Do Kazachstánu zamíří z Prahy koně Převalského, v budoucnu i na východ Mongolska

Pražská zoologická zahrada v červnu přepraví letouny CASA do Kazachstánu dalších osm koní Převalského. Dvě klisny a dva hřebci z pražského chovu poletí z kbelského vojenského letiště a čtyři klisny pocházející z maďarského národního parku Hortobágy odletí z Debrecínu. Zoo připravuje také podmínky pro vypuštění ohrožených koní ve východním Mongolsku, sdělil dnes ředitel zoo Miroslav Bobek na tiskové konferenci představující takzvané in situ projekty, kterými zoo pomáhá zvířatům v místě jejich přirozeného výskytu. Trojská zoo chová koně Převalského od roku 1932. První letecké transporty koní určených k vypuštění začala zahrada organizovat v roce 2011 a mířily do oblasti západního Mongolska, kam jich uskutečnila celkem devět. Loni poprvé letouny zamířily do středního Kazachstánu, kam převezly sedm koní, tři z Prahy a čtyři z Berlína.

Stejnou destinaci budou mít i hřebci a klisny převážení letos, datum transportu je podle Bobka stanoveno na 2. června. Na místě je podle ředitele nutné kvůli povodním opravit ohrady, ale loni přivezená zvířata jsou v pořádku. "Zatím jsou pořád ještě v ohradách a do volnosti se budou pouštět v květnu," řekl. Dodal, že při nadcházejícím transportu si zájemci budou moci objednat pohlednici, která jim přijde z Kazachstánu s vizuálem koní Převalského a podpisy účastníků přesunu.

Bobek doplnil, že zahrada kromě toho připravuje novou lokalitu pro vypouštění, a to Údolí klášterů ve východním výběžku Mongolska. Místo zoo vybrala na základě podrobných výzkumů, které řešily například výskyt parazitů nebo složení trávy. "Chceme tam začít stavět reintrodukční centrum," řekl ředitel. Dodal, že pro stavbu již existují projekty a nyní se s místními úřady řeší potřebná povolení.

Z dalších podobných snah zmínila vedoucí in situ projektů zoo Kristýna Čechlovská velblouda divokého, což je poslední volně žijící druh tohoto savce, všechny ostatní jsou domestikované. Pražská zoo podle vedoucí v roce 2023 zaplatila výstavbu nového chovného centra v Mongolsku. V dubnu následujícího roku se pak uskutečnil úspěšný přesun sedmi zvířat z již existující stanice do nové, který obnášel 328 dlouhou cestu pouští Gobi. Letos 6. dubna se v novém centru narodilo první mládě, dodala Čechlovská.

Kurátor ptáků Antonín Vaidl popsal projekt záchrany ohroženého supa mrchožravého, kterého pracovníci zoo převážejí do jižního Bulharska, odkud migruje více 4000 kilometrů do Afriky. V Bulharsku čeští chovatelé vypouštějí i poštolku jižní. Dalším významným počinem české zoo je pak podle Vaidla jihoamerický druh kachen morčák paranský, jehož pět párů získala trojská zahrada v roce 2023. "Tento morčák nikdy nebyl chován v Evropě ani nikde jinde mimo Brazílii a Argentinu," řekl.

Chovatelka Lucie Křížová přiblížila snahy týkající se kriticky ohrožené africké pralesní antilopy bonga horského, zoologický náměstek zoo Jaroslav Šimek popsal snahy o ochranu gaviála indického a chovatel bezobratlých živočichů Vojtěch Víta vyzdvihl ohrožené strašilky humří, které zahrada nedávno získala z anglického Bristolu. Bobek dodal, že in situ projekty má zoo i v České republice a týkají se například karase obecného nebo sysla obecného.

---

reklama

---