https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/chmu-brno-prutoky-v-rekach-byly-i-v-listopadu-podprumerne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

ČHMÚ Brno: Průtoky v řekách byly i v listopadu podprůměrné

16.12.2022 00:56 | BRNO (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Listopadové průtoky v řekách, které monitoruje brněnská pobočka Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), dosáhly 53 procent obvyklého stavu. Pod průměrem byly patnáctý měsíc po sobě, v říjnu byly na 56 procentech. Na blogu brněnských hydrometeorologů o tom informovali Barbora Špinarová a Jáchym Brzezina.
 

Brněnská pobočka má na starosti jihovýchodní část republiky - Jihomoravský kraj, větší část Zlínského kraje a východ Kraje Vysočina. Průtoky odborníci zjišťovali na 73 měrných stanicích a v listopadu odpovídaly 53 procentům dlouhodobého měsíčního průtoku z let 1991 až 2020.

Odborníci uvedli, že na 42 sledovaných stanicích se pohyboval průměrný měsíční průtok mezi 50 až 100 procenty. "Celkem čtyři pozorované stanice měly měsíční průměr nad 100 procent. Zbylých 27 stanic bylo pod průměrem 50 procent," uvedli Špinarová a Brzezina.

Nejvyšší rtv. vodnosti v listopadu dosáhla Brtnice ve stanici Brtnice, šlo o 116 procent dlouhodobého měsíčního průtoku, naopak nejnižší vodnost odborníci zaznamenali stejně jako v říjnu na Veličce ve stanici Strážnice. Šlo o 3,16 procent dlouhodobého měsíčního průtoku. Stupně povodňové aktivity v listopadu nepřekročila žádná ze stanic.

Nad dlouhodobý průměr se průtoky dostaly naposledy loni v srpnu, kdy byly na 116 procentech. Poté už byly podprůměrné. Například loni v září byly na 81 procentech, v listopadu na 55 procentech. Podprůměrné průtoky pokračovaly i letos v lednu, kdy se dostaly na 65 procent, v březnu byly na 23 procentech. Nejinak tomu bylo i v letních měsících, v červnu se průtoky dostaly na 49 procent, v červenci na 47 procent.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Uhrovič

16.12.2022 07:45
Lepší už to nebude. Ledovce u nás nejsou, takže se průtok oteplováním nemá jak zvýšit.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.12.2022 09:09 Reaguje na Michal Uhrovič
Nebojte, má. Postupně se deštěm doplní zásoby spodní vody a následně se zvýší průtoky.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.12.2022 12:53 Reaguje na Jarka O.
Možná, ano, možná ne. Toto je věštění z křišťálové koule.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.12.2022 13:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Nebylo to o počasí, ale o zákonitosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.12.2022 16:43 Reaguje na Jarka O.
Ledaže by se nedoplnily. Krajina systematicky vysychá.
Na doplnění by bylo potřeba několik srážkově nadprůměrných roků, což je dnes už asi jen bizardní představa.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.12.2022 19:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Co vy víte o přírodě,že takto reagujete? PS:bizarní
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.12.2022 15:22 Reaguje na Jarka O.
Vím jen to, že se stále prohlubuje deficit u spodních vod. Ne lineárně, ani skokově, ale dlouhodobě s přestávkami.
Odpovědět
va

vaber

16.12.2022 10:02
nedávno jsem se díval na video ukazující Grand Canyon,snažil jsem si představit jaké množství vody tam kdysi muselo téct,když vyhloubilo kaňon tak široký a hluboký,
dnes tam teče maličký potůček i když je to veliká řeka Colorado,
odborníci říkají, že se tvořil 70 milionů let ,ale dovedu si představit ,že při velké vodě zmizelo mnoho metrů naplavenin za velice krátkou dobu
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.12.2022 13:28 Reaguje na vaber
Colorado nemuselo být větší. 70 mil. let je dost času na to, aby se pomalu zařezávalo do údolí. Další erozi zařídily vítr, deště, mráz.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.12.2022 13:29 Reaguje na Jarka O.
...ale já tam nikdy nebyla... :)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

16.12.2022 15:27 Reaguje na vaber
Pred par tydny spadlo v Dzidde v Saudske Arabii asi 150 mm srazek
za par hodin, vic nez je rocni prumer te stanice. Staci jeden takovy "destik" za rok a erose toho poustniho prostredi (kde se cini take slunce, vitr nebo i mraz) je vetsi, nez za rok v destnem pralese
pri srazkach dvacetkrat vetsich. 70 milionu let je strasne dlouha doba, pred 70 mil lety nebyly jeste ani Alpy ci Karpaty

Na druhe strane deficit vody v rekach v poslednich cca uz asi 10 letech je opravdu pozoruhodny. Tohle by6 byly udaje ktere by byly poucne, kdyby je napr. Povodi Labe zverejnilo. Uhrnne prutoky v Decine za ruzne roky, triletky a desetileti nevim tedy jak kvalitni zaznamy v tomto smeru maji
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

