Daily Mail: Kvůli pachu automobilů nemohou včely najít květiny
 |
|
| Včela medonosná při sběru pylu v Del Mar Fairgrounds. | |
| Foto: Jon Sullivan/Wikimedia Commons |
Podle vědců znečištění ovzduší dramaticky zmenšuje vzdálenost, na kterou jsou květiny schopné vysílat svoji vůni. Kvůli tomu pak nemohou přilákat včely a další hmyz, který nutně potřebují k opylování. To v důsledku ohrožuje i počty hmyzu, protože včely nejsou schopné najít nektar v květech, který je pro ně zdrojem potravy.
Jose Fuentes z univerzity ve Virginii, autor výzkumu, deníku Daily Mail řekl: "Molekuly vůně produkované květinami v málo znečištěném prostředí mohou urazit vzdálenost tisíc až dvanáct set metrů. Dnes ale dosahují jen vzdálenosti dvě stě až tři sta metrů." To výrazně zhoršuje možnost, že včely a další hmyz květiny najdou.
Studie financovaná Národním vědeckým fondem USA zkoumala hledíky a jejich schopnost vydávat vůni. Podle ní jsou molekuly vůně produkované květinou velmi rychle pohlceny znečisťujícími látkami v ovzduší - dusíkatými sloučeninami (NO X) a ozónem, tedy emisemi z automobilové dopravy. Kvůli interakci s těmito látkami pak nejsou květiny na větší vzdálenost cítit.
Kvůli tomu se včely a další druhy hmyzu, které se spoléhají na vůni jako na maják ukazující cestu ke sladkému nektaru, nemohou ke květinám dostat a najít dostatek potravy. Květiny, které na hmyz zase spoléhají kvůli opylování, tak čekají marně. Vědci zjistili, že počet včel opylujících většinu druhů zemědělských plodin na celém světě klesá.
Množství včel v minulých letech uhynulo také v souvislosti s nemocí včelstev CCD (Colony Collapse Disorder). Při tomto jevu vymře v krátkém čase včelí úl či celá včelí kolonie. Podle deníku Daily Mail byla CCD zničena celá čtvrtina včelstev chovaných v USA kvůli medu. Nemoc se v poslední době objevuje i v Evropě a její příčina zatím není známa.
Podle článku Gwyneth Reesové v deníku Daily Mail z 20. dubna 2008
reklama
Online diskuse
V tom případě - 23. 4. 2008 - mmCenu medu v r. 1968 už opravdu nejsem schopen ověřit, takže ji pomíjím. Kompletní moderní tenkostěné úly se na internetu pohybují od cca 1200-2000. Uvažuji samotný úl, ne cenu nástavků. Existují různé možnosti jak cenu srazit hluboko pod 1000 kč. Včelařské stránky jsou jich plné. Barvit včelín - proč (naprostá většina se stejně spokojí s volným umístěním úlů jen pod stříškou)? Já jsem někde napsal, že medomet za 5000 je pocínovaný? Pokud někdo neumí číst neměl by se s tím veřejně chlubit. Cín je ostatně nejlepší kov pro přímý styk s potravinami (skutečně nevím o tom, že by se např. plechovky potahovaly cínoolověnou pájkou????? a že bych něco takového navrhoval) a proto můj dotaz! Já jsem svůj starý medomet prodal za pětistovku a měl jsem dost veliké potíže, abych se ho zbavil. Holt jsem velmi špatný obchodník. Ano, skoro každý včelař je kutil a má zařízenou alespoň malou dílničku a tak je zjevné, že se jim to vyplatí - je na tom snad něco divného (zvláště v Česku)? Hranice rentability začíná tak na dvaceti kg a dobrý včelař to dosahoval i tenkrát (i já, a to jsem se o ně moc excelentně nestaral). Za 10 let - to je významě optimističtější předpověď než oficielní odhady! Včelařením se dá i dnes uživit, proč by asi v republice bylo více než 50 farem s více než 150 včelstvy, jen se to musí umět. Jsou i horší profese. Úbytek je spíše zaviněn nedostatkem mladých zájemců (ti tak moc ještě ekomnomiku neposuzují) kvůli změnám životního stylu - problém společný pro většinu zemědělských profesí. |
