https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/co-nas-do-konce-stoleti-ceka-kvuli-suchu-mohou-hladiny-ceskych-rek-poklesnout-az-o-40
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co nás do konce století čeká? Kvůli suchu mohou hladiny českých řek poklesnout až o 40 %

16.8.2021 17:56 | PRAHA (Ekolist.cz)
Suchý jez na řece Odře v Jakubčovicích v roce 2015.
Suchý jez na řece Odře v Jakubčovicích v roce 2015.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Povodí Odry
Evropu čeká do konce století nebývalé sucho. Podle nejpesimističtějších odhadů klesnou hladiny českých řek až o 40 %, což bude mít drtivý vliv nejen na pitnou vodu a rozmanitost živočichů žijících v naší přírodě, ale také na zemědělství, energetiku či průmysl. Vysoušení půdy má za následek i ničivější povodně po přívalových deštích. Od roku 1980 u nás živelní katastrofy způsobily škody v hodnotě 308 miliard korun, což je v přepočtu na obyvatele jeden z nejvyšších výsledků v Evropě. Řešením je obnovování přirozených funkcí krajiny, péče o vodní toky či promyšlená výsadba lesů. Informuje o tom portál datové žurnalistiky Evropa v datech.
 
V Evropě došlo od začátku dvacátého století k celkem 1 963 různým přírodním katastrofám, uvádí databáze Centra pro výzkum epidemiologie katastrof (CRED). V samostatné České republice jsme si prošli sedmadvaceti přírodními pohromami a přibližně polovinu z nich tvořily povodně. Ty také představují téměř 39 % všech živelních pohrom, ke kterým v Evropě dochází. Na druhém místě jsou s 30 % vichřice. U nás tyto katastrofy mezi lety 1980 až 2019 způsobily škodu v hodnotě 308 miliard korun, a každého Čecha tak stály přibližně 30 tisíc, což je jeden z nejvyšších výsledků v Evropě. Nejhůř ze srovnání vychází Švýcarsko se 67,5 tisíci korun na obyvatele. Celkově v tomto období v Evropě způsobily povodně, bouře, sesuvy půdy a další hydrologické, meteorologické a klimatické události škody v hodnotě 11,45 bilionů korun.

Suché Česko

Živelním katastrofám však lze systematicky předcházet, a to nejen bojem proti klimatické změně, ale i projekty zaměřenými na konkrétní problematiku. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se do konce století průměrná teplota v Česku zvedne o dva až pět stupňů Celsia. Klimatické změny budou mít vliv zejména na stav vody. V nejoptimističtějších scénářích klesnou průtoky v povodích o 15–20 %, zatímco v těch nejhorších se mohou propadnout až o 40 %. Obdobné poklesy neplatí jen u povrchových, ale i u podzemních vod. Pokles vody způsobený suchem navíc neznamená konec povodní. Přívalové deště naopak představují ještě větší riziko, jelikož půda nedokáže takový nápor vody dostatečně rychle vsáknout.

Frýdlant, ulice Husova, silné deště a následná povodeň v srpnu 2010.
Frýdlant, ulice Husova, silné deště a následná povodeň v srpnu 2010.

„Povodně i sucho patří k naší krajině od pradávna. Jejich intenzita se však zvyšuje. Posledních 30 let bylo ve znamení nejhoršího sucha i povodní,“ vysvětluje Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe). „Sucho a povodně v jednom roce jsme měli před sedmi lety, ale stejná situace nastala i vloni. Tehdy vrcholilo sucho v dubnu, a pak přišly dvoje povodně v červnu a říjnu. Je to dáno tím, že se počasí stává více extrémní, a to na obě dvě strany.“

Dopady sucha a jak je zmírnit?

Vody budou zároveň náchylnější ke znečištění a zhorší se i podmínky pro vodní živočichy, kteří budou v některých případech čelit i vyhynutí. Snížení hladiny vod povede i k nedostatku pitné vody nebo vody pro průmysl, dopravu, energetiku, rybolov či zemědělství. Tam lze tvrdé dopady sucha pozorovat na výnosech plodin už v současnosti. „Například v roce 2018 byl propad o 30–40 % a během méně známého sucha 2011–2012 byl v některých okresech na Moravě propad výnosů největší od roku 1960. Další projevy jsou patrné v lesích, které významně usychají a jsou méně odolné vůči kůrovci,“ upozorňuje Pavel Zahradníček.

Základním opatřením by mělo být zlepšení zadržování vody v krajině díky obnově jejích přirozených funkcí. „Vždy jde o skládačku více opatření, a to jak velkých, tak i malých. V posledních letech byl asi nejúčinnějším nástrojem zmenšení plochy jednoho lánu polí na 30 hektarů. Do budoucna by to měly být nástroje, které jsou schopny pochytit vodu za vyšších úhrnů srážek, a pak ji využít například na závlahy. Jedná se tedy o různé typy retenčních nádrží. Nelze dělat opatření jen na sucho anebo jen na povodně, to by byla zásadní chyba,“ doplňuje Pavel Zahradníček za CzechGlobe.

Rozmanitý les zadrží více vody než monokultury. Na snímku okraj zdravého lesa u Dobříše.
Rozmanitý les zadrží více vody než monokultury. Na snímku okraj zdravého lesa u Dobříše.
Foto | Jan Řezáč

Důležitá je pro udržování vláhy v krajině i správná výsadba stromového porostu. Rozmanitý les je nejen odolnější proti škůdcům a jiným přírodním katastrofám, ale zároveň dokáže zadržovat vodu mnohem lépe než lesy jednotvárné. „Česká veřejnost sucho dlouhodobě považuje za jeden z největších problémů v oblasti změny klimatu. Dopady na naši přírodu a krajinu chce mírnit například budováním remízků,“ doplňuje Iva Fialová z ústavu STEM.

Investice do životního prostředí

V Česku šlo mezi lety 2008 a 2019 na ochranu vody přes 257 miliard korun z územních rozpočtů obcí a krajů, rozpočtu státu a státních fondů. Největší podíl peněz jde dlouhodobě na odvod a čištění odpadních vod, zatímco do prevence znečišťování vod nebo úprav drobných vodních toků dáváme jen zlomek z celkových rozpočtů a fondů. „Češi obecně podporují opatření pro vypořádání se s klimatickou změnou, a to i přes dopady na státní rozpočet či hospodářství. 73 % lidí si přeje udržitelnost a ochranu životního prostředí i za cenu zpomalení hospodářského růstu,“ říká Iva Fialová z výzkumného ústavu STEM. „Když však dojde na konkrétní dopady a opatření, která již mohou zasáhnout domácnosti nebo místní průmysl, jsou lidé v hodnocení zdrženlivější,“ dodává.

Miliardy z evropských fondů

Na životní prostředí, a tedy i kvalitu a ochranu vody se zaměřuje také evropský rozpočet. V předchozím sedmiletém období (2007–2013) Česko na ochranu životního prostředí využilo 119,5 miliardy korun, které jsme rozdělili na stovky různých projektů. Největší položkou bylo právě zlepšování kvality vody, vodní infrastruktury a snižování rizika povodní (44,7 miliardy korun). V dobíhajícím období 2014–2020 se peníze ještě čerpají, celkově má na ochranu životního prostředí směřovat 92 miliard korun.

Čistírna odpadních vod pro Prahu.
Čistírna odpadních vod pro Prahu.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Dalšími oblastmi, na které se operační programy soustředí, jsou například péče o krajinu, zlepšování ovzduší, obnovitelné zdroje energie nebo odpady a ekologická zátěž. „Peníze z Evropské unie už v Česku pomohly třeba regenerovat přes 36 tisíc hektarů půdy, vysadit a ošetřit přibližně tři miliony stromů nebo postavit či modernizovat šest stovek čistíren odpadních vod,“ říká Magdaléna Frouzová ze Zastoupení Evropské komise.

Takzvaná Zelená dohoda pro Evropu si také dává za cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality spočívající ve schopnosti pojmutí skleníkových plynů a dalších emisí skrze lesy, oceány a další přírodní ekosystémy. Na biologickou rozmanitost, která je klíčem pro správné fungování ekosystémů, Evropská unie každoročně vyčlení 20 miliard eur. Ty kromě oceánů a lesů pomáhají i 25 tisícům kilometrů evropských řek.

