Petr Stýblo: Překvapivé výsledky Vánočního pozorování ptáků
30.12.2024
Pro ptáky a i další divoká zvířata žijící v blízkosti lidí je nyní důležité, aby zdárně přežili čas ohňostrojů, který bohužel nastává. Milovníci divokých zvířat soutěžících v Živé zahradě nám po Novém roce velmi často hlásí až 100% úbytek ptáků v případech, kdy byly v blízkosti jejich zahrady odpalovány ohňostroje.
Každý, kdo má rád zvířata, zábavní pyrotechniku nepoužívá. Leč s hloupými či bezohlednými sousedy prostě nic nenaděláte. A nepomohou s tím sebelepší obecní vyhlášky ani zákonné zákazy, pokud jejich dodržování nebude, tak jako doposud, nikdo kontrolovat. Nicméně, odklon veřejnosti od zábavní pyrotechniky je za ta léta působení Českého svazu ochránců přírody a dalších ochranářských spolků patrný. Tak snad se s ubývajícími ohňostroji blýská na lepší časy.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
V pátek startuje Ptačí hodinka - tradiční zimní sčítání ptáků nejen na krmítkách
Střimická výsypka u Mostu se stane největším ptačím parkem České společnosti ornitologické
Meteorologické radary zaznamenaly, jak ptáci reagovali na silvestrovský ohňostroj
Další články autora |
Lokalita Na Skřivánku je bohatá na vzácné druhy. S pomocí veřejnosti ČSOP vykupuje další pozemky
Zpestřete si Vánoce pozorováním ptáků. Přes svátky probíhá soutěž Živá zahrada
Petr Stýblo: Budeme mít vysílače všude, kde se komu zlíbí? Prolomí poslanci tento týden zákonnou ochranu krajiny i principy územního plánování?
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
HH
Honza Honza
30.12.2024 07:20Na těchto změnách - něco přibývá, něco ubývá, je vidět normální vývoj přírody. Je nesmysl snažit se křečovitě zafixovávat současný stav, příroda se sama od sebe mění, je třeba jít vstříc přírodě, ne se snažit ji stále opravovat, regulovat. Regulace jen tím směrem, aby se mohla ještě více osamostatnit. Je to můj i Petrův názor= zásadní vztah k přírodě.
Příroda ale ke své vlastní funkci, ke svému přirozenému vývoji potřebuje podmínky. Nelze vše zabetonovat, zaasfaltovat a pak nechat přírodu přirozenému vývoji- na přehřáté poušti bez vody se nic nerozvine. Ptákům nutno dát možnost potravy, hnízdění atd.
Stejný vztah je i k tkzv invaziv. rostlinám. Je jedno, jestli je (přirozeně) rozšíří ptáci semeny nebo vysadí člověk, když lépe rostou, je to zcela norm. stav, přirozeně vytlačí původní rostliny, přirozeně na nich zaniknou živočichové a přirozeně je osídlí nové organizmy.
Vše má své hranice- bolševník, pajasan= určitě nepřípustné, ale nikoli modřín, douglaska.
Prostě přistupovat k přírodě rozumně, s nadhledem, ne křečovitě se držet nějakých teorií. Snažit se, aby příroda prospívala, aby zachycovala vodu, aby něco dobře rostlo a prospívalo, ne se křečovitě držet skomírající umírající přírody, hlavně aby se vše zachovalo, jak bylo. Tak k přírodě přistupuje i dobrý hospodář- jistě se stará, aby dobytek, rotliny prospívaly, vše bylo zdravé, ale když už je zvíře přestárlé, neplní svoji funkci nebo svoji funkci naplnilo, tak jej utratí, nermoutí se nad ztrátou.
Odpovědět
Příroda ale ke své vlastní funkci, ke svému přirozenému vývoji potřebuje podmínky. Nelze vše zabetonovat, zaasfaltovat a pak nechat přírodu přirozenému vývoji- na přehřáté poušti bez vody se nic nerozvine. Ptákům nutno dát možnost potravy, hnízdění atd.
Stejný vztah je i k tkzv invaziv. rostlinám. Je jedno, jestli je (přirozeně) rozšíří ptáci semeny nebo vysadí člověk, když lépe rostou, je to zcela norm. stav, přirozeně vytlačí původní rostliny, přirozeně na nich zaniknou živočichové a přirozeně je osídlí nové organizmy.
Vše má své hranice- bolševník, pajasan= určitě nepřípustné, ale nikoli modřín, douglaska.
Prostě přistupovat k přírodě rozumně, s nadhledem, ne křečovitě se držet nějakých teorií. Snažit se, aby příroda prospívala, aby zachycovala vodu, aby něco dobře rostlo a prospívalo, ne se křečovitě držet skomírající umírající přírody, hlavně aby se vše zachovalo, jak bylo. Tak k přírodě přistupuje i dobrý hospodář- jistě se stará, aby dobytek, rotliny prospívaly, vše bylo zdravé, ale když už je zvíře přestárlé, neplní svoji funkci nebo svoji funkci naplnilo, tak jej utratí, nermoutí se nad ztrátou.
Karel Zvářal
30.12.2024 09:00Kosáků i u nás v zástavbě výrazně ubylo, jen slepý by si toho nevšiml. Dobrá zpráva je, že ve volné přírodě jsou, mírná zima jim v přežití nahrává. Vidět na konci prosince (ve městě) neobranou jeřabinu - to signalizuje něco nenormálního. Uvidíme, za jak dlouho se kosi z průšvihu/ úbytku vyhrabou.
Odpovědět
MM
M M
30.12.2024 12:49Konečně pozitivní zpráva! Pokud je pravdivou. V roce příštím mi už od 4 :00 a od 18:00 nebudou od února do července denodenně vyřvávat kosové svá rapperská sdělení? Byl bych tomu rád! Balkánské hrdličky následně trochu uklidní. Na kohouty by měly být vydávány zbrojní pasy jakož i na neustále štěkající psy...
Lékař radí - spát při otevřeném okně.
Psycholog radí - zavřete vše.
Odpovědět
Lékař radí - spát při otevřeném okně.
Psycholog radí - zavřete vše.
pp
pavel peregrin
30.12.2024 13:07 Reaguje na M MPsycholog radí- potřebujete zřejmě medikaci.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.12.2024 14:03 Reaguje na pavel peregrinV devadesátkách dvě důchodkyně o pár bloků dál obcházely sousedy a chtěly podepsat petici za vykácení všech stromů kolem - prý ti ptáci tak ráno řvou, že se nehodí spát. Naštěstí jim to nikdo nepodepsal a neuspěly ani na městské zeleni.
Odpovědět
MM
MM
pp
pavel peregrin
31.12.2024 12:00 Reaguje na M MBydlím na vesnici, tudíž kosí zpěv k nám přirozeně patří. Nebuďte tak odtržený od přírody. Je to určitě lepší, než kdyby k vám od sousedů dunělo techno.
Odpovědět
JO
Jarka O.
30.12.2024 21:30 Reaguje na M MBuďte moc rád,že nemáte panelák v blízkosti slavíka. Ten sprateček vyhřvává od soumraku do rozbřesku a neztichne a neztichne. Nechápavé stvoření on je:-)
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
5.1.2025 10:07 Reaguje na Jarka O.To bude těžko slavík, nejspíše drozd zpěvný.
Odpovědět
JO
Jarka O.
5.1.2025 15:48 Reaguje na Karel PavelkaOpravdu slavík, veden nejnižšími pudy. Ale když později tiše maká, shání v potu tváře brouky pro početné následky svého zpěvu a únavou 9 měsíců ani nepípne, tak si možná říká, že já blbec jsem radši nedržel zobák:-)
PS: Bez legrace, je to úžasně krásné pískání, samozřejmě ne u paneláku, nýbrž ve venkovské kulturní krajině, a žasnu nad datem, symbolickým i pro člověka, kdy pravidelně utichá. Pokud jste ornitolog, možná mě opravíte, pokud se s tím datem mýlím.
Odpovědět
PS: Bez legrace, je to úžasně krásné pískání, samozřejmě ne u paneláku, nýbrž ve venkovské kulturní krajině, a žasnu nad datem, symbolickým i pro člověka, kdy pravidelně utichá. Pokud jste ornitolog, možná mě opravíte, pokud se s tím datem mýlím.
BM
Břetislav Machaček
31.12.2024 11:41Kosy do zahrad letos nic neláká. Mizerná, nebo skoro žádná jablka, zbytek
plodů už je zkonzumováno a žížaly jsou v holomrazech nedostupné. Zbývá
tak příkrm, který je naláká, ale více možností nalézají v lese, kde jim
ale hrozí predace větší, než na zahradách. Krahujci mají žně a jiní
predátoři při nocování. Ono toto je ta vzývaná samoregulace, kdy při
nedostatku potravy klesají stavy konzumentů té potravy a přitom má
predační tlak na ně stejný vliv. Nastává tak jejich prudký úbytek
jednak hladověním, která má vliv na zdravotní kondici a tudíž na
horší obranu před predací a před nemocemi. Doufejme, že zima bude
mírná, protože přijít navíc silné mrazy a hlavně vysoká vrstva
sněhu, tak to bude pohroma. Zatím kosi převracejí v lese spadané
listí a občas tam nějaký hmyz, či semena naleznou. Na posečených
trávnicích zmrzlých na kost v zahradách nic nenaleznou a tak se
tam ani nezdržují. U mne mají vrstvu listí i jehličí a v ní i ten
příkrm, protože "zasloužená odměna" je lepší, než ta naservírovaná
na krmítku. Při hrabání najdou totiž i přirozenou potravu a mají
ji tudíž pestřejší, než tu z krmítka. To přichází ke slovu až
při zasněžení, kdy se k tomu hrabání í ..
Odpovědět
plodů už je zkonzumováno a žížaly jsou v holomrazech nedostupné. Zbývá
tak příkrm, který je naláká, ale více možností nalézají v lese, kde jim
ale hrozí predace větší, než na zahradách. Krahujci mají žně a jiní
predátoři při nocování. Ono toto je ta vzývaná samoregulace, kdy při
nedostatku potravy klesají stavy konzumentů té potravy a přitom má
predační tlak na ně stejný vliv. Nastává tak jejich prudký úbytek
jednak hladověním, která má vliv na zdravotní kondici a tudíž na
horší obranu před predací a před nemocemi. Doufejme, že zima bude
mírná, protože přijít navíc silné mrazy a hlavně vysoká vrstva
sněhu, tak to bude pohroma. Zatím kosi převracejí v lese spadané
listí a občas tam nějaký hmyz, či semena naleznou. Na posečených
trávnicích zmrzlých na kost v zahradách nic nenaleznou a tak se
tam ani nezdržují. U mne mají vrstvu listí i jehličí a v ní i ten
příkrm, protože "zasloužená odměna" je lepší, než ta naservírovaná
na krmítku. Při hrabání najdou totiž i přirozenou potravu a mají
ji tudíž pestřejší, než tu z krmítka. To přichází ke slovu až
při zasněžení, kdy se k tomu hrabání í ..
BM
Břetislav Machaček
31.12.2024 11:44 Reaguje na Břetislav MachačekP.S.Omlouvám se a doplňuji, že se k tomu hrabání přes sníh nedostanou.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
31.12.2024 12:33U nás vrabci, kteří hnízdí v břečťanu na zdi a pár kosů. Ostatní ptactvo nebeské se drží mimo město v křovinách. Asi mají potravy pořád dost. Po sněhu ani u nás není ani památky, mrzne tak nějak decentně, mimo město jim nic nechybí. Žádná ptačí apokalypsa se nekoná.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
31.12.2024 22:09Omlouvám se že jsem nic nahlásil, ale vidím úbytek všeho ptactva, kromě koňadry.
Odpovědět
ss
Karel Zvářal
2.1.2025 11:24Ještě předevčírem mi ráno pod okny tyxoval kos, jinak věčně zalezlý v bobkovišni. Není po něm ani vidu, ani slechu, stejně jako po kdysi početné okolní bandě. Na krmítku letos (i loni) celou zimu nula, ještě před prvním Usutu se tu odhánělo až 15 kosů od vloček. Vrabčáci, zvonci, stehlíci nejsou už kolik let, poslední polňáčci též zmizeli. Pár koňader a brhlík, krmítko nemusím prakticky skoro vůbec doplňovat.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.1.2025 16:51 Reaguje na Karel ZvářalMáte nějaký názor proč tomu tak hlavně letos je?
Odpovědět
Karel Zvářal
2.1.2025 17:33 Reaguje na Břetislav MachačekNázor na to mám, zatím to vydnocuji. Mohu vyloučit nedostatek potravy, jsou v tom nejspíše zmíněné nemoci (virózy) a zřejmě instinktivní chování "uniknout z pasti"(?). V přírodě jsou, většinou zalezlí v hustém, takže krahuj ani jestřáb na ně nemůže, ale v počtech nižších než dříve. Na hložinkách jich bylo vždy několik, teď je pod keřem sotva jeden.
