Den ozonové vrstvy: Ambrozek s Gonzalezem žertovali se školáky, pak museli na konferenci
Děti ze Základní školy Sucháňova v Praze-Řepích pánům Gonzalesovi a Ambrozkovi představily projekt "Ozon", na němž se společně s dalšími školami a s Terezou podílely. Pěstovaly vyšlechtěný kultivar tabáku, na němž je možné podle velikosti a počtu skvrn zjišťovat vliv přízemního ozonu. Ministr vtipkoval, zdali se náhodou tabák nepěstoval i proto, aby si hoši mohli pořádně zakouřit, a žoviálně navrhl, že by bylo dobré také pěstovat něco jiného. Marco Gonzales celou akci s úsměvem pozoroval. Došlo i na společné foto. "Pro děti byla asi nejzajímavější možnost setkat se bezprostředně s ministrem a s vysokým představitelem OSN," zhodnotila pro EkoList význam akce Ilona Kočová, koordinátorka Terezy pro projekt Ozon.
Ozonová vrstva působí jako filtr proti negativním vlivům ultrafialového záření. Její poškození vede u lidí k větší náchylnosti k infekčním chorobám, zapříčiňuje zvýšení výskytu rakoviny kůže, podle MŽP se podílí i na změnách klimatu a má vliv na pokles biologické rozmanitosti.
S rozvojem průmyslové výroby došlo k citelnému poškození a oslabení ozonové vrstvy. V důsledku rozsáhlé celosvětové výroby freonů, tedy látek, které mají na ozonovou vrstvu největší vliv, poklesla v 80. letech koncentrace ozonu nad Antarktidou o 70 procent a vytvořila se tzv. ozonová díra.
Rámcová Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy byla schválena v roce 1985, konkretizovaný a cílený Montrealský protokol o látkách, které porušují ozonovou vrstvu, byl pak přijat na den přesně před patnácti lety. Díky němu se podařilo celosvětově omezit výrobu a spotřebu freonů, především v rozvinutých státech a nyní i postupně v rozvojových zemích. Československo se stalo smluvní stranou v roce 1990.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Foto: Jan Stejskal/EkoList
reklama
