Divocí koně v Milovicích proměnili chudý trávník v bylinkovou zahrádku
Divoké koně se v milovické ohradě pasou teprve od letošního ledna. A proměna pastviny je po pouhých deseti měsících podle přírodovědců očividná. „Pastvina se stává jednou velkou lékárnou. Namísto hustých porostů agresivních travin se zde objevilo velké množství léčivek. Našli jsme zde například česnek planý, česnek ořešec, užanku lékařskou, plošně zde roste šalvěj luční, čičorka pestrá, řepík lékařský, hadinec nebo třezalka,“ vyjmenovává Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Koně se podle očekávání biologů pasou výběrově. Některá místa jsou spasená více, jiná méně a ve vegetaci jsou vyšlapané stezky, neboli po myslivecku „ochozy“, na oblíbených trasách. Koním chutná i dominantní a expanzivně se chovající třtina křovištní. „I na nejsilněji ovlivněných plochách oproti tomu zůstává řada dvouděložných rostlin, kterým se koně zjevně vyhýbají – například hlaváč žlutavý, řepík lékařský či chráněný hořec křížatý,“ doplňuje Eva Horčičková z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Na spasených místech se rovněž vyskytují ledence přímořské.
Mravenec zahradníkem
Další rostliny by se na pastvině měly objevit v příštích letech. Na vrcholcích tisíců lučních mravenišť, která byla dosud utopená ve vysoké trávě, vznikly díky pastvě sušší a prosluněnější stanoviště ideální například pro mateřídoušku. „Jakmile jsou mraveniště vysvobozena z vysoké trávy a vystavena slunci, mravenci na ně začnou snášet semínka různých aromatických bylin, která pak využívají jako zdroj nektaru. Vznikají tak mravenčí zahrádky, které jsou úplně odlišné od vegetace v okolí. Aby mraveniště nezastínily stromy, luční mravenci v jejich okolí sbírají semena dřevin a odnášejí je co nejdále od nich,“ dodává Miloslav Jirků.
Zatímco v létě koně preferují trávy, na podzim si dopřávají také ovoce stromů a keřů, například hloh a šípky. V zimních měsících budou koně spásat travní stařinu a okusovat dřeviny.
Pastvu koní zkoumají také vědci z České zemědělské univerzity. „Cílem výzkumu je stanovit dynamiku kvality potravy u koní v Milovicích na základě obsahů hlavních živin, jako je dusík, fosfor, vápník, hořčík, frakce vlákniny, ligninu a dalších. Je sledována změna obsahů těchto živin nejen v trusu, ale také v potravní nabídce, a to jednak v plochách pasených koňmi i nepasených oplocených ploch, které slouží jako kontrolní vzorek nepasené vegetace,“ vysvětluje Pavla Hejcmanová. Poté, co budou na hlavní pastvinu vypuštěni pratuři, zaměří se výzkum sledující kvalitu potravy na pastvině také na ně.
reklama