Co jsou to syntetická paliva? Tzv. e-paliva mají být uhlíkově neutrální, objevuje se ale i jejich kritika Aktualizováno
Syntetická paliva mohou být použita jako příměs klasických paliv, tedy nafty a benzinu, či mohou být spalována zcela samostatně. K nevýhodám těchto paliv patří velmi nízká energetická účinnost a také vysoké náklady na jejich produkci, při jejich výrobě je ale možné využít energii z obnovitelných zdrojů. "Ve srovnání s výrobou klasických fosilních paliv a biopaliv, bude výroba syntetických energeticky několikanásobně náročnější," řekl například nedávno ve vysílání Radiožurnálu odborník na paliva z Vysoké školy chemicko-technologické Pavel Šimáček.
Podle několik let starých studií by se v případě zvýšení výroby a příznivých cen elektřiny mohla cena samotného syntetického paliva v budoucnu pohybovat kolem 1,40 eura za litr bez spotřební daně. Podle analýzy ekologické organizace Transport & Environment (T&E) však bude provoz automobilu na e-palivo během pěti let stát řidiče zhruba o 10.000 eur více než provoz elektromobilu.
Plány na výrobu syntetických paliv sahají až do počátků 20. století, v roce 1913 získal německý chemik Friedrich Bergius patent na technologii zkapalňování uhlí, které je tvořeno hlavně čistým uhlíkem. Převod na ropné produkty prováděl přidáním vodíku. V období druhé světové války představoval syntetický benzin vyráběný z uhlí strategickou surovinu, která nahradila ropu a jedním z největších výrobců syntetického paliva v celé třetí říši se stala rafinerie v Záluží u Mostu.
Loni v prosinci německá automobilka Porsche otevřela továrnu na výrobu syntetických paliv v Chile. V pilotní fázi by měla vyrábět zhruba 130 000 litrů syntetických paliv ročně. V plánu je rozšíření kapacity zhruba na 550 milionů litrů ročně, což je ale v celosvětovém měřítku stále zanedbatelné množství. Například jen v Německu ročně spotřebují osobní auta několik desítek miliard litrů benzinu a nafty.
- Využití syntetických paliv je možné například i v leteckých motorech jako alternativa k současnému kerosinu. Nizozemské aerolinky KLM uskutečnily v únoru 2021 jako první na světě komerční let s cestujícími s využitím syntetického leteckého paliva vyrobeného z udržitelného zdroje.
Podle zástupců německé firmy Robert Bosch by do roku 2050 mohlo používání syntetických paliv, jako alternativa k elektrifikaci, ušetřit až 2,8 gigatuny oxidu uhličitého.
Syntetická paliva bývají zaměňována za biopaliva, která se vyrábějí z biomasy a nevznikají akumulací elektřiny.
Švédské předsednictví v Radě EU začátkem tohoto měsíce oznámilo, že velvyslanci členských zemí se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzin či naftu.
Český ministr dopravy Martin Kupka po jednání s německým kolegou Volkerem Wissingem řekl, že Česká republika nepodpoří v Evropské unii zákaz prodeje nových osobních aut se spalovacími motory, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva. Na syntetických palivech trvá i Německo a další státy EU. Kupka také uvedl, že Praha i Berlín považují stávající návrh chystané emisní normy Euro 7 v EU za nerealistický a nepřijatelný.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (84)
Richard Vacek
7.3.2023 05:50Katka Pazderů
7.3.2023 05:55Lze je chápat jako další alternativu, ale jaké je jejich ERoEi? U biomasy je to 2:1 U čisté fotovoltaiky 8:1, u větru až 20:1
Richard Vacek
7.3.2023 07:14 Reaguje na Katka Pazderů1. ERoEI = 0.126
2. ERoEI = 0.51
V obou případech se tedy jedná o nesmysl, který nás okrádá o cenné zdroje, protože pokud nechceme společnost na úrovni pastevců, potřebujeme zdroje s ERoEI alespoň 7.
https://www.transitionengineering.org/pop_the_hydrogen_bubble
Daniel Višňovský
8.3.2023 18:47 Reaguje na Katka PazderůMiroslav Vinkler
7.3.2023 07:40Dá se tedy říct, že likvidace automobilového průmyslu pod kuratelou zelených mozků z Bruselu přinese více škod než užitku.
Pavel Hanzl
7.3.2023 12:03 Reaguje na Miroslav VinklerVy z ní máte asi fakt těžký komplex, nebo aspoň obsesi.
všiml jste si, že to sem dáváte už asi po 300x a většina místních, i ne úplně bystřejších jedinců, to fakt pochopila?
Pavel Hanzl
7.3.2023 07:58Jiří Svoboda
7.3.2023 08:57 Reaguje na Pavel HanzlTady je jasné, že dekarbonizace bude šíleně drahá a komplexní záležitost a takové to počáteční nadšení Germánů a Hanzlů asi brzy ustane.
Pavel Hanzl
7.3.2023 09:46 Reaguje na Jiří SvobodaTo jste vyštrachal kde? Takže je ta syntetika metanol? To bude asi něco jiného, ne? To by napsali. A co čpavek nebo metan?
Jarka O.
7.3.2023 09:24 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.3.2023 09:39 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
7.3.2023 15:37 Reaguje na Pavel HanzlTo nevadí, že nejste chytřejší s uhlíkem, zato jste chytřejší na chemii Bečvy a kyanid! Na molekulu CH7 se ptejte v CERNu, já ji neznám.Syntetické palivo a vodík nebude asi jen jedna sloučenina. Jenže třeba metanol, etanol, amoniak mají nižší energetickou účinnost než H2, benzín nebo nafta - spotřebujete jich jako paliva do motoru více. Asi se vyvíjejí jiné motory, a to je jasná brnkačka a už brzy budeme v laláču. Vodík redukuje ten uhlík na katalyzátoru.
Pavel Hanzl
7.3.2023 16:25 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
7.3.2023 18:12 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.3.2023 20:08 Reaguje na Jarka O.Ostatní pouze plkají o ničem.
Jarka O.
8.3.2023 11:01 Reaguje na Pavel HanzlGalipoli Petr
8.3.2023 16:13 Reaguje na Jarka O.kapalný vodík = 71 g/litr = 14 litrů/kg
benzín ======= 700 g/litr = 1,43 litrů/kg
vodík = 119 MJ/kg = 8,46 MJ/litr
benzín = 44 MJ/kg = 31,2 MJ/litr
MeOH = 21,3 MJ/kg = 16,8 MJ/litr
A to nezmiňuji, že kapalný vodík (-253°C) se blbě uchovává, a stlačený H2 se musí chladit na < -40°C.
Jarka O.
8.3.2023 22:37 Reaguje na Galipoli PetrPod slovem "vodik" se schovává i MeOH, který se používa v palivových článcích myslím častěji než přímo vodík. Ta auta s palivovým článkem mají baterii a elektromotor, tím vyšší účinnost (60-90%) než spalovací motory (35-50%), čímž by se nižší výhřevnost paliv trochu vyrovnala. Ale jsou zas těžší, Prostě jsme ve fázi hledání.
vaber
7.3.2023 09:16,, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina,,
to je informace nad kterou máme jásat,
kde vezmeme vodík a kde vezmeme elektřinu a kde CO2, máme snad všeho nadbytek? právě naopak, všeho máme málo a vyrábíme je hlavně špinavou cestou,
to je ekologie naruby,
další je divadlo kolem zelené el. energie,
já ji budu uznávat jen tehdy ,když závod který se chlubí ,že vyrábí ze zelené el. energie, nebude připojen na rozvodnou sít a bude mít nulové emise při výrobě el.energie a provozu ,to platí i pro výrobu paliva použitého na výrobu el. energie
jen tak se dá prokázat ,že používají jen zelenou energii
pokud toto nejsou schopni splnit ,o zelené energii lžou ,
a kolik takových závodů existuje, asi žádný
ovšem náš ministr dopravy jásá a vidí v tom záchranu
Pavel Hanzl
7.3.2023 09:43 Reaguje na vaberZbytek dalších vašich plků je zase jen cypovina nulového významu.
Chemický vzorec syntetiky se asi tada nedozvím, ani orientační.
Galipoli Petr
7.3.2023 11:04 Reaguje na Pavel HanzlAle hodím pár perliček do korýtka ;-).
1. reakce CO2 s vodíkem. Jde o redukci, kdy uhlík (CO2 oxidační stupeň IV+) přechází na CH4 (oxidační stupeň -IV). Zároveň se oxiduje vodík z 0 na -I.
dle rovnice CO2 + 4H2 → CH4 + 2H2O
2. ta syntetitka....
půjde patrně o alkany obecného vzorce CnH2n+2 (příklad C8H18) vzniklé reakcí CO2 a H2 dle obezné rovnice:
nCO2+ 3(n+1)H2 → CnH2n+2 + 2n H2O
Ty uhlovodíky nepůjde použít přímo (snad jen jako náhrada nafty) a musí se zizomerizovat.
3 zdroje jednotlivých složek a cena, kterou zaplatíte při jejich získávání (CO2 ze vzduchu; vodík z vody) nekomentuji - byla by to ztráta času.
Pavel Hanzl
7.3.2023 12:12 Reaguje na Galipoli Petrad 1) To asi nebude ono, to vznikne pouze metan, to by napsali.
ad 2) To vypadá rozumněji, dělá se syntetika tímhle způsobem? Logiku to má.
Galipoli Petr
7.3.2023 15:37 Reaguje na Pavel HanzlA k té modifikované Fischer-Tropschově syntéze... při ní vznikají uhlovodíky dle rovnice kterou jsem popsal.
ad2. Za války Němci touto metodou vyráběli benzín z uhlí. Takže to jde. Otázka je, kdo to zaplatí.
Pavel Hanzl
7.3.2023 16:24 Reaguje na Galipoli PetrGalipoli Petr
7.3.2023 18:20 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.3.2023 20:11 Reaguje na Galipoli PetrJarka O.
7.3.2023 15:40 Reaguje na Galipoli PetrGalipoli Petr
7.3.2023 18:19 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
7.3.2023 19:51 Reaguje na Galipoli PetrMilan Dostál
8.3.2023 13:06 Reaguje na Jarka O.Jarda Bobr
7.3.2023 20:25 Reaguje na Galipoli Petrvaber
8.3.2023 09:06 Reaguje na Pavel HanzlCO2 + 4H2 +energie → CH4 + 2H2O,
takže bilance je,
na získání CO2 se spotřebovává energie, na výrobu vodíku se spotřebovává energie a na CH4 se spotřebovává také
a potom CH4 spálíme a máme CO2 zpět v atmosféře,
kolikrát víc energie jsme použili na výrobu a jaký druh energie, elektro? vždyť ta je nejčistší a my jsme vyrobili špinavý CH4,
jaké bláboly na to řekne Hanzl
Tonda Selektoda
7.3.2023 11:41Ono to taky vůbec nemusí být o způsobu výroby syntetických paliv, o původu, čistotě a dostupnosti surovin, energie a podmínek k jejich syntéze, ani o jejich energetické hodnotě, natož o jejich ceně.
Spíše si myslím, že se důsledky připravovaného zákazu prodeje nových vozidel se spalovacími motory nedomyslely a teď se dodatečně hledá politicky průchodné zdůvodnění k jeho odmítnutí. Nebo alespoň k odložení na jindy, až budou k dispozici potřebné nové technologie, které pak uživatelé budou muset zaplatit. Stejně jako ten nařízený přechod u světelných zdrojů: žárovka > úsporka > LED-ka...
Miloš Volenec
7.3.2023 12:07Miroslav Vinkler
7.3.2023 14:56 Reaguje na Miloš VolenecProč nehoří voda = H20 ? Složená z vysoce energetického vodíku a samotného okysličovadla number one - kyslíku . Takové auto na vodu by bylo to samé jako pro Hujera lokomotiva v soutěži sběru železa.
Až si to přečtete, zkuste se posunout v myšlení dál.
Jarka O.
7.3.2023 15:42 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
7.3.2023 15:54 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
7.3.2023 16:01 Reaguje na Miroslav VinklerMichal Vojtíšek
15.3.2023 19:43 Reaguje na Jarka O.Pavel Hanzl
7.3.2023 16:28 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
7.3.2023 16:42 Reaguje na Pavel HanzlJarka O.
7.3.2023 18:13 Reaguje na Pavel HanzlMiroslav Vinkler
7.3.2023 18:23 Reaguje na Jarka O.Molekula vody obsahuje atom kyslíku a dva atomy vodíku. Jedná se o zcela zoxidovanou látku a nelze ji dále oxidovat . Voda tedy nehoří.
Jarka O.
7.3.2023 19:43 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
7.3.2023 20:35 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
7.3.2023 22:20 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
8.3.2023 20:35 Reaguje na Jarka O.Pokud vy ale považujete za "vysvětlování" jen stálé omílání dezolátních nesmyslů, tak sorry jako, já ne.
Jaroslav Studnička
8.3.2023 20:39 Reaguje na Pavel HanzlJarka O.
8.3.2023 22:48 Reaguje na Pavel HanzlGalipoli Petr
7.3.2023 18:24 Reaguje na Miloš VolenecJarka O.
7.3.2023 19:46 Reaguje na Galipoli PetrGalipoli Petr
8.3.2023 14:48 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
8.3.2023 22:43 Reaguje na Galipoli PetrMichal Vojtíšek
15.3.2023 19:48 Reaguje na Galipoli PetrPavel Hanzl
7.3.2023 20:15 Reaguje na Miloš VolenecJaroslav Studnička
7.3.2023 20:49 Reaguje na Pavel HanzlZjistěte si co je režim PMGD, v rámci kterých firma Solek a další, v Chile staví.
Pavel Hanzl
8.3.2023 20:29 Reaguje na Jaroslav Studničkahttps://www.tydenikhrot.cz/clanek/ceska-firma-solek-postavi-v-chile-obri-solarni-elektrarny-blackrock
„Podnikáme v zemích, kde mohou soláry vydělávat bez dotací a pobídek. To v Česku zatím možné není,“ vysvětluje Sobotka.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-cesky-kral-slunce-solarni-boom-bez-dotaci-tady-nebude-181250
https://www.info.cz/zpravodajstvi/byznys/energeticka-skupina-solek-v-lonskem-roce-znekolikanasobila-sve-vynosy-trzby-dosahly-temer-649-milionu-korun
Jaroslav Studnička
8.3.2023 20:45 Reaguje na Pavel HanzlNejprve si nastudujte, co je režim PMGD.
Dokonce výstavbu v tomto režimu uvádí firma Solek v rámci svých referencí.
https://www.linkedin.com/pulse/easy-guide-pmgd-stabilized-price-juan-antonio-rehnfeldt-duhalde
https://home.cib.natixis.com/api-website-feature/files/download/11785/PFI_Yearbook_2021_Natixis.pdf
https://www.willkie.com/-/media/files/publications/2020/09/chiletoreformlegalframeworkfordistributedgeneratio.pdf
Pavel Hanzl
9.3.2023 08:23 Reaguje na Jaroslav StudničkaProstě jak dycky, zase jste zcela mimo.
Jaroslav Studnička
9.3.2023 08:44 Reaguje na Pavel HanzlJe to forma podpory = dotace nad rámec standardního tržního prostředí.
Pokud by to nebylo výhodnější, tak by nikdo včetně Soleku v tomto režimu nestavěl tyto zdroje, viz omezení instalovaného výkonu.
Pavel Hanzl
9.3.2023 22:42 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
9.3.2023 22:56 Reaguje na Pavel Hanzl"The stabilized price is a mechanism designed to help small energy developers to access to a stable price in order to achieve easier and better financing of their projects. Letting new companies enter the energy sector, encouraging competition. Now, this is very important, this stabilized price is not a subsidy of any kind, although many economists may argue differently. At least, it wasn`t conceived as one and is not intended to be in the near future."
Michal Vojtíšek
15.3.2023 19:41 Reaguje na Miloš VolenecBřetislav Machaček
7.3.2023 17:59vlastním občanům. Nějaké cíle si mohu klást pouze tehdy, když mám všechny
ty technologie už vyzkoušeny v praxi a mít ověřenu ekonomickou výhodnost.
Připomíná mi to přísloví o holubech na střeše a vrabci v hrsti. To co v EU umíme, tak toho se dobrovolně zbavíme a upneme se k něčemu, co není zdaleka ještě dořešeno a je ekonomicky nevýhodné. Asi to bude zase o dotacích, ale odkud ty peníze na dotace brát? Aha, už to tuším! Ojeté spalováky zatíží EU
dalšími daněmi a uhlíková paliva taktéž. Občanů budou žebráci vzpomínající na dobu zdravého selského rozumu, kdy bylo možno něco dotovat "zbytnými"
penězi získanými z efektivní ekonomiky. Konkurenceschopnost jakékoliv
produkce v EU je už nyní znevýhodněna všemi vstupy(suroviny, energie, cena práce) a vedení EU je rozhodnuto ještě přitvrdit. Pokud politikové chtějí
předbíhat vědu a techniku, tak je to pouze absencí technického vzdělání
politiků a neměli by o tom rozhodovat, protože potopí ekonomiku v EU na
desetiletí.
Pavel Hanzl
7.3.2023 20:20 Reaguje na Břetislav MachačekTonda Selektoda
8.3.2023 09:09 Reaguje na Pavel HanzlDaniel Višňovský
8.3.2023 19:00 Reaguje na Tonda SelektodaPavel Hanzl
8.3.2023 20:11 Reaguje na Tonda SelektodaDaniel Višňovský
8.3.2023 19:02 Reaguje na Břetislav MachačekDaniel Višňovský
8.3.2023 22:12 Reaguje na Břetislav MachačekMichal Vojtíšek
15.3.2023 19:32 Reaguje na Břetislav MachačekRadim Polášek
12.3.2023 11:59Hrozí nám totiž, že až se v Evropě probudíme a napravíme ty zelené bruselské šílenosti, nebudeme už v Evropě umět produkovat nic na světové globální úrovni co by od nás mohli jinde ve světě za lukrativné ceny nakupovat. A čím bychom mohli saturovat svo vyšší životní úroveň. A bude velice obtížné ne li nemožné nějakou takovou produkci v Evropě znova vybudovat.
Radim Polášek
12.3.2023 12:09Syntetický benzín se v podstatě nově "skládá" v reaktorech z uhlíku a vodíku neboli reálně dle zelených postupů z oxidu uhličitého a vody za dodání příslušné energie. A reakční podmínky lze optimálně nastavit tak, že vznikne v první řadě žádaný produkt plus menší množtví vedlejších produktů. Které lze odstranit.
Syntetický benzín tak bude podle obsažených druhů uhlovodíků, výrazně čistší. Bude tak při spalování produkovat méně emisí, případně bude dokonce možné seřídit spalovací motor přesně na ten konkrétní uhlovodík a tím ještě zvýšit účinnost spalovacího motoru.
Radim Polášek
12.3.2023 12:24 Reaguje na Radim PolášekZvláště u zelené výroby syntetického benzínu z oxidu uhličitého a vody je potřeba velmi vysoké množství energie. Je jednak potřeba do takového benzínu dodat veškerou energii, která se získá jeho spalováním plus je potřeba dodat nemalé množství energie navíc, která je ve výsledném procesu "skládání uhlíku a vodíku" do syntetického benzínu zatím nutná ke krytí ztrát v příslušném technologickém procesu Power Gas. A to v podobě vysokopotencionálního tepla 500 - 800 st C a za vysokého tlaku, které už samo o sobě je klasickými prostředky dosažitelné jen za cenu dost velkých ztrát energie. Použitím takového levného tepla z jaderných reaktorů by se produkce syntetického benzínu mohla výrazně zlevnit.
Takový vysokoteplotní reaktor je jinak cesta k snadné a levné produkci velkého množtví produktů dnešní civilizace, založených dnes na všelijakém vypalování keramických a skelných materiálů, tepelném zpracovávání hutních materiálů i některých chemických reakcí a chemických materiálů a produktů a podobně. Které jsou zatím drahé a vzácné, protože potřebné působení vysokopotencionálního tepla je z dnešních klasických zdrojů, tuhých, kapalných a plynných paliv nebo elektřiny příliš drahé.
Michal Vojtíšek
15.3.2023 19:26Dolní mez výhřevnosti syntetických paliv je cca 42-43 MJ/kg, při 3.6 MJ = 1 kWh to je 12 kWh. Pouze účinnost elektrolýzy je cca 70 %. Odhadem potřebuji tak 20-30 kWh elektrické energie na výrobu 1 kg syntetického paliva.
Mimochodem, pokud bych vyráběl elektrickou energii šlapáním na "kole", cca 100 W, za 10 hodin (1 den) bych vyrobil 1 kWh, takže měsíc bych musel šlapat, abych vyrobil 1 kg syntetického paliva. Ne že bych doporučoval aby se takto vyrábělo, pouze pro ilustraci.
Při spotřebě automobilu se spalovacím motorem 4-5 kg na 100 km mi vychází cca 1 kWh na 1 km, což je spotřeba autobusu, osobní automobily na akumulátorový pohon spotřebují 10-20 kWh na 100 km, tedy 5-10x méně.
Budiž, miluji kapalná paliva a nechce se mi dobíjet. Pak si ale připlatím, a možná mě to vyjde dráž, než akumulátorový pohon.
Vezmu-li pouze 20 kWh, tyto musím někde získat, za nějakou cenu, a "levný" zdroj elektrické energie neznám.
Pro ilustraci, v ČR spotřebujeme cca 7 milionů tun motorových paliv ročně. Pokud bych měl nahradit 5 milionů tun ročně syntetickými palivy, a potřeboval 20 kWh na výrobu 1 kg paliva, vychází mi spotřeba 100 TWh ročně, což je více, než celková spotřeba elektřiny v ČR.
Obávám se, že syntetická paliva budou pohodlnější, ale, a to možná výrazně, dražší cestou než alternativy (akumulátorové elektromobily, elektrokola, nemotorová doprava, veřejná doprava, železnice, atd.).
Chtělo by to otevřenou diskuzi.
V každém případě nepovažuji za dobré mást běžné občany a slibovat jim levná syntetická paliva a levná auta. Nic takového nejsme se současnou technologií a současnými zdroji schopni zaručit.