Co je to uhlíková nespravedlnost? Celebrity vám to předvedou
14.11.2019 01:00 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Emise z létání Billa Gatese nebo Paris Hiltonové překračují zhruba 10 000x bilanci průměrného člověka. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Gösling v první řadě zmiňuje, že průměry statistik mohou být ošidné. Protože v široce rozkročené řadě čísel se skryje ledacos. V roce 2018 například každý průměrný obyvatel planety Země vyprodukoval něco kolem 5 tun CO2. Tohle číslo už ale nenese informaci o tom, že uhlíková bilance průměrného obyvatele Demokratické republiky Kongo činí maximálně 100 kilogramů a průměrného Čecha 10 tun (a třeba obyvatele Panamy s průměrnými 58 tunami CO2).
Podobně pak Gösling upozorňuje na to, že z té zmíněné pětitunové průměrné bilance na každou momentálně existující osobu připadá 115 kilogramů CO2 osobní letecké přepravy. Což je možná zvláštní, protože vaše babička nikdy v letadle neseděla. Vlastně, většina obyvatel planety Země ještě nikdy neletěla. Ale průměr je prostě průměr. Právě proto se někdy vyplatí podívat na hodnoty, které se v průměru ztrácí.
Kdo tu vlastně létá na dovolenou?
Ve Velké Británii (5,6 tun CO2 na osobu) vlastně jen 1 % obyvatel tvoří osazenstvo pětiny všech letů. 48 % tamního obyvatelstva loni nikam vůbec neletělo. Řekněme dvaatřicet milionů lidí tu sedělo doma, zatímco 650 000 zdejších střídalo jedno letiště za druhým. Současně víme, že 10 % nejbohatších obyvatel světa produkuje přes 50 % všech globálních uhlíkových emisí. Za takové situace pak voláme po tom, že je třeba počet letů tlumit, v zájmu snížení emisní zátěže na klima. Jenže kdo je má omezit?
Individuální odpovědnost – třeba to, že místo dvou letů ročně si jeden odřeknete, nebo že svou babičku (která ještě nikdy neletěla) do letadla už neposadíte – nebude moci nikdy plně fungovat. Stejně jako nebudou fungovat národní emise - limitující schémata uhlíkových daní, dokud bude existovat úzká skupina superznečišťovatelů, která navíc své energeticky a emisně nákladné hobby bude prezentovat světu jako součást svého okázalého životního stylu celebrity.
Gösling se zaměřil na sociální sítě desítky z nich a na základě prezentovaných cest a letadel vypočítal emisní jejich individuální bilance. Rozdíly jsou patrné.
Uhlíkové daně boháče netrápí
Když herečka Emma Watsonová sedne s palubním lístkem do linkového letadla, „spálí“ za hodinu 67,5 kilogramů paliva. Módní návrhář Karel Lagerfeld ve svém soukromém tryskáči nebo Zuckerberg ve firemním pak 1400 kilogramů za hodinu (s tím, že pan Zuckerberg strávil loni 110 hodin létáním a třeba Jennifer Lopezová 233 hodin). Není pak divu, že letecké cesty Billa Gatese nebo Paris Hiltonové vyprodukují ročně okolo 1600 tun CO2, zhruba 10 000 x víc, než ty vaše.
Navíc pro ně nejsou nejrůznější stávající formy národních či korporátních uhlíkových daní a emisních povolenek platné (jako pro klasické letecké společnosti) a už vůbec ne limitující. Pokud byste si ke každé zakoupené letence měli sami ze svého připlatit řekněme 50 000 korun, jako radikální uhlíkovou daň, nejspíš raději zůstanete na zemi. Pro Billa Gatese nebo paní Lopezovou je to „jen“ zvýšení nákladů letu o 15 %. Ani to nepoznají.
Problém je, že jdou vidět. A nejdou příkladem
Deset studovaných celebrit prezentuje na sociálních sítích své cesty coby součást životního stylu 170 milionům sledujících. S čestnými výjimkami (typu herečky Watsonové nebo atleta André Schürrleho) ale tyto slavné osobnosti vyprodukují létáním skoro tolik emisí, jako všichni jejich sledující dohromady.