17.12.2022 13:27
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sucho-mokro-klima-pocasi-rekordy.A180524_103830_domaci_bur

Ak žijeme historicky v jednom z najmokrejších období za 1000 rokov, tak sa veľmi ľahko dostaneme naspäť k normálu. Len ten normál bude vyhlásený za sucho :-(
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

17.12.2022 13:44
https://www.nalepkovo.sk/evt_file.php?file=3233&original=Kronika%20obce%20N%C3%A1lepkovo.pdf
- V horúcom lete 1857 po sviatku Jána nepadla ani kvapka dažďa, dokonca ani v zime nenasnežilo a vyschla väčšina poľných studní.
- V roku 1858 bol január bez snehu a zima taká krutá, že všetky mlyny sa zastavili. V hornom mlyne sa ani jeden kameň neotáčal, spodný zamestnal horko ťažko dve smeny. V tento rok z neba spadlo sotva pár kvapiek dažďa. Weiserl o tom napísal vo svojej knihe:
"Sucho, ktoré nepamätajú ani najstarší, bieda o vodu v celom regióne bola
taká strašná, že cudzí ľudia až z Medzeva a Cserhátu prichádzali mlieť múku do Vondrišla!
No čoskoro došla voda aj nám. Horný i dolný mlyn zastali celkom. To málo vody, ktorá pretiekla v potoku, odchytávali pre dobytok. Zastavila sa aj vysoká pec. Občania zo Závadky
vozili s vozmi vodu v sudoch.“
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.12.2022 10:14
Příčin nízkých průtoků je více. Prvým je problém se zásakem přívalových
srážek do půdy a absence sněhu v zimě, který pomalu odtává a zasakuje
postupně. Pak je tu i to, že neumíme zachytit ty přívaly v nádržích tak,
aby pak mohly ty nádrže vodou ty řeky dotovat v době bez deště. No a tou
největší chybou je samotná půda, ve které chybí organika a na ni navázané
půdní organizmy, hmyz a třeba i ti krtci narušující udusanou půdu, která
pak vodu doslova odmítá přijímat. Na horách a místně i jinde je to taky
čerpání spodní vody na zbytečnosti (zasněžování spojené s nadměrnou
spotřebou vody ubytovanými turisty), které zvedly odběr v prameništích
o desetitisíce procent proti stavu před cca 50. léty. V okolí některých
vrtů pro horské hotely vyschly studánky a potoky, ale naopak z nich
odtéká odpadní voda v kolísavém množství. To kolísání je o tom, že když
ji teče po sprchování mnoho, tak nárazově odteče tolik, co by z pramene odtékalo postupně ve stabilním množství celý den. Je to jako přívalový
déšť s rychlým odtokem bez zasakování, následně téměř nula a nemá už co
zasakovat. Měníme odtoky na nárazové bez užitku, místo těch pomalých
a pravidelných. To mohou eliminovat pouze nádrže, které přívaly zachytí
a budou odtok měnit na postupný se stálým průtokem a to ve všech možných
případech. To, že někdo navrtá vodu hlouběji neznamená, že ji bude mít
navěky dost, protože ji musí odebírat pouze tolik, kolik ji dotéká a ne
tolik, kolik ji potřebuje pro své hosty a zasněžování sjezdovek. Stát
vidí pouze daně z turistiky, ale nevidí i ty následky, které to obnáší.
Začátek letošní zimy je díky dostatku sněhu slibný a pokud by bylo těch
srážek stále tolik, tak se mohou místy stavy spodních vod obnovit, ale
pouze tam, kde je nikdo neplundruje stabilně nad únosnou mez. Budiž nám
varováním třeba Kalifornie, kde vrtají hlouběji a hlouběji, ale toto
není řešení, ale hašení požáru benzínem. Čím více spodní vody vyčerpají,
tím bude její obnova trvat déle i kdyby ukončili to čerpání hned teď.
Neopakujme cizí chyby a zadržujme to co už teče po povrchu, ale taky
z rozumem, ať taky něco doteče i k sousedům, jak to udělal na Jordánu
Izrael. Není problém tu vodu zadržet a využít, ale je lépe ji zadržet
a udržet v tocích stabilní průtok. To už umíme, ale nesmíme to odmítat
jako zásah do přírody, protože kdo něco zkazí, tak to má taky napravit,
nesložit ruce do klína a pouze brečet.
Odpovědět
JO

Jarka O.

18.12.2022 20:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Udusaná půda stejně jako zastavěné plochy je pro zasakování špatně. Ještě že máme přehrady jako zásobárny povrchové vody. Šetřit je fajn. V domácnostech se asi až tak moc neušetří a nejvíc se začalo šetřit pitnou vodou v 90.letech v průmyslu, zavedly se úspornější chlazení, cirkularní, nebo se používá nepitná voda z vrtů. Uvidíme, jaký bude stav vody po téhle zimě.
V Kalifornii se údajne snaží o snížení odparu i kanalizovaním zavlažování nebo omezením zemědělství (také tu byl kdysi článek o rušení mandlových sadů).
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist