Petr Stýblo: Překvapivé výsledky Vánočního pozorování ptáků
30.12.2024
Spolu s Vánocemi skončilo i další kolo soutěže Živá zahrada, kterou Český svaz ochránců přírody organizuje už 21 let. Předběžné výsledky pozorování ptáků na zahradách jsou zajímavé. Nejvíce byla viděna sýkora koňadra (98 % zahrad), sýkora modřinka (92 %) a překvapivě bylo málo kosů (86 %)! Podobný pokles výskytu kosů, jinak nejčastěji pozorovaných ptáků zahrad, byl v minulosti zaznamenán v roce 2018, kdy v Česku řádil virus USUTU. Bohužel, ptáky, kteří by teď potřebovali především klid, čeká těžká zkouška – ohňostroje.
Ještě před rokem se kosi s koňadrami dělili o titul nejčastěji pozorovaného ptačího druhu, když byly vidění na 93 zahradách ze sta. Nyní předběžné výsledky Vánočního pozorování Živé zahrady hlásí vzestup výskytu sýkor, ale i poměrně významný pokles četnosti výskytu kosa černého. Příčiny této rychlé změny jsou nejasné. Je možné, že se u nás opět rozšířil virus USUTU, na který jsou kosi extrémně citliví? To musí potvrdit veterináři. Hromadné úhyny kosů naše záchranné stanice v tomto roce, na rozdíl od roku 2018, kdy u nás tento virus decimoval kosí populaci, nezaznamenaly.
Pro ptáky a i další divoká zvířata žijící v blízkosti lidí je nyní důležité, aby zdárně přežili čas ohňostrojů, který bohužel nastává. Milovníci divokých zvířat soutěžících v Živé zahradě nám po Novém roce velmi často hlásí až 100% úbytek ptáků v případech, kdy byly v blízkosti jejich zahrady odpalovány ohňostroje.
Každý, kdo má rád zvířata, zábavní pyrotechniku nepoužívá. Leč s hloupými či bezohlednými sousedy prostě nic nenaděláte. A nepomohou s tím sebelepší obecní vyhlášky ani zákonné zákazy, pokud jejich dodržování nebude, tak jako doposud, nikdo kontrolovat. Nicméně, odklon veřejnosti od zábavní pyrotechniky je za ta léta působení Českého svazu ochránců přírody a dalších ochranářských spolků patrný. Tak snad se s ubývajícími ohňostroji blýská na lepší časy.
reklama
Petr StýbloAutor je ředitel Kanceláře Českého svazu ochránců přírody.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Na těchto změnách - něco přibývá, něco ubývá, je vidět normální vývoj přírody. Je nesmysl snažit se křečovitě zafixovávat současný stav, příroda se sama od sebe mění, je třeba jít vstříc přírodě, ne se snažit ji stále opravovat, regulovat. Regulace jen tím směrem, aby se mohla ještě více osamostatnit. Je to můj i Petrův názor= zásadní vztah k přírodě.
Příroda ale ke své vlastní funkci, ke svému přirozenému vývoji potřebuje podmínky. Nelze vše zabetonovat, zaasfaltovat a pak nechat přírodu přirozenému vývoji- na přehřáté poušti bez vody se nic nerozvine. Ptákům nutno dát možnost potravy, hnízdění atd.
Stejný vztah je i k tkzv invaziv. rostlinám. Je jedno, jestli je (přirozeně) rozšíří ptáci semeny nebo vysadí člověk, když lépe rostou, je to zcela norm. stav, přirozeně vytlačí původní rostliny, přirozeně na nich zaniknou živočichové a přirozeně je osídlí nové organizmy.
Vše má své hranice- bolševník, pajasan= určitě nepřípustné, ale nikoli modřín, douglaska.
Prostě přistupovat k přírodě rozumně, s nadhledem, ne křečovitě se držet nějakých teorií. Snažit se, aby příroda prospívala, aby zachycovala vodu, aby něco dobře rostlo a prospívalo, ne se křečovitě držet skomírající umírající přírody, hlavně aby se vše zachovalo, jak bylo. Tak k přírodě přistupuje i dobrý hospodář- jistě se stará, aby dobytek, rotliny prospívaly, vše bylo zdravé, ale když už je zvíře přestárlé, neplní svoji funkci nebo svoji funkci naplnilo, tak jej utratí, nermoutí se nad ztrátou.
