Klimatická krize ohrožuje motýly a včely, a tím i třetinu našich potravin
28.8.2022 02:04 | WASHINGTON
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Přibližně 30 procent potravin, které se dostanou na náš stůl, tam jsou díky motýlům, včelám a netopýrům. Při ztrátě těchto zásadních živočichů by mohly ze světového jídelníčku zmizet i některé naše oblíbené potraviny. Podle amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv patří mezi nejnáchylnější potraviny jablka, melouny, brusinky, dýně, brokolice a mandle. Jen včely opylují přibližně 90 komerčně pěstovaných plodin. Vymizení opylovačů by ohrozilo například i produkci alkoholu, třeba tequily.
"Vše je složitě propojené, ať už jíte potravinu, která je přímo opylována, nebo něco, co je na opylovači závislé, je to dominový efekt," řekl Ron Magill, odborník zoologické zahrady v Miami. Jinými slovy, pokud má člověk rád smažené kuře nebo vepřové kotlety, tato zvířata také jedí ovoce, zeleninu a další rostliny, které jsou závislé na opylovačích, na které má neblahé účinky klimatická krize.
Stále větší obavy vzbuzuje mezi vědci vliv extrémních veder zejména na motýly. "Motýli patří k nejcitlivějšímu hmyzu, co se změn teplot týče," uvedl Magill. Vyšší teploty totiž mohou způsobit, že rostliny vykvetou dříve a nejsou pak již v souladu s dobou, kdy motýli kladou vajíčka a metamorfují. To znamená, že květiny, na kterých jsou motýli závislí jako na potravě, již odkvetou. Tento druh hmyzu se pak musí živit alternativní rostlinou, což má velký vliv na jeho schopnost rozmnožovat se a přežít. Tento problém může přerůst v cyklus, kdy motýli nemohou získat potravu potřebnou k rozmnožování a rostliny nemohou být opylovány. Motýli, jako jsou právě monarchové, kteří jsou známí dlouhými migračními cestami ze severu USA do Mexika, z tohoto důvodu mohou na své trase ztratit v době přirozené migrace tradiční potravu.
Zpráva OSN z roku 2019 navíc varuje, že kvůli zrychlující se klimatické krizi hrozí v příštích desetiletích vyhynutí až jednomu milionu druhů.
Například včela medonosná začala vykazovat alarmující úbytek už v roce 2006. Od dubna 2020 do dubna 2021 přišli včelaři v USA o přibližně 45 procent včelstev, uvádí Zemědělská fakulta Auburnské univerzity, podle níž je průměrná přijatelná obměna včelstev přibližně 20 procent. Výzkum navíc ukázal, že parazité, kteří zabíjejí včely, se častěji vyskytují v teplejším podnebí. Pokud tedy bude docházet k dalšímu zvyšování teplot, parazitům by se mohlo dařit lépe, což by pro včely mělo katastrofální následky.
Několik zemí, dokonce i některé státy v USA, proto již přistoupily k opatřením na ochranu důležitých druhů živočichů. Kalifornie usiluje o omezení pesticidů, které zabíjejí včely. Ačkoli k úbytku dochází postupně, odborníci se obávají, že nakonec bude příliš velký na to, aby ho ekosystémy překonaly.
Také netopýři hrají nezastupitelnou roli v oblasti potravinové bezpečnosti. Nové studie odhadují, že netopýři sežerou tolik škůdců, že Spojeným státům ušetří více než jednu miliardu dolarů (24 miliard korun) ročně na škodách na úrodě a nákladech na pesticidy, zejména v kukuřičném průmyslu.
Netopýři, kteří jsou klimatickou krizí ovlivněni stejně jako motýli a včely, jsou také důležitými opylovači. "Kdybychom neměli netopýry, neměli bychom tequilu, protože ti jediní opylují rostlinu agáve, z níž se tequila vyrábí," popsal Magill. V důsledku rostoucích teplot však uhynulo velké množství netopýrů. Často zemřeli na úpal kvůli tomu, že mají jen omezené ochlazovací mechanismy.
