Divokých koní v Podyjí ubylo, část hříbat putovala jinam
4.1.2021 15:33 | ZNOJMO
(ČTK)
Ve dvou lokalitách v Podyjí se divocí koně z anglického Exmooru začali zabydlovat v roce 2018, přijelo jich 11. Přirozeně udržují zhruba 70 hektarů pastvin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miloslav Jirků / Česká krajina
V Podyjí jedno stádo spásá Mašovickou střelnici, druhé Havranické vřesoviště. První lokalitu ale část loňských a předloňských hříbat na přelomu roku opustila a posílila stáda jinde. Šest mladých kobyl odcestovalo na pastviny v Milovicích. Tři mladí hřebci se zase přidali k ostatním hřebcům v Havraníkách.
"Po těchto přesunech se tedy aktuálně pase na Mašovické střelnici devět koní (klisen) a v Havraníkách osm koní (hřebců). V dalších letech budeme sledovat intenzitu vypásaní na obou lokalitách a podle toho případně upravíme počty koní," uvedl Robert Stejskal, který je zodpovědný za údržbu nelesních ploch v Národním parku Podyjí a jeho ochranném pásmu.
Ochranáři na přelomu roku uzavřeli i dočasnou pastvinu na Mašovické střelnici v lokalitě Komínek, kterou koně spásaly zhruba dva měsíce. "Koně dočasnou pastvinu okamžitě objevili a travnatá místa velmi efektivně vypásli. Kvůli citlivým orchidejím jsme ale pastvu časově omezili, aby došlo jen k odstranění staré trávy a místa se vstavači kukačkami nebyla příliš sešlapaná," uvedl Stejskal.
Na Havranickém vřesovišti měl v posledních týdnech poruchu elektrický ohradník, koně se tak vydávali na "výlety" i jinam. "Koně tento nedostatek rychle odhalili a někteří mladí hřebci se vydali na výlet mimo ohradu. Naštěstí se uniklí jednotlivci zdržují v blízkosti ohrady, na dohled od svých druhů, a vždy se je podařilo bezpečně dostat zpět," popsal Stejskal. Správa tímto žádá lidi, kteří by viděli koně mimo ohrazený pastevní prostor, aby informaci sdělili pastevnímu dozoru na telefonu 777 650 275 nebo kontaktovali přímo správu národního parku: 739 476 143.
Ve dvou lokalitách v Podyjí se divocí koně z anglického Exmooru začali zabydlovat v roce 2018, přijelo jich 11. Přirozeně udržují zhruba 70 hektarů pastvin, chrání je před zarůstáním. Jejich úkolem je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak místa zarostla.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Dočasně nenavštěvujte rezervaci, požádali ochránci přírody veřejnost. Důvodem je možné zamoření okolí Milovic azbestem
V okolí rezervace divokých koní ubylo černých skládek. Dobrovolníci odklízeli hlavně staré pneumatiky 
Pastva divokých koní ušetří majitelům pozemků miliony korun Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
BM
Břetislav Machaček
4.1.2021 16:27Á další článek o konících, ale realistický, protože popisuje i situaci
o nadměrném sešlapu vstavačů a o únicích mimo ohradníky. Takže žádný
zázrak bez lidského zásahu se nekoná. Bez něho by bylo po vstavačích
stejně, jako po jiných nadměrně spásaných či sešlapávaných rostlinách.
Rovněž mám pochyby, zde se koně vyhýbají ptákům hnízdícím na zemi při
svém skotačení a přesunu stáda. Ale je věcí ochranářů tomu věřit.
Víra je pro některé více, než rozum a zkušenosti.
Odpovědět
o nadměrném sešlapu vstavačů a o únicích mimo ohradníky. Takže žádný
zázrak bez lidského zásahu se nekoná. Bez něho by bylo po vstavačích
stejně, jako po jiných nadměrně spásaných či sešlapávaných rostlinách.
Rovněž mám pochyby, zde se koně vyhýbají ptákům hnízdícím na zemi při
svém skotačení a přesunu stáda. Ale je věcí ochranářů tomu věřit.
Víra je pro některé více, než rozum a zkušenosti.
Sl
Slovan
4.1.2021 19:16 Reaguje na Břetislav MachačekCože? Mě by zajímalo, zda se vůbec někdy zamyslíte než vypustíte některou z vašich perel.
Počet koní se určuje podle velikosti pastevní plochy - tak to bylo od začátku a je tomu tak dodnes. U nás jsou tyto plochy dost malé a není v ničím zájmu, aby příliš mnoho zvířat spíše škodilo, než naopak. Nejsme v Kapatech (rumunských i slovenských), Bělověži, Rhodopech nebo Nalibovskym lese, kde se stáda pohybují volně a bez jakýchkoli omezení. Nejsme ani v deltě Dunaje, kde mají divocí kopytníci vyhrazeno minimálně 400km2 plochy.
U nás jsou jen polodivoké chovy na dosti omezených plochách. I tak je jediným lidským zásahem kontrola počtu zvířat a případně jejich přesun na jiné plochy. Jestliže se bojíte o ptáky hnízdících na zemi, pak nemusíte. V Milovicích se daří např. koroptvím, v Josefovských loukách zase čejkám nebo vodoušovi. Zajímavé, že?
Odpovědět
Počet koní se určuje podle velikosti pastevní plochy - tak to bylo od začátku a je tomu tak dodnes. U nás jsou tyto plochy dost malé a není v ničím zájmu, aby příliš mnoho zvířat spíše škodilo, než naopak. Nejsme v Kapatech (rumunských i slovenských), Bělověži, Rhodopech nebo Nalibovskym lese, kde se stáda pohybují volně a bez jakýchkoli omezení. Nejsme ani v deltě Dunaje, kde mají divocí kopytníci vyhrazeno minimálně 400km2 plochy.
U nás jsou jen polodivoké chovy na dosti omezených plochách. I tak je jediným lidským zásahem kontrola počtu zvířat a případně jejich přesun na jiné plochy. Jestliže se bojíte o ptáky hnízdících na zemi, pak nemusíte. V Milovicích se daří např. koroptvím, v Josefovských loukách zase čejkám nebo vodoušovi. Zajímavé, že?
co
5.1.2021 01:14 Reaguje na Slovan
Já ještě doplním že na Plachtě mezi Exmoory zdárně vyhnízdili mj. i na zemi hnízdící skřivani lesní (mláďata byla zdárně vyvedena - osobně jsem to pozoroval)o dalších na zemi hnízdících druzích ani nemluvě. Mezi další lokality kde se koně pasou přímo mezi ptáky v ČR (když nebudeme počítat celý zbytek Evropy) jsou mj. i Kozmické ptačí louky a od letošního roku i vyhlášená ornitologická lokalita a přírodní rezervace Baroch na Pardubicku. Čímž netvrdím že se nemůže stát že čas od času koně nějaké to hnízdo nebo mládě nezašlápnou, byť zatím níkdo z nás kdo se okolo těchto koní motá žádný takový důkaz v terénu zatím nenarazil. Něco jiného je totiž "klasická" koňská ohrada kde je na "něco málo" metrech čtverečných někdy až několik desítek domácích koní a něco jiného jsou pastviny o rozlohách někdy až pár desítek hektarů na kterých se pase "něco málo" Exmoorů (eventuelně jiných spásačů - viz Balkán a spol). Pokud na desítkách hektarů kteří díky extenzivní celoroční pastvě (kde pro ptáky je vždy dostatek krytu kde mohou relativně bezpečně hnízdit)dojde ke zničení jednoho mláděte, případně celého hnízda, ale současně zde koně vytvoří podmínky pro ptáky prostředí s dostatkem hmyzu a další potravy i biotopů které cílové druhy ptáků potřebují, tak to vnímám jako "nutné zlo". Pokud by se tyto plochy měly sekat křovinořezy, traktory, bude to daleko větší "nutné zlo", ale i to za určitých podmínek (např. vyloučení likvidační celoplošné seče) lze akceptovat. Pokud se tam nebude dít nic, vše zaroste, tak sice možná zdánlivě nezahyne pod kopytem nebo sekačkou nic, ale ve finále vymřou do pár let celé populace. A to jsou přesně ty ztráty které by nás měly znepokojovat...
