Divocí koně si v Milovicích dobře zvykají. Klisny poznávají nové prostředí i sebe navzájem

První dny v novém domově ve středočeských Milovicích má za sebou skupina čtrnácti divokých koní z anglického Exmooru. Klisny si zatím zvykají na středoevropské podmínky v aklimatizační ohradě i na své souputnice. Klisny dovezené do ČR totiž pocházejí ze dvou stád a nyní se teprve poznávají a oťukávají. Občas lze zahlédnout i kopytní souboje či vyceněné zuby, prozrazují jejich pozorovatelé.

„Zdá se, že se koně cítí v novém prostředí bezpečně, odpočívají vleže a využívají celý prostor ohrady, nikoli jen prostřední, relativně izolovanou část,“ popisuje seznamování se koní s novým prostředím Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. Naučili se podle jejích slov pít z napáječky, ale nepohrdnou ani vodou z všudypřítomných kaluží a občas zavítají i do přístřešku se senem.

„Krátce poté co klisny opustily kamion, ochutnávaly první sousta mrazem spálené trávy a dokazovaly, že nejsou vybíravé. Naplnily tak očekávání, které jsme do nich vkládali, tedy že budou spásat i velmi nekvalitní porosty. Ač se navzájem znaly jen z poloviny, dodržovaly heslo „V jednotě je síla“ a pásly se pospolu,“ líčí Martina Komárková první chvíle skupiny koní v Milovicích.

O dva dny později už se situace proměnila. „V rámci milovického stáda můžeme rozlišit dvě skupinky koní, které se většinu času pasou odděleně. Obě totiž pocházejí z různých míst Británie a dohromady se potkaly až v Čechách. Poté co pominul prvotní strach z neznámého prostředí, klisny se vrátily k rozdělení, na něž byly zvyklé," vysvětluje Martina Komárková. Klisny ze dvou stád se tedy teprve oťukávají a občas lze zahlédnout i kopytní souboje či vyceněné zuby, popisuje vzájemné vztahy ve skupině vědkyně. Aklimatizační ohrada je však dostatečně velká na to, aby dala koním prostor pro vzájemné poznávání a umožnila slabším včasný ústup, ke zraněním tedy podle Komárkové nedochází.

Martina Komárková vede v lokalitě etologický výzkum, soustředěný zejména na sociální vazby mezi koňmi, jejich personalitu a kognitivní schopnosti, na němž se podílejí také vědci z Univerzity Karlovy a Jihočeské univerzity. Koně si od výzkumníků udržují odstup. „Chceme, aby tomu tak bylo i nadále a koně si zachovali svou původní divokost. Je nutné zdůraznit, že jsou velice zvědaví a každý nový předmět ve svém okolí dříve či později prozkoumají,“ vysvětluje Martina Komárková. Také proto byly na výběh umístěny informační tabule, které mají za cíl zabránit ohrožení zdraví klisen krmením či odhazováním odpadků přes plot.

Koně podle jejích slov žijí v takzvaných harémech, ve kterých si hřebec, který do Milovic přijede až na jaře, opečovává své stádo klisen s hříbaty. Když takové uskupení vzniká, tedy hřebec k sobě přiláká prvních několik klisen, vytvoří si řád, kde každý člen stáda získá svoji pozici. A to na základě mnoha různých faktorů jako je bojovnost, zkušenost, věk, kondice a podobně. Jeho pozice ve stádě je pak poměrně stálá. „Každý nově příchozí se musí utkat se stávajícími členy stáda, aby se nakonec zařadil na své místo v hierarchii. Díky tomuto pořádku koně neplýtvají silami na vzájemné půtky a mohou se soustředit na přežití,“ popisuje Martina Komárková. „Milovické klisny jsou teprve v počátečním stadiu budování nových vztahů. Očekáváme, že během několika týdnů se pozice jednotlivých koní v nově vzniklém stádě upevní a počet agresivních interakcí klesne na minimum, tak jako se to děje v přírodě,“ pokračuje. Koně také patří mezi zvířata s dobrou pamětí, která si udržují dlouhodobé sociální vazby včetně přátelských. Při delším pozorování milovických koní si lze všimnout, že některé klisny jsou si bližší než jiné, společně tráví většinu času, ať už pastvou nebo při odpočinku.

Projekt záchrany ohrožených druhů motýlů a dalších vzácných druhů v Milovicích s pomocí pastvy divokých koní podpořil Operační program Životní prostředí, Středočeský kraj, společnost Net4Gas, rodina Orlických i veřejnost. Na projektu spolupracují také odborníci z Biologického centra Akademie věd ČR a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Přispět na péči o divoké koně může i široká veřejnost, a to zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777.

---

reklama

---