Netopýři nejsou jen důležitými opylovači, ale jsou zároveň považováni i za hlavní roznašeče semen a mají pro ekosystémy zásadní význam, podobně jako ptáci.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V Indonésii se narodilo mládě slona sumaterského, druh je na pokraji vyhynutí
Africké státy na konferenci COP16 žádají speciální financování biodiverzity
Pokles biodiverzity je v chráněných oblastech rychlejší, varují vědci COP16Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
Miroslav Vinkler
28.8.2022 05:02Jedno vím jistě, úbytek hmyzu je skutečně alarmující, ale nikomu to vrásky nedělá. My přece máme důležitější práci - musíme utlouct sodovkáč a pak na Zemi zavládne ráj a mír na věky věkův.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
28.8.2022 07:29 Reaguje na Miroslav VinklerOno na sluncem vypálené louce toho moc nekvete
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
28.8.2022 22:11 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPráve slnečné žiarenie je pre pestrú kvitnúcu lúku najdôležitejšie. Nic nepokvete práve v lese a na lúke pod stromami.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.8.2022 08:59 Reaguje na Miroslav VinklerMožná je to rozumné odstraňovat primární příčnu. Vy to ale nejste schopen pochopit!
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.8.2022 07:08 Reaguje na Katka PazderůTo se většinou ráno stává, že se člověk probudí. Takže , díky za každé nové ráno. Večer zase spokojeně usne.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.8.2022 09:01 Reaguje na Katka PazderůA myslíte si, že konstatováním faktů se něco vyřeší?
Odpovědět
Pe
Petr
28.8.2022 12:31 Reaguje na Jiří SvobodaJistě. První krok při řešení jakéhokoliv problému je připustit problém a pojmenovat ho.
Odpovědět
Jakub Graňák
28.8.2022 12:40 Reaguje na PetrNo myslím, že paní Pazderů se svým evergreenem plošného zalesňování od určité nadm. výšky udělá hmyzím populacím medvědí službu a to i přes to, že "pojmenovala" problém.
Odpovědět
Pe
Petr
28.8.2022 12:50 Reaguje na Jakub GraňákAle ono je to pro dnešní dobu a předpoklad vývoje opravdu velmi dobré řešení. Tak tomu neříkejte plošné zalesňování, ale třeba návrat krajiny do předkolonizační doby, aby vám to znělo líp.
Odpovědět
Jakub Graňák
28.8.2022 15:26 Reaguje na PetrJasně - zalesnění posledních pesticidy nezdevastovaných lučních společenstev je skvělý nápad, dál to ani nemusíte rozvádět
Odpovědět
Pe
Petr
28.8.2022 17:14 Reaguje na Jakub GraňákAle já tohle chápu. Chápu jedinečnost a vzácnost takových ploch. Ale nejsou to jediné věci na světě, které jsou důležité. Když se podíváte, zkuste to nezaujatě, na vývoj našeho klimatu, co vám přijde důležitější, louka, nebo les? Já nemám pocit, že louky nám s vysycháním krajiny a oteplováním nějak pomohou. Zato les ano. A každý kousek zalesněné plochy má význam. I za cenu toho, že část takových luk prostě zase zanikne. Ty plochy (a na nich rostliny a živočichové) tam nebyly vždy, je to výsledek odlesňování a polidšťování krajiny, lidské činnosti.
Do velice podobné, vlastně úplně stejné situace se dostaly třeba vlaštovky. Kde žily a hnízdily vlaštovky před příchodem lidí a lidských obydlí?
Odpovědět
Do velice podobné, vlastně úplně stejné situace se dostaly třeba vlaštovky. Kde žily a hnízdily vlaštovky před příchodem lidí a lidských obydlí?
