Chemie na poli a na talíři
Látky průmyslové, které se do potravin či krmiv pro zvířata mohou dostat, jsou obvykle rezidua pesticidů, hnojiv (dusitany a dusičnany), těžké kovy, dioxiny či polychlorované bifenyly a zbytky veterinárních léků, zejména antibiotika. Jiným látkám kromě pesticidů se budeme věnovat později.
Dochází však i ke kuriózním případům nálezů inspektory - v loňském roce v říjnu například ve Spojených státech zjistili, že mléko od tří různých dodavatelů bylo kontaminováno raketovým palivem. V jiném státě USA se ve vanilkovém sójovém mléce objevil louh používaný k čištění výrobního zařízení. To jsou ovšem individuální případy, zjištěné při statisících kontrol ročně po celém světě.
 |
|
| Ilustrační foto: Jan Šatoplet/EkoList |
Lžička soli v jezeru
Systém povolovacího řízení na všechny látky, které mají co do činění s potravinami a zemědělskými produkty, byl zaveden už za totalitního režimu. U pesticidů byly pro domácí produkty stanoveny tzv. "národní limity", pro dovezené výrobky vycházely hodnoty maximálních limitů reziduí pesticidů z hodnot stanovených Organizací OSN pro zemědělství a výživu (FAO) v takzvaném Kodexu alimentarius. Evropská unie si stanoví své vlastní maximální limity reziduí pesticidů, které jsou velice často přísnější než limity platné celosvětově. "EU má mnohem sofistikovanější technologii, proto je schopna vystopovat i velice malé množství reziduí pesticidů v potravině, například pro suroviny na kojeneckou výživu stanovila maximální hodnoty reziduí na 0,01 mikrogramu na kilogram potraviny," vysvětluje Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické. Testy jsou nyní tak citlivé, že dokážou zjistit množství odpovídající jedné lžičce soli ve čtyřech milionech litrů vody, uvádí kalifornský Úřad pro regulaci pesticidů na svých stránkách.
Hodnocení rizika reziduí pesticidů pro člověka se provádí na základě dvou faktorů - tzv. přijatelné denní dávky a maximálního limitu reziduí pesticidů. Hodnota přijatelné denní dávky se stanovuje z výsledků toxikologických pokusů na zvířatech a lze ji definovat jako množství reziduí daného pesticidu, při kterém by nemělo dojít k žádným nežádoucím účinkům na lidské zdraví, i kdyby toto množství bylo přijímáno denně po celý život. Maximální limit reziduí je výsledkem aplikace pesticidu v souladu se správnou zemědělskou praxí a musí být toxikologicky přijatelný.
Evropská unie má nyní stanoveny maximální limity reziduí pro 200 pesticidů, které jsou uveřejněny ve směrnicích EU. Mimo to má každá země včetně ČR ještě národní limity na další druhy pesticidů. Během harmonizace práva s EU jsme přejali evropské limity, v některých případech bylo nutné naše národní limity zvýšit. Pokud bychom to neudělali, bránili bychom volnému obchodu na území EU a hrozily by nám sankce od Evropského soudního dvora. "To ovšem neznamená, že vyšší limity by ohrozily zdraví lidí. Stanovení evropských maximálních limitů pesticidů je velmi složitý proces, během něhož Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) provede hodnocení dietární expozice na základě spotřebního koše jednotlivých členských zemí. Provádí se odhad pro různé skupiny obyvatel od kojenců a batolat až po staré lidi. Berou se v úvahu i případy, že by malé dítě snědlo kilogram jablek za den. Pokud by nastala pravděpodobnost, že by někdo v jakékoli členské zemi díky svým výživovým zvyklostem mohl být vystaven vyšší denní dávce, než je přípustné, je použití pesticidu omezeno nebo není povoleno vůbec. Celý proces posuzování pak může trvat až tři roky," říká Helena Maloňová ze Státního zdravotního ústavu.
Buď oloupat, nebo bio
"V ČR se spotřební koš na základě dietární spotřeby teprve vytváří, předpokládá se, že bude dokončen příští rok. Prozatím se pro odhad dietární expozice české populace používá spotřební koš vypracovaný Světovou zdravotnickou organizací pro střední Evropu nebo spotřební koš Německa. A v Německu se konzumuje ovoce a zelenina mnohem víc než u nás," dodává Helena Maloňová.
V posledních letech se na polích používají nové, účinnější pesticidy. Pokud zemědělec postupuje podle "dobré zemědělské praxe" (popsané i v normách EU), aplikuje postřiky ve správný čas, dodržuje ochrannou lhůtu ode dne aplikace pesticidu do sklizně, pak může zaručit, že maximální limity reziduí pesticidů nebudou přesahovat stanovené hodnoty a zdraví lidí nebude ohroženo. Kdo přesto má obavu a nestačí mu, že zeleninu či ovoce omyl pod tekoucí vodou, případně oloupal, ten může nakupovat biozeleninu, která je pěstována bez použití pesticidů a syntetických hnojiv. Musí se ale spokojit s faktem, že mimo sezónu takové zeleniny mnoho druhů není.
Tento text byl převzat z tištěného EkoListu listopad 2004.
reklama