Jak sám vidíte, článek ostře sledovaný, ale své poznatky nikdo nerozepíše - asi žádné nemají... Každopádně je to zajímavý úkaz a jsem zvědav, co přinesou další týdny a měsíce. Bo kos je tvrďák, ten by se měl vyhrabat i z těch největších průferů. Oni mě zajímají dlouhodobě, i dříve (třeba na konci léta) jich moc vidět nebylo, ale v průběhu (koncem) zimy se najednou objevili. Jestli se doplní odjinud, nebo si zaletí "na výlet", těžko hádat. Ale vzhledem k tomu, že i ostatní ptáky postihl silný úbytek, příliš s nějakým happy endem nepočítám. Mladé mají i 3x za léto, tak jsou schopni ztráty rychle doplnit. Ovšem to se jim v posledních letech nedařilo, a je fakt, že před prvním Usutu se motali všude, člověk z jednoho místa viděl u baráku i desítku. A to už je asi nenormální stav. Pamatuji časy, kdy kos byl ve městě vzácnost a člověk téměř nábožně naslouchal jejich jarnímu zpěvu.
Odpovědět
Jak sám vidíte, článek ostře sledovaný, ale své poznatky nikdo nerozepíše - asi žádné nemají... Každopádně je to zajímavý úkaz a jsem zvědav, co přinesou další týdny a měsíce. Bo kos je tvrďák, ten by se měl vyhrabat i z těch největších průferů. Oni mě zajímají dlouhodobě, i dříve (třeba na konci léta) jich moc vidět nebylo, ale v průběhu (koncem) zimy se najednou objevili. Jestli se doplní odjinud, nebo si zaletí "na výlet", těžko hádat. Ale vzhledem k tomu, že i ostatní ptáky postihl silný úbytek, příliš s nějakým happy endem nepočítám. Mladé mají i 3x za léto, tak jsou schopni ztráty rychle doplnit. Ovšem to se jim v posledních letech nedařilo, a je fakt, že před prvním Usutu se motali všude, člověk z jednoho místa viděl u baráku i desítku. A to už je asi nenormální stav. Pamatuji časy, kdy kos byl ve městě vzácnost a člověk téměř nábožně naslouchal jejich jarnímu zpěvu.
BM
Břetislav Machaček
3.1.2025 10:26 Reaguje na Karel ZvářalV minulosti byl názor, že samci kosů zimu přečkávají
v místě trvalého "pobytu" a kosice putují za potravou a mírnějším podnebím na jih, ale pouze po malých vzdálenostech. Posledních pár zim tu ale zůstávají taky, pouze s tím rozdílem, že letos jim
ubylo přirozených zimních zásob ve formě ovoce,
které se u nás neurodilo. Ten zbytek padavek totiž
zkonzumovali už na podzim a nyní se nechtějí
spoléhat pouze na lidský příkrm. Nevím jak dalece
zkoumají kroužkováním ornitologové i kosy, ale
osobně by mne zajímalo, kam se letos přesunuli
a nebo dokonce uhynuli? Čekal bych, že zástupce
ornitologů jakým pan Stýblo je odpověď zná a že
se pouze nediví stejně, jako amatér jako já. Já
co pozoruji, tak kosi z "hladových" zahrad šli
hledat potravu do méně hladového lesa, kde vidím
obracet spadané listí a hledat potravu. Totéž se
děje po napadání sněhu, kdy je ho pod stromy méně
než jinde a kde se jim lépe potrava hledá. Pak
ale přijde jaro a jdou zpět na zahrady za větším
bezpečím k hnízdění a kvůli dostupnosti hmyzu na
posečených trávnicích a odplevelených záhonech.
To pak za mnou chodí metr daleko a sbírají vyryté
žížaly a dokonce se nechají jimi vykrmovat. Při
rytí jsem jednou nedal poškozené žížaly slepicím,
ale na jednu hromádku na záhon hnízdícím kosům .
Sbírali je a ptáčata a sebe doslova přecpali tak,
že už ten den pouze odpočívali. Tam, kde je co
žrát je ráj a kde nic není, tak nic žít nebude.
Sterilita krajiny je stále větší a větší a my
se divíme úbytku hmyzu, ptáků a pouze se chválíme
nárůstu predátorů a všežravců využívajících jiné
zdroje potravy. Loni mi kamarád objasnil, proč se
nyní tak daří ve městech poštolkám, když tam na
hraboše ani nenarazí. Našel totiž jejich hnízdo
na střeše paneláku a v jeho okolí výhradně zbytky
holoubat zdivočelých holubů a dokonce ptáčat
jiných ptačích druhů. Od tohoto okamžiku už nejsem
tak nadšený z hnízdění poštolek nebyl, protože se
zjevně přeorientovaly na plenění hnízd ptáků a to
i těch, kteří ubývají. Do měst je přilákali ale
ti holubi a nedostatek potravy ve sterilní okolní
krajině. V ní mají na hraboše konkurentů více a
tak změnily loviště a zdroje potravy. Přitom se
změna stala za pár desítek let, což by šokovalo
asi i Darwina, jak rychle se umí některé druhy
přizpůsobit jiným podmínkám. Koukněte pouze na
havrany, kavky, racky atd., kteří se soustředí
pouze na skládky a přirozenou potravu už ani
nehledají. Totéž před odletem čápi, kterých jsou
skládky plné, protože v přírodě by hladověli a
nenabrali energii k odletu.
Dnes v noci nasněžilo a u krmítka se objevily
sýkorky, brhlík i vrabci. Na zahradě po smrky
byl mezi slepicemi i kosák a na borovici seděla
sojka, která tuší, že tam je asi něco k snědku.
Myslím, že my ještě do konce života nějaké ty
ptáky uvidíme, ale na mladé generaci je, aby
vzala rozum do hrsti a poučila se z chyb těch
současných ochranářů chránících pouze ikony
a nestarají se o zbytek tak, jak si zasluhuje.
Bez kořisti nepřežijí nakonec ani ikony a po
ukončení skládkování ani odolní všežravci.
Odpovědět
v místě trvalého "pobytu" a kosice putují za potravou a mírnějším podnebím na jih, ale pouze po malých vzdálenostech. Posledních pár zim tu ale zůstávají taky, pouze s tím rozdílem, že letos jim
ubylo přirozených zimních zásob ve formě ovoce,
které se u nás neurodilo. Ten zbytek padavek totiž
zkonzumovali už na podzim a nyní se nechtějí
spoléhat pouze na lidský příkrm. Nevím jak dalece
zkoumají kroužkováním ornitologové i kosy, ale
osobně by mne zajímalo, kam se letos přesunuli
a nebo dokonce uhynuli? Čekal bych, že zástupce
ornitologů jakým pan Stýblo je odpověď zná a že
se pouze nediví stejně, jako amatér jako já. Já
co pozoruji, tak kosi z "hladových" zahrad šli
hledat potravu do méně hladového lesa, kde vidím
obracet spadané listí a hledat potravu. Totéž se
děje po napadání sněhu, kdy je ho pod stromy méně
než jinde a kde se jim lépe potrava hledá. Pak
ale přijde jaro a jdou zpět na zahrady za větším
bezpečím k hnízdění a kvůli dostupnosti hmyzu na
posečených trávnicích a odplevelených záhonech.
To pak za mnou chodí metr daleko a sbírají vyryté
žížaly a dokonce se nechají jimi vykrmovat. Při
rytí jsem jednou nedal poškozené žížaly slepicím,
ale na jednu hromádku na záhon hnízdícím kosům .
Sbírali je a ptáčata a sebe doslova přecpali tak,
že už ten den pouze odpočívali. Tam, kde je co
žrát je ráj a kde nic není, tak nic žít nebude.
Sterilita krajiny je stále větší a větší a my
se divíme úbytku hmyzu, ptáků a pouze se chválíme
nárůstu predátorů a všežravců využívajících jiné
zdroje potravy. Loni mi kamarád objasnil, proč se
nyní tak daří ve městech poštolkám, když tam na
hraboše ani nenarazí. Našel totiž jejich hnízdo
na střeše paneláku a v jeho okolí výhradně zbytky
holoubat zdivočelých holubů a dokonce ptáčat
jiných ptačích druhů. Od tohoto okamžiku už nejsem
tak nadšený z hnízdění poštolek nebyl, protože se
zjevně přeorientovaly na plenění hnízd ptáků a to
i těch, kteří ubývají. Do měst je přilákali ale
ti holubi a nedostatek potravy ve sterilní okolní
krajině. V ní mají na hraboše konkurentů více a
tak změnily loviště a zdroje potravy. Přitom se
změna stala za pár desítek let, což by šokovalo
asi i Darwina, jak rychle se umí některé druhy
přizpůsobit jiným podmínkám. Koukněte pouze na
havrany, kavky, racky atd., kteří se soustředí
pouze na skládky a přirozenou potravu už ani
nehledají. Totéž před odletem čápi, kterých jsou
skládky plné, protože v přírodě by hladověli a
nenabrali energii k odletu.
Dnes v noci nasněžilo a u krmítka se objevily
sýkorky, brhlík i vrabci. Na zahradě po smrky
byl mezi slepicemi i kosák a na borovici seděla
sojka, která tuší, že tam je asi něco k snědku.
Myslím, že my ještě do konce života nějaké ty
ptáky uvidíme, ale na mladé generaci je, aby
vzala rozum do hrsti a poučila se z chyb těch
současných ochranářů chránících pouze ikony
a nestarají se o zbytek tak, jak si zasluhuje.
Bez kořisti nepřežijí nakonec ani ikony a po
ukončení skládkování ani odolní všežravci.
Karel Zvářal
3.1.2025 13:46 Reaguje na Břetislav MachačekV 60. a 70. kosi létali v zimě nocovat do nedalekého sm lesa (necelý kilák). Už dlouho tak nečiní, a mě velmi zajímá proč. Odpověď si myslím že znám, ale nebudu napovídat, třeba to někdo ví a napíše. Změnilo se toho za pár dekád tolik, že by to vydalo na knihu. A nebylo by to (většinou) hezké čtení...
Odpovědět
KP
MU
Michal Ukropec
3.1.2025 05:41 Reaguje na Karel ZvářalJeště minulou zimu cca 800 g. Slunečnice na necelé 2 dny. Letos pomalu na 4.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.1.2025 08:49 Reaguje na Michal UkropecTak to je dobré, to Vám tam ještě něco létá. Tím, že krmím celoročně, mám velkou spotřebu v létě a na podzim - mnoho desítek koňader, nějaké modřinky. V zimě lidé zakrmí, tak to hejno se rozptýlí. Ale třeba teď za půl hodiny nulový pohyb, a to v noci nasněžilo. Kromě páru hrdliček (kuku na římsu), který si své teritorium hájí.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
3.1.2025 11:26 Reaguje na Karel ZvářalV Jistebnici modřinek i hrdliček minimum. Ostatní jako by vymizeli. A to kolem lítá i cca 7 stehlíků. No a občas ostříž.
Odpovědět
MK
Michal Krátký
3.1.2025 13:24 Reaguje na Michal UkropecOstříž je v tuto dobu v Africe. V Jistebnici určitě ne.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
4.1.2025 12:39Kosi i drozdi mně ze zahrady u lesa také vymizeli. Letos mám na krmítku skoro jen sýkorky. Ale objevilo se tu i hejnko vrabčáků - dosud nikdy ne - strakapoudi jen dva, loni asi 5, brhlíka jsem dosud neviděl, a loni jsem měl celou zimu okolo chalupy i párek hýlů. A také zvonky a čížky. Letos - zatím - jen ty sýkorky.
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
5.1.2025 09:56Zahrady jsou jen malá část prostředí pro kosy a usuzovat dle tohoto vzorku na celkovou situaci druhu je dost naivní. Počkejme si na akci ČSO začátkem ledna 2024 s daleko vyšším pokrytím. A vzorek 100 sledovaných zahrad je velmi malý... Ve městech zvláště na sídlištích mají kosové velkou potravní základnu v plodech skalníku, který je hojně vysazován. Ve městech je i na kruhových objezdech, kosové nemají problém se k plodům skalníku dostat i přes vyšší sněhovou pokrývku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.1.2025 11:07 Reaguje na Karel PavelkaPokud nevidíte celkový pokles drobného ptactva rok co rok, tak
jste buď slepý a nebo dokonce ideolog obhajující chyby, kterými
se ochrana přírody vydala. Jich totiž ubývá i v NP, kde schází
možnost vlivu chemie a lidských zásahů, jako v obhospodařované
krajině. Viníkem je bezzásah mylně považovaný za spásu pro
přírodu. Přírodu jsme ovlivnili tak, že se už bez regulace
neobejde. Divočina se samoregulací nefunguje už ani jinde,
protože tendence se přemnožit a zlikvidovat zdroje potravy
jsou pro většinu predátorů běžné a pro všežravce rovnou zcela
běžné. Ochranou krkavcovitých přijdeme o ptáky hnízdící na
zemi a na stromech a skalách. Jedni dravci(káňata)+ volavky
okrádají poštolky a sovy o hraboše a vytlačují je do měst,
kde se musejí přeorientovat na rabování hnízd pěvců a holubů.
Totéž dělají sojky a straky. Havrani a kavky se vykrmují zatím
na skládkách, ale co po jejich zákazu po roce 2030? Copak budou
ve sterilní krajině žrát? Doplení zbytek pěvců, žab, ještěrek
a hmyzu? A včil rozumujte muzejníku. Běžte se konečně podívat
do přírody, jaké tam jsou potravní možnosti i pro predátory.
Pokud jejich stavy regulovali myslivci, tak byli sice vzácní,
ale nevyhynuli zcela. Pokud si zkonzumují zbytek kořisti, tak
vyhynou i bez brokovnic. Vinni budete vy , kteří jste proti
jakékoliv rozumné regulaci!
Odpovědět
jste buď slepý a nebo dokonce ideolog obhajující chyby, kterými
se ochrana přírody vydala. Jich totiž ubývá i v NP, kde schází
možnost vlivu chemie a lidských zásahů, jako v obhospodařované
krajině. Viníkem je bezzásah mylně považovaný za spásu pro
přírodu. Přírodu jsme ovlivnili tak, že se už bez regulace
neobejde. Divočina se samoregulací nefunguje už ani jinde,
protože tendence se přemnožit a zlikvidovat zdroje potravy
jsou pro většinu predátorů běžné a pro všežravce rovnou zcela
běžné. Ochranou krkavcovitých přijdeme o ptáky hnízdící na
zemi a na stromech a skalách. Jedni dravci(káňata)+ volavky
okrádají poštolky a sovy o hraboše a vytlačují je do měst,
kde se musejí přeorientovat na rabování hnízd pěvců a holubů.
Totéž dělají sojky a straky. Havrani a kavky se vykrmují zatím
na skládkách, ale co po jejich zákazu po roce 2030? Copak budou
ve sterilní krajině žrát? Doplení zbytek pěvců, žab, ještěrek
a hmyzu? A včil rozumujte muzejníku. Běžte se konečně podívat
do přírody, jaké tam jsou potravní možnosti i pro predátory.
Pokud jejich stavy regulovali myslivci, tak byli sice vzácní,
ale nevyhynuli zcela. Pokud si zkonzumují zbytek kořisti, tak
vyhynou i bez brokovnic. Vinni budete vy , kteří jste proti
jakékoliv rozumné regulaci!
Karel Zvářal
5.1.2025 15:30 Reaguje na Břetislav MachačekJak vidíte, sám nenapíše nic z praxe, neb je to již drahně let, co běhal v pracovní době po lesích. Kromě štěků o blábolech nebo ke slovíčkům nemá co nabídnout. Ví jen to, co vygůglí nebo si někde přečte.
Jak psal p. Pokorný, tak nejsou vidět ani kvíčaly nebo cvrčaly, čížci, jíkavci aj. dříve běžní ptáci. Takže něco určitě není v pořádku, těch příčin/vlivů asi bude více, chtělo by to porovnat se situací v širším regionu (PL, D, SK, HU...).
Odpovědět
Jak psal p. Pokorný, tak nejsou vidět ani kvíčaly nebo cvrčaly, čížci, jíkavci aj. dříve běžní ptáci. Takže něco určitě není v pořádku, těch příčin/vlivů asi bude více, chtělo by to porovnat se situací v širším regionu (PL, D, SK, HU...).
JO
Jarka O.
5.1.2025 15:52 Reaguje na Karel ZvářalVěřím,že za tím jsou krkavcovití. Jednou jsem tu psala, jak zmizeli polní ptáci, je to smutné a nemají se kam vrátit. A je škoda, že ornitologové, kteří se tu zhádali o názvy neznámých ptáků, k této ostudě mlčí.
Odpovědět
Karel Zvářal
5.1.2025 16:24 Reaguje na Jarka O.Predace (na hnízdech) je významný faktor ovlivňující početnost. Co jsem četl studie v 80. a 90., bývala okolo 70%, což není málo. Kromě krkavcovitých je to celá škála, od prasete, ježka, káně, kuny, lišky, mývala atp. V nedávných letech zaznamenávali při letních odchytech většinou adulty (s minimem tuku) a skoro žádné mladé. Takže to oblíbené klišé "predátor nemůže..." (znalí si doplní), není až tak docela pravdivé. A jak jste si možná všimla, téma predace patří mezi mé priority. Takže nebudu to zlehčovat, "biologická ochrana" někdy může zafungovat téměř stoprocentně. Kdo se pohybuje v přírodě pravidelně, musí si toho propadu všimnout. Jen velmi málo druhů (pěvců) má to štěstí, že má hnízdo dobře ukryté.
Odpovědět
JO
Jarka O.
5.1.2025 19:46 Reaguje na Karel ZvářalNo, i v živém plotě straky ta hnízda najdou. Masožravých ptáků, divočáků mimo obory přibylo, ale polí ubylo, to je ta ostuda. Na bývalém poli, na kterém jsem vídala čejky, chocholoušky, skřivany a koroptve, bývá dočasné parkoviště a pártystan při sportovní gigašou. Samozřejmě ti ptáci trvale zmizeli.
Odpovědět
Karel Zvářal
5.1.2025 20:35 Reaguje na Jarka O.No, co je důležité, predátoři se synantropizovali. U nás straka jen přelítá po střechách a vrcholech stromů, ale sojka plení běžně. Živý plot z tůjí prolízá kuna, většinou najdu spadlé/ shozené kosí hnízdo. A neobratní mlaďoši z trnitých keřů se stávají kořistí poštolky, která se mi tlačila do krmítka, nasoukala se do budky určené pro sýčka, ale vejec nevyseděla. Otvor jsem ještě více "utáhl". Loni hnízdila v truhlíku na sousedním bloku, staří nosili jen ptáky, na chodníku bylo plno peříček. Prostě z predačního tlaku se stal supertlak, z čehož mají milovníci ikon určitě radost. Zalezlí ani neceknou...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.1.2025 12:55 Reaguje na Jarka O.V sousedově živém plotě jde kos do plotu
cca 3 metry od hnízda a vnitřkem k němu
putuje tam i zpět. Asi zjistil, že touto
strategií ztížil cestu predátorům a je
podivné, že při krmení jsou ptáčata ticho, což kdysi nebylo běžné. Vítaly
hlasitě rodiče s potravou a hlasitě
o potravu soutěžila. Možná pod tlakem
predace mění zvyky, protože kdysi
stavěli kosi celkem viditelná hnízda
v rozsochách listnatých stromů a nyní
téměř výhradně v hustých jehličnanech.
Prostě asi sbírají nové zkušenosti
a loni měly dva páry kosů hnízda v
sousedově živém plotě deset metrů od
sebe a přitom v okolí na ploše cca
50 arů ani jedno hnízdo, ač je tam
sto jiných stromů. Asi zjistili, že
bezpečí je v plotě pár metrů od velmi
využívané sousedovy pergoly( jsou v
ní ve dne téměř stále) asi dáno i
lidskou přítomností a jejich psem.
Z mé strany zase predátory zaháním
a z kosů se stali společníci lovící
žížaly metr vedle mne, když okopávám
záhony. Asi berou lidi jako ochranu
před predátory a raději hnízdí blízko
nich, než v lese, kde ti lidé nejsou.
Odpovědět
cca 3 metry od hnízda a vnitřkem k němu
putuje tam i zpět. Asi zjistil, že touto
strategií ztížil cestu predátorům a je
podivné, že při krmení jsou ptáčata ticho, což kdysi nebylo běžné. Vítaly
hlasitě rodiče s potravou a hlasitě
o potravu soutěžila. Možná pod tlakem
predace mění zvyky, protože kdysi
stavěli kosi celkem viditelná hnízda
v rozsochách listnatých stromů a nyní
téměř výhradně v hustých jehličnanech.
Prostě asi sbírají nové zkušenosti
a loni měly dva páry kosů hnízda v
sousedově živém plotě deset metrů od
sebe a přitom v okolí na ploše cca
50 arů ani jedno hnízdo, ač je tam
sto jiných stromů. Asi zjistili, že
bezpečí je v plotě pár metrů od velmi
využívané sousedovy pergoly( jsou v
ní ve dne téměř stále) asi dáno i
lidskou přítomností a jejich psem.
Z mé strany zase predátory zaháním
a z kosů se stali společníci lovící
žížaly metr vedle mne, když okopávám
záhony. Asi berou lidi jako ochranu
před predátory a raději hnízdí blízko
nich, než v lese, kde ti lidé nejsou.
Karel Zvářal
8.1.2025 07:32Tak je to dobré, bez klobouku boss (celý v černém) před chvílí opět tyxoval (jako dvě sklinky o sebe) v bobkovišni. Po týdenní odmlce (výletu?) jakožto poslední mohykán (snad to nebude pravda) dává o sobě vědět, že tady je to jeho. Hned má čovek lepčí náladu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.1.2025 08:05Kolem našeho pozoruji, že kosové se stěhují ze zahrad spíše za zahrady, do plodnými křovinami zarostlých úhorů v okolí. A tam je jich skutečně hodně i letos.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.1.2025 08:17 Reaguje na Slavomil VinklerOni jsou v zimě hodně na bobulích, takže ten lehčí posun je logický. Uvidíme, zda tato změna chování je trvalejšího rázu, nebo jde jen o letošní "úlet".
Odpovědět
