Číňané mění rýži za zeleninu a ovoce, kvalita půdy klesá
Tyto zprávy odhalují, že tlak na rolníky, aby skončili s tisíciletou tradicí pěstování rýže ve prospěch ovoce a zeleniny, má škodlivý dopad na kvalitu tamější půdy a vody. Po pouhých pěti letech pěstování zeleniny a ovoce je půda kyselejší a méně úrodná, protože hladiny dusíku a fosforu a množství plísňových chorob se silně zvýšilo.
Od roku 1998 se v Číně podíl půdy, na níž se pěstují obilniny či rýže, snížil o 15 %. V srpnu Peking potvrdil, že sklizeň obilí poklesla o pětinu, a předpokládá se, že spotřeba v roce 2004 překročí produkci o rekordních 37 milionů tun. Poptávka po obilí z dovozu vyvolala třicetiprocentní nárůst cen obilí a další růst se dá očekávat, jak čínská poptávka dál poroste.
Rychlý přesun Číňanů z venkova do měst je skutečně velký problém. Už 500 milionů obyvatel žije ve městech a vláda chce, aby to bylo do roku 2020 až 800 milionů. Města se rozšiřují do oblastí bývalé zemědělské půdy a získávají přednostní právo na vzácné vodní zdroje.
A také mění trhy s potravinami: zatímco ceny obilí a rýže jsou omezeny vládou, obyvatelé města jsou ochotni zaplatit vyšší ceny za ovoce a zeleninu. A vláda pobízí miliony rolníků, aby vyhověli této rostoucí poptávce a pěstovali „ziskovější“ plodiny.
Výsledek? V posledním desetiletí zemědělci v Číně změnili plodiny z rýže či obilí na zeleninu a ovoce na 13 milionech hektarů půdy (oblast o rozloze Anglie). To je bezprecedentní změna, která způsobila starost vědců o úpadek kvality půdy.
Měření jejich obavy potvrzují. Údaje vládního Výzkumného ústavu zemědělské půdy v Nanjingu: za posledních deset let kleslo pH půdy ze 6,3 na 5,4; dusičnanů obsahuje čtyřikrát a fosfátů desetkrát více. Změny chemické skladby jsou doprovázeny stejně dramatickým poklesem množství půdních bakterií a epidemiemi plísní. Poškození půdy se ještě zvyšuje pěstováním pod plastovými fóliemi.
„Dochází k abnormálnímu růstu některých rostlin, jejich deformacím, a některé choroby není snadné uhlídat s pomocí obvyklých pesticidů,“ říká Cao Zhihong z Výzkumného ústavu zemědělské půdy. Navíc panují obavy o znečištění povrchových i spodních vod. Už nyní totiž třetina pitné vody překračuje vládní normy pro dusičnany.
Západní agronomové se domnívají, že změny v půdní chemii nejsou způsobeny pěstováním ovoce a zeleniny, ale tím, že zemědělci používají příliš mnoho hnojiv. „Čína totiž při podobném objemu sklizně jako Spojené státy používá nejméně dvakrát tolik hnojiv,“ říká Lester Brown, předseda Institutu pro politiku Země v USA a odborník na čínské zemědělství.
Podle Freda Pearce v časopisu New Scientist.
reklama
