ČIŽP: Rozsah poškození prostředí po havárii u Hustopečí nad Bečvou nelze předjímat

Řekl bych, že za technický stav vozidla je odpovědný jeho provozovatel, nebo na dráze je tomu jinak?

Vy už víte, že příčinou vykolejení byl technický stav vozidla?
Pokud vím, tak šetření pokračuje a příčin vykolejení může být více.

Že byl příčinou technický stav vozidla bylo sděleno už v pátek

Nefabulujte. Drážní inspekce zahájila šetření až
po uhašení požáru a čeká ještě na odčerpání tekutin,
které jsou bez ochranných pomůcek nebezpečné. To
nejsou hasiči v přístrojích, aby mohli zkoumat stav
cisteren, kolejí a výhybek. Jinak za stav vozidla
zodpovídá ten, kdo ho pouští na trať a tím je vždy
vozmistr odborně způsobilý posoudit stav vozidla.
Jeho vyviní takzvané skryté závady únavou materiálu považované jako zcela běžné provozní riziko. Jako
strojvedoucí, jsem kdysi přetrhl v Třinci vlak
a příčinou byl už starý lom kovu šroubovky( to
je spojení tažných háků dvou sousedních vozů).
Vozmistr tehdy přišel, sepsal hlášení, vzal si
vadnou součástku jako důkaz a nahradil jinou.
Po splnění dalších náležitostí jsem pokračoval
v jízdě bez postihu, protože na vině byla právě
ta skrytá závada. Jinak v pátek i dnes jsou to
POUZE domněnky a nebo účelové vinění vlastníka
speciálních cisteren, které provozuje pouze ten,
který takové zboží zpracovává a dopravuje. Ono
cisterny jsou už dnes kvůli pracnému čištění
určeny k přepravě pouze jednoho druhu kapaliny.
Já vím, ono Agrofert by se před volbami jako
viník hodil, ale je nutno vyčkat na závěry
drážní inspekce.

Práce s dostupnými informacemi je fabulace?

Čtěte z hodnověrných zdrojů a hlavně myslete,
jak v době požáru mohl někdo na 100% prokázat
technickou závadu na vozidle, když se k nim
nedostali ani hasiči v dýchacích přístrojích.
Pisálci prve psali o 5 vagónech, pak o 15
a vymýšleli příčiny v redakcích podle fotek.
To je sice možné, ale věří tomu pouze osli.

https://zlinskykraj.cz/prevence-zavaznych-havarii
INFORMACE O DATU PROVEDENÍ POSLEDNÍ KONTROLY V OBJEKTU NEBO INFORMACE O TOM, KDE JE MOŽNÉ TUTO INFORMACI ZJISTIT A KDE JE MOŽNÉ NA VYŽÁDÁNÍ ZÍSKAT PODROBNĚJŠÍ INFORMACE O TÉTO KONTROLE
Podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií probíhá kontrola u provozovatelů zařazených do skupiny B, nejméně jednou ročně. Poslední kontrola u provozovatele DEZA, a.s. ve Valašském Meziříčí, proběhla dne 21. května 2021. Výsledky kontroly jsou uloženy u České inspekce životního prostředí.
Zapomenuli na krajském úřadu jen aktualizovat webové stránky nebo je to v DEZE skutečně takový šlendrián, že poslední kontrola byla provedena téměř před 4 roky místo před rokem?
Věřím, že je to spíše chyba Zlínského kraje. Nebylo by možné výsledky kontroly zveřejňovat přímo na webových stránkách DEZY?
I když vyšetřování teprve začíná mohl by někdo veřejnosti sdělit, kdo je vlastníkem cisteren, kdo dopravce a za co kdo zodpovídá?

to bude zase Tetris jak s tou Bečvou...

Že by ten benzen byl zcela vyjímečně zase z Dezy? Tolik sexu naráz?

Je zpracován podrobný havarijní plán pro postup při havárii nádrží nebo cisteren s benzenem v DEZE nebo při přepravě po železnici?
Vypadalo to, že žádný havarijní plán pro podobnou havárii neexistoval nebo nebyl k dispozici. Pokud existuje je dostupný veřejnosti na nějakých webových stránkách nebo někde jinde?
Pokud by se havárie stala v DEZE nebo na železnici uvnitř hustě zastavěné aglomerace, byly by následky mnohem fatálnější. Neměla by se rizika a bezpečnostní opatření při zacházení s benzenem a podobnými vysoce toxickými a výbušnými látkami přehodnotit a na základě získaných zkušeností zrevidovat havarijní plány, aby se podobná havárie s takovými následky již nemohla opakovat? Jistě by se dalo mnohé zlepšit.

DEZA v této lokalitě neměla být nikdy umístěna. Rizika s spojená se zpracováním zpracováním koksochemických surovin – surového dehtu, surového benzolu a výrobou základních aromatických látek (benzenu, toluenu, směsi xylenů, solventní nafty), látek fenolického charakteru (fenolu, kresolů, směsi xylenolů), výroba základních polyaromatických látek (naftalenu, anthracenu a dalších těžkých aromátů), dehtových olejů a černouhelné smoly jsou v hustě obydleném území a na malém vodním toku s významnými vodárenskými odběry v jeho infiltračním území pro značnou část Moravy neúnosně vysoká a je potřeba urychleně zahájit útlum těchto vysoce toxických provozů. Jinak dalším generacím předáme totálně devastované životní prostředí s těžko řešitelnými problémy, kde zajistit pitnou vodu pro obyvatele a další rozvoj velké části Moravy bude neřešitelný problém. Navíc vše bude ještě umocněno probíhajícími klimatickými změnami s očekávaným extrémním suchem v blízké budoucnosti.

Máte představu, kde by měla ta továrna být u nás umístěna, aby neohrozila v případě havárie NIKOHO? Já osobně takové místo neznám a s havárií se počítá vždy až v krajní situaci. Jsem z Bohumína, kde nám za války vybombardovali rafinérii a dodnes jsou v okolní půdě tisíce tun nesanovaných ropných látek. Kousek za domem mám
chemičku pracující s chlórem a nemáme doma ani plynové masky pro případ úniku. Naproti mám firmu vyrábějící izolační minerální
vlnu a zplodiny obsahují fenoly a formaldehydy. Huť už pomalu
zaniká, ale stát nám za humny chystá gigafaktory na baterie. Vy
tam máte pouze DEZU a Ostravsko je takovými provozy protkáno
doslova jako ementál děrami. Logické tak bylo v roce 1960 to
zpracování koksárenských dehtů rozptýlit i někam jinam a už to
Ostravsko více nezatěžovat. Chudé Valašsko potřebovalo práci
a tu mnohým DEZA dala stejně, jako nám chemičky, hutě a doly.
Nemáte ponětí jaký smrad tu byl z koksoven a proč se Černý potok
v Ostravě od 19. století jmenuje Černý. Dovedete si představit v řekách Odře a Olši jak tam tekla fenolová voda z černouhelných prádel a v Olši místní jednu dobu těžili uhelné kaly ponořením plachet a za nějaký čas z nich po vytažení nasbírali palivo k
otopu? Ryby byly tím fenolem přímo cítit a natož je jíst!
To bylo něco, ale zbyly pouze zbytky a taky nezaměstnanost
a vylidňování putováním za prací. Pamatuji ještě chudé horaly putující do dolů v USA, aby si vydělali na kus lesa k vyklučení
a přeměně na pole a louky. Jejich potomci už ale nalezli práci v okolí, kde se stavěly takové továrny jak TŽ Třinec, DEZA a nyní třeba Hyundai v Nošovicích, kde se kdysi živili pouze produkcí
kysaného zelí a později nově postaveným pivovarem Radegast. Bez továren nebude riziko havárií, nebude ani bez dopravy zboží, ale nebude taky práce a budou za ní muset lidé dojíždět tam, kde se vše koncentruje a rizika se tím násobí. Chápu vaše obavy, ale já taky nekonzumuji ryby z Odry ani Olše, protože raději ani nevíme co v nich je, což nevíme o naprosté většiny potravin na 100% nikdy.
Máte ale naději, že nebude mít DEZA co zpracovávat, ale pak nevím
z čeho se budou dělat barvy, plasty a jiné finální výrobky. Že
by taky dovoz jako u potravin, aby byly naše pole EKO a BIO ?
Je hezké mít v okolí čistou přírodu, ale uživí nás pouze ona?
Já to beru reálně a jako nutné zlo. K vykolejení mohlo dojít
třeba až o 200 km dál a příčinu drážní inspekce asi odhalí, ale
rizika při výrobě a přepravě budou vždy, pokud se vyrábět a taky
dopravovat bude. Představte si havárii autocisterny s chlórem
ve středu stotisícového města! Je na ni vypracován v každé obci
a městě havarijní plán? Je vůbec možné takový plán vypracovat
pro různé podmínky v okolí a pro každé konkrétní místo a nebo
chemikálii? Já vám povím, že je to utopie a že se spoléháme na
to, že se havárie nestane a když se stane, tak to NĚJAK DOPADNE!
A to nejsme ve válce, kde jsou továrny a vlaky cílem útoků a
je každému jedno, co tím na životním prostředí napáchá. Dodnes
se sbírá munice v Bořím lese u Poštorné, dodnes se nalézají bomby
v Ústí, Drážďanech a i u nás za humny po po bombardování Ostravska a tratě. Tu vybouchl celý vlak s palivem taky a žijeme tu pořád.
Kam máme jít? Na pustý ostrov, kde možná zkoušeli jaderné zbraně?