Jakub Graňák
28.8.2022 17:42 Reaguje na PetrA právě proto, že jsou jedinečné a vzácné by měly zůstat takové jak jsou. V téhle zemi jsou mrtě ploch, kde zalesnění žádnou škodu neudělá-nejlépe v místech, kde je stromů sakramentsky málo - typicky mezi tisícihektarovými plochami polí v nížinách
Odpovědět
Pe
Petr
28.8.2022 18:01 Reaguje na Jakub GraňákTo máte pravdu, možností zalesňování je opravdu mnoho, a daleko potřebnějších. Přesto si myslím, že nutnost zachování všech stávajících horských luk a jejich význam by se mělo přehodnotit. Všechno mít nemůžeme. O jakých celkových výměrách se vlastně bavíme?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.8.2022 19:33 Reaguje na PetrAno, paráda. Tak nejdřív , když se tedy chcete podívat a to nezaujatě, na vývoj našeho klimatu. tak odsoudíte požár v NP Č.Š. Naráz se tam uvolnil uhlík z + 1 milionu m3. Tedy ten uhlík co se měl postupně uvolňovat dalších minimálně 50 let. Co že to píšete o tom klimatu?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
28.8.2022 22:17 Reaguje na PetrDosť veľa rastlín aj vzácnych hmyzov zostalo na lúkach z predchádzajúcej doby ľadovej. Typickým príkladom je napríklad Jasoň červenooký. Skúste sa prosím zamyslieť čo spôsobuje oteplenie a zamerajte sa pri tom na rastúce asfaltové plochy, alebo veľké lány ornej pôdy ktoré zostávajú po žatve obilnín v najväčších horúčavách úplne holé.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
28.8.2022 06:50Nesvádějte to na klimatickou krizi, když se na likvidaci motýlů, včel, hmyzu, podílí především strojní ( funguje jako vysavač, šrotovník, dohromady ) sečení většiny travin/škarp, luk, zahrad.
Odpovědět
Pe
Pepa
28.8.2022 09:21 Reaguje na smějící se bestiejakoby se opylovači vyskytovaly pouze na zahrádkách, haha, co takhle si vzpomenout na pesticidy..
Odpovědět
ss
smějící se bestie
28.8.2022 10:31 Reaguje na PepaJo, za všechno může zemědělství, které používá ani ne 1/3 toho, co slavnej Západ !
Odpovědět
Anyr
28.8.2022 19:24 Reaguje na smějící se bestieMy ale jsme Západ. Tohle by sis, soudruhu, už měl konečně uvědomit. :)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.8.2022 19:36 Reaguje na AnyrTak samozřejmě, pro bolševika z východu jsme opravdu západ.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
29.8.2022 05:52 Reaguje na AnyrMomentálně kolonie Západu.
ČR je ve Střední Evropě !
Odpovědět
ČR je ve Střední Evropě !
Anyr
29.8.2022 18:14 Reaguje na smějící se bestieBavíme se o kultuře, smýšlení, směru a hodnotách, ne o zěmepisné poloze. Západ, v tom slova smyslu, je de facto i Japonsko či Jižní Korea.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.8.2022 11:03 Reaguje na PepaNa kukuřici a ani pšenici hmyz nelétá. On létá na kvetoucí
louky a zahrady, kde je lidé semelou rotačními hmyzomlýnky
v takovém množství, že to poznám i na síle včelstev v době
květu jetele plazivého. Takto se melou dnes i louky a
kdejaké travnaté plochy(mulčování) a není to pouze hmyz,
ale žáby, ještěrky a hadi. Po takovém kosení je to ráj pro
ptáky, kteří se nacpávají mrtvolkami za tichého přehlížení
ekologistů. Znám lidi, kteří to z nenávisti k hmyzu dělají
v plném květu a nepočkají na večer, kdy aktivita hmyzu
klesá. Na druhý den mi referují, že sekáním rozrušená
"moje" včela je bodla a že je to moje vina. Těm nikdy med
neprodám ani za tisícovku a ani kdybych neměl jiné kupce.