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
5.1.2021 08:26 Reaguje naJeště bych doplnil:
Na lokalitách, které jsou spásány velkými kopytníky, dochází díky kopytům těchto zvířat k narušování travního porostu, čímž se snáze dostanou ke kořenům živiny z trusu těchto zvířat a dále v narušeném drnu snáze klíčí semena rostlin. Díky tomuto mechanismu pozorovali v Milovicích výrazný nárůst počtu kvetoucích druhů rostlin. Kromě jiného díky spásání po létech zase začaly kvést a plodit hořce křižaté, které byly utlačovány invazivními druhy travin.
Odpovědět
Na lokalitách, které jsou spásány velkými kopytníky, dochází díky kopytům těchto zvířat k narušování travního porostu, čímž se snáze dostanou ke kořenům živiny z trusu těchto zvířat a dále v narušeném drnu snáze klíčí semena rostlin. Díky tomuto mechanismu pozorovali v Milovicích výrazný nárůst počtu kvetoucích druhů rostlin. Kromě jiného díky spásání po létech zase začaly kvést a plodit hořce křižaté, které byly utlačovány invazivními druhy travin.
BM
Břetislav Machaček
5.1.2021 09:16 Reaguje naPánové je rozdíl někde hnízdit a rozdíl tam hledat
potravu. Uvedené druhy ptáků jdou za hmyzem a semeny
rostlin i na pastviny ovcí, koz a hovězího dobytka.
Adorace jednoho druhu zvířat zavání s počtem článků
v jednom týdnu dohodnutým protekcionismem.
Odpovědět
potravu. Uvedené druhy ptáků jdou za hmyzem a semeny
rostlin i na pastviny ovcí, koz a hovězího dobytka.
Adorace jednoho druhu zvířat zavání s počtem článků
v jednom týdnu dohodnutým protekcionismem.
Sl
Slovan
5.1.2021 19:10 Reaguje na Břetislav MachačekAle my tu uvádíme příklady HNÍZDĚNÍ! ÚSPĚŠNÉHO HNÍZDNÍ! Si to ještě jednou přečtěte.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.1.2021 09:38 Reaguje na SlovanPodle vašich argumentů tu už v přírodě neroste při absenci
velkých kopytnatců minimálně 500 let nic jiného, než ty
agresivní traviny neroste a tak je s podivem, co se tu
ještě chrání. Doufám, že jimi nahradíte i rušené chovy
ovcí a koz decimované vlky a jsem zvědav jak budete chránit
je před útoky vlků.
Odpovědět
velkých kopytnatců minimálně 500 let nic jiného, než ty
agresivní traviny neroste a tak je s podivem, co se tu
ještě chrání. Doufám, že jimi nahradíte i rušené chovy
ovcí a koz decimované vlky a jsem zvědav jak budete chránit
je před útoky vlků.
Sl
Slovan
5.1.2021 19:08 Reaguje na Břetislav MachačekNikdo tu ale nezpochybňuje, že pastevectví po vyhubení divokých velkých kopytníků hrálo zásadní roli při ochraně některých z dnes významných míst. Ochranářské skupiny tuhle formu ochrany silně podporují. Jen mi přijde fakt úsměvné, jak vám strašně vadí, že se ochrana některých lokalit spojí s ochranou ohrožených druhů, které jsou pro to nakonec i mnohem vhodnější. To je prostě fakt. V případě pratura se tím navíc zapojujeme do projektu TaurOs, který já osobně silně podporuji a líbí se mi. Že si stále myslíte, že divoký kůň a pratur jsou stejní jako jejich domestikovaní a dnes už leckdy přešlechtění příbuzní... ten rozdíl je tam prostě celkem velký ať se vám to líbí nebo ne. O domácí zvířata se člověk musí starat, jinak by nepřežila. O divoká zvířata se ani v polodivokém chovu nemusíte starat po celý rok - ani v zimě. Takový divoký kůň je zvyklý se pást, na rozdíl od domácího, téměř celý den, není vybíravý (spásá i ty nejhorší porosty, včetně agresivních druhů trav nebo náletových dřevin), díky čemuž má silnější a zdravější zuby než domácí kůň.
Po celé Evropě vznikají podobné projekty. Leckde i mnohem větší, někde ,hlavně zubry, pouští zpět do volné přírody. V Polsko se mnohokrát vidí divoký zubr i na loukách a polích... podobně, jako u nás srnky. A co? Děje se něco? Neděje.
https://www.youtube.com/watch?v=aMpBpFnBvSU&ab_channel=JerzySzymaniuk
https://www.youtube.com/watch?v=YueRybaWOA0&ab_channel=AgnieszkaB
Odpovědět
Po celé Evropě vznikají podobné projekty. Leckde i mnohem větší, někde ,hlavně zubry, pouští zpět do volné přírody. V Polsko se mnohokrát vidí divoký zubr i na loukách a polích... podobně, jako u nás srnky. A co? Děje se něco? Neděje.
https://www.youtube.com/watch?v=aMpBpFnBvSU&ab_channel=JerzySzymaniuk
https://www.youtube.com/watch?v=YueRybaWOA0&ab_channel=AgnieszkaB
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.1.2021 19:52 Reaguje na Břetislav MachačekNa lokalitách, kde se neprovádí taková pastva nebo ruční kosení, spousta vzácných rostlin mizí, protože je doslova přerostou agresivní druhy invazivních rostlin.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.1.2021 09:11 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNevysvětlujte mi to, to já vím. Pouze se pozastavuji vždy
nad tím, jak to tam vše přežilo bez těch koní, kteří se
tam v minulosti nikdy nepásli, pokud nepočítám dobu před
1 000 let. Asi to udržovala pastva hospodářských zvířat
a pokud to byly tankodromy, tak před nimi asi taky, ale
divocí koně to nebyli.
Odpovědět
nad tím, jak to tam vše přežilo bez těch koní, kteří se
tam v minulosti nikdy nepásli, pokud nepočítám dobu před
1 000 let. Asi to udržovala pastva hospodářských zvířat
a pokud to byly tankodromy, tak před nimi asi taky, ale
divocí koně to nebyli.
MK
Majka Kletečková
5.1.2021 11:41 Reaguje na Břetislav MachačekTím, že se na péči o krajinu podílejí různé druhy spásačů, se dále zvyšuje její pestrost.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
5.1.2021 13:42 Reaguje na Břetislav MachačekTyto lokality byly udržovány pasením dobytka. Jenže dobytka postupěnubývalo, protože se z pastvin přesunul do stájí, kde byl krmen senem, silážemi a podobnými náhražkami. Proto začaly vítězit agresivní druhy rostlin nad těmi ostatními. A proto se, návratem k pasení, vrací i původní pestrost rostlinného patra.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.1.2021 15:20 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo je to, o čem stále píšu, že by se to mělo spásat
opět dobytkem třeba pod hlavičkou AOPK, která bude
určovat jejich počet na dané rozloze a po spasení
je umístit jinam, kde je to spásání potřeba. Tak by
ta AOPK vydělávala alespoň něco a nebyla by pouze
příjemcem dotací na originální spásače. Mimochodem
všechny obrovské louky všech okolních horstev spásají hlavně hospodářská zvířata, protože se
tam přihlíží i k užitkovosti. Velcí kopytníci vzhledem k jejich statusu chráněných zvířat budou
umírat stářím a skončí v kafilérii na rozdíl od
jatečného a mléčného dobytka. My ale na dotace
máme asi více než Rakušané a Němci, kteří pasou v Alpách Milky na produkci kvalitních produktů,
které pak od nich v biokvalitě dovážíme.
Odpovědět
opět dobytkem třeba pod hlavičkou AOPK, která bude
určovat jejich počet na dané rozloze a po spasení
je umístit jinam, kde je to spásání potřeba. Tak by
ta AOPK vydělávala alespoň něco a nebyla by pouze
příjemcem dotací na originální spásače. Mimochodem
všechny obrovské louky všech okolních horstev spásají hlavně hospodářská zvířata, protože se
tam přihlíží i k užitkovosti. Velcí kopytníci vzhledem k jejich statusu chráněných zvířat budou
umírat stářím a skončí v kafilérii na rozdíl od
jatečného a mléčného dobytka. My ale na dotace
máme asi více než Rakušané a Němci, kteří pasou v Alpách Milky na produkci kvalitních produktů,
které pak od nich v biokvalitě dovážíme.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
5.1.2021 18:38 Reaguje na Břetislav MachačekProblém je v tom, že v Milovicích mají tři druhgy kopytníků a každý z nich spásá jinou část rostlinné pokrývky. Tím se tyto tři druhy výborně doplňují, protože kromě invazivních bylin spásají i náletové dřeviny. A co se týče Kozmic, tak tam by jakýkoliv druh dobytka byl nevyužitelný, protože do mokra prostě nepůjde. Nemůžete to srovnávat s Vietnamem, kde se dobytek chodí pást na tokozelky, protože tam se jedná o buvoly vodní.
Odpovědět
VJ
Václav John
5.1.2021 21:13 Reaguje na Břetislav MachačekVezmu to po bodech
-pod hlavičkou AOPK se leckde pase, zajeďte se podívat třeba do Českého krasu, Českého středohoří nebo na řadu jiných míst, kde AOPK každoročně platí pastvu
-AOPK zajišťuje pastvu prakticky jen tam, kde je kompetentním orgánem ochrany přírody = území CHKO a rezervace s přídavným jménem "národní" v názvu (NPP a NPR). Mimo tahle území řeší managementy nikoliv AOPK, ale krajské úřady (případně národní parky na svém území). Pastva ale není nejlevnější a i když je to optimální management, prostředky které u nás jdou na ochranu přírody jsou docela limitované.
Dřív byla situace mnohem jednodušší - na vesnici pásl každý, každý trochu jinak, pastva fungovala dobře a "zadarmo". Jenže ty časy, kdy 4/5 obyvatel pracovaly v zemědělství se už nikdy nevrátí, takže je potřebe pracovat s tím, co je reálné.
A pastva zubry, pratury a divokými koňmi jednou z takových alternativ zcela jistě je.
Odpovědět
-pod hlavičkou AOPK se leckde pase, zajeďte se podívat třeba do Českého krasu, Českého středohoří nebo na řadu jiných míst, kde AOPK každoročně platí pastvu
-AOPK zajišťuje pastvu prakticky jen tam, kde je kompetentním orgánem ochrany přírody = území CHKO a rezervace s přídavným jménem "národní" v názvu (NPP a NPR). Mimo tahle území řeší managementy nikoliv AOPK, ale krajské úřady (případně národní parky na svém území). Pastva ale není nejlevnější a i když je to optimální management, prostředky které u nás jdou na ochranu přírody jsou docela limitované.
Dřív byla situace mnohem jednodušší - na vesnici pásl každý, každý trochu jinak, pastva fungovala dobře a "zadarmo". Jenže ty časy, kdy 4/5 obyvatel pracovaly v zemědělství se už nikdy nevrátí, takže je potřebe pracovat s tím, co je reálné.
A pastva zubry, pratury a divokými koňmi jednou z takových alternativ zcela jistě je.
MJ
Marcela Jezberová
5.1.2021 15:27No, takže jde o klasickou pastvu koní. Nic přírodního, jelikož je nutné uměle regulovat intenzitu a dobu spásání. Možná by bylo dobré se zamyslet, jestli těch "divokých" koní není v lokalitě příliš, když je nutné uměle zasahovat.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
5.1.2021 16:11 Reaguje na Marcela JezberováNevím, jak je definována klasická pastva koní. Ale klasičtí domácí koně na pastvinách u nás podléhají určité pravidelné péči od lidí, takže u nich dochází k častému kontaktu s lidmi. I ti dommestikovaní koně, kteří celoročně spásají pastviny a jejich majitelům jsou za to vypláceny pravidelné státní dotace za udržování krajiny pastevectvím, jsou člověkem zajížděni, účastní se např. vytrvalostních závodů.
Exmoorští poníci mají výhodu v tom, že díky své otužilosti, zdraví a nenáročnosti vyžadují jen minimální péči.
Odpovědět
Exmoorští poníci mají výhodu v tom, že díky své otužilosti, zdraví a nenáročnosti vyžadují jen minimální péči.
