Debata Ekolistu: Čím budeme topit, když ne uhlím?
„Představme si, že nebyly prolomeny limity uhlí. Jaké jsou alternativy pro zajištění vytápění bytů?“
Své odpovědi nám poslali:
- Oldřich Vojíř, předseda ministerstvem průmyslu a obchodu zřízené pracovní komise pro teplárenství. Jeho komentář najdete zde.
- Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR. Jeho komentář najdete zde.
- Bronislav Bechník, garant oboru Obnovitelná energie a úspory na tzb-info.cz. Jeho komentář najdete zde.
Bez uhlí to nejde
Hnědé uhlí je v oblasti vytápění bytů v tuto chvíli nezastupitelné a je racionálním řešením pokračování v jeho těžbě, míní exposlanec a předseda ministerstvem průmyslu a obchodu zřízené pracovní komise pro teplárenství Oldřich Vojíř. Jako jedinou relevantní náhradu zmiňuje zemní plyn. Jeho slabinou ale je, že jej dovážíme a cena plynu je závislá na bezpečnostní situaci na Blízkém východě. „Obrovským problémem je čas na přípravu nových investic, protože vyprojektovat, nakoupit, vybudovat a zprovoznit novou technologii nelze lusknutím prstu,“ píše Oldřich Vojíř. Proto je podle něho potřebné podívat se na budoucnost teplárenství z vícero hledisek a dát celému odvětví signál, který investice do výrazné modernizace tohoto odvětví uvolní. „Například je možné zatížit uhlí vyšší rentou a snížit výši tohoto odvodu pouze v případě, kdy bude vytěžené uhlí sloužit k naplnění veřejného zájmu. Udržení systému centrálního zásobování teplem podle závěrů odborníků na energetiku takovým zájmem nepochybně je,“ odpovídá na položenou otázku Oldřich Vojíř. Přečtěte si celý jeho komentář.
Ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek se s Vojířem shoduje v tom, že za hnědé uhlí 100% substitut z domácích zdrojů v tuto chvíli nemáme, „i kdybychom se rozkrájeli“. Potenciál úspor tepla je podle něho již v podstatě vyčerpán. „Kdo občas česká sídliště navštěvuje, tak ví, že většina oken a dveří je již vyměněna, zateplená je dnes i většina fasád,“ píše Hájek. Biomasou ani komunálním odpadem potřebné množství hnědého uhlí pro dodávky tepla nahradit nelze, lze jimi jen poptávku po uhlí snížit. Zásoby černého uhlí jsou omezené a toto uhlí je významně dražší. Část hnědého uhlí by mohlo nahradit i teplo ze stávajících jaderných elektráren, limitem je možnost dopravy tohoto tepla na větší vzdálenosti. Zemní plyn je podle Hájka opět podstatně dražší. Na to, aby se do každého bytu instaloval kotel na plyn, není připravená infrastruktura. Přečtěte si celý komentář Martina Hájka.
Úspory a plyn
„Především můžeme spotřebu tepla snížit,“ říká Bronislav Bechník ze serveru TZB-info. Teprve potom bychom měli uvažovat, zda budeme pokračovat ve využívání stávajícího zdroje, nebo budeme hledat zdroj jiný. Problém současného centrálního zásobování teplem je, že když se sníží spotřeba tepla, výrazně vzroste cena tepla, protože systém je náročný na provoz a udržování. Alternativu pak vidí ve využívání tepla ze slunce. „Další ekonomicky efektivní řešení jsou blokové kogenerační jednotky na zemní plyn. Jsou dostupné ve velikostech vhodných jak pro jednotlivé bytové domy, tak pro celá sídliště,“ uvádí Bronislav Bechník. V obecné rovině pak lidstvo může sázet na jadernou fúzi, rychlé množivé reaktory s uzavřeným cyklem paliva a obnovitelné zdroje energie spojené se zvyšováním energetické efektivnosti. Riziko, že jaderná fúze bude velmi drahou prohrou, je ale vysoké. Stejně nejistá je sázka na rychlé množivé reaktory s uzavřeným cyklem paliva, u nichž by nejdříve bylo nutno vyřešit otázky bezpečnosti provozu samotných reaktorů a hlavně riziko možného zneužití štěpných materiálů. Přečtěte si celý komentář Bronislava Bechníka.
A co si myslíte vy? Jaké jsou alternativy pro vytápění, pokud nebudou prolomeny limity těžby? Sdělte nám svůj názor v diskuzi!
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Babišův Agrofert uvažuje o stavbě nového závodu na výrobu čpavku mimo Evropu
Záměr těžby štěrkopísku na Nymbursku čeká podrobné posouzení, tzv. velká EIA
České štěrkopísky chystají těžbu štěrkopísku v nové lokalitě na MladoboleslavskuOnline diskuse
energie pro výtápění bytů - 19. 5. 2011 - AlešKolik vlastně té energie potřebujeme cca 12 milionů tun uhlí.Pokud ještě 20% nahradí úspory tak to máme nějakých 10 milionů tun uhlí. Lze spálit asi 2 miliony tun domácího odpadu ,který má stejnou výhřevnost jako hnědé uhlí. To máme nějakých 8 milionů tun. Pokud se rozšíří horkovody z Tepelných elektráren ale i Jaderných - Dukovany vytopí celé Brno , Temelín - České Budějovice , Písek, Strakonice. Potřeba uhlí ještě klesne - za cenu vysokých nákladů ovšem. V každém případě soustavy CZT jsou založeny na levném palivu nebo dokonce odpadním teple - elektrárny jinak je rozvod CZT nevýhodný a nemá ekonomické opodstatnění. Zatpelení domů snížilo dodávky tepla , tím jsou stávající potrubí CZT značně předimenzované a narostl podíl ztrát - ceny tepla při použití plynu budou díky nákladům a ztrátám zcela nekonkurenceschopné. přímému připojedí domů na plynovou přípojku. a už vůbec neobstojí úproti velkým tepelným čerpadlům pro bytové domy. Teplárny tedy stojí a padají s levným uhlím. Stát by měl zejména dotovat rozšiřování horkovodů z elektráren neboť tam dochází ke zvýšení účinnosti energetických přeměn což umožňuje udržení dlouhodobě příznivé ceny tepla pro spotřebitele. Pokud nebudou prolomeny limity dojde k rozpadu valné části sítě CZT. Lidé zaplatí více za otop a tyto peníze zkončí kdesi za uralem. V konečném důsledku to omezí reálnou kupní sílu obyvatel čož bude mít dopad na růst HDP a nezaměstnanost. Dojde i poškození živtoního prostředí neboť mnoho lidí , kteří topí uhlím, které zdraží ve snaze ušetřit za otop bude pálit 100% svého domácího odpadu včetně usušené trávy ze zahrady a listí ze stromů. Přechod k uštechtilým palivům zvláště v menších obcích nelze očekávat, protože k tomu chybí odpovídající příjmy. Naopak prolomení limitů odsune tento problém v teplárenství nějakých nejméně o 50 let tedy dopředu, tedy na dobu , kdy bude populace mnohem bohatší a budou i mraky nových technologií jak výroby tak úzpor energií. Budou v průměru citelně úspornější budovy a také účinnější kotle. Navíc průměrný reálný příjem bude nejméně 65tisíc hrubého při dnešních cenách - je jasné že citlivost populace k cenám energií bude mnohem nižší než dnes. (elektroenergetika bude bez i při prolomení limitů tak jako tak nucena přejít k jaderným zdrojům) Další možností jsou ivestice do geologického průkumu. Pokud by se prokázalo , že ČR podobně jako Polsko disponuje významnými nekonvenčními zdroji zemního plynu (poláci objevili zásoby na 200 let!!) bylo by možné zcela změnit energetickou koncepci státu. Je více než pravděpodobné že ČR určitými zásobami nekonvenčního zemního plynu disponuje odhady jsou od zcela marginálních zásob až po zásoby na desítky let v druhém případě by bylo možno využít tento levný zemní plyn místo hnědého uhlí. Vláda už rozdala několik licencí na průzkum a doufejme že dojde i k následné těžbě. |