Oceňuji machačku že ses postavil čelem k výstavbě fabriky na baterky v lutyni a přestal jsi předvádět svou křivou páteř a dvojí metr.

V DEZE dle krajského webu Zlínského kraje havarijní plány na havárie toxických a hořlavých látek mají. Snad nějaké poučení z havárie a opatření by se z havárie snad měla vyvodit.
Snad bychom alespoň mohli přehodnotit zda skutečně všechny produkty DEZY a v takovém množství skutečně potřebujeme.
Zodpovědně navrhnout ochranná pásma okolo DEZY a podobných provozoven, dodržovat ochranná pásma okolo exponovaných tras železnice a komunikací s dopravou nebezpečných látek, což se sice děje, ale otázkou je zda to je postačující. DEZA by mohla být umístěna např. v nějakém devastovaném území, kterých je u nás docela dost a zejména by neměla ohrožovat významné vodárenské zdroje.
Měli bychom také myslet na to v jakém stavu předáme životní prostředí našim potomkům. Snad bychom se mohli i trochu uskrovnit a poučit se s chyb, které jsme udělali.
V současné době bychom snad již měli zaměstnanost řešit jiným způsobem než provozy jako je DEZA.

Pochopil jsem, že vy DEZU za humny nechcete a někam
ji "uklidíte" , ale tam taky žijí lidé a co je to
podle vás zdevastované území? Mostecko, Ostravsko,
tak šup jim tam postavit co vy nechcete? Nejste
poněkud sobec? Ono to je totiž o tom, že někde se
to vyrábět musí, pokud to potřebujeme, ale taky
máme možnost odejít jinam my.
Jaká ochranná pásma kolem železnic? A co silnice
po kterých se přepravují jedy v kamiónech i centry
měst? Ta ochranná pásma jsou utopií, protože ty
látky neznají slovo ochranné pásmo. Když uniknou,
tak uniknou kam chtějí. Jaké má být ochranné
pásmo kolem železnice, když je nádraží v centru
obce, či města? A co nehoda na mostě nad řekou,
či u vodárenské nádrže? Prostě je to risk, že
se nehoda nestane a až se stane, tak se řeší,
protože na 100% se nehodám nedá nikdy předejít.
Máte naivní názory a musím se vám ač nerad smát.

Vodárenské nádrže mají ochranná pásma do kterých je vjezd vozidel s toxickým nákladem zakázán.
Bečva je tok s poměrně malým průtokem (v létě cca 2 - 3 m3/s).
Provozy jako je DEZA by měly být na velkých tocích jako je např. Labe u Děčína. V případě havárie a úniku např. kyanidů je výrazně větší ředění a havárie se nešíří tak daleko.
V případě Bečvy jsou využívány vodárenské zdroje v infiltraci ve štěrkopískových vrstvách podél Bečvy od Val. Meziříčí, včetně kyselky v Teplicích n. B. až po Troubky a dále podél Moravy Kroměřížsko, Tlumačov, Uherské Hradiště, Hodonín a dále.
Při kyanidové havárii jsme jen bezmocně sledovali jak se kontaminace šíří dál a dál. Přitom to bylo "pouze" cca 35 kg kyanidů. V DEZE jsou těchto toxických látek stovky až tisíce tun. Pokud by pronikly do Bečvy, tak jsou ohroženy vodárenské zdroje pro značnou část Moravy.
Jak by se hledaly náhradní zdroje si nikdo neumí představit. Ohroženy jsou desítky až stovky tisíc obyvatel a průmysl v celé oblasti.
Proto si myslím, že DEZA na Bečvu nepatří a měla by se co nejdříve utlumit a vymístit. Rozhodně to není jen proto, že zde bydlím. Já se mohu přestěhovat, co ale ty ostatní tisíce obyvatel? Rozhodně bych to nezlehčoval.

Do machačka vstoupilo budovatelské nadšení. Takže sám přiloží ruku k dílu na stavbě zeleného socialismu v Lutyni, i když má kousek odtud barák.