Infografika

Přírodní katastrofy v Evropě
Ztráty způsobené živelními pohromami
České výdaje na životní prostředí
Prostředky z fondů EU na ochranu přírody
reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (67)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

16.8.2021 08:23
U nás máme lesů nejvíc od doby Marie Terezie. Ještě je potřeba zakázat pěstování energetických surovin - kukuřice do bioplynek a řepka do nafty, které podporují splachování ornice a podpořit návrat dané plochy přírodě zatravněním.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2021 11:23 Reaguje na Richard Vacek
Zkuste s tím jít na ministerstvo zemědělství. To vede osobně průmyslový devastátor naší krajiny, když to neprojde, jděte přímo za premiérem.
Každopádně máte možnost je volit v podzimních volbách, což většina hloupých čecháčků nejspíš provede.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.8.2021 11:51 Reaguje na Pavel Hanzl
S tím musí do Brusele, tam to vymysleli a prosazujou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2021 12:21 Reaguje na smějící se bestie
V Bruseli vymysleli průmyslové zemědělství a dotují to na úkor sedláků? Fakt? To jsem fakt nevěděl...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.8.2021 13:18 Reaguje na Pavel Hanzl
tam vymysleli řepku do nafty i ty bioplynky a dotují to
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2021 13:46 Reaguje na smějící se bestie
Hluboký omyl, v EU kdysi biopaliva zavedli, ale velmi záhy zjistili, co je to za svinstvo, tak to zas zrušili. v roce 2013, když to u nás zkorumpoval soudruh. U nás to doruje jen stát z důvodu hluboké korupce.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.8.2021 14:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Nepovídej ?

Povídej !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2021 22:36 Reaguje na smějící se bestie
Asi 100x jsem to už dokazoval.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

17.8.2021 07:25 Reaguje na Pavel Hanzl
A proto s tím stále blbne celá EU.
Odpovědět
JK

Jaroslav Kořínek

17.8.2021 10:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy jste tu brojil proti obnovitelným zdrojům energie ?
Biopaliva byla začátek toho šílenství.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.8.2021 13:40 Reaguje na Jaroslav Kořínek
Biopaliva 1. generace jsou omyl a jejich podpora byla v normálních zemích EU převážně zrušena.
Odpovědět
kk

karel krasensky

16.8.2021 20:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Nevypisuj tady a raději napiš gratulaci svym bohum a idolum na americké velvyslanectví a centralu Nato a popřej k skvělému vítězství v Afghanistanu
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.8.2021 13:19 Reaguje na Richard Vacek
Pane Vacku,u kukuřice ten splach beru, ale u dobře založené řepky nikoliv.
Odpovědět
va

vaber

16.8.2021 08:56
sladká voda mizí v oceánech a oblačnost planety je bídná ,pouště se rozšiřují,
toto snad musí vidět každý,
žádné přívalové deště a mediální masáž o naprosto bezvýznamných lokálních záplavách ,to nezachrání
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.8.2021 10:09
To jsou pochopitelně líbivé kecy , jak se o přírodu staráme. Není nic vzdálenějšího realitě, protože jediným nezfalšovatelným a odborníky přijímaným kritériem pro kvalitu ŽP je BIODIVERZITA .

A ta nám neustále klesá jak v ČR, tak v EU tak globálně.

K vlastnímu článku -- když vysušíte zpevněnými stavbami a nevhodnou péčí o půdu krajinu ,tak vám tam poteče málo vody.
Tak co se divíte, připočtete-li k tomu vyšší odpar díky zvýšené teplotě jste tam, kde si být zasloužíte.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2021 11:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Klesá nám biodiverzita, to ví každé malé dítě už dávno.
Krajina je poničená a příčiny známe taky.

A hlavně se od vás nedozvím, co s tím. Green Deal na to odpovídá, ale vy to neuznáváte.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.8.2021 16:51 Reaguje na Pavel Hanzl
JJ, s větrníky a mraky FVE panelů té krajině fakt pomůžeme a úžasné zelené spalování biomasy bude jako bonus.

GD v tomto směru neodpovídá lautr na nic, spíš naopak.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2021 22:38 Reaguje na Svatá Prostoto
Zkuste si přečíst aspoň základní informace. Já vím celý je to dost zbytečně složitý a to důležité tam hledá člověk trochu dýl....
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.8.2021 10:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Hmmm ... jak říkával Vladimír Iljič ... kritériem teorie je praxe. Takže mi stačí vyjet směrem na Wolgast a mohu se kochat.

To je fakt lepší pohled na ten Temelín.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.8.2021 16:32 Reaguje na Svatá Prostoto
To není o pohledu staršího turisty, to je o několik levelů výš.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

18.8.2021 10:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Jasně. Když se kácí les, lítají třísky.

Kua, fakt nemáte někde tu rudou knížku schovanou? Bo způsob argumentace máte občas jak Kléma v nej letech.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.8.2021 16:05 Reaguje na Svatá Prostoto
Nic o třískách jsem nikdy nepsal, argumentaci skutečně nemám bolševickou ani omylem, asi si mě pletete s někým jiným.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.8.2021 10:48
No, tak když se ví, že nás čeká sucho, tak je potřeba se na to připravit včas. Odbahnit rybníky, vystavět nové a to i ty " kačáky " do 1ha, na každém potoce kde to jen trochu jde. Retenční nádrže u velkoskladů, parkovišť, naučit lidi vypouštět bazény postupně do půdy a ne do kanalizace.


A u mnoha těchto věcí se mohou předvést zelený, místo před kamerama, jak jsou zvyklí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2021 11:19 Reaguje na smějící se bestie
Zelení můžou předvést leda kulový, protože v ropácké společnosti mají podporu možná 1% voličů a ostatní na ně mastí a pouze je hyenizují.
Pokud to nepochopí většinová splečnost, neudělá se systémově ani ťok, a bečet může každý jak stádo želv, že země vysychá ničí se ŽP ve velkým.
Největší devastátor naší krajiny a autor řady nechutností (třeba vyšetřování otravy Bečvy) vyhraje podzimní volby, tak čemu se čemu??
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.8.2021 11:52 Reaguje na Pavel Hanzl
ale můžou - začnou na tom pracovat rukama
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2021 12:23 Reaguje na smějící se bestie
Máte málo zpráv třeba jen na Ekolistu, kolik malých velmi prospěšných věcí ekologové udělali vlastníma rukama a za vlastní peníze?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.8.2021 13:20 Reaguje na Pavel Hanzl
zelený v televizích jsou vidět akorát když někde něco blokují
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2021 13:46 Reaguje na smějící se bestie
Jo, v TV.........
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.8.2021 16:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Zelení dojebali po Bursíkovi co se dalo a valnou část jejich potenciálních voličů k sobě stáhli Piráti.
A jak je nemám rád, tak zcela právem a po zásluze.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.8.2021 08:15 Reaguje na Svatá Prostoto
Nevím, co Zelení dojebali, ale nám je natlačen ropákistán do hlav v rámci hybridní války.
Český národ není přece přirozeně tak tupý a ropácký, v historii jsme se vždy pasovali s nejmodernějšími trendy a patřili jsme mezi 10 nejvyspělejších zemí světa.

Dnes se jen propadáme a už se srovnáváme se zaostalými státy Balkánu.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.8.2021 10:31 Reaguje na Pavel Hanzl
"Český národ není přece přirozeně tak tupý ..."

Cywe, hlavně že to píše někdo, kdo t furt nadává na čecháčkovství (bo si o sobě myslí, že on je nějaká brněnská hvězda:-).

A vy si to kua už ujasněte. Buď nejsme z větší části tupý národ/společnost a v takovém případě se z nějaké hybridní války nepoděláme. Nebo jsme, a v tom případě je to marný a vy si to buď můžete hodit, nebo se někam odstěhovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.8.2021 16:35 Reaguje na Svatá Prostoto
My nejsme přirozeně tupý národ, dotáhli jsme to v minulosti hodně daleko, ale 40 let bolševického marasmu a ateismu totálně zničily morálku národa, který dorazila extrémně chytře vedená hybridní válka.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

18.8.2021 10:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Aha ... a těch 40 let tu byl nějaký jiný národ:-)))?

Extrémně chytře vedená ... jako tak, že jsme moc blb, že to neprokoukneme a Voloďa je tedy o tolik chytřejší než my:-)?

Samozřejmě s výjimkou Hanzla, ten je zářnou výjimkou a takovým moravským intelektuálnm majákem;-).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.8.2021 13:46 Reaguje na Svatá Prostoto
Těch 40 let tu vládli soudruzi z Kremlu a hodně čecháčkům se to líbilo (národ kočích a služek se nám říkalo),
dnes nám ti stejní soudruzi nakecávají, že Evropa pro nás není a že chceme zpátky pod jejich bič.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

16.8.2021 12:27
Ach jo, taková blbost a rovnou do titulku. Bohužel ani první odstavec se neobešel bez novinářské tvořivosti. Ale jistě chcete po poslancích, aby nedělali legislativní zmetky nebo banálněji, aby pekaři nepálili rohlíky na uhel.
Tedy návodná otázka: jaký je v řece vztah mezi výškou hladiny a průtokem, tj. na libovolném měřícím či modelovém profilu?
No a právě první snímek je v tomto ohledu přímo školícím: tady zrovna podle toho, kolik na obtokovém kanále v Jakubčovicích nad Odrou (to je to malinké zrcátko v houští za "Odrou" v pravé části snímku) zarazíte či uvolníte "prkýnek". Dost možná tam není žádná možnost regulace přítoku do kanálu/náhonu, a proto při malém průtoku bude řeka ukázkově suchá. Neilustruje potom ale snímek zcela jiný fenomén? Totiž poškození kontinuity říčních ekosystémů přehrazováním řek?
Tak si to prosím opravte!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.8.2021 13:25
Pan Zahradníček je z Akademie věd, ale takovou hloupost, že v posledních letech byl asi nejúčinnějším nástrojem zmenšení polí na 30 ha,by neměl vypustit. Zmenšení plochy na 30 ha přineslo leda velké kulové. Tím nechci říci, že 30 ha je malá plocha, samozřejmě není, ale to je tím asi tak všechno a nebude mě o tom nikdo přesvědčovat.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

16.8.2021 13:31
Několik staletí jsme se snažili odvodnit krajinu, protože obilniny jako stepní rostliny nesnášejí podmáčení. A povedlo se nám to, obilí se daří skvěle. Pokud se shodneme, že odvodněno je až moc, můžeme zase začít se zavodňováním.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.8.2021 14:05
neumí předpovědět počasí na tři dny a budou básnit, co nás čeká za desítky let....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.8.2021 08:17 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Je to zvláštní, ale předpovědi globálního klimatu na 40 let jsou jednodušší, než počasí na měsíc.
Odpovědět

Viktor Šedivý

16.8.2021 15:58
Tak to bychom měli přestat vyhazovat peníze na sisyfovský "boj s CO2" (který snad možná může něco změnit, pokud pámbu dopustí, motyka spustí a k EU se přidá celý svět) a měli bychom se starat o adaptační opatření, o energetickou bezpečnost, o soběstačnost v důležitých oblastech průmyslu ... .
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2021 23:18 Reaguje na Viktor Šedivý
Bohužel, na teplotu v letních extrémech +50°C (které zažívá už Řecko i Kanada) si zvyknout nelze. Adaptace je rovná nule, energetickou bezpečnost jsme už v babišistánu prokaučovali a důležité oblasti průmyslu skutečně máme v rukách, jen trochu potřebujeme energii z OZE, to soudruzi zase proondili.
Odpovědět
Pe

Petr

16.8.2021 16:21
Zdvojnásobit plochu lesů, a to ihned! Jedině tak stihne vyrůst, než se upečeme a uschneme. Prostředky i dostupné plochy na to máme.
Les je jediný reálně dostupný prostředek schopný obnovení celoplošně funkčního vodního režimu a stabilizace klimatu. Jiný způsob neexistuje. S bonusy jako obnovení biodiverzity, vyčištění vzduchu a zajištění zdroje unierzálně použitelné obnovitelné suroviny - dřeva.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.8.2021 16:56 Reaguje na Petr
"Zdvojnásobit plochu lesů, a to ihned!"

Čistě ze zvědavosti ... to si jako prakticky a konkrétně představujte JAK?

BTW ... lesů máme jako už hodně dlouho (tak 500 let) ne. V jakém stavu je věc samozřejmě jiná. Ale v samotné rozloze lesů fakt problém není.
Odpovědět
Pe

Petr

16.8.2021 17:25 Reaguje na Svatá Prostoto
Mě by spíš zajímal opak. Tedy co se suchem a vedrem chceme dělat a jak jinak tomu hodláme zabránit? To totiž ještě nikdo neřekl. Protože to jinak nejde. Neexistuje jiný způsob, nejde obnovit klima bez přírody. Takže to bude tak,že nebudeme dělat nic, jen si stěžovat.

Začít zalesňovat vhodné pozemky je primitivně jednoduché. Samozřejmě plohu nejde zdvojnásobit ze dne na den, vím že se ptáte schválně. Je to cíl a cesta. Jediná existující a fungující.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

16.8.2021 18:01 Reaguje na Petr
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-konvicka-nova-vlna-klima-alarmismu-a-ochrana-prirody Je to tu podrobne rozobraté, stačí si iba prečítať.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

16.8.2021 19:26 Reaguje na Petr
Díky vyššímu obsahu CO2 jsou rostliny odolnější vůči suchu. Takže toto máme vyřešeno. A vedro? Oteplení se bude odehrávat hlavně v zimě a tam nám to, že nebudou takové mrazy, vadit nebude.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2021 23:14 Reaguje na Richard Vacek
Oteplení se skutečně nebude odehrávat v zimě, extrémy, kterých se nešťastník ráčí všimnout, budou probíhat hlavně v létě.
+50°C je pro nás naprosto likvidační, (žádný strom v ČR to nepřežije), a už naměřili v jižních Čechách +42°C.
Přitom +1°C v globále vám může dát asi +10°C v extrému.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.8.2021 10:38 Reaguje na Petr
Já teda nevím, ale které vhodné pozemky ... aby to mohlo znamenat nějakou skutečnou změnu ... máte na mysli?

Když se podívám sem ... http://www.uhul.cz/rychle-informace/85-lesnatost-cr-je-33-8 ... a sem ... https://amsp.cz/wp-content/uploads/2019/08/Anal%C3%BDza-zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD-2019.pdf

... tak už vám toho moc nezbývá.

O nedělání nic nikdo nic nepsal ... ale řešením je důraz na kvalitu krajiny, ne nějaký pokus o extenzivní zalesňování.

Odpovědět
Pe

Petr

17.8.2021 15:58 Reaguje na Svatá Prostoto
Buďme upřímní, ten "důraz na kvalitu krajiny" jsou jen plané řeči. Líbivé, ale neřešící vůbec nic. A my plané řeči a líbivá hesla nepotřebujeme, tím nic nezměníme, my potřebueme razantní a reálnou změnu, a hlavně s ní začít okamžitě. Jinak zjistíme, že jsme prokecali další roky a nezměnili jsme zase vůbec nic.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.8.2021 16:16 Reaguje na Petr
"Celková výměra zemědělského půdního fondu (ZPF) České republiky k 31. 12. 2017 činí 4 205 288 ha,
což je 53,32 % celkové rozlohy půdního fondu ČR (7 887 027 ha). Orná půda zaujímá 2 958 603 ha
(tj. 37,5 % z celkové výměry půdního fondu), chmelnice 10 066 ha, vinice 20 008 ha, zahrady 164 815 ha,
ovocné sady 45 245 ha a trvalé travní porosty (louky a pastviny) 1 006 552 ha. Lesní půdy zaujímají
2 671 659 ha (tj. 33,9 % z celkové výměry půdního fondu), vodní plochy 166 253 ha, zastavěné
plochy a nádvoří 132 333 ha a ostatní plochy 711 464 ha."

http://eagri.cz/public/web/file/611976/SVZ_Puda_11_2018.pdf

Kam ty vaše nové lesy jako chcete sázet???
Odpovědět
Pe

Petr

17.8.2021 17:53 Reaguje na Svatá Prostoto
Kamkoliv kde nejsou a kde to je jen trochu možné. Ale to vy chápat viditelně nechcete a oháníte se byrokratickými mantinely. Komické.
Doteď jsme přírodě půdu jen brali a výsledky našeho "hospodaření" začínáme zřetelně nejen vidět, ale i cítit. Přišel čas to otočit a začít s pokorou a velkou omluvou vracet půdu zpátky přírodě. Jinak nám bude zatraceně horko. Doslova. A čím déle to budeme ignorovat a vymýšlet nějaká jiná řešení (hlavně neohrozit byznys a prosperitu), tím víc si to vychutnáme. A jednou bude pozdě začít skutečně něco řešit. Vše má určitou setrvačnost a co jsme pro svou budoucnost (ne)udělali dnes, pocítíme za pár let.
A dnes jsme opět neudělali nic.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

18.8.2021 10:56 Reaguje na Petr
Jaké byrokratické mantinely?
Prostě nějaké zásadní rozšiřování plochy lesa je možno realizovat pouze a jen na úkor zemědělské půdy. To je to vaše řešení?

Dyť tam ty výměry máte! To je fakt tak složitý si to spočítat?

A to zcela pomíjím otázku vlastnických vztahů.

Jen pro jistotu, nic proti zvětšování výměry lesní půdy, ke které ostatně kontinuálně dochází. Ale v tom měřítku, o kterém tu píšete, je to zcela nerealizovatelné.
Odpovědět
Pe

Petr

18.8.2021 15:34 Reaguje na Svatá Prostoto
Samozřejmě, zalesní se plochy, které les nejsou. Jakékoliv, kde to je možné (ne kde se to někomu nehodí), co na tom pořád odmítáte chápat?
Myslíte že přírodu, sucho a vedro zajímá jak jsme si tu kterou půdu pojmenovali? Nebo že na ní nutně musíme stavět další domy a pěstovat řepku? S tímhle přijďte až budou v létě 50° vedra a prázdné studny - Rádi bychom, ale nemůžeme, je to zemědělská půda, fakt to nejde.


Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

19.8.2021 14:29 Reaguje na Petr
Takže zalesníme zemědělskou půdu, min její podstatnou výměru, a až budou v létě ta padesátková vedra, tak budeme v poho a studny nebudou prázdné.

Jako fajn ... zní to hezky. Jen taková drobnost ... jíst budeme co???
Odpovědět
Pe

Petr

18.8.2021 15:43 Reaguje na Svatá Prostoto
Netuším o kolik bude nutné zvětšit zalesnění, aby došlo ke stabilizaci klimatu a vodního režimu. Možná jen o trochu, možná ani ten dvojnásobek nebude stačit.

A když jste zmínil vlastnické vztahy, tak i ten váš důraz na kvalitu krajiny se jich přece dotkne taky. Tedy pokud to budeme chtít prakticky realizovat, ne o tom jen mluvit. Mohl byste naznačit co vlastně ten důraz na kvalitu krajiny v praxi znamená?
Odpovědět
Pe

Petr

18.8.2021 17:21 Reaguje na Svatá Prostoto
Jestli skutečně chceme něco dělat, tak se změnám kolem půdy a dopadům na vlastnické vztahy nevyhneme. A čím víc budeme něco dělat (a jedině tak to bude mít nějaký význam), tím větší ty změny a dopady logicky budou. Pokud chcete důraz na kvalitu krajiny aniž by se něco změnilo a nikoho to nijak novlivnilo, tak to bude asi jako nudapláž v Hošticích - nahatý, ae jen vocaď, pocaď. Znamená to nedělat nic, jen o tom kecat
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

19.8.2021 14:34 Reaguje na Petr
Kdo tu píše o tom, že se nemá nic změnit? Mění a bude se muset mnohé ... řeč je o tom, že pro zdvojnásobení výměry lesů je v našich podmínkách nereálné, protože je možno je realizovat v zásadě (s ohledem na nutný rozsah) z velké časti na úkor zemědělské půdy.

Což je bez pardonu blbost.
Odpovědět
Pe

Petr

19.8.2021 20:08 Reaguje na Svatá Prostoto
Když můžeme na zemědělské půdě stavět tisíce domů a kilometrů silnic, tak můžeme i zalesňovat. Zdaleka ne všechna půda je zemědělská a i ta se nevyužívá zdaleka všechna. A já celou dobu píšu zalesňovat tam, kde to je možné. A možné to je.

No a teď čekám na ty vaše změny. Můžete být konkrétní? Jaké změny navrhujete?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

20.8.2021 11:19 Reaguje na Petr
O těch změnách v lesním hospodaření, stejně jako o změnách v zemědělství je i tady článků opravdu hodně, nemyslím, že by byla taková výzva si je najít. A je to v nich popsáno podstatně lépe, než bych to při okusu o nějaký souhrn dokázal já.

A vy furt o koze a já o voze ... jsou lokality, kde zalesňování má smysl, jsou i lokality, kde to smysl nemá a jsou lokality, kde ty lesy nejsou úplně tím nej nápadem. Řeč je a byla pouze o tom vašem ultimativním požadavku zdvojnásobení výměry lesních ploch, který je prostě zcela mimo.

Aby 2/3 plochy ČR zaujímaly lesy je prostě blbost, sorry jako.
Odpovědět
Pe

Petr

21.8.2021 04:38 Reaguje na Svatá Prostoto
To jsem přesně čekal že nic neřeknete, bojíte se vlastní medicíny. Jste pouhý názorový parazit.
Po zdvojnásobení lesní plohy bychom na tom byli podobně jako třeba Slovinsko, nebo Švédsko.
Takže to jde. A hlady neumírají, viďte. Naopak - posperují lidé i příroda, vše je jak má být, v nejlepším pořádku.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

20.8.2021 11:30 Reaguje na Petr
Jo, a tak nějak taktně jste mi zapomněl odpovědět jak jako vyřešíme ten nezbytně následující a velmi citelný výpadek zemědělské produkce.
Odpovědět
Pe

Petr

19.8.2021 20:36 Reaguje na Svatá Prostoto
Naše současná krajina, směle ji můžeme nazvat průmyslová krajina, už nedokáže plnit žádnou svoji funkci. Nedokáže stabilizovat klima, nedokáže udržet funkční vodní režim, nedokáže zajistit podmínky pro život rostlin a živočichů. Tento typ krajiny je pro život nevhdný a je nutné ho změnit. Jediný známý krajinný prvek, který tyto nezbytné funkce dokáže obnovit a udržet, víceménně sám, a který lze skutečně reálně aplikovat vpodstatě celoplošně, je les. Neexistuje nic s ani vzdáleně podobnou účinností. Všechno ostatní, co jsme schopni (s astronomickými náklady) provést a vytvořit, jsou jen drobnosti s malým místním významem, s celoplošnou účinností zcela mizivou.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

20.8.2021 11:28 Reaguje na Petr
V tom případě si najděte nějaké provaznictví (třeba na Újezdě je jedno fajn:-) a hoďte si mašli, bo 10 mio lidí na území ČR při 2/3 podílu lesních porostů na celkovém půdním fondu prostě nenacpete. To nebylo ani za středověku ... a že nás tehdy bylo o dost méně.
Odpovědět
Pe

Petr

21.8.2021 09:28 Reaguje na Svatá Prostoto
Omyl, už 11 milionů.
I vy správně píšete, že se toho musí změnit hodně, jen se ze zbabělosti a alibismu bojíte napsat co a jak.
Musíme si vybrat, jestli jsou prioritou lidi, nebo funkční a zdravá příroda. Ale jak i vy ukazujete, dobrovolně se nikdo ničeho nevzdá, takže se budeme množit a drancovat svět až do úplného konce. To nám jde skvěle.
A jedno moudro na závěr:
„Teprve až pokácíte poslední strom, až otrávíte poslední řeku, až ulovíte poslední rybu, přijdete na to, že peníze se nedají jíst."
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.8.2021 23:07 Reaguje na Svatá Prostoto
"Zdvojnásobit plochu lesů, a to ihned!"
Já miluji ropáčky a jejich zcela iracionální a zcela bezelstný pohled na svět....
Odpovědět
JK

Jaroslav Kořínek

17.8.2021 10:06
Hlavně proti tomu nebojujte - přizpůsobte se tak jako příroda.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.8.2021 10:25 Reaguje na Jaroslav Kořínek
Na letní teploty vyšší, než +40°C se přizpůsobit je jen s problémy a hrozí nám velmi brzy teploty v extrémech k padesátce (Atény, Kanada).

Příroda se na tyhle změny přizpůsobuje statisíce (milióny?) let a pokud ten čas nemá, prostě vyhyne.

Jediná šance je to celé zablokovat, jiný postup než srazit 410 ppm CO2 v atmosféře není znám.

Tj. přestat pálit fosilní uhlík úplně a ještě současný CO2 masivně odchytávat a ukládat pod zem.

Bohužel, jiná šance není a těžko kdy bude.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist