednomu kolegovi přezdívku Savec, protože si celý den cucal palec, jak byl zvyklý dlouho na cumel. To mu zůstalo ještě do základky, kde to řešili u lékaře. No a Libor V. Savec nás učil jíst mravence, že prý jsou velmi chutní, načež následovala názorná ukázka. Trošku kyselý, ale jinak pocit nic moc... Moučňáky jsem z hecu také zkusil, ale bylo to naposled. Na každou kravinu člověku nemusí naskočit. Polévky a čaje - na tom ujíždím.
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.3.2024 08:43 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Je to hnusný i vizuálně.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 12:01 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Co se týče chuti... zkuste si udělat guláš bez soli a koření - to bude dobrota
Odpovědět
Ra

Radek

26.3.2024 09:37
Dělají mouku a potom to pokračuje dalším zpracováním , je toho u nás hromada v prodeji . Není moc složité si něco koupit ochutnat .
Odpovědět

Radek Čuda

26.3.2024 14:50
NOVÝ ŠVÁBÍK - VYCHUTNEJ SI KŘUPNUTÍ OPRAVDOVÉHO PŘÍRODNÍHO ŠVÁBA!

Škoda, že se rentiér Kulhoš jen fláká ... :-(((.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2024 16:17 Reaguje na Radek Čuda
Pro některé je to nebezpečné... mohlo by se totiž stát, že po pozření švába budou mít víc rozumu v žaludku, než v hlavě
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist