Divočáků je čím dál víc, vytahují sazenice a brání obnově lesů po kůrovci

„Poškození výsadby je rozšířeným jevem, v silně postižených lokalitách může zasáhnout až 80 procent vysazených stromů," uvedl Jiří Kamler z lesnické a dřevařské fakulty.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | KACHALKIN OLEG / Shutterstock

Vědci získali data z dotazníku mezi vlastníky lesů, z průzkumu škod v modelových oblastech i z experimentů v lokalitách s velkou populací prasat. „Poškození výsadby je rozšířeným jevem, v silně postižených lokalitách může zasáhnout až 80 procent vysazených stromů," uvedl Jiří Kamler z lesnické a dřevařské fakulty.

Divočák se podle odborníků neřídí typem sazenic ani složením jejich substrátu. Stromy vytahuje beze stop poškození kořenů. Vědci si však nejsou jistí proč. Jednou z možností je zvědavost kanců. „Pro nás je to velký problém, třeba v posledních dnech nám divočáci vytahali zasázené duby. Cítí čerstvou půdu a larvy zachycené v kořenech. Selatům se zase ve zkypřené půdě dobře ryje, buď hledají žížaly nebo si hrají,“ řekl lesník Zbyněk Šafránek ze Školního lesního podniku Křtiny, který patří Mendelově univerzitě.

„Podle získaných údajů odhadujeme, že škody způsobené divokými prasaty na sazenicích dřevin v roce 2019 v celé České republice dosáhly desítek milionů korun," sdělil Kamler. Řešením je podle něj snížení počtu divokých prasat a ochrana čerstvě založených porostů nejméně čtyři týdny po výsadbě.

Vědci z Mendelovy univerzity se snaží najít prostředky, které by divoká prasata odpuzovaly. Zkoušeli přírodní přípravky na bázi paprik, pepře nebo hřebíčku, které fungovaly, ale byly drahé. Nyní vyvíjí levnější účinnou látku s odpuzujícími účinky.

Podle Šafránka ale sazenice neničí jen divočáci. „Tuto zkušenost máme i s jinou lesní zvěří, třeba daňky, jeleny nebo muflony. Jdou podél řádku a občas z něj vytáhnou sazenice, které nechají ležet vedle,“ dodal. Lesníci to řeší pachovými odpuzovači zvěře a nejjistější ochrana je stavba oplocenek.