Odpovědět
louky a zahrady, kde je lidé semelou rotačními hmyzomlýnky
v takovém množství, že to poznám i na síle včelstev v době
květu jetele plazivého. Takto se melou dnes i louky a
kdejaké travnaté plochy(mulčování) a není to pouze hmyz,
ale žáby, ještěrky a hadi. Po takovém kosení je to ráj pro
ptáky, kteří se nacpávají mrtvolkami za tichého přehlížení
ekologistů. Znám lidi, kteří to z nenávisti k hmyzu dělají
v plném květu a nepočkají na večer, kdy aktivita hmyzu
klesá. Na druhý den mi referují, že sekáním rozrušená
"moje" včela je bodla a že je to moje vina. Těm nikdy med
neprodám ani za tisícovku a ani kdybych neměl jiné kupce.
Jakub Graňák
28.8.2022 13:06 Reaguje na Břetislav MachačekTo ovšem jaksi nevysvětluje katastrofální úbytek terestrického hmyzu v polních kulturách...
Odpovědět
JH
JH
28.8.2022 13:10 Reaguje na Břetislav MachačekI v kukuřici a pšenici najdete spoustu hmyzu, zase tak sterilní zemědělská krajina ještě není.
Odpovědět
JH
Karel Zvářal
28.8.2022 08:10Na téma provozní slepota se zde sejdem ještě mnohokrát, bo ten antropocén má mnohem širší záběr, než to na první pohled vypadá. Boj s lidskou vlastností je, zdá se, nekonečný.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-tujovy-haj-ptaky-ani-vcely-neuzivi
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-mulcovani-v-nevhodny-termin-likviduje-vcelam-potravu-i-je-same
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-tujovy-haj-ptaky-ani-vcely-neuzivi
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-mulcovani-v-nevhodny-termin-likviduje-vcelam-potravu-i-je-same
PB
Petr Blažek
28.8.2022 09:14Opět ekologický pamflet, který splácá páté přes deváté. Jak jsme na tom se včelami jsme si vydiskutovali zhruba před měsícem.
A co se týče ochrany přírody většina z vás diskutujících se mohla pominout, když když britský vědec řekl, že je lepší nechat málo využívanou půdu přírodě.
Odpovědět
A co se týče ochrany přírody většina z vás diskutujících se mohla pominout, když když britský vědec řekl, že je lepší nechat málo využívanou půdu přírodě.
SV
Slavomil Vinkler
28.8.2022 10:31 Reaguje na Petr BlažekA víte jak vypadá klimaxový bezzásahový les? Podívejte se na okolí Prahy či Brna. Akát, Pajasan, když dobře tak javor jasanolistý, a pod tím sveřep a vlaštovičník se svízelem. Tam toho hmyzu moc není.
Odpovědět
ss
PB
Petr Blažek
28.8.2022 12:55 Reaguje na smějící se bestieVůbec nechápu kde berete tu jistotu, že vámi (lidmi) dosazená příroda je lepší než samovolná. Během let dojde v každém porostu k vývoji rostlin i živočichů. Vyhazujeme miliardy na dotace za něco co může růst bez lidské podpory.
Bohužel musí přijít pořádná krize aby si lidé uvědomili, že je nesmysl financovat něco co roste samo.
Odpovědět
Bohužel musí přijít pořádná krize aby si lidé uvědomili, že je nesmysl financovat něco co roste samo.
SV
Slavomil Vinkler
28.8.2022 15:00 Reaguje na Petr BlažekCo jel lepší? Mě se líbí ta původní, kdežto ten agát s podrostem ne. A vím, že agresívní invazní druhy zvítězí. Podle vás je lepší ten akátový bezzásahový bo.del? Ale ten naroste bez zásahu všude. Mám téměř jistotu, že bez zásahu i v NPČŠ.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
28.8.2022 17:25 Reaguje na Slavomil Vinkler1***
A když přeroste, začíná problém s odstraňováním.
