Chráněná lipová alej v Pardubicích potřebuje komplexní ošetření, začne příští rok
Podle Smutné jsou potřeba výchovné a zdravotní řezy, lokální redukce stromů, aby zůstaly stabilní. Z některých lip bude potřeba udělat torza a v některých případech už existující torza bude nutné zkrátit. Části stromů tam zůstávají, aby v nich mohly žít vzácné druhy.
"Potřebujeme alej stabilizovat. Kdybychom do ní nesáhli, stromy se začnou vylamovat a stanou se nebezpečné. Do budoucna je potřeba se zamyslet nad dosadbou nových stromů. Do toho se musí zapojit kraj, památkáři, agentura ochrany a krajiny nebo odbor hlavního architekta," řekla Smutná.
Větší pozornost se na alej opět upřela po zářijových velkých deštích. "Od dendrologů jsme měli vztyčený prst, že hlavně lipová alej k zámku je ve špatném stavu. Kvůli podmáčení stromy začaly na jiných místech padat, například v Bubeníkových sadech spadl úplně zdravý javor. Víme, že lipová alej potřebuje péči, aby zůstala co nejdéle," řekla náměstkyně primátora Jiřina Klčová.
Alej je z hlediska ochrany a údržby dřevin jedna z nejsložitějších v Pardubicích, protože je součástí kulturní památky zámku a součástí evropského systému chráněných lokalit, řekl Miroslav Seiner ze spolku Chráníme stromy.
"Je to uvnitř města objektivně nejcennější alej. Stromy tam bohužel jsou na konci životního cyklu, během deseti nebo 20 let alej postupně odejde. Bylo by ideální, aby se nahrazovala postupně. Doufám, že k tomu město bude přistupovat šetrně," uvedl Seiner.
Stromořadí sice čeká na komplexní péči, ale údržbu tam obvod dělá každoročně. "Letos jsme ošetřili 11 stromů, pravidelně tam kontrolujeme dynamické vazby. Ale ráda bych to vzala jako celek, zaslouží si to, nechceme se s ní rozloučit," řekla Smutná.
Lipová alej patří mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000, a to díky výskytu ohroženého brouka páchníka hnědého. V okolí zámku žijí i další chránění živočichové, netopýři parkoví, rezaví, hvízdaví, žluvy hajní a veverky obecné.
Přesnou dobu založení aleje lze jen odhadovat, podle historika Východočeského muzea Jana Tetřeva to muselo být někdy před rokem 1880. "V roce 1883 už bylo podle dobového tisku stromořadí v aleji vzrostlé a lákalo k procházkám. Ty znepříjemňoval podél cesty vedoucí kanál, odvádějící splašky ze zámku a budov starého města. Protože patřil velkostatku, předpokládám, že také cestu zbudoval a alej vysadil velkostatek," řekl Tetřev.
reklama