Co nás do konce století čeká? Kvůli suchu mohou hladiny českých řek poklesnout až o 40 %
Suché Česko
Živelním katastrofám však lze systematicky předcházet, a to nejen bojem proti klimatické změně, ale i projekty zaměřenými na konkrétní problematiku. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se do konce století průměrná teplota v Česku zvedne o dva až pět stupňů Celsia. Klimatické změny budou mít vliv zejména na stav vody. V nejoptimističtějších scénářích klesnou průtoky v povodích o 15–20 %, zatímco v těch nejhorších se mohou propadnout až o 40 %. Obdobné poklesy neplatí jen u povrchových, ale i u podzemních vod. Pokles vody způsobený suchem navíc neznamená konec povodní. Přívalové deště naopak představují ještě větší riziko, jelikož půda nedokáže takový nápor vody dostatečně rychle vsáknout.
„Povodně i sucho patří k naší krajině od pradávna. Jejich intenzita se však zvyšuje. Posledních 30 let bylo ve znamení nejhoršího sucha i povodní,“ vysvětluje Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe). „Sucho a povodně v jednom roce jsme měli před sedmi lety, ale stejná situace nastala i vloni. Tehdy vrcholilo sucho v dubnu, a pak přišly dvoje povodně v červnu a říjnu. Je to dáno tím, že se počasí stává více extrémní, a to na obě dvě strany.“
Dopady sucha a jak je zmírnit?
Vody budou zároveň náchylnější ke znečištění a zhorší se i podmínky pro vodní živočichy, kteří budou v některých případech čelit i vyhynutí. Snížení hladiny vod povede i k nedostatku pitné vody nebo vody pro průmysl, dopravu, energetiku, rybolov či zemědělství. Tam lze tvrdé dopady sucha pozorovat na výnosech plodin už v současnosti. „Například v roce 2018 byl propad o 30–40 % a během méně známého sucha 2011–2012 byl v některých okresech na Moravě propad výnosů největší od roku 1960. Další projevy jsou patrné v lesích, které významně usychají a jsou méně odolné vůči kůrovci,“ upozorňuje Pavel Zahradníček.
Základním opatřením by mělo být zlepšení zadržování vody v krajině díky obnově jejích přirozených funkcí. „Vždy jde o skládačku více opatření, a to jak velkých, tak i malých. V posledních letech byl asi nejúčinnějším nástrojem zmenšení plochy jednoho lánu polí na 30 hektarů. Do budoucna by to měly být nástroje, které jsou schopny pochytit vodu za vyšších úhrnů srážek, a pak ji využít například na závlahy. Jedná se tedy o různé typy retenčních nádrží. Nelze dělat opatření jen na sucho anebo jen na povodně, to by byla zásadní chyba,“ doplňuje Pavel Zahradníček za CzechGlobe.
Důležitá je pro udržování vláhy v krajině i správná výsadba stromového porostu. Rozmanitý les je nejen odolnější proti škůdcům a jiným přírodním katastrofám, ale zároveň dokáže zadržovat vodu mnohem lépe než lesy jednotvárné. „Česká veřejnost sucho dlouhodobě považuje za jeden z největších problémů v oblasti změny klimatu. Dopady na naši přírodu a krajinu chce mírnit například budováním remízků,“ doplňuje Iva Fialová z ústavu STEM.
Investice do životního prostředí
V Česku šlo mezi lety 2008 a 2019 na ochranu vody přes 257 miliard korun z územních rozpočtů obcí a krajů, rozpočtu státu a státních fondů. Největší podíl peněz jde dlouhodobě na odvod a čištění odpadních vod, zatímco do prevence znečišťování vod nebo úprav drobných vodních toků dáváme jen zlomek z celkových rozpočtů a fondů. „Češi obecně podporují opatření pro vypořádání se s klimatickou změnou, a to i přes dopady na státní rozpočet či hospodářství. 73 % lidí si přeje udržitelnost a ochranu životního prostředí i za cenu zpomalení hospodářského růstu,“ říká Iva Fialová z výzkumného ústavu STEM. „Když však dojde na konkrétní dopady a opatření, která již mohou zasáhnout domácnosti nebo místní průmysl, jsou lidé v hodnocení zdrženlivější,“ dodává.
Miliardy z evropských fondů
Na životní prostředí, a tedy i kvalitu a ochranu vody se zaměřuje také evropský rozpočet. V předchozím sedmiletém období (2007–2013) Česko na ochranu životního prostředí využilo 119,5 miliardy korun, které jsme rozdělili na stovky různých projektů. Největší položkou bylo právě zlepšování kvality vody, vodní infrastruktury a snižování rizika povodní (44,7 miliardy korun). V dobíhajícím období 2014–2020 se peníze ještě čerpají, celkově má na ochranu životního prostředí směřovat 92 miliard korun.
Dalšími oblastmi, na které se operační programy soustředí, jsou například péče o krajinu, zlepšování ovzduší, obnovitelné zdroje energie nebo odpady a ekologická zátěž. „Peníze z Evropské unie už v Česku pomohly třeba regenerovat přes 36 tisíc hektarů půdy, vysadit a ošetřit přibližně tři miliony stromů nebo postavit či modernizovat šest stovek čistíren odpadních vod,“ říká Magdaléna Frouzová ze Zastoupení Evropské komise.
Takzvaná Zelená dohoda pro Evropu si také dává za cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality spočívající ve schopnosti pojmutí skleníkových plynů a dalších emisí skrze lesy, oceány a další přírodní ekosystémy. Na biologickou rozmanitost, která je klíčem pro správné fungování ekosystémů, Evropská unie každoročně vyčlení 20 miliard eur. Ty kromě oceánů a lesů pomáhají i 25 tisícům kilometrů evropských řek.
Infografika
Přírodní katastrofy v EvropěZtráty způsobené živelními pohromami
České výdaje na životní prostředí
Prostředky z fondů EU na ochranu přírody
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (67)
Richard Vacek
16.8.2021 08:23Pavel Hanzl
16.8.2021 11:23 Reaguje na Richard VacekKaždopádně máte možnost je volit v podzimních volbách, což většina hloupých čecháčků nejspíš provede.
smějící se bestie
16.8.2021 11:51 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
16.8.2021 12:21 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
16.8.2021 13:18 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
16.8.2021 13:46 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
17.8.2021 07:25 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Kořínek
17.8.2021 10:03 Reaguje na Pavel HanzlBiopaliva byla začátek toho šílenství.
Pavel Hanzl
30.8.2021 13:40 Reaguje na Jaroslav Kořínekkarel krasensky
16.8.2021 20:22 Reaguje na Pavel Hanzlpavel peregrin
16.8.2021 13:19 Reaguje na Richard Vacekvaber
16.8.2021 08:56toto snad musí vidět každý,
žádné přívalové deště a mediální masáž o naprosto bezvýznamných lokálních záplavách ,to nezachrání
Miroslav Vinkler
16.8.2021 10:09A ta nám neustále klesá jak v ČR, tak v EU tak globálně.
K vlastnímu článku -- když vysušíte zpevněnými stavbami a nevhodnou péčí o půdu krajinu ,tak vám tam poteče málo vody.
Tak co se divíte, připočtete-li k tomu vyšší odpar díky zvýšené teplotě jste tam, kde si být zasloužíte.
Pavel Hanzl
16.8.2021 11:14 Reaguje na Miroslav VinklerKrajina je poničená a příčiny známe taky.
A hlavně se od vás nedozvím, co s tím. Green Deal na to odpovídá, ale vy to neuznáváte.
Svatá Prostoto
16.8.2021 16:51 Reaguje na Pavel HanzlGD v tomto směru neodpovídá lautr na nic, spíš naopak.
Pavel Hanzl
16.8.2021 22:38 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
17.8.2021 10:27 Reaguje na Pavel HanzlTo je fakt lepší pohled na ten Temelín.
Pavel Hanzl
17.8.2021 16:32 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
18.8.2021 10:44 Reaguje na Pavel HanzlKua, fakt nemáte někde tu rudou knížku schovanou? Bo způsob argumentace máte občas jak Kléma v nej letech.
Pavel Hanzl
30.8.2021 16:05 Reaguje na Svatá Prostotosmějící se bestie
16.8.2021 10:48A u mnoha těchto věcí se mohou předvést zelený, místo před kamerama, jak jsou zvyklí.
Pavel Hanzl
16.8.2021 11:19 Reaguje na smějící se bestiePokud to nepochopí většinová splečnost, neudělá se systémově ani ťok, a bečet může každý jak stádo želv, že země vysychá ničí se ŽP ve velkým.
Největší devastátor naší krajiny a autor řady nechutností (třeba vyšetřování otravy Bečvy) vyhraje podzimní volby, tak čemu se čemu??
smějící se bestie
16.8.2021 11:52 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
16.8.2021 12:23 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
16.8.2021 13:20 Reaguje na Pavel HanzlSvatá Prostoto
16.8.2021 16:53 Reaguje na Pavel HanzlA jak je nemám rád, tak zcela právem a po zásluze.
Pavel Hanzl
17.8.2021 08:15 Reaguje na Svatá ProstotoČeský národ není přece přirozeně tak tupý a ropácký, v historii jsme se vždy pasovali s nejmodernějšími trendy a patřili jsme mezi 10 nejvyspělejších zemí světa.
Dnes se jen propadáme a už se srovnáváme se zaostalými státy Balkánu.
Svatá Prostoto
17.8.2021 10:31 Reaguje na Pavel HanzlCywe, hlavně že to píše někdo, kdo t furt nadává na čecháčkovství (bo si o sobě myslí, že on je nějaká brněnská hvězda:-).
A vy si to kua už ujasněte. Buď nejsme z větší části tupý národ/společnost a v takovém případě se z nějaké hybridní války nepoděláme. Nebo jsme, a v tom případě je to marný a vy si to buď můžete hodit, nebo se někam odstěhovat.
Pavel Hanzl
17.8.2021 16:35 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
18.8.2021 10:47 Reaguje na Pavel HanzlExtrémně chytře vedená ... jako tak, že jsme moc blb, že to neprokoukneme a Voloďa je tedy o tolik chytřejší než my:-)?
Samozřejmě s výjimkou Hanzla, ten je zářnou výjimkou a takovým moravským intelektuálnm majákem;-).
Pavel Hanzl
30.8.2021 13:46 Reaguje na Svatá Prostotodnes nám ti stejní soudruzi nakecávají, že Evropa pro nás není a že chceme zpátky pod jejich bič.
Daniel Fiala
16.8.2021 12:27Tedy návodná otázka: jaký je v řece vztah mezi výškou hladiny a průtokem, tj. na libovolném měřícím či modelovém profilu?
No a právě první snímek je v tomto ohledu přímo školícím: tady zrovna podle toho, kolik na obtokovém kanále v Jakubčovicích nad Odrou (to je to malinké zrcátko v houští za "Odrou" v pravé části snímku) zarazíte či uvolníte "prkýnek". Dost možná tam není žádná možnost regulace přítoku do kanálu/náhonu, a proto při malém průtoku bude řeka ukázkově suchá. Neilustruje potom ale snímek zcela jiný fenomén? Totiž poškození kontinuity říčních ekosystémů přehrazováním řek?
Tak si to prosím opravte!
pavel peregrin
16.8.2021 13:25Richard Vacek
16.8.2021 13:31Jaroslav Řezáč
16.8.2021 14:05Pavel Hanzl
17.8.2021 08:17 Reaguje na Jaroslav ŘezáčViktor Šedivý
16.8.2021 15:58Pavel Hanzl
16.8.2021 23:18 Reaguje na Viktor ŠedivýPetr
16.8.2021 16:21Les je jediný reálně dostupný prostředek schopný obnovení celoplošně funkčního vodního režimu a stabilizace klimatu. Jiný způsob neexistuje. S bonusy jako obnovení biodiverzity, vyčištění vzduchu a zajištění zdroje unierzálně použitelné obnovitelné suroviny - dřeva.
Svatá Prostoto
16.8.2021 16:56 Reaguje na PetrČistě ze zvědavosti ... to si jako prakticky a konkrétně představujte JAK?
BTW ... lesů máme jako už hodně dlouho (tak 500 let) ne. V jakém stavu je věc samozřejmě jiná. Ale v samotné rozloze lesů fakt problém není.
Petr
16.8.2021 17:25 Reaguje na Svatá ProstotoZačít zalesňovat vhodné pozemky je primitivně jednoduché. Samozřejmě plohu nejde zdvojnásobit ze dne na den, vím že se ptáte schválně. Je to cíl a cesta. Jediná existující a fungující.
Vladimir Mertan
16.8.2021 18:01 Reaguje na PetrRichard Vacek
16.8.2021 19:26 Reaguje na PetrPavel Hanzl
16.8.2021 23:14 Reaguje na Richard Vacek+50°C je pro nás naprosto likvidační, (žádný strom v ČR to nepřežije), a už naměřili v jižních Čechách +42°C.
Přitom +1°C v globále vám může dát asi +10°C v extrému.
Svatá Prostoto
17.8.2021 10:38 Reaguje na PetrKdyž se podívám sem ... http://www.uhul.cz/rychle-informace/85-lesnatost-cr-je-33-8 ... a sem ... https://amsp.cz/wp-content/uploads/2019/08/Anal%C3%BDza-zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD-2019.pdf
... tak už vám toho moc nezbývá.
O nedělání nic nikdo nic nepsal ... ale řešením je důraz na kvalitu krajiny, ne nějaký pokus o extenzivní zalesňování.
Petr
17.8.2021 15:58 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
17.8.2021 16:16 Reaguje na Petrcož je 53,32 % celkové rozlohy půdního fondu ČR (7 887 027 ha). Orná půda zaujímá 2 958 603 ha
(tj. 37,5 % z celkové výměry půdního fondu), chmelnice 10 066 ha, vinice 20 008 ha, zahrady 164 815 ha,
ovocné sady 45 245 ha a trvalé travní porosty (louky a pastviny) 1 006 552 ha. Lesní půdy zaujímají
2 671 659 ha (tj. 33,9 % z celkové výměry půdního fondu), vodní plochy 166 253 ha, zastavěné
plochy a nádvoří 132 333 ha a ostatní plochy 711 464 ha."
http://eagri.cz/public/web/file/611976/SVZ_Puda_11_2018.pdf
Kam ty vaše nové lesy jako chcete sázet???
Petr
17.8.2021 17:53 Reaguje na Svatá ProstotoDoteď jsme přírodě půdu jen brali a výsledky našeho "hospodaření" začínáme zřetelně nejen vidět, ale i cítit. Přišel čas to otočit a začít s pokorou a velkou omluvou vracet půdu zpátky přírodě. Jinak nám bude zatraceně horko. Doslova. A čím déle to budeme ignorovat a vymýšlet nějaká jiná řešení (hlavně neohrozit byznys a prosperitu), tím víc si to vychutnáme. A jednou bude pozdě začít skutečně něco řešit. Vše má určitou setrvačnost a co jsme pro svou budoucnost (ne)udělali dnes, pocítíme za pár let.
A dnes jsme opět neudělali nic.
Svatá Prostoto
18.8.2021 10:56 Reaguje na PetrProstě nějaké zásadní rozšiřování plochy lesa je možno realizovat pouze a jen na úkor zemědělské půdy. To je to vaše řešení?
Dyť tam ty výměry máte! To je fakt tak složitý si to spočítat?
A to zcela pomíjím otázku vlastnických vztahů.
Jen pro jistotu, nic proti zvětšování výměry lesní půdy, ke které ostatně kontinuálně dochází. Ale v tom měřítku, o kterém tu píšete, je to zcela nerealizovatelné.
Petr
18.8.2021 15:34 Reaguje na Svatá ProstotoMyslíte že přírodu, sucho a vedro zajímá jak jsme si tu kterou půdu pojmenovali? Nebo že na ní nutně musíme stavět další domy a pěstovat řepku? S tímhle přijďte až budou v létě 50° vedra a prázdné studny - Rádi bychom, ale nemůžeme, je to zemědělská půda, fakt to nejde.
Svatá Prostoto
19.8.2021 14:29 Reaguje na PetrJako fajn ... zní to hezky. Jen taková drobnost ... jíst budeme co???
Petr
18.8.2021 15:43 Reaguje na Svatá ProstotoA když jste zmínil vlastnické vztahy, tak i ten váš důraz na kvalitu krajiny se jich přece dotkne taky. Tedy pokud to budeme chtít prakticky realizovat, ne o tom jen mluvit. Mohl byste naznačit co vlastně ten důraz na kvalitu krajiny v praxi znamená?
Petr
18.8.2021 17:21 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
19.8.2021 14:34 Reaguje na PetrCož je bez pardonu blbost.
Petr
19.8.2021 20:08 Reaguje na Svatá ProstotoNo a teď čekám na ty vaše změny. Můžete být konkrétní? Jaké změny navrhujete?
Svatá Prostoto
20.8.2021 11:19 Reaguje na PetrA vy furt o koze a já o voze ... jsou lokality, kde zalesňování má smysl, jsou i lokality, kde to smysl nemá a jsou lokality, kde ty lesy nejsou úplně tím nej nápadem. Řeč je a byla pouze o tom vašem ultimativním požadavku zdvojnásobení výměry lesních ploch, který je prostě zcela mimo.
Aby 2/3 plochy ČR zaujímaly lesy je prostě blbost, sorry jako.
Petr
21.8.2021 04:38 Reaguje na Svatá ProstotoPo zdvojnásobení lesní plohy bychom na tom byli podobně jako třeba Slovinsko, nebo Švédsko.
Takže to jde. A hlady neumírají, viďte. Naopak - posperují lidé i příroda, vše je jak má být, v nejlepším pořádku.
Svatá Prostoto
20.8.2021 11:30 Reaguje na PetrPetr
19.8.2021 20:36 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
20.8.2021 11:28 Reaguje na PetrPetr
21.8.2021 09:28 Reaguje na Svatá ProstotoI vy správně píšete, že se toho musí změnit hodně, jen se ze zbabělosti a alibismu bojíte napsat co a jak.
Musíme si vybrat, jestli jsou prioritou lidi, nebo funkční a zdravá příroda. Ale jak i vy ukazujete, dobrovolně se nikdo ničeho nevzdá, takže se budeme množit a drancovat svět až do úplného konce. To nám jde skvěle.
A jedno moudro na závěr:
„Teprve až pokácíte poslední strom, až otrávíte poslední řeku, až ulovíte poslední rybu, přijdete na to, že peníze se nedají jíst."
Pavel Hanzl
16.8.2021 23:07 Reaguje na Svatá ProstotoJá miluji ropáčky a jejich zcela iracionální a zcela bezelstný pohled na svět....
Jaroslav Kořínek
17.8.2021 10:06Pavel Hanzl
17.8.2021 10:25 Reaguje na Jaroslav KořínekPříroda se na tyhle změny přizpůsobuje statisíce (milióny?) let a pokud ten čas nemá, prostě vyhyne.
Jediná šance je to celé zablokovat, jiný postup než srazit 410 ppm CO2 v atmosféře není znám.
Tj. přestat pálit fosilní uhlík úplně a ještě současný CO2 masivně odchytávat a ukládat pod zem.
Bohužel, jiná šance není a těžko kdy bude.