Tímto velmi názorným příkladem se podle Göslinga dostáváme k tomu, co je vlastně onou uhlíkovou nespravedlností. Je to soubor opatření, která nedopadají stejně na všechny a ne vždy mají stejný efekt.
Dodává, že i když se jednotlivé státy světa nyní s různou mírou intenzity soustředí na dekarbonizační úsilí, prakticky všechny ignorují divoké rozdíly v uspořádání domácích spotřebních vzorců. Snížení produkce národních emisí o řekněme 50 % může mít naprosto jinou podobu a význam v Africe a jinou v Evropě nebo ve Státech.
A stejně tak rozdílný je dopad „hanby z létání“ na úrovni řadových občasných cestujících a superznečišťovatelů z řad celebrit. U těch je navíc komplikací, že dosah jejich konání je prezentován široké společnosti a ovlivňuje veřejné mínění. Podle Göslinga je třeba, aby právě tyto slavné osobnosti přijaly svůj díl morální odpovědnosti a šly ostatním příkladem.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
Vláda schválila nové kompetence úřadů spojené s kvótami EU pro letecké palivo
Vláda projedná nové kompetence úřadů související s kvótami EU pro letecké palivo
Smartwings v příštím roce zdraží letenky. Vzroste cena leteckého paliva
Další články autora |
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studieOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (48)
ig
14.11.2019 07:58
Statistika pochopená jen napůl. Boháčů s vlastními tryskáči je velmi málo, v těch výsledných číslech se projeví jen nepatrně.
P.S. pan Lagerfeld letos umřel, je zbytečné se do něj navážet.
Odpovědět
P.S. pan Lagerfeld letos umřel, je zbytečné se do něj navážet.
Radomír Dohnal
14.11.2019 08:27 Reaguje naData Göslinogvi studie (která vyšla letos v říjnu), jsou za rok 2018. Navážení do Lagerfelda jsem nezaznamenal. Ano, boháčů se soukromými/firemními tryskáči je méně než těch, kteří si soukromá letadla pravidelně pronajímají (a těch je zase docela dost). Zkuste zalistovat tou originální studií, není úplně špatná. A právě naznačuje, že ta výsledná čísla jsou soukromými lety ovlivněna... výrazně.
Odpovědět
ig
14.11.2019 09:58 Reaguje na Radomír Dohnal
Samozřejmě jsem poctivě prolezl všechny odkazované články, než jsem tohle napsal :-) Ale na vyvrácení názoru, že boháči v soukromých nebo pronajatých letadlech mají obecně velký vliv na emise si stačí pustit flightradar24.com a chvíli počítat letadla. Na jednu Cessna Citation nebo Gulfstream a podobné typicky soukromé letouny, včetně dalších letadel označených jako private owner, připadá v každý okamžik více než 40 letadel leteckých společností (v USA, nad Evropou je to méně a nad ostatními územími ještě podstatně méně). Krátký výpočet ukáže, že těch "milionářských" letů je méně než 1 procento celkové letecké dopravy a to ještě (když vezmu v úvahu, že business jety létají cca stejně rychle jako velká letadla) bráno na míle, spotřeba bude vzhledem k obvyklé velikosti nižší (ale to už jsem nepočítal, nedělám výzkum, jen horní odhad).
Ovšem jestli to berete tak, že jedno procento je moc, tak s tím už nic nenadělám, pak budete mít pravdu :-) Já to beru tak, že je to v pořádku a normální. Gaussova křivka funguje i na rozdělení bohatství a to, že pár lidí může létat soukromým letadlem a obrovské množství se jich nedostane ani do economy class beru za normální, logické a nechápu proč by se proti tomu mělo bojovat.
Odpovědět
Ovšem jestli to berete tak, že jedno procento je moc, tak s tím už nic nenadělám, pak budete mít pravdu :-) Já to beru tak, že je to v pořádku a normální. Gaussova křivka funguje i na rozdělení bohatství a to, že pár lidí může létat soukromým letadlem a obrovské množství se jich nedostane ani do economy class beru za normální, logické a nechápu proč by se proti tomu mělo bojovat.
ig
14.11.2019 10:00 Reaguje na
Ještě jsem zapomněl napsat, že sportovní a malá letadla jsme nepočítal vůbec, ani na jednu, ani na druhou stranu. Ta mají nebo si půjčují či najímají i normální lidi (střední třída), tak s tím snad problém nebude.
Odpovědět
LB
Lukas B.
14.11.2019 10:26 Reaguje naměl jsem asi před pěti lety možnost přátelského svezení (říká se to tak správně u letadel?) dvoumístným ultralightem, a jelikož to bylo přátelské, tak jsem platil akorát spotřebovaný benzín (anebo ani to ne, už si nepamatuji), a ona věc měla pádovou rychlost asi šedesátku a maximálku asi stočtyřicítku a rozumnou ekonomickou cestovní rychlost asi stodvacítku, a za letovou hodinu schlamstla něco okolo patnácti litrů benzínu, který byl přinesen v plastovém kanystru od nedaleké benzínové pumpy. takže ano, jednak si to může dovolit (vlastnit a provozovat, o půjčení nemluvě) i nižší střední třída, vstupní náklady a náklady na provoz (a environmentální ympákt) jsou zcela srovnatelné s víkendovou boudou z prken na sázavě nebo s vlastnictvím levného sportovního automobilu (cena prý okolo půldruha milionu a k tomu nějaké ty náklady na ustájení řádu málo desítek tisíc ročně).
Odpovědět
TP
Tomas Peltan
14.11.2019 18:06 Reaguje naS tou Gaussovou křivkou nemáte pravdu, nemalá část společenských jevů, zejména těch souvisejících s nerovnostmi, nemá normální rozdělení. Pokud by měla, většina podobných dramatických nerovností by neexistovala.
Odpovědět
ig
14.11.2019 19:29 Reaguje na Tomas Peltan
Děkuji za upozornění a omlouvám se za uvedení nepravdy. Hustota pravděpodobnosti má ve skutečnosti tvar
https://www.semanticscholar.org/paper/Econophysics%2C-Statistical-Mechanics-Approach-to-Yakovenko/6565886b4fcd566fd7327970a4a7824fd72da824/figure/8
Doufám, že na ostatní tvrzení v mém příspěvku to nemá vliv.
Odpovědět
https://www.semanticscholar.org/paper/Econophysics%2C-Statistical-Mechanics-Approach-to-Yakovenko/6565886b4fcd566fd7327970a4a7824fd72da824/figure/8
Doufám, že na ostatní tvrzení v mém příspěvku to nemá vliv.
JŠ
Jan Šimůnek
14.11.2019 09:55A co tedy, soudruzi ekologové, chcete? Znovu zavést výjezdní doložky, byť se tomu pravděpodobně bude říkat jinak? Zlikvidovat tedy jednu z mála opravdu pozitivních vymožeností Velké Sametové?
Odpovědět
KK
Karel Karel
14.11.2019 17:12Pane Šimůnku, teď jsou v kurzu emisní povolenky. Zvrhlost na entou...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
15.11.2019 09:25 Reaguje na Karel KarelAno, a za určitých podmínek by mohly substituovat i ty výjezdní doložky. Budete chtít jet s rodinou na Kanáry a budete muset uplatit pár úředníků, aby vám prodali příslušné emisní povolenky.
Teď to působí jako sranda, ale za pár let to může být naprosto samozřejmá realita.
Odpovědět
Teď to působí jako sranda, ale za pár let to může být naprosto samozřejmá realita.
15.11.2019 09:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale né, úplatky... To zní jako z minulého století. Povolenky bude přidělovat úsekový důvěrník Agentury pro kontrolu uhlíkové stopy. Úsekový důvěrník bude dobrovolná a bezplatná funkce, zřízená na každém pracovišti. Pokud nějaká zlotřilá firma odmítne vyčlenit pro úsekového důvěrníka kancelář a neuvolní jej na nezbytně nutnou dobu z práce, zaměstnanci si holt nezalétají. Stejně tak paraziti, kteří nechodí poctivě pracovat do továrny, nebudou mít na službu úsekového důvěrníka nárok. Jedině v případě důchodců jej bude moci nahradit (opět dobrovolný) uliční výbor, který svým hlasováním určí, kdo má na povolenky nárok.
Ale jestli ty Kanáry, to nevím. Je to moc daleko a asi vám je nepovolí. Raději počítejte s tím, že to zkrátí na Bulharsko, protože Zlaté písky jsou podle seznamů Agentury pro trvale udržitelnou rekreaci pracujících hodnocené stejným rekreačním indexem.
Odpovědět
Ale jestli ty Kanáry, to nevím. Je to moc daleko a asi vám je nepovolí. Raději počítejte s tím, že to zkrátí na Bulharsko, protože Zlaté písky jsou podle seznamů Agentury pro trvale udržitelnou rekreaci pracujících hodnocené stejným rekreačním indexem.
ig
RV
Richard Vacek
14.11.2019 18:16Možná by se z této prekérní situace dalo vybruslit tak, že by nám ekologicky uvědomělí boháči názorně ukazovali, jak to dělat nemáme. A Gréta by zase svým životem a nulovou uhlíkovou stopou sloužila jako kladný příklad.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
14.11.2019 23:08 Reaguje na Richard VacekGréta s nulovou uhlíkovou stopou? To si děláte srandu?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
15.11.2019 09:26 Reaguje na Jiří SvobodaGreta s tou jachtou má uhlíkovou stopu podstatně vyšší, než kdyby letěla standardním letadlem. ta její cesta jachtou je jen a jen šméčko pro blbečky.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
14.11.2019 23:05Myslím pane Dohnale, že jste to úplně nedotáhl. Pokud by byl fosilní uhlík pořádně zdaněn, pak se začne do letadel vyrábět levněji syntetické palivo za použití bezemisní energie a i tito boháči se stanou "bezuhlíkoví". Prostě i tady zapůsobí kouzlo globální uhlíkové daně z těžby fosilních paliv! Na uhlíkovou daň prostě správně zareagují nejen spotřebitelé, ale i výrobci a poskytovatelé služeb.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
15.11.2019 05:53 Reaguje na Jiří SvobodaBuďme rádi za extra dávku uhlíku v atmosféře. Bez něj už máme další dobu ledovou, kdy by nám bylo velmi krušno. A více uhlíku spolu s oteplením i přes drobné lapálie pro nás znamená období hojnosti. Proto nás čeká klimatický optimismus a ne klimatická úzkost.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
15.11.2019 09:29 Reaguje na Jiří SvobodaZa daleko pravděpodobnější považuji to, že se nějaké palivo, bez ohledu na realitu, označí jako "bezuhlíkové" a bude se používat.
Druhou věcí je, že to palivo může sice být bezuhlíkové, ale jeho výroba bude devastovat životní prostředí daleko víc než spalování standardního paliva. Konec konců, takto působí výroba biopaliva i u nás.
Odpovědět
Druhou věcí je, že to palivo může sice být bezuhlíkové, ale jeho výroba bude devastovat životní prostředí daleko víc než spalování standardního paliva. Konec konců, takto působí výroba biopaliva i u nás.
Katka Pazderů
15.11.2019 05:51Tak tak, globálně zdanit uhlík. Tedy jeho produkci ve všech našich činnostech.
Proto mají Japonci už dlouho rychlovlaky, mohli by skákat letadly, ale rychlovlak je pohodlnější. Snad to jednou dopadne i v Evropě, a nakonec i v USA.
Už teď to můžeme udělat, ale právě, pokud nezačneme od sebe, se sebeomezováním, nikdy to nenastane.
Proč bych to nedělala, když to dělají jiní, je špatný přístup.
Odpovědět
Proto mají Japonci už dlouho rychlovlaky, mohli by skákat letadly, ale rychlovlak je pohodlnější. Snad to jednou dopadne i v Evropě, a nakonec i v USA.
Už teď to můžeme udělat, ale právě, pokud nezačneme od sebe, se sebeomezováním, nikdy to nenastane.
Proč bych to nedělala, když to dělají jiní, je špatný přístup.
ig
15.11.2019 08:42 Reaguje na Katka Pazderů
:-) Dost často létám do Londýna, tak jsem se jednou jen tak pro zajímavost podíval kolik by to stálo vlakem. Dvakrát tolik :-) Je ještě nějaký důvod, proč jezdit vlakem?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
15.11.2019 09:31 Reaguje na Katka PazderůNejlíp, by vycházely vzducholodě. Jejich spotřeba paliva je proti vlaku, autobusu nebo letadlu zanedbatelně malá.
Odpovědět
PD
Petr Dvořák
16.11.2019 17:12 Reaguje na Jan ŠimůnekTo je ironie, nebo to je míněno vážně?
ig: Docela by mě zajímalo, čím to je, že vlak do Londýna stojí 2x tolik, než letadlo .. imho špatným managementem.
Odpovědět
ig: Docela by mě zajímalo, čím to je, že vlak do Londýna stojí 2x tolik, než letadlo .. imho špatným managementem.
ig
16.11.2019 19:07 Reaguje na Petr Dvořák
Také by mě zajímalo, čím to je. Zvlášť když to přinejmenším po Evropě není nějaká ojedinělá výjimka. Tipuji, že fixními náklady na železniční infrastrukturu, které se nedaří rozpouštět v přepravních výkonech. Nicméne nějaká podrobná analýza by mě dost zajímala.
Odpovědět
PK
Pavel Kilinger
16.11.2019 19:57 Reaguje naLetecké palivo je osvobozen od daně, to se to pak konkuruje.
Odpovědět
ig
16.11.2019 20:43 Reaguje na Pavel Kilinger
Vliv to mít bude, ale nemyslím si, že zásadní. Spotřeba paliva na osobokilometr je u letadel asi 6x vyšší než u železnice, krom toho dálkové vlaky jezdí v Evropě hlavně na elektřinu a ta spotřební daň nemá. Nutno poznamenat, že u elektřiny je ekologická daň, která je podstatně nižší než spotřební daň z paliv, ale v této situaci je jistě žertovné, že ekologická daň svou troškou pomáhá znevýhodňovat ekologičtější dopravní prostředek.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
18.11.2019 11:17 Reaguje naPřepravní výkony jsou nízké proto, že za nadsazenou cenu se do vlaku nehrnou ani cestující, ani přepravci nákladů. A akcionáře železnice ani nenapadne, aby zájem povzbudili tím, že se na čas spokojí s nižší dividendou.
Naopak letecké společnosti se předhánějí v tom, která nabídne větší slevu.
Odpovědět
Naopak letecké společnosti se předhánějí v tom, která nabídne větší slevu.
ig
18.11.2019 19:31 Reaguje na Karel Ploranský
Některé železniční tratě v ČR jsou úplně zaplněné, nelze tam přidat ani jeden další vlak. Nevím jaká je obsazenost vlaků, ale nevypadá to na situaci, kdy se na železnici nikdo nehrne.
Odpovědět
LB
Lukas B.
19.11.2019 09:20 Reaguje naobecně problém (státní nebo polostátní) železnice je ten, že nemusí vykazovat zisk, ztráta se vždycky nějak zarovná nějakejma vznešenejma řečičkama o dopravní obslužnosti. taková organizace (slovo firma mi připadá pro železnici nepatřičné) má tendenci vytvářet klídek a teploučko, a mít co nejpravidelnější režim, to jest přitáhnou pravidelného zákazníka a zapudit toho občasného. proto je základní cena nastavená strašně vysoká, a zaveden složitý a nepřehledný systém slev, kterým se kilometrové jízdné při dostatečné pravidelnosti (dojíždění do práce) srazí někam ke čtvrtině, ale zkuste přijít na pražské hlavní nádraží a koupit si lístek na vlak do (dejmetomustonožka) Frýdlantu. velmi podobně to funguje i u nákladní přepravy, vlak uhlí dvakrát týdně jede lacino, ale zkuste si poslat vlakem klavír po babičce nebo odvézt vlakem nárazově jednou tisíc tun štěrku nebo 500 silničních panelů - nedoplatíte se.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
17.11.2019 09:00 Reaguje na Petr DvořákJe to dlouhodobě známý jev. Letadlo většinu energie spotřebuje na to, aby se udrželo ve vzduchu, vzducholoď na to nepotřebuje energii žádnou.
Zánik vzducholodí způsobilo "okno" ve vývoji techniky a ekonomiky, ve kterém byla investice do jediného velice drahého prostředku méně výhodná (kvůli riziku) než její rozpuštění do mnoha prostředků z latěk a plátna, protože když z nich některý spadne (jakože padaly), tak ten zbytek škodu pokryje.
Své udělala i teatrální katastrofa vzducholodi Hindenburg v Lakehurstu. MMCH, v příštím letu měl být vodík v té vzducholodi nahrazen héliem, a ještě jednou MMCH, přežilo větší procento pasažérů a posádky než je obvyklé při katastrofách letadel těžších než vzduch.
Dneska by se asi dala vzducholoď pořídit za cenu jednoho z těch Boeingů, co je autopilot posílá čumákem k zemi, a byla by patrně i bezpečnější (čímž není mnoho řečeno, ale budiž).
Odpovědět
Zánik vzducholodí způsobilo "okno" ve vývoji techniky a ekonomiky, ve kterém byla investice do jediného velice drahého prostředku méně výhodná (kvůli riziku) než její rozpuštění do mnoha prostředků z latěk a plátna, protože když z nich některý spadne (jakože padaly), tak ten zbytek škodu pokryje.
Své udělala i teatrální katastrofa vzducholodi Hindenburg v Lakehurstu. MMCH, v příštím letu měl být vodík v té vzducholodi nahrazen héliem, a ještě jednou MMCH, přežilo větší procento pasažérů a posádky než je obvyklé při katastrofách letadel těžších než vzduch.
Dneska by se asi dala vzducholoď pořídit za cenu jednoho z těch Boeingů, co je autopilot posílá čumákem k zemi, a byla by patrně i bezpečnější (čímž není mnoho řečeno, ale budiž).
PD
Petr Dvořák
17.11.2019 20:13 Reaguje na Jan ŠimůnekTo se mi moc nepozdává. Když se nechá vzducholoď unášet větrem, tak nic nežere, to jo..
A tady pán to poměrně obsáhle popisuje a potvrzuje moje tušení .. https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/helium-hokum-why-airships-will-never-be-part-of-our-transportation-infrastructure/
Odpovědět
A tady pán to poměrně obsáhle popisuje a potvrzuje moje tušení .. https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/helium-hokum-why-airships-will-never-be-part-of-our-transportation-infrastructure/
JŠ
Jan Šimůnek
18.11.2019 15:30 Reaguje na Petr DvořákI při letu proti větru bude potřebovat méně paliva (nepůjde-li o nějaký extrém, kterému by se měla vyhnout, nebo se schovat na letišti).
Jinak v současné době by asi byly docela funkční vzducholodi s horkým vzduchem nebo s kombinací horkého vzduchu a nějakého nosného plynu.
Odpovědět
Jinak v současné době by asi byly docela funkční vzducholodi s horkým vzduchem nebo s kombinací horkého vzduchu a nějakého nosného plynu.
PD
Petr Dvořák
18.11.2019 17:32 Reaguje na Jan ŠimůnekTo právě citovaný článek popírá. Odkazovaná reference bohužel není k mání online. Samozřejmě klíčový je poměr spotřeby a užitečného nákladu a prý na tom není vzducholoď o moc líp, než 747. Mě to moc nepřekvapuje, vzhledem k tomu, jaký má vzducholoď průřez.. Pokud má tedy být rychlejší, než motorák z horní dolní.
Odpovědět
ig
17.11.2019 20:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Je tu ještě jeden problém, který se asi bude s časem zhoršovat. Nemusím být ani analytik trhu, stačí když se podívám do faktur za kapalné helium a vidím, že se s heliem něco děje. A ono jo, těch pár ložisek v USA, Polsku, Alžíru a myslím ještě někde dochází a nová zatím nejsou...
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
18.11.2019 11:28 Reaguje na Jan ŠimůnekTo je pravda, ale:
- Neumím si představit vzducholoď, která pobere 200 nebo dokonce 300 cestujících se zavazadly. Ani tu tlačenici na obloze, kdyby měly vzducholodi zajistit stejnou přepravní kapacitu jako běžná letadla.
- Vzducholoď je mnohem víc ohrožena povětrnostními extrémy a aby se vyloučilo riziko, musela by při každé nepohodě čupnout na zem, než se počasí umoudří.
- I bez těch bezpečnostních přestávek, tj. i za ideálního počasí, letí sotva čtvrtinovou rychlostí oproti běžnému letadlu. Čili cesta do zámoří by trvala tak dlouho, že by to pro velkou část cestujících bylo neúnosné.
Odpovědět
- Neumím si představit vzducholoď, která pobere 200 nebo dokonce 300 cestujících se zavazadly. Ani tu tlačenici na obloze, kdyby měly vzducholodi zajistit stejnou přepravní kapacitu jako běžná letadla.
- Vzducholoď je mnohem víc ohrožena povětrnostními extrémy a aby se vyloučilo riziko, musela by při každé nepohodě čupnout na zem, než se počasí umoudří.
- I bez těch bezpečnostních přestávek, tj. i za ideálního počasí, letí sotva čtvrtinovou rychlostí oproti běžnému letadlu. Čili cesta do zámoří by trvala tak dlouho, že by to pro velkou část cestujících bylo neúnosné.
PD
PD
Petr Dvořák
18.11.2019 15:31 Reaguje na Petr DvořákAneb nejlépe vychází železnice a plavba. Železnice je snad i výrazně levnější na výstavbu a údržbu infrastruktury než silnice, jestli se nepletu. Přesto je let do UK levnější než jízda vlakem. A přesto zkapacitňujeme prioritně dálniční síť, ne tu železniční..
Odpovědět
ig
18.11.2019 19:28 Reaguje na Petr Dvořák
Jestli má železnice takovýhle systémový problém, nevím jestli zvýšení kapacity pomůže.
Odpovědět
PD
Petr Dvořák
18.11.2019 20:19 Reaguje naPředpokládám, že u nákladní přepravy je na tom železnice cenově lépe, než letadlo, ale kapacita už je nedostatečná.
Odpovědět
ig
18.11.2019 22:04 Reaguje na Petr Dvořák
Cena je asi jasná ale jak je to s kapacitou bohužel nevím. Samotného by mě to zajímalo. Ale podle toho co se o nákladní dopravě [v ČR] povídá by tam mohly fungovat i jiné odrazující mechanismy než pouhá kapacita.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
18.11.2019 15:37 Reaguje na Karel PloranskýAno, ale:
- menší vzducholodi by takovým problémem nebyly, protože letiště pro vzducholoď je velice jednoduché (stačí stožár a rovinka do 100m okolo), nemusela by existovat monstrózní letiště, která jsou nutná pro letadla (rozdíl asi jako autobusová stanice versus vlakové nádraží).
- máme kvalitnější meteorologickou službu, která by měla umět vzducholodi přesměrovat nebo "uzemnit", aby se extrémům vyhnuly. Zato by vzducholodi asi ustály i výbuch té "sopky na Islandu, která se jmenuje, jako když někoho bolí břicho" (O. Neff), vzhledem k principiálně odolnějším pístovým motorům.
- zato může přistávat daleko blíže města (nebo jiných destinací) a ušetřit čas přepravy k odletu a po příletu.
Odpovědět
- menší vzducholodi by takovým problémem nebyly, protože letiště pro vzducholoď je velice jednoduché (stačí stožár a rovinka do 100m okolo), nemusela by existovat monstrózní letiště, která jsou nutná pro letadla (rozdíl asi jako autobusová stanice versus vlakové nádraží).
- máme kvalitnější meteorologickou službu, která by měla umět vzducholodi přesměrovat nebo "uzemnit", aby se extrémům vyhnuly. Zato by vzducholodi asi ustály i výbuch té "sopky na Islandu, která se jmenuje, jako když někoho bolí břicho" (O. Neff), vzhledem k principiálně odolnějším pístovým motorům.
- zato může přistávat daleko blíže města (nebo jiných destinací) a ušetřit čas přepravy k odletu a po příletu.
ig
18.11.2019 19:29 Reaguje na Jan Šimůnek
Vzducholodi není nutné zkoumat, i kdyby ekonomicky vycházely nádherně, viz moje zmínka o cenách helia. Ledaže by někdo vymyslel, jak vyžít s vodíkem :-)
Odpovědět
JŠ
ig
20.11.2019 10:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Taky možnost, metan by byl asi lepší, vodík furt zdrhá :-)
Odpovědět
Katka Pazderů
20.11.2019 06:04 Reaguje na Katka PazderůDaňová úleva pro kerosín měla po válce podpořit větší rozvoj leteckého sektoru. že se to za 70 let ještě nenarovnalo, svědčí o dobrém lobbingu leteckých přepravců, ale v Evropě, na našem malém kontinentu je létání zbytečné.
Odpovědět
ig
20.11.2019 10:58 Reaguje na Katka Pazderů
Když jsou dobré silnice, tak ano, krátké linky jako Praha - Karlovy Vary se mohou klidně zrušit (a taky se zrušily, i když ta D6 je dobrá jen napůl). Ale po zemi třeba do Londýna nebo Madridu, to opravdu není pohodlné :-) Chudší lidé a strašpytlové tam jezdí autobusem, ale když máte strávit 24 hodin v autobusu a pak tam třeba ještě něco zařizovat, no nevím :-)
Odpovědět
PD
Petr Dvořák
20.11.2019 12:29 Reaguje naDokážu si představit železnici, kde průměrná rychlost je řekněme 160km/h (tedy řekněme maximum 200km/h .. vyšší rychlosti už imho vedou k neúměrně nákladné trati). Pohodlí ve vlaku může být nezměrně vyšší a náklady (ekologické i finanční) imho nižší, při dobrém využití kapacity souprav i trati.
Srovnávat letadlo s osobním autem, do kterého skočíte a jedete a nikoho se neptáte, je složité, to je hodně jiná kategorie dopravy. Ale proč se na dálkové cesty v rámci kontinentu nepoužívá více železnice (tzn. proč je tak drahá?), to mi fakt nejde do hlavy - a podle mě to nemá co dočinění s fyzikou, ale spíše s politikou.
Odpovědět
Srovnávat letadlo s osobním autem, do kterého skočíte a jedete a nikoho se neptáte, je složité, to je hodně jiná kategorie dopravy. Ale proč se na dálkové cesty v rámci kontinentu nepoužívá více železnice (tzn. proč je tak drahá?), to mi fakt nejde do hlavy - a podle mě to nemá co dočinění s fyzikou, ale spíše s politikou.
ig
20.11.2019 12:39 Reaguje na Petr Dvořák
Fakt by mě zajímal nějaký fundovaný rozbor důvodů, proč to tak je :-) Musí tam být něco zcela zásadního, protože třeba na začátku průmyslové revoluce v Anglii se investoři mezi sebou div nepovraždili, jen aby směli postavit určitou železnici :-) Tohle mi dnes nějak chybí :D
Odpovědět
ig
20.11.2019 13:02 Reaguje na Katka Pazderů
Ještě k té daňové "úlevě" - ona je spotřební daň z PHM spíš evropská kuriozita. Proto ta dohoda o nezdaňování leteckých paliv, aby nevznikly neudržitelné disproporce mezi Evropou a USA (kde stojí galon benzínu tolik co u nás litr).
Odpovědět