Odpovědět
Kosáků i u nás v zástavbě výrazně ubylo, jen slepý by si toho nevšiml. Dobrá zpráva je, že ve volné přírodě jsou, mírná zima jim v přežití nahrává. Vidět na konci prosince (ve městě) neobranou jeřabinu - to signalizuje něco nenormálního. Uvidíme, za jak dlouho se kosi z průšvihu/ úbytku vyhrabou.
Odpovědět
Konečně pozitivní zpráva! Pokud je pravdivou. V roce příštím mi už od 4 :00 a od 18:00 nebudou od února do července denodenně vyřvávat kosové svá rapperská sdělení? Byl bych tomu rád! Balkánské hrdličky následně trochu uklidní. Na kohouty by měly být vydávány zbrojní pasy jakož i na neustále štěkající psy...
Lékař radí - spát při otevřeném okně.
Psycholog radí - zavřete vše.
Odpovědět
Psycholog radí- potřebujete zřejmě medikaci.
Odpovědět
V devadesátkách dvě důchodkyně o pár bloků dál obcházely sousedy a chtěly podepsat petici za vykácení všech stromů kolem - prý ti ptáci tak ráno řvou, že se nehodí spát. Naštěstí jim to nikdo nepodepsal a neuspěly ani na městské zeleni.
Odpovědět
Tak si otevřete okno na noc. Co vám brání?
Odpovědět
Bydlím na vesnici, tudíž kosí zpěv k nám přirozeně patří. Nebuďte tak odtržený od přírody. Je to určitě lepší, než kdyby k vám od sousedů dunělo techno.
Odpovědět
Buďte moc rád,že nemáte panelák v blízkosti slavíka. Ten sprateček vyhřvává od soumraku do rozbřesku a neztichne a neztichne. Nechápavé stvoření on je:-)
Odpovědět
Kosy do zahrad letos nic neláká. Mizerná, nebo skoro žádná jablka, zbytek
plodů už je zkonzumováno a žížaly jsou v holomrazech nedostupné. Zbývá
tak příkrm, který je naláká, ale více možností nalézají v lese, kde jim
ale hrozí predace větší, než na zahradách. Krahujci mají žně a jiní
predátoři při nocování. Ono toto je ta vzývaná samoregulace, kdy při
nedostatku potravy klesají stavy konzumentů té potravy a přitom má
predační tlak na ně stejný vliv. Nastává tak jejich prudký úbytek
jednak hladověním, která má vliv na zdravotní kondici a tudíž na
horší obranu před predací a před nemocemi. Doufejme, že zima bude
mírná, protože přijít navíc silné mrazy a hlavně vysoká vrstva
sněhu, tak to bude pohroma. Zatím kosi převracejí v lese spadané
listí a občas tam nějaký hmyz, či semena naleznou. Na posečených
trávnicích zmrzlých na kost v zahradách nic nenaleznou a tak se
tam ani nezdržují. U mne mají vrstvu listí i jehličí a v ní i ten
příkrm, protože "zasloužená odměna" je lepší, než ta naservírovaná
na krmítku. Při hrabání najdou totiž i přirozenou potravu a mají
ji tudíž pestřejší, než tu z krmítka. To přichází ke slovu až
při zasněžení, kdy se k tomu hrabání í ..
Odpovědět
P.S.Omlouvám se a doplňuji, že se k tomu hrabání přes sníh nedostanou.
Odpovědět
U nás vrabci, kteří hnízdí v břečťanu na zdi a pár kosů. Ostatní ptactvo nebeské se drží mimo město v křovinách. Asi mají potravy pořád dost. Po sněhu ani u nás není ani památky, mrzne tak nějak decentně, mimo město jim nic nechybí. Žádná ptačí apokalypsa se nekoná.
Odpovědět
Omlouvám se že jsem nic nahlásil, ale vidím úbytek všeho ptactva, kromě koňadry.
Odpovědět
|
|