Odpovědět
A když přeroste, začíná problém s odstraňováním.
PB
Petr Blažek
28.8.2022 17:32 Reaguje na Slavomil VinklerPořád žijete v minulosti a snažíte se vést válku se zbraněmi z minulé války.
Dnes dochází ke změně klimatu ať už to způsobuje cokoliv. A my bychom si měli vybrat na co budeme efektivně směřovat prostředky abychom přežili. Jsou lesy ve vyšších polohách, které ještě mají šanci díky vyšším srážkám. Ale na nižších a teplejších stanovištích budeme rádi když tam poroste alespoň ten akát a vytvoří souvislou zeleň.
Odpovědět
Dnes dochází ke změně klimatu ať už to způsobuje cokoliv. A my bychom si měli vybrat na co budeme efektivně směřovat prostředky abychom přežili. Jsou lesy ve vyšších polohách, které ještě mají šanci díky vyšším srážkám. Ale na nižších a teplejších stanovištích budeme rádi když tam poroste alespoň ten akát a vytvoří souvislou zeleň.
Pe
Petr
28.8.2022 17:33 Reaguje na Slavomil VinklerJá myslím že přeháníte. Ano, jsou to agresivné druhy, ale všude naštěstí nejsou.
Nyní je jedinečná šance to vyzkoušet, pozorovat a zjistit.
Odpovědět
Nyní je jedinečná šance to vyzkoušet, pozorovat a zjistit.
SV
Slavomil Vinkler
28.8.2022 18:46 Reaguje na PetrPokud se bude bezzásahovat (= nebude nic dělat), tak budou brzo (50-100let) všude. Určitě v Děčíně a Hřenska u trati již jsou.
Biodiverzita rostlin, hmyzu čiobratlovců v agátinách je velmi nízká. Akorát včelaři budou mít akaátový med.
Odpovědět
Biodiverzita rostlin, hmyzu čiobratlovců v agátinách je velmi nízká. Akorát včelaři budou mít akaátový med.
SV
Slavomil Vinkler
28.8.2022 18:53 Reaguje na PetrVýpis nálezů pro Hřensko. tj. těsně u požářiště .viz pladias
5151b Mezná u Hřenska, okr. Děčín • (bez jména)
5151b Hřensko, okr. Děčín • Hřensko - Kamenice
5151c Nad Dolním Žlebem, okr. Děčín • Dolní Žleb
5151c Hřensko, okr. Děčín • Náplav pod Dolním Žlebem,
Odpovědět
5151b Mezná u Hřenska, okr. Děčín • (bez jména)
5151b Hřensko, okr. Děčín • Hřensko - Kamenice
5151c Nad Dolním Žlebem, okr. Děčín • Dolní Žleb
5151c Hřensko, okr. Děčín • Náplav pod Dolním Žlebem,
Pe
Petr
28.8.2022 10:09Taky bych mizející hmyz nesváděl na klimatickou krizi.
Pětinu hmyzu semelou sekačky, pětinu otrávíme postřiky a chemií v zemědělství, pětina se rozplácne o auta a pětina slouží jako potrava pro hmyzožravé živočichy. Kolik vám zbylo? Pětina.
A z té zbylé pětiny pětinu semelou sekačky, pětinu otrávíme postřiky...
Odpovědět
Pětinu hmyzu semelou sekačky, pětinu otrávíme postřiky a chemií v zemědělství, pětina se rozplácne o auta a pětina slouží jako potrava pro hmyzožravé živočichy. Kolik vám zbylo? Pětina.
A z té zbylé pětiny pětinu semelou sekačky, pětinu otrávíme postřiky...
BM
Břetislav Machaček
28.8.2022 11:14 Reaguje na PetrPřesně jste popsal, jak si neustále snižujeme tu základnu až do
úplného vymizení. Ono to je postupné, ale neodvratné, pokud se
to nepojmenuje pravdivě a nezasáhne. Hmyzomlýnky lze konstrukčně
vybavit odfukem hmyzu a chemii ještě více omezit. U vozidel lze
zlepšit aerodynamiku, aby je vzduch s hmyzem "obeplul" a nenarážel
na kolmé plochy. Hmyzožravé živočichy už hubíme hubením hmyzu.
Chce to pouze chtít a hledat chyby i u sebe. Ono kosa kdysi včelu
nezabila a i ta žába stačila odskočit. Auta jezdila pomalu a hmyz
i zvěř stačili odletět a utéci. No a ta chemie buď nebyla, a nebo
byla tak omezeně, že nebyla aplikována na tak velkých plochách.
Odpovědět
úplného vymizení. Ono to je postupné, ale neodvratné, pokud se
to nepojmenuje pravdivě a nezasáhne. Hmyzomlýnky lze konstrukčně
vybavit odfukem hmyzu a chemii ještě více omezit. U vozidel lze
zlepšit aerodynamiku, aby je vzduch s hmyzem "obeplul" a nenarážel
na kolmé plochy. Hmyzožravé živočichy už hubíme hubením hmyzu.
Chce to pouze chtít a hledat chyby i u sebe. Ono kosa kdysi včelu
nezabila a i ta žába stačila odskočit. Auta jezdila pomalu a hmyz
i zvěř stačili odletět a utéci. No a ta chemie buď nebyla, a nebo
byla tak omezeně, že nebyla aplikována na tak velkých plochách.
JS
Jarek Schindler
28.8.2022 20:52 Reaguje na Břetislav MachačekNebudu psát o autech a chemii. S tím nejen tady těžko někdo něco udělá a navíc , potřebujeme obojí. Líbí se mi ale ten hmyzomlýnek a kosa. Vy jste toho v životě asi moc neposekal pane Macháčku. Žábu zabijete spíš tou kosou a ty hmyzomlýnky, tam fungují spíš odstředivé síly. Ten hmyz určitě nic nenasává.
Odpovědět
Pe
Petr
28.8.2022 21:04 Reaguje na Jarek SchindlerBohužel nasává. Například úplně obyčejná zahradní sekačka, aby dobře sekala a sbírala, má nůž tvarovaný tak, aby fungoval jako ostří a zároveň jako sací vrtule. Sekačkou se tedy dá výborně sbírat spadané listí. A při sekání s trávou vysaje a rozemele i vše živé, co na zemi a v trávě žije.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
29.8.2022 05:56 Reaguje na PetrTaké používám sekačku na spadané listí, lepší než hrábě.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.8.2022 06:26 Reaguje na smějící se bestieProč né. Jde jen o to jestli vám ten tvarovaný "nůž" to listí do sběrného koše podává nebo "nasává".
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.8.2022 08:48 Reaguje na Jarek SchindlerZkuste si doma při sečení takový pokus.
Rozsypejte do trávy kuličky polystyrénu,
které budou představovat lehký hmyz a
začněte sekat. Polystyrén bude z 90% v koši a při představě, že je to zranitelný
hmyz zjistíte, že mám pravdu. Ještě lépe
pak, když od nějakého včelaře získáte hrst včelích mrtvolek a zkusíte to s nimi. Bude to totéž! Hmyz zabraný do sání
nektaru před sekačkou s rychlým pojezdem
neunikne a konči minimálně zmrzačen v
koši a nebo rozmulčován na zemi. Je to tedy pouhé podávání a nebo i nasávání?
Nerad se hádám a vždy doporučuji ten
pokus a zjistit si sám, jak to funguje.
Totéž je se žábami, které se snaží na
poslední chvíli uniknout rychle jedoucí
sekačce a jsou zmrzačeny, nebo zabity.
U kosy se to stane sice taky, ale zde
postupuje sekáč pomaleji a sleduje co
seče, aby tam třeba nebyl kámen. Tak si
všimne žáby nebo i hnízda ptáků. Pro
hmyz jsou přijatelnější lištovky a nebo bubnové sekačky, ale hmyzomlýnky jsou doslova pohromou posledních let i díky
výskytu alespoň v mém okolí jetele plazivého. Ten je včelami za sucha
preferován, protože má alespoň nějaký
nektar proti zaschlému nektaru lípy a
jiných rostlin. Pak tedy nastává masakr
nevídaných rozměrů zvláště pak, když se
seče rychle a v době květu místo večer.
Kvůli masakrům hmyzu je mi tak milejší,
když má někdo chemický anglický trávník
bez hmyzu a všeho ostatního živého. Ten
ať si vyholí tu trávu až ke kořenům,
neboť tam nemá co zabít.
Odpovědět
Rozsypejte do trávy kuličky polystyrénu,
které budou představovat lehký hmyz a
začněte sekat. Polystyrén bude z 90% v koši a při představě, že je to zranitelný
hmyz zjistíte, že mám pravdu. Ještě lépe
pak, když od nějakého včelaře získáte hrst včelích mrtvolek a zkusíte to s nimi. Bude to totéž! Hmyz zabraný do sání
nektaru před sekačkou s rychlým pojezdem
neunikne a konči minimálně zmrzačen v
koši a nebo rozmulčován na zemi. Je to tedy pouhé podávání a nebo i nasávání?
Nerad se hádám a vždy doporučuji ten
pokus a zjistit si sám, jak to funguje.
Totéž je se žábami, které se snaží na
poslední chvíli uniknout rychle jedoucí
sekačce a jsou zmrzačeny, nebo zabity.
U kosy se to stane sice taky, ale zde
postupuje sekáč pomaleji a sleduje co
seče, aby tam třeba nebyl kámen. Tak si
všimne žáby nebo i hnízda ptáků. Pro
hmyz jsou přijatelnější lištovky a nebo bubnové sekačky, ale hmyzomlýnky jsou doslova pohromou posledních let i díky
výskytu alespoň v mém okolí jetele plazivého. Ten je včelami za sucha
preferován, protože má alespoň nějaký
nektar proti zaschlému nektaru lípy a
jiných rostlin. Pak tedy nastává masakr
nevídaných rozměrů zvláště pak, když se
seče rychle a v době květu místo večer.
Kvůli masakrům hmyzu je mi tak milejší,
když má někdo chemický anglický trávník
bez hmyzu a všeho ostatního živého. Ten
ať si vyholí tu trávu až ke kořenům,
neboť tam nemá co zabít.
BM
Břetislav Machaček
29.8.2022 08:55 Reaguje na Břetislav MachačekP.S.: V mládí jsem se kosou nasekal
dosyta a občas ji ještě používám
na odrostlou trávu a kopřivy. Dnes
už mimo slepic a včel nic nechovám
a tak nemám potřebu kosit kosou v
okolí kdejakou škarpu a mez. To teď
nechávám těm mladším mudrujících o záchraně biodiverzity, ale my to dělávali v denní praxi a ne od PC.
Odpovědět
dosyta a občas ji ještě používám
na odrostlou trávu a kopřivy. Dnes
už mimo slepic a včel nic nechovám
a tak nemám potřebu kosit kosou v
okolí kdejakou škarpu a mez. To teď
nechávám těm mladším mudrujících o záchraně biodiverzity, ale my to dělávali v denní praxi a ne od PC.
JS
Jarek Schindler
2.9.2022 09:09 Reaguje na Břetislav MachačekNajednou jsou to sekačky s rychlým pojezdem. Já tu svoji tlačím pomalu. No a včela, pokud není úplně blbá, uletí. Stejně tak vše co je pod nožem , tedy i ty extremné lehké polystyrénové kuličky v té trávě zůstanou. Pokud by ta sekačka neměla nějaké opláštění tak by tu trávu rozhazovala kolem dokola a určitě by ji nenasávala.
Odpovědět
