https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cez-v-epo-trutnov-postavi-kotle-na-biomasu-a-plyn-a-zcela-skonci-s-uhlim
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

ČEZ v EPO Trutnov postaví kotle na biomasu a plyn. Zcela skončí s uhlím

4.2.2025 00:38 | TRUTNOV (ČTK)
Foto | Ladislav Boháč / Wikimedia Commons
Skupina ČEZ v Elektrárně Poříčí u Trutnova (EPO) postaví dva kotle na spalování biomasy a dva kotle na zemní plyn a zcela odejde od spalování uhlí. Nové zdroje chce ČEZ v elektrárně vybudovat v letech 2026 až 2029. Vyplývá to z oznámení záměru pro posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), který společnost ČEZ Teplárenská zveřejnila na portálu EIA. EPO kromě výroby elektřiny zásobuje dálkovým teplem třicetitisícový Trutnov a další obce a města v okrese. Soustava je po Hradci Králové největší v hradeckém kraji.
 
"Realizací posuzovaného záměru dojde k úplnému odklonu spalování uhlí ve zdrojích EPO," uvedla firma v dokumentu EIA. Celkový tepelný výkon všech čtyř nových kotlů bude činit 100 megawattů (MWt). Tepelný výkon dvou stávajících kotlů na uhlí je v součtu 363 MWt. Ve výrobě elektřiny patří EPO k takzvaným systémovým elektrárnám, kdy má důležitou roli při udržování napěťových poměrů v severovýchodních Čechách.

Skupina ČEZ chce do roku 2030 investovat do dekarbonizace a modernizace teplárenství 80 miliard korun. Jedná se tak o druhou největší investici společnosti po výdajích do jaderné energie. Částka zahrnuje dotační podporu na modernizaci tepláren v Česku, uvedl ve středu generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.

Oba poříčské kotle na biomasu by měly spalovat lesní štěpku. Stavbaři je vybudují v hlavní hale elektrárny na místě dvou již odstavených uhelných kotlů. Ty nyní slouží jako havarijní rezerva a budou se demontovat. Součástí kotlů na biomasu bude i stavba nového odvodu a zařízení na čištění spalin a stavba nové parní turbíny. Na místě dílny a skladu na severním okraji objektu elektrárny vznikne parní plynová kotelna s dvěma plynovými kotli. Elektrárna také bude mít dva nové komíny o výšce 60 metrů. Současné dva komíny jsou vysoké 106 metrů.

Nyní jsou srdcem poříčské elektrárny dva fluidní kotle na uhlí, které byly uvedené do provozu v letech 1996 a 1998. Jeden z fluidních kotlů spaluje i biomasu. Po výstavbě nových kotlů bude jeden z fluidních kotlů odstaven a u druhého bude provoz utlumený. Dvou záložních olejových parních kotlů se přestavba elektrárny nedotkne.

Elektrárna Poříčí byla uvedena do provozu v roce 1957. Původně měla šest kotlů, z nichž čtyři byly téměř před 30 lety nahrazeny dvěma kotli fluidního typu.

ČEZ v současnosti přestavuje uhelnou elektrárnu v Mělníku na paroplynovou. Již dříve získal z Modernizačního fondu na transformaci 308 milionů eur (zhruba 7,53 miliardy Kč). Mělnický Energotrans je největším teplárenským zdrojem v Česku, zajišťuje vytápění východní poloviny Prahy, Mělníka a Neratovic.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (93)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JP

Jaroslav Pokorný

4.2.2025 00:35
Oba poříčské kotle na biomasu by měly spalovat lesní štěpku. ............

Připomnělo mně to lichtensteinskou Františčinu huť na dřevěné uhlí z 18. století, v Josefovském údolí v Mor. Krasu. Železo se s v ní vyrábělo jen několik let, protože pak došly lesy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2025 09:16 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Dnešní energetici dokážou spočítat zdroj štěpky celkem dost přesně na dost dlouhou dobu, nebojte.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.2.2025 22:31 Reaguje na Pavel Hanzl
No ano. Např. Dánové si to také spočítali, vykalkulovali štěpku z Kanady a vozí ji loděmi přes oceán. A tak elektřinu vyrábějí ekologicky, namísto dřívější špinavé produkce z uhlí a plynu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2025 07:34 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Argumentujete zcela nesmyslnými objemy a u nás se z žádným dovozem nepočítá.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

5.2.2025 10:39 Reaguje na Pavel Hanzl
A to můžete doložit, nebo si to jen myslíte?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.2.2025 10:02 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Nevím com staví. Nicméně kotel na 40 MWt a 8 MWe spotřebuje 100 tisíc tun štěpky za rok.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.2.2025 11:53 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Tak - biomasa dojde a už nyní je násobně dražší, než když se s ní začínalo !
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.2.2025 11:57 Reaguje na smějící se bestie
Za stovky miliard do solárů, větrníků i dotací do cen z nich -
už mohly fungovat další bloky JE a to dokonce i v Blahutovicích a téměř všichni by zde topily elektřinou/samozřejmě prodávanou odběratelům přímo a
né přes lipskou burzu !
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.2.2025 12:00 Reaguje na smějící se bestie
Dřevem, uhlím, by se jenom občas přitápělo - většinou na chatách, chalupách, no !
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.2.2025 22:26 Reaguje na smějící se bestie
No jo, tak to plánovali komunisté. A vedle toho levný plyn ze SSSR. Ale ti byli blbí.
Odpovědět
sv

s v

5.2.2025 20:12 Reaguje na Jaroslav Pokorný
20 let zpoždění za západem i v té výstavbě JE komoušské plánování jaksi nezachránilo.
Odpovědět

vladimír šmídl

4.2.2025 22:23 Reaguje na smějící se bestie
Tak dřevo už jednou došlo.Přesněji dřevěné uhlí. Na Ostravsku, například. Na obrazech (fotografie tenkrát neměli) Ernesta Wilhelma Knippela jsou zachyceny ostravské partie s novými železárnami (Vítkovice např.) a holými kopci, jejichž lesy spotřebovali předchozí železáři v podobě dřevného uhlí. Nástup kamenného uhlí způsobil, že lesy se obnovily.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.2.2025 22:28 Reaguje na vladimír šmídl
No, ale totéž proběhlo všude jinde. První průmyslová revoluce byla založena na dřevěném uhlí z původních pralesů na všech hraničních horách a na Vysočině. No a také vytápění měst. Do Prahy se dřevo splavovalo po Vltavě ze Šumavy.
Odpovědět
LB

Lukas B.

5.2.2025 18:59 Reaguje na vladimír šmídl
jo. to jsou ty paradoxy. uhlí zachránilo lesy a ropa zachránila velryby (levný petrolej na svícení místo velrybího tuku).

jestli bych neměl začít prozíravě skupovat lesy a stavět svoji pequodu.
Odpovědět
HH

Honza Honza

4.2.2025 08:28
Naprosto správný záměr! Takových bude více a bez toho provozovat energetiku nelze.
Nelze vše hodit na JE, ty pojedou ve svém výkonu a je nutné najít i jiné zdroje: plyn bude hůře dostupný a drahý. FV funguje jen když svítí slunce.
V biomase nelze spalovat hnůj nebo zbytky z pole- ty by se měly použít do hlíny, do kompostů.
Ale spalování nekvalitního dřeva je podpora zalesnění- přirozené sukcese a ozdravění krajiny, zachycování vody.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2025 09:15 Reaguje na Honza Honza
Není důvod, aby by byl plyn drahý, baseload prodávaný na roky 26 a 27 je stále levnější. Spotřeba plynu v EU klesá, Trump chce sem tlačit svůj LNG, to na zdražování nevypadá.
Odpovědět
HH

Honza Honza

4.2.2025 10:04 Reaguje na Pavel Hanzl
dobře, ale musí být kvalitní dlouhodobé smlouvy o dodávce plynu- snad se je podaří uzavřít. Proč to nešlo už za Bidena? a za vedení EU? Proč už se Putin zcela neodstavil a dávno se od něj plyn nebral. Přísné pokuty Slovensku, Maďarsku!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2025 13:31 Reaguje na Honza Honza
Ptejte se v čobolákově a paprikášově.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.2.2025 22:34 Reaguje na Honza Honza
Vždyť to premiér Fiala řekl srozumitelně - plyn z Ruska byl nejlevnější. A plyn dovážejí obchodníci - a ti chtějí mít co nejvyšší zisky. A tak tedy - levně koupit, draho prodat! Jak říkával můj táta: "Trh? Ano, kdekoho trhnout!"
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2025 07:16 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Proč byl plyn z Ruska nejlevnější? Protože Putin u nás pěstoval závislost, vytlačoval jiné dodavatele, aby rázným zablokováním EU rozvrátil.
Dnes už nic takového dělat nebude.
Odpovědět
sv

s v

5.2.2025 20:29 Reaguje na Jaroslav Pokorný
A to sis vycucal odkud, Fiala řekl že cituji "je nejlevnější". Fiala řekl, že je, opět cituji, "levnější". A každému s ekonomickou gramotností na úrovni ZŠ je jasné, že to platí jen pro daný moment. Zítra může být naopak dražší, stejně tak jako byl rusácký plyn pořádně drahý v roce 2022, kdy rusáci záměrnou manipulací a nedodržováním kontraktů způsobili plynovou krizi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2025 09:28 Reaguje na s v
Přesně tak, mě až děsí, že většina naší populace si nepamatuje, co se dělo před třemi roky.
To je ale vina našich, převážně dezolátních méídií, které straší Unií a Fialovou vládou a skutečné nebezpečí z Ruska bagatelizují.
Odpovědět
va

vaber

4.2.2025 09:23
Naprostý nesmysl. Plyn a biomasa spalují uhlík jako uhlí a atmosféře je úplně jedno jaký CO2 do ní pouštíme a do jaké škatulky jej ,,odborníci,, dali. Brzy přijde doba kdy spalování biomasy bude nazváno zrůdností, kterou vytvořili a prosadili hloupí politici a bude zakázáno. Chodíme ode zdi ke zdi. Hlavně ,že dostanou dotaci.
Kdyby raději investovali do řádného vyčistění spalin , zlepšili proces spalování a zachovali uhlí , budou za pár let v pohodě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2025 09:34 Reaguje na vaber
Člověče nešťastná, vy jste pořád nepochopil rozdíl mezi uhlíkem cyklickým a fosilním? Si děláte čurinu, ne?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

4.2.2025 09:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzle a vy jste pořád nepochopil, že spalování biomasy s uhlíkovou intenzitou 230 gCO2eq/kWh není emisně neutrální.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2025 09:58 Reaguje na Jaroslav Studnička
Fakt? Tak odzačátku: rostlina pomocí fotosyntézy a sluneční energie vytěží ze vzdušného CO2 uhlík a postaví si z něho své tělo. Po smrti se to tělo rozpadne a uvolní do vzduchu energii a CO2. Pálení a hnití - samovolný rozpad, je chemicky prakticky stejný proces. Celé se to jmenuje koloběh uhlíku.
Tak ještě polopatě: když dřevo spálíte v kotli, nastane to samé, jako když ho necháte rozpadnout v lese. Je to fakt tak složitý?
Když spálíte fosilní uhlík, vypustíte do vzduchu CO2, který byl uložen stamilióny let pod zemí a toho cyklu se neúčastnil.
Naprosto nechápu, že tohle někdo nechápe.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

4.2.2025 11:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Samozřejmě.
Tyto hodnoty vychází z oficiálních zpráv IPCC a používají se pro vyhodnocování emisních faktorů jednotlivých zdrojů.

Že vy něco nechápete, zejména v energetice a ekologii, je zcela normální.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2025 13:33 Reaguje na Jaroslav Studnička
Hodnoty nerozporuji. Vy to fakt nechápete? A dočuráte až na zem?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

4.2.2025 14:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak pokud hodnoty nerozporujete, tak co tu blábolíte?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2025 15:59 Reaguje na Jaroslav Studnička
Uhlík cyklický a fosilní. Makačka na koblihu děsivá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2025 16:01 Reaguje na Pavel Hanzl
A já po vás chtěl, abyste pochopil kachňála. Já vím, jsem naivní jak 3 dny starý pes.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

4.2.2025 16:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy jste nikdy kachňála nepochopil Hanzle a ještě se tu tím opět připomínáte, ale co čekat od hlupáka.

Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

4.2.2025 16:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzle, přečtěte si ještě jednou příspěvek od vabera.

Je o spalování biomasy.

A spalování biomasy je o uhlíkové intenzitě, kterou jsem uvedl a nikoliv o nějakém cyklickém nebo fosilním uhlíku vy kobliho.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2025 20:43 Reaguje na Jaroslav Studnička
Je to marný, je to marný, je to marný.
Když to dřevo nespálíte, stane se co? Makačka na koblihu ozrutánska.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

4.2.2025 21:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Když to dřevo nespálíte, nevznikne emisní zátěž 230 gCO2eq/kWh.

Když to dřevo spálíte vznikne emisní zátěž 230 gCO2eq/kWh a to není hodnota, která by plnila podmínky uhlíkové neutrality.

Zcela elementární záležitost. Co na tom nechápete?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2025 12:42 Reaguje na Jaroslav Studnička
Proč si nepřečtete koloběh uhlíku, odhadem sedmá třída zš? Když dřevo nespálíte, rozpadne se, shnije, zpráchniví atd atd. a CO2 ve stejném objemu a i stejné teplo se dostane do atmosféry. Fakt ani tohle nevíte?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

5.2.2025 13:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzle, chápete psaný text?

Nechte si od někoho vysvětlit první odstavec:
"Když to dřevo nespálíte, nevznikne emisní zátěž 230 gCO2eq/kWh."

Jak to je v rozporu s koloběhem uhlíku?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2025 15:07 Reaguje na Jaroslav Studnička
Vznikne, sorry jako. Třeba později a trochu jiným, pomalejším způsobem, ale vznikne. Vy musíte mít fakt zástavu koblihy, to fakt možný není.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

5.2.2025 16:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Zase nemáte pravdu Hanzle, jako obvykle.
Místo blábolení si něco přečtěte.

https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/ipcc_wg3_ar5_annex-ii.pdf

https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/03/WGIIIAR5_SPM_TS_Volume-3.pdf

https://www.veronica.cz/otazky?i=514

Stále platí mé tvrzení.

"Když to dřevo nespálíte, nevznikne emisní zátěž 230 gCO2eq/kWh."

"Když to dřevo spálíte vznikne emisní zátěž 230 gCO2eq/kWh a to není hodnota, která by plnila podmínky uhlíkové neutrality."
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2025 09:31 Reaguje na Jaroslav Studnička
A co když to dřevo (štěpku) nespálíte? Shnije a do ovzduší vypustí stejný objem CO2 a ještě část v horší variantě, v metanu. To fakt nevíte?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

6.2.2025 10:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak že jste si nic z toho, co jsem uvedl nepřečetl a pokračujete ve svém chybném blábolení.

Hanzle, v hodnotě 230 gCO2eq/kWh není biogenní CO2 započítán.

Stále platí mé tvrzení.

"Když to dřevo nespálíte, nevznikne emisní zátěž 230 gCO2eq/kWh."

"Když to dřevo spálíte vznikne emisní zátěž 230 gCO2eq/kWh a to není hodnota, která by plnila podmínky uhlíkové neutrality."
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.2.2025 22:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Když jsem se učil na zahradníka, tak nás učitelé seznamovali s intenzifikací výroby a to metodou, že se do skleníků pouštěl CO2, díky čemuž pak rostliny měly vyšší intenzitu fotosyntézy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2025 07:20 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Jistě, ve skleníku se to určitě dělá pořád, ale Zeměkoule je úplně jiný level. Doma máte taky čisto a sucho a chcete snad vyčistit a vysušit celý svět?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.2.2025 10:00 Reaguje na Jaroslav Studnička

A navíc je změřeno, že poměr biomasa/ uhlík na hospodaření je dost často menší než 1, tj. více se spotřebuje fosilu, než je v biomase.
Odpovědět
HH

Honza Honza

4.2.2025 10:01 Reaguje na Jaroslav Studnička
biomasa = nekvalitní dřevo, ne hnůj- to je prasárna, může do atmosféry uvolnit jen tolik CO2, kolik jej z atmosféry odčerpala. K tomu samozřejmě CO2 z dopravy, zpracování dřeva apod. Z jádra je ale tisíc tun radiokt. odpadu na 100 tis let a nesmí k tomu přijít spodní voda! Jak to za 10 tis let zajistíte?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

4.2.2025 11:39 Reaguje na Honza Honza
Tak samozřejmě do hodnocení emisní intenzity musíte zahrnout všechny vstupy. Proto jsou čísla jaká jsou.

Slyšel jste někdy o hlubinném úložišti jaderného odpadu?
Odpovědět
HH

Honza Honza

4.2.2025 13:58 Reaguje na Jaroslav Studnička
spodní voda do hlubinného úložiště, pane!
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

4.2.2025 14:15 Reaguje na Honza Honza
Proč by se spodní voda měla dostat do hlubinného úložiště :-)?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2025 16:01 Reaguje na Jaroslav Studnička
Bo teče vždycky dolů.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

4.2.2025 16:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Hloupější reakci nemáte Hanzle?

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2025 20:40 Reaguje na Jaroslav Studnička
"Na hrubý pytel hrubá záplata," vaše slova pane veliteli, vaše slova.(Mageri, Balada pro banditu).
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

4.2.2025 21:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak se předveďte pytel Hanzl.

Proč by se měla vaše voda tekoucí vždycky dolů dostat do hlubinného úložiště?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2025 15:05 Reaguje na Jaroslav Studnička
Bo gravitace. Sedmá třída zš.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

5.2.2025 15:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzle, něco si o tom nejprve zjistěte a nedělejte ze sebe opět hlupáka.

https://www.surao.cz/hlubinne-uloziste/faze-hlubinneho-uloziste/
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.2.2025 15:31 Reaguje na Pavel Hanzl
A co artéské prameny, 7.třído?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2025 19:43 Reaguje na Jarka O.
Taky gravitace. Ani tohle ne?
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.2.2025 06:56 Reaguje na Pavel Hanzl
A solné doly?
Odpovědět
va

vaber

4.2.2025 10:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Žádný cyklický a fosilní v atmosféře není tam je jen jeden CO2.
Už jsi někde četl, že v atmosféře je 410ppm CO2 a z toho je 200ppm fosilní a 210ppm cyklický?
Vždyť ten CO2 z uhlí bylo taky dřevo a hlavně chápej ,že když se rozloží dřevo přírodně trvá to sto let i mnohem víc a když ho spálíš je to okamžitě.
člověče neštastná .
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.2.2025 10:57 Reaguje na vaber
Tak dřevo se v české přírodě rozloží za vyšší jednotky nebo nižší desítky let. Výjimkou jsou specifická prostředí jako slatiny, rašeliniště nebo extrémně suchá stanoviště, případně extrémně silné mrtvé duby odolné rozkladným procesům. V běžném bukovém nebo smrkovém lese to bude trvat tak 6-40let podle druhu, síly dříví a jeho "polohy". Větve "mizí" okolo těch 6 let. Kmeny větrem padlých stromů tak 15-40 let dle tloušťky. Ten proces uvolňování CO2 začíná okamžitě od hub způsobujících modrání nebo ambroziových vázaných na dřevokazný hmyz až po všechna stadia skutečných dekompozitorů. Pokud jde o dříví z českých lesů tak tam je bilance CO2 většinou neutrální. Výjimkou jsou léta významných kalamit (kůrovec, orkány, požáry..) kdy lesy CO2 spíš emitují. V nekalamitních letech ho potom naopak spíš pohlcují díky přírůstu. Pokud produkují konstrukční dřevo dochází jeho použitím ve stavbách k uložení CO2 v řádech dlouhých desítek let. Čili pokud se v lesích hospodaří trvale udržitelně (což lze v posledních asi 120-150 letech v ČR, Rakousku, Slovinsku, Německu, Švýcarsku... doložit) tak je spalování dříví z takových lesů klimaticky neutrální. Pokud budeme pálit štěpku vytěženou při deforestaci (třeba přeměně lesů na pastviny nebo pole v Brazílii nebo Indonésii tak přispíváme k nárůstu CO2 v atmosféře.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2025 13:43 Reaguje na Dalibor Motl
Je prakticky úplně jedno, jak ryche se dřevo u nás rozkládá, vždycky se rozpadne úplně, uhelné sloje se už dávno nevytváří.
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.2.2025 15:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Není pravda, uhlí vzniká.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2025 19:45 Reaguje na Jarka O.
Fakt? U každé benzínové pumpy se prodává grilovací uhlí, asi je to nějaká externalita nafty.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2025 09:39 Reaguje na Jarka O.
Ani teoreticky, v době karbonizace lesů na zemi nežily dřevokazné organismy a hlavně termiti, kteří sežerou úplně vše. Dnes se dřevěné uhlí vyrábí pouze uměle.
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.2.2025 06:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Uhlí nevzniká jen ze dřeva. Hnědé.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2025 13:40 Reaguje na vaber
Pokud spočítáte CO2 vypuštěný za celou technickou civilizaci, mínus přirozenou absorbci, vyjde vám poměr cyklického a fosilního. Kontrolou je radioaktivní uhlík, který má poločas rozpadu já nevím 40? let, který vzniká slunečním zářením. Takže je v cyklickém uhlíku a zcela logicky schází v tom fosilním. Tohle vše je změřeno a dokládá to závěr klimatologů.
Odpovědět
va

vaber

4.2.2025 16:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak jinak.Ty počty jsou na dvě věci. Když se dřevo rozloží za sto let,budeme mít ještě sto let času ,když ho spálíme dnes,nebudeme mít čas. Někdo počítá s tím ,že jakýsi oběhový CO2 zase z atmosféry mizí, kolik ho mizí je jen věštění ze skleněné koule. Fakt je,že CO2 jen stále stoupá .
Je úplně jedno jaký CO2 do atmosféry dáváme . Za sto let, když budou teploty hodně vysoké, jen hrdinové co se přizpůsobí teplotám 50°c přežijí. V lidské populaci je takových hrdinů 0,0% .
Odborníci sice ví jak se přizpůsobit ,ale nikomu to ještě neřekli. Manuál se asi tají.
Radioaktivní uhlík C14 se používá k radiokarbonové metodě datování organických pozůstatků živých organismů ,má plpočas rozpadu asi 5000let. Ovšem musí se znát poměr C12 a C14 v době smrti organizmu, v atmosféře a to je problém, tak si ten poměr odborníci vymysleli. Podle této metody lze určit jen stáří do 40 000let ,na starší to nejde.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.2.2025 21:00 Reaguje na vaber
Pokud se dřevo rozkládá 100 let, dnes se rozkládá to poražené před 100 lety, s tím se vydupat nedá.
Kolik uhlíku si rostliny a plankton odčerpají z atmosféry se taky ví.
Já miluji jedince, kteří o dané problematice nic neví, ale mohutne kritizují ty, kteří v tom pracují a jejich závěry prochází silnou oponenturou a kritikou a musí dokazovat každý detail.
Pokud něco nevíte, se zeptejte se Vrábela, Okamůry nebo Turka, nejlépe ale Schillerové.
Odpovědět
va

