Devět států Unie neplní normy o čistotě ovzduší, půjdou k soudu
Ať už šlo o spalování odpadů, limity pro benzen a oxid uhelnatý v ovzduší, národní limity pro oxidy síry, dusíku či těkavých látek u velkých elektráren.
Komise také přijala právní kroky k zajištění souladu s uvedenými požadavky obsaženými v legislativě EU o čistotě ovzduší a také v nařízení k ochraně ozónové vrstvy.
Komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová rozhodnutí komentuje: "Naléhám na členské státy, aby zrychlily zavádění zákonů EU o znečištění ovzduší. Zpoždění představuje pro jejich občany riziko zdravotních problémů."
Směrnice o spalování odpadu má zabránit či omezit negativní dopady, jaké spalování odpadu má na životní prostředí, a omezit následná rizika pro lidské zdraví. Termín pro její přenesení do národních zákonů byl 28. prosinec 2002. Protože Belgie, Itálie, Řecko a Portugalsko ji stále nepřenesly, rozhodla Komise postoupit případ Evropskému soudnímu dvoru. Nizozemí v této věci zatím obdrželo poslední varovný dopis.
V roce 2000 EU přijala Směrnici, jež mimo jiné stanoví limity pro benzen a oxid uhelnatý, aby bylo možné se vyvarovat či předejít možným škodlivým dopadům těchto plynů na zdraví lidí a životní prostředí. Termín pro její aplikaci do národního práva byl 13. prosinec 2002. Nizozemí a Řecko s aplikací stále nejsou hotovy, proto je Komise posílá k Evropskému soudnímu dvoru.
Další "hříšník", Itálie, se dosud potýká s rámcovou směrnicí pro posuzování a řízení imisních limitů do ovzduší, která upravuje limity pro oxidy síry, dusíku, sazí a olova. Co se týče těchto polutantů, státy měly Komisi poslat konkrétní informace například o úrovních znečištění, jež překročily schválené limity i akceptované meze tolerance, období, kdy vyšší úrovně byly sledovány, a proč se objevily. Také měli členové dodat seznam oblastí a městských aglomerací, postižených nejvíce znečištěním ovzduší. Termín dodání pro rok 2001 byl konec prosince 2002. Itálie dodala data pouze z některých regionů, nikoliv pro celé území, proto je poslána k Evropskému soudnímu dvoru.
Podobně do konce listopadu 2002 bylo třeba aplikovat legislativu nutnou ke snížení stropů emisí určitých vzdušných škodlivin, což nesplnila opět Itálie, následovaná Německem, Nizozemím a Řeckem. Belgie (jen Vlámsko a Valonsko) a Lucembursko nesplnily některé požadavky této legislativy, pročež Komise nemůže monitorovat a hodnotit do jaké míry určené stropy emisí aplikovaly. Proto jim Komise poslala poslední psané varování.
Mnoho zemí má také dodnes problém se znečištěním vzduchu z velkých elektráren. Směrnice o velkých spalovacích elektrárnách má za cíl redukovat znečištění stanovením přísných limitů na emise oxidu siřičitého a dusičitého. Termín pro přenesení směrnice do národního práva byl 27. listopad 2002. Nesplnily ho vlámský region Belgie, Nizozemí, Německo, Rakousko, Itálie, Řecko a Španělsko.
Síry se týkala další směrnice z roku 1999, která má za cíl snížit obsah síry v tekutých palivech a tím omezit výskyt kyselých dešťů z emisí oxidů síry a zabránit ničení lesů. Každý rok v červnu jsou členské země žádány, aby podaly zprávu o obsahu síry v palivech použitých v předchozím kalendářním roce. Rakousko však dosud neposkytlo údaje za rok 2001, proto jej Komise postupuje Evropskému soudu.
Poslední "hřích" se týká Nařízení o látkách poškozujících ozónovou vrstvu. Toto nařízení chce zamezit a případně úplně eliminovat použití chemikálií, které ozónovou vrstvu ničí. Proto vyžaduje od členských států EU dodávat informace o opatřeních k podpoře recyklace, rekultivace a destrukce kontrolovaných látek jako CFC, HCFC, halony a metylbromid.
Organizace odpovědné za zacházení s těmito látkami jsou povinny informovat, jaké kroky podnikly k prevenci úniku kontrolovaných látek a minimalizaci úniku metyl bromidu do půdy během sklizně. Státy musí provádět každoroční monitoring úniků pro vybavení obsahující více než 3 kg látek poškozujících ozón a poskytovat informace o minimální kvalifikaci personálu zapojeného do těchto provozů. Španělsko, Řecko a Portugalsko nesplnily tato opatření, a proto nebyly schopny dodat požadovanou zprávu. Proto jim Komise poslala poslední psané varování. Itálii postoupila soudnímu dvoru za to, že dovolila použití HCFC v protipožárních zařízeních na takových úrovních, které překračují limity či nerespektují podmínky stanovené ve výše zmíněném nařízení Evropské unie.
reklama
