ČHMÚ Brno: Průtoky v řekách byly i v listopadu podprůměrné

Lepší už to nebude. Ledovce u nás nejsou, takže se průtok oteplováním nemá jak zvýšit.

Nebojte, má. Postupně se deštěm doplní zásoby spodní vody a následně se zvýší průtoky.

Možná, ano, možná ne. Toto je věštění z křišťálové koule.

Nebylo to o počasí, ale o zákonitosti.

Ledaže by se nedoplnily. Krajina systematicky vysychá.
Na doplnění by bylo potřeba několik srážkově nadprůměrných roků, což je dnes už asi jen bizardní představa.

Co vy víte o přírodě,že takto reagujete? PS:bizarní

Vím jen to, že se stále prohlubuje deficit u spodních vod. Ne lineárně, ani skokově, ale dlouhodobě s přestávkami.

nedávno jsem se díval na video ukazující Grand Canyon,snažil jsem si představit jaké množství vody tam kdysi muselo téct,když vyhloubilo kaňon tak široký a hluboký,
dnes tam teče maličký potůček i když je to veliká řeka Colorado,
odborníci říkají, že se tvořil 70 milionů let ,ale dovedu si představit ,že při velké vodě zmizelo mnoho metrů naplavenin za velice krátkou dobu

Colorado nemuselo být větší. 70 mil. let je dost času na to, aby se pomalu zařezávalo do údolí. Další erozi zařídily vítr, deště, mráz.

...ale já tam nikdy nebyla... :)

Pred par tydny spadlo v Dzidde v Saudske Arabii asi 150 mm srazek
za par hodin, vic nez je rocni prumer te stanice. Staci jeden takovy "destik" za rok a erose toho poustniho prostredi (kde se cini take slunce, vitr nebo i mraz) je vetsi, nez za rok v destnem pralese
pri srazkach dvacetkrat vetsich. 70 milionu let je strasne dlouha doba, pred 70 mil lety nebyly jeste ani Alpy ci Karpaty

Na druhe strane deficit vody v rekach v poslednich cca uz asi 10 letech je opravdu pozoruhodny. Tohle by6 byly udaje ktere by byly poucne, kdyby je napr. Povodi Labe zverejnilo. Uhrnne prutoky v Decine za ruzne roky, triletky a desetileti nevim tedy jak kvalitni zaznamy v tomto smeru maji

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sucho-mokro-klima-pocasi-rekordy.A180524_103830_domaci_bur

Ak žijeme historicky v jednom z najmokrejších období za 1000 rokov, tak sa veľmi ľahko dostaneme naspäť k normálu. Len ten normál bude vyhlásený za sucho :-(

https://www.nalepkovo.sk/evt_file.php?file=3233&original=Kronika%20obce%20N%C3%A1lepkovo.pdf
- V horúcom lete 1857 po sviatku Jána nepadla ani kvapka dažďa, dokonca ani v zime nenasnežilo a vyschla väčšina poľných studní.
- V roku 1858 bol január bez snehu a zima taká krutá, že všetky mlyny sa zastavili. V hornom mlyne sa ani jeden kameň neotáčal, spodný zamestnal horko ťažko dve smeny. V tento rok z neba spadlo sotva pár kvapiek dažďa. Weiserl o tom napísal vo svojej knihe:
"Sucho, ktoré nepamätajú ani najstarší, bieda o vodu v celom regióne bola
taká strašná, že cudzí ľudia až z Medzeva a Cserhátu prichádzali mlieť múku do Vondrišla!
No čoskoro došla voda aj nám. Horný i dolný mlyn zastali celkom. To málo vody, ktorá pretiekla v potoku, odchytávali pre dobytok. Zastavila sa aj vysoká pec. Občania zo Závadky
vozili s vozmi vodu v sudoch.“

Příčin nízkých průtoků je více. Prvým je problém se zásakem přívalových
srážek do půdy a absence sněhu v zimě, který pomalu odtává a zasakuje
postupně. Pak je tu i to, že neumíme zachytit ty přívaly v nádržích tak,
aby pak mohly ty nádrže vodou ty řeky dotovat v době bez deště. No a tou
největší chybou je samotná půda, ve které chybí organika a na ni navázané
půdní organizmy, hmyz a třeba i ti krtci narušující udusanou půdu, která
pak vodu doslova odmítá přijímat. Na horách a místně i jinde je to taky
čerpání spodní vody na zbytečnosti (zasněžování spojené s nadměrnou
spotřebou vody ubytovanými turisty), které zvedly odběr v prameništích
o desetitisíce procent proti stavu před cca 50. léty. V okolí některých
vrtů pro horské hotely vyschly studánky a potoky, ale naopak z nich
odtéká odpadní voda v kolísavém množství. To kolísání je o tom, že když
ji teče po sprchování mnoho, tak nárazově odteče tolik, co by z pramene odtékalo postupně ve stabilním množství celý den. Je to jako přívalový
déšť s rychlým odtokem bez zasakování, následně téměř nula a nemá už co
zasakovat. Měníme odtoky na nárazové bez užitku, místo těch pomalých
a pravidelných. To mohou eliminovat pouze nádrže, které přívaly zachytí
a budou odtok měnit na postupný se stálým průtokem a to ve všech možných
případech. To, že někdo navrtá vodu hlouběji neznamená, že ji bude mít
navěky dost, protože ji musí odebírat pouze tolik, kolik ji dotéká a ne
tolik, kolik ji potřebuje pro své hosty a zasněžování sjezdovek. Stát
vidí pouze daně z turistiky, ale nevidí i ty následky, které to obnáší.
Začátek letošní zimy je díky dostatku sněhu slibný a pokud by bylo těch
srážek stále tolik, tak se mohou místy stavy spodních vod obnovit, ale
pouze tam, kde je nikdo neplundruje stabilně nad únosnou mez. Budiž nám
varováním třeba Kalifornie, kde vrtají hlouběji a hlouběji, ale toto
není řešení, ale hašení požáru benzínem. Čím více spodní vody vyčerpají,
tím bude její obnova trvat déle i kdyby ukončili to čerpání hned teď.
Neopakujme cizí chyby a zadržujme to co už teče po povrchu, ale taky
z rozumem, ať taky něco doteče i k sousedům, jak to udělal na Jordánu
Izrael. Není problém tu vodu zadržet a využít, ale je lépe ji zadržet
a udržet v tocích stabilní průtok. To už umíme, ale nesmíme to odmítat
jako zásah do přírody, protože kdo něco zkazí, tak to má taky napravit,
nesložit ruce do klína a pouze brečet.

Udusaná půda stejně jako zastavěné plochy je pro zasakování špatně. Ještě že máme přehrady jako zásobárny povrchové vody. Šetřit je fajn. V domácnostech se asi až tak moc neušetří a nejvíc se začalo šetřit pitnou vodou v 90.letech v průmyslu, zavedly se úspornější chlazení, cirkularní, nebo se používá nepitná voda z vrtů. Uvidíme, jaký bude stav vody po téhle zimě.
V Kalifornii se údajne snaží o snížení odparu i kanalizovaním zavlažování nebo omezením zemědělství (také tu byl kdysi článek o rušení mandlových sadů).