vaber

5.2.2025 08:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Jen klidně spaluj ten dobrý CO2 s nadějí ,že tak skleníkový efekt zastavíš.
Ty nemáš v hlavě žádný mozkový závit, jen magnetofon co opakuje a opakuje, co kde slyšel a líbí se mu to.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2025 19:46 Reaguje na vaber
Kam jste chodili do školy, když neznáte ani uhlíkový cyklus?
Odpovědět
va

vaber

6.2.2025 08:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Nemluvíme o uhlíkovém cyklu ,ale o přibývání CO2 v atmosféře.
Dnes je ve většině lesů u nás tak polovina stromů co bývala a nahradilo je jakési křoví . Kam asi zmizely ty stromy do atmosféry nebo do uhlíkového cyklu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2025 09:36 Reaguje na vaber
Vůbec není polovina lesů, ale ubyly a přibylo křoví. Pořád ten stejný cyklus. Uschlé lesy se spálily nebo shnily, pořád to samé, nebo se na řezaly fošny a dnes se pálí ty, které dosloužily dříve. Naprosto normální postup milióny let funkční. Pokud se nehrábne do fosilních ložisek, pak se to začne podělávat.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.2.2025 22:35 Reaguje na vaber
Pozor, pane Vabere. Ideologicky se dostáváte na tenký led.
Odpovědět
va

vaber

6.2.2025 08:51 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Jsem už tak starý ,že ideologický dozor mně může i zastřelit jako nepřátele říše a tím mně připraví jen lehkou smrt.
Příroda mně může připravit í krutou, ale nějakou připraví každému, tomu se nevyhnou ani kovaní ideologove.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.2.2025 10:13
Místo koncentrovaného uhlíku z uhlí se bude pro tutéž výhřevnost spalovat
násobně více biomasy a kdo započítá do spotřeby uhlíku těžbu, zpracování
a dopravu stovkami kamiónů po lesních cestách a vesnických komunikacích?
A co plyn ze zámoří a jeho, stlačení, zplynování a doprava při které se spalují uhlíková paliva se taky nepočítají? Copak už není ekologie na prvém místě a nevadí drancování biomasy z přírody, zvýšená doprava včetně ničení
lesních a vesnických cest mnohatunovými vozidly zamořujícími okolí svými
výfukovými plyny? Kde jste ekologisté, že nebráníte drancování biomasy
z lesů a polí, která chybí půdě, aby zadržovala v půdě vodu? Kdo vás
podplatil, že tomu nebráníte? Jste opravdu pouze úplatní ekologisté,
kteří za peníze na činnost prodáte i přírodu a ještě to hájíte! Je mi
z vás ekologisté k blití, když vidím co prosazujete a hájíte! Lesy
kdysi zachránila těžba uhlí a nyní je ukončení těžby změní na pouhé
plantáže bezůdržbových náletů k výrobě energetické štěpky.
Odpovědět
HH

Honza Honza

4.2.2025 10:35 Reaguje na Břetislav Machaček
není to drancování, p. Macháčku!, uhlí dochází, plyn je drahý, FV jen když je slunce, elektřinu potřebuje celé hospodářství.
Právě že, přechodem na elektrifikaci bude spotřeba elektřiny extrémní, JE a plyn vše nezvládne, potřebujeme další zdroje- lokální, aby nepřetížily síť.
Tyto zdroje přináší peníze, vyplácí se pěstovat dřevo, nevyplácí se pěstovat řepku a kukuřici - levněji ji vyrobí na Ukrajině, a naši přírodu ozdravíte a zachráníte.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.2.2025 11:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Dopravu štěpky a její "odebírání lesu" je třeba pečlivě zvažovat. Štěpka je ve srovnání s uhlím poměrně "prostorově rozptýlená" a velkou roli při spalování hraje její vlhkost. Doprava a zpracování určitě nejsou "uhlíkově bezemisní". To ale není ani těžba uhlí. Z ekonomických důvodů se elektrárny (včetně Trutnova-Poříčí) stavěly poblíž uhelných dolů nebo alespoň poblíž vodních cest. Těžko říct, jestli bude na Trutnovsku dost dřevní štěpky pro trvale ekonomický provoz. Snad to mají projektanti propočítané a zasmluvněné. Já větve ze svého lesa neprodávám ale nechávám na zastíněných hromadách zetlít jako hnojivo. Odebírat a spalovat z lesa i klest mi pocitově prostě přijde už moc. V 19. století ale předkové chodili i klučit pařezy o klestu, šiškách a hrabance nemluvě...
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.2.2025 22:53 Reaguje na Dalibor Motl
Nějak před týdnem jsem se dočetl, že do Ostravských oceláren dorazila zásilka koksovatelného uhlí z Austrálie. Ocel totiž bez koksu, zatím, nevyrobíte. My jsme naše černouhelné doly zavřely, a to včetně v Rožnově pod. R., kde je obrovské ložisko kvalitního koksovatelného uhlí. Bylo kompletně připraveno k těžbě a asi před 2 lety byly šachty zasypány.
Odpovědět
LB

Lukas B.

5.2.2025 19:03 Reaguje na Jaroslav Pokorný
ne zatím. jestli aspoň teoreticky znáte, tak mi prozraďte alternativu redukce oxidů železa jinak než oxidem uhelnatým z uhlí. (tímto pozdravuji paní učitelku Böhmovou působící před pětatřiceti lety na jistém pražském gymnáziu, doufám že stále žije a těší se pevnému zdraví a přeji ji dalších padesát let. viz můj komentáž k Tajuplnému ostrovu na databázi knih)
Odpovědět
sv

s v

5.2.2025 20:45 Reaguje na Jaroslav Pokorný
A to ses dočetl kde? V mateřídoušce? Pro info, připraveno nebylo nic. Frenštát byl přes 30 let zakonzervovaný. Na rozjezd těžby bys potřeboval miliardové investice. Ložisko se nachází v extrémně složitých geologických podmínkách. Těžba by byla tak drahá, že ani komouši k ní nepřistoupili. Vzhledem k tomu, že v Austrálii se i černé uhlí těží povrchově a v obrovských množstvích vyváží i do číny, která má taky svoje uhlí, je opět každému, kdo je alespoň trochu gramotný jasné, že dovoz z Austrálie je prostě a jednoduše podstatně levnější než dolovat 30 cm ložisko v podhorských podmínkách.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.2.2025 10:49 Reaguje na Dalibor Motl
Pochybuji o výhodnosti štěpky z větví jako palivu. Když spočítám náklady na přiblížení ke štěpkovači a vidím pak
tu hromádku, kterou nasekal při spálení několika litrů
nafty a navíc kolik nafty ještě spotřebují kamiony, co
tu štěpku dopraví ke kotlům, tak jde zřejmě pouze o
dotovaný zdroj paliva. Velké teplárny ani nesvážejí
z lesů štěpku z klestí, která hrozí samovznícením, ale štěpkují průběžně uskladněnou suchou kulatinu.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.2.2025 11:27 Reaguje na Břetislav Machaček
Ještě pár poznámek ke štěpce. Ta se dá kromě lesů "trvale udržitelně" získávat třeba i z olšových pařezin podél vodních toků nebo účelových plantáží rychle rostoucích (topoly, vrby, olše, jilmy...). Další zdroj můžou být ořez dřevin ve městech nebo dřevo z bouraných staveb.
Odpovědět
HH

Honza Honza

4.2.2025 13:56 Reaguje na Dalibor Motl
Krajina by se měla více zalesnit, aby více odpovídala původnímu Hercinskému pralesu. Jedině les efektivně akumuluje vodu - je to záchrana krajiny.
Zemědělství jen tam, kde je skutečně efektivní, bez dotací, pokud možno ekologické, s ochranou krajiny. Až se Ukrajina přidruží k EU bude dostatek levných potravin z míst, které se pro zemědělství hodí více než naše podhorská krajina. Stejně tak i Polsko.
Dotovat FV když potom musíme zapnout mařiče je stejný nesmysl jako dotovat potraviny, pro jejichž produkci nejsou podmínky.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.2.2025 22:56 Reaguje na Honza Honza
Táta vzpomínal, jak po válce chodili po vesnici agitátoři a tvrdili, že ta naše Vysočina se bude zalesňovat, protože nám obilí dodá lacino Sovětský svaz. Já už se toho nedožiju, ale byl bych velice zvědavý, jak nám bude laciné obilí dodávat Ukrajina a maso Argentina.
Odpovědět
sv

s v

5.2.2025 20:52 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Obilí z russovětska se fakt nedožiješ. Maso z Argentiny se sem vozí celkem běžně. Vozilo by se i obilí z Ukrajiny, kdyby ho vyplňovači žádostí o dotace přezdívaní jako zemědělci nevysypávali na hranicích t vagónů.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.2.2025 22:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Jak jsem se dočetl, tak např. v Polsku, prý(!), mají více plynu vytěžitelného frakováním než ho mají USA. Jenže Polská vláda se neodváží těžit v hustě zalidněné zemi, protože v USA se už následky frakování na přírodu projevují. A jestliže USA chtějí svým plynem vytlačit z mnoha trhů jiné dodavatele, tak musejí vrtat, vrtat, vrtat! Jaké to bude, může, mít důsledky nevíme.
Také jsem byl bojovníkem proto CO2 než jsem se dočetl, že při výbuchu sopky Mont St.Helens se uvolnilo více CO2 než kolik ho vyprodukovalo lidstvo za 200 let technické civilizace. A když jsem loni v květnu pozoroval čoudící Etnu a Stromboli, říkal jsem si, kolik asi Italové budou platit za povolenky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2025 07:31 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Vrtat nechtějí Američané, ale šílenec Trump. Erupce sopek jsou zdrojem CO2, ale proti lidem je to skutečně směšné, ty vaše údaje jsou zcela mylné.
Proč máme zrovna dnes v atmosféře o polovinu více CO2 než kdykoliv za milióny let, když sopečná činnost bývala výrazně silnější?
60 miliard tun CO2 ročně emitovaných do atmosféry žádná Helča nemůže dát, to by musela být velká jak celé USA.
Odpovědět
sv

s v

5.2.2025 21:22 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Zase jsi četl mateřídoušku. V Polsku mají zásoby plynu z břidlic, ovšem už s ohledem na velikost obou zemí zcela jistě ne více. Jinak pro všechny gramotné platí, že vláda nic netěží. Těží soukromníci, vláda uděluje licence. A o nějakou odvahu nejde, licence uděleny byly. Jenže se netěží. Ono je to totiž tak, že pro to aby se těžba z břidlic vyplatila je potřeba celý průmysl. Pokud nemáš za humny fabriku, která vyrábí vrtné soupravy pro frakování tak je musíš dovézt z USA, kde takové fabriky samozřejmě jsou. V eu bohužel ne. A ani žádná nevznikne pokud by do toho šli jen těžaři v Polsku. Muselo by se rozhoupat víc zemí aby se někomu vyplatilo investovat do výroby potřebných zařízení v EU. Mimochodem, tvoje bláboly o důsledcích na přírodu bere vážně jen ten co žere seno. Frakování má řádově nižší dopady na přírodu než klasická těžba uhlí, pro kterou tady horuješ.
Odpovědět
MM

Milan Milan

4.2.2025 21:11
Jako doplňkový zdroj jistě nápad dobrý. Jen toho spalného materiálu bude potřeba hodně. Snad nevyporáží stromy a lesy v okolí, nebo že by plánovaly dovoz odpadu např. z Číny? CO2 je planetárně uzavřený řetězec, nelze vyrobit nic co na planetě již v nějaké formě není. Rovnováhu nelze narušit a není rozhodující v čem je CO2 zrovna vázán.....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2025 07:24 Reaguje na Milan Milan
Rovnováhu narušíte tím, že do toho uzavřeného řetězce dáte něco, co z něho postupně vypadávalo už před stamilióny let a žádného koloběhu se neúčastnilo. Rázovým návratem se systém totálně rozvrátí.
Odpovědět
va

vaber

6.2.2025 08:58 Reaguje na Pavel Hanzl
A to je ono Hanzl, když rázově spálíme všechny lesy ,jak se odborníci chystají, hned se vrhne všechen uhlík vázaný ve dřevě do atmosféry a systém se totálně rozvrátí. Nemusí bý ten uhlík ani vázaný v uhlí ,on stačí i ten v biomase.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2025 09:43 Reaguje na vaber
To ovšem nehrozí, biomasy je na Zemi asi pořád víceméně stejně, někdo tvrdí, že i mírně přibývá. Na místě vykáceného lesa vyroste zase něco zeleného, čili nic.
Ovšem 60 MILIARD tun fosilního CO2 je skutečný nářez, nejhorší je tam pojem KAŽDOROČNĚ. Žádná série největších sopek tohle nedá ani omylem.
Odpovědět
va

vaber

6.2.2025 15:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Před rokem jsi tvrdil,jednohlasně s odborníky 34miliard tun. A nyní jen fosilního 60? To zcela pominu pálení biomasy jak ničení organiky, která patří do půdy. No a my můžeme čekat 100 let než strom vyroste a sto let bude CO2 z biomasy dělat skleníkový efekt.
U nás porazili 7velkých dubů,zdravé jen nakloněné . Tak před 8roky . Po stížnostech nechali konšelé zasadit nové stromy, za 8 let skoro nepoporostly a už moc nepoporostou. Něco vyroste, to je pravda, lesy co se podobají křoví.
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.2.2025 09:05
„..výkon všech čtyř nových kotlů bude činit 100 megawattů (MWt). Tepelný výkon dvou stávajících kotlů na uhlí je v součtu 363 MWt..“
Není to po „modernizaci“ trochu málo? Na kolik let stačí zásoby dřeva, není víc zásob domácího uhlí? Bude možné v kotlích spalovat směsný odpad + plasty jako druhotné palivo bez daně, mnohem výhřevnější než měkké dřevo? Spalováním odpadu by se uzavíral životní cyklus výrobků, vyhovovalo by to ESG požadavkům a plánu na rušení skládek v 2030.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist