Martin Hájek: Potenciál úspor tepla je v ČR již v podstatě vyčerpán

Problematikou teplárenství se v poslední době zabývaly dvě nezávislé studie VŠE a VŠB, které jsou k dispozici na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu a každý se s nimi může seznámit. Obě dospěly k podobným závěrům. Potenciál úspor tepla je v České republice již v podstatě vyčerpán, když spotřeba tepla v bytové zástavbě klesla o více než třetinu. Kdo občas česká sídliště navštěvuje, tak ví, že většina oken a dveří je již vyměněna, zateplená je dnes i většina fasád.

Biomasou ani komunálním odpadem potřebné množství hnědého uhlí pro dodávky tepla nahradit nelze, i když jejich vyšší energetické využití určitě povede k poklesu poptávky po uhlí. Dalším možným substitutem je černé uhlí, možnosti jeho těžby v ČR jsou však omezené a je významně dražší. Část hnědého uhlí by mohlo nahradit i teplo ze stávajících jaderných elektráren, limitem je možnost dopravy tohoto tepla na větší vzdálenosti. Z hlediska náhrady uhlí tak připadají v úvahu pouze České Budějovice.

Teoreticky je alternativou hnědého uhlí v teplárenství také zemní plyn, který je však opět podstatně dražší. Navíc se jedná o dovážené palivo, jehož cena je značně volatilní, přímo navázaná na světové ceny ropy a ovlivněná směnným kursem koruny k americkému dolaru. Navyšování dovozu zemního plynu by jednak dále zatížilo platební bilanci České republiky, jednak by vedlo ke ztrátě tisíců pracovních míst nejen v těžebním průmyslu, ale také v teplárnách a na železnici.

Pokud to mám shrnout, tak za hnědé uhlí 100% substitut z domácích zdrojů prostě v tuto chvíli nemáme, i kdybychom se rozkrájeli. V případě dováženého zemního plynu jsou samozřejmě ve hře geopolitická i technická rizika, protože přepravní trasa je dlouhá 5500 km. Hlavně ale vůbec nevíme, jestli ho ještě třeba za 10-15 let budeme schopni zaplatit.

V poslední době se objevují hlasy, že je bez problémů možné stávající zásobování teplem decentralizovat, a dát do každého bytu kotlík na zemní plyn – je zjevné, kdo za tím stojí. Když pominu vliv na ovzduší, protože emise z komínů jdou v tomto případě rovnou nad střechu nebo ještě hůře do oken, tak plošná decentralizace prostě není ani v řádu deseti let technicky proveditelná. Stávající plynovodní sítě totiž v daných místech většinou nejsou dostatečně dimenzovány (nebyl proto důvod, dělat paralelní rozvody tepla a plynovody by byl nesmysl), aby mohly zásadní zvýšení odběru pokrýt. Změna znamená vykopat staré a položit nové plynovody, to je běh na velmi dlouhou trať, protože se musí zajistit dopravní obslužnost. Nemůžete lidem říct: “Teď se na rok vystěhujte a pak tu bude nová plynová infrastruktura“. Navíc je zjevné, kdo tyto náklady nakonec zaplatí.

---